Po včerejším poměrně klidném dni dnes generální štáb ukrajinské armády oznámil, že Ukrajinci přechází do protiofenzívy. Přesná lokace, kde se tak má stát, nebyla ze zřejmých důvodů specifikována. Pokud k tomu ale dojde, předpokládáme minimálně linii Buča-Irpin-Hostomel, kde už od rána probíhaly boje. Na jiných místech v tomto sektoru pak nedošlo k výraznějším pohybům vojsk.
Ruské jednotky se dle hlášení nadále koncentrují kolem města Sumy. Dále na východ probíhá zvýšená aktivita kolem měst Izjum a Severodoněck. V Izjumu se Ukrajincům podařilo konsolidovat své nedávné úspěchy a další postup nepřátel by měl být významně omezen díky ničení infrastruktury, zejména mostů přes Severní Doněc. Takzvaná “Linie kontroly” mezi územím ovládaným Ukrajinou a povstalci je dosud stabilní. Avšak Ukrajinci pravděpodobně stahují jednotky více na křídla ve snaze zabránit vytvoření “donbaské kapsy”. Obklíčení ukrajinských sil v této oblasti se očekávalo v počátcích konfliktu, nicméně Rusům se je dosud nepodařilo odříznout.
I na jihovýchodě se fronta prakticky nehýbe, jsou však hlášeny častější nálety na Záporoží, zejména jeho jižní přístupy odkud by se očekával případný útok. Obléhání Mariupolu stále probíhá, není jasné jak dlouho se město ještě udrží. Sporadicky se daří evakuovat civilisty humanitárními koridory, nicméně zde patrně dochází k porušování příměří, ze kterého se obě strany obviňují navzájem.
V okupovaném Chersonu byl ráno hlášen opětovný útok dělostřelectva nebo salvových raketometů na zdejší letiště. Satelitní snímky potvrzují zničení nejméně desítky ruských helikoptér. Zbytky ohořelých vrtulníků navíc odhalily, že předešlý útok byl také úspěšný; zajímavostí z těchto snímků je rovněž fakt, že Rusové na tomto letišti zřejmě ukořistili několik ukrajinských bezpilotních letounů Tu-141/Tu-123. Mediální pozornosti neunikla událost, kdy jeden z těchto pravděpodobně zabraných dronů doletěl až do chorvatského Záhřebu, kde explodoval před studentskými kolejemi, naštěstí bez obětí na životech.
Na jiných místech této fronty nedošlo k žádnému ruskému průlomu. Rusové se stáhly od Nové Oděsy i od Krivého Rihu, kde narazili na tuhý odpor. Jak jsme včera informovali, ruské loďstvo je aktivní v prostoru černomořského přístavu Oděsa. Došlo k bombardování několika pobřežních obcí v okolí, nicméně není jasné, jestli nejde spíše o klamný manévr s cílem odpoutat ukrajinské síly od Mykolajivu.
Ruské ozbrojené síly se snaží přisunout co možná nejvíce čerstvých sil ze všech koutů ruské sféry vlivu. Na cestě by měly být jednotky z dálného východu, nyní je potvrzený přesun ruské armády z mise v Arménii. Rovněž byl hlášen přílet asi 400 syrských bojovníků, avšak vše naznačuje, že se nejedná o požadované elitní bojovníky, ale členy provládní milice NDF. Ukrajina mezitím zvýšila počet nasazených vojáků na zhruba 300 tisíc, čímž mají v personálu ve srovnání s invazními silami jasnou převahu. Ukrajinci také mají nespornou výhodu ve faktu, že se na tuto invazi připravovali již od roku 2014 a jejich armáda je více profesionální oproti té ruské, která se po neúspěšném pokusu o profesionalizaci vrátila k povinné základní službě a spoléhá hlavně na brance.
Poslanec ruské dumy Oleg Matvejčev pak v televizním přenosu prohlásil, že Rusko požaduje navrácení Aljašky a dávné ruské obchodní stanice “Kreposť Ross”, nacházející se severně od San Franciska. Pro úplnost uvádíme, že Ruské impérium prodalo Aljašku Spojeným státům v roce 1867 za v přepočtu na dnešní hodnotu 133 milionů dolarů. Pevnost Ross pak vznikla v Kalifornii ještě během vlády Španělska v roce 1812 a zanikla pod vládou nezávislého Mexika v roce 1841, tedy sedm let před anexí území Spojenými státy. Dalším požadavkem ruského zákonodárce je zaplacení reparací za Američany vedené sankce, které poškozují ruskou ekonomiku.
Prezident Ruské federace Vladimír Putin dnes zopakoval, že speciální operace na Ukrajině jde stále podle plánu. Hospodářské omezování Ruska dle něj prý poškozuje celý svět, avšak dodal, že jeho země se s tím vypořádá důstojně. Mezitím mezinárodní soud v Haagu nařídil Rusku okamžité ukončení všech vojenských operací proti Ukrajině. Toto rozhodnutí je pro členy OSN závazné a v případě neuposlechnutí výzvy může být předneseno Radě bezpečnosti. Tam, jak jsme upozorňovali dříve, má však Rusko právo veta.
Od začátku invaze už padlo dle ukrajinského ministerstva obrany na 13 800 ruských vojáků. Celkově bylo zničeno 430 tanků, 1375 obrněných vozidel, 190 systému dělostřelectva, 84 letadel a 108 vrtulníků. Vlastní ztráty ministerstvo nezveřejnilo.
