(1 968 slov, doba čtení 10 minut)
Ruská armáda zaútočila na Ukrajinu 102 útočnými drony Šahed a simulátory dronů v noci na 31. ledna. Obranné síly sestřelily více než polovinu cílů. Tuto informaci oznámilo ukrajinské letectvo. Letecký útok byl odražen protiletadlovými raketovými jednotkami, jednotkami radioelektronického boje a mobilními palebnými skupinami Vzdušných sil a Obranných sil Ukrajiny. Ráno bylo potvrzeno sestřelení 59 Šahedů a dalších typů dronů nad různými částmi země. Dalších 37 simulátorů dronů bylo ztraceno z radarů bez negativních následků.
Ukrajinské drony v noci zasáhly ropnou rafinerii Lukoil u Volgogradu, která ročně zpracovávala 14 milionů tun ropy. Podle dostupných informací byl objekt vážně poškozen a provoz rafinerie byl narušen.
Satelitní snímky ruského arsenalu v Omsku ze 17. prosince 2024 naznačují, že Rusko zastavilo reaktivaci samohybných houfnic 2S7 „Pion“. Ve srovnání se snímky z roku 2023 se počet těchto houfnic nezměnil a dřívější analýzy potvrdily, že zbývající kusy ve skladech byly kanibalizovány, především kvůli nedostatku hlavní. To naznačuje, že Rusko nebylo schopné obnovit výrobu hlavní a munice pro tyto houfnice a nejspíš to ani nepovažuje za reálné. Tento vývoj by mohl vysvětlovat rozhodnutí Moskvy nakoupit severokorejské houfnice Koksan ráže 170 mm, které zřejmě nahrazují „Piony“ v ruských těžkých dělostřeleckých brigádách.
Ukrajinská armáda podle Jurije Butusova rozpustila čtyři nově vznikající brigády – 158., 159., 160. a 162. brigádu pozemních sil – v souladu s rozkazem prezidenta Zelenského o zastavení tvorby nových brigád. Jedinou výjimkou je 156. brigáda, která ve svém formovacím procesu pokročila natolik, že její rozpuštění nebylo považováno za vhodné. Dle nás jde sice o pozitivní krok, který měl ale přijít dříve.
Neplecha v Rusku: Na západním křídle kurského výběžku pokračují boje u Nikolajeva-Darjina, Viktorivky a Pogrebek. Na jihovýchodě probíhají těžké střety východně od Machnovky a Kurilovky. Výraznější posuny na frontě jsme zde však nezaznamenali.
Charkovská situace: poziční boje probíhají ve Vovčansku a u Tychého. V této oblasti jsme dnes nezaznamenali žádné významné změny.
Severovýchodní fronta je dnes bez nových informací.
Bachmutská fronta: Na severu Časiv Jaru Rusové pokračují v útocích na sídlišti Novopivničnyj a boje probíhají i v budovách jižně od závodu na výrobu žáruvzdorných cihel a v opuštěné chatové osadě jižně od města. Boje se navíc přibližují k Ševčenku.
Doněcká fronta: V Torecku okupanti pokračují v tlaku ve směru na důl Toreckaja a sídliště Krymské. Severně od Ňu Jorku se ruským silám podařilo rozšířit území, které drží v Nelipivce, a boje pokračují jižně pod Ščerbinivkou.
Ve směru na Pokrovsk okupanti podle DeepspaceUA postoupili v Kotlyném a boje nyní pokračují severně od této vesnice. Ukrajincům se zde podařilo vytlačit okupanty z areálu větrací šachty dolu Pokrovské. Těžké boje pokračují v Nadijivce, zatímco více na jih ruské síly doobsadily zbytek vesnice Novoandrijivka. Ještě jižněji okupanti postupovali u Ševčenka, kde obráncům zbývá jen několik posledních budov na západě vesnice.
U Kurachového okupanti pokračují v útocích na ukrajinské pozice v Dačném a severně od řeky Suché Jaly tlačí ruské jednotky na sever. Více na západ pokračují boje o Zelenivku, kde se zdá, že ukrajinští obránci stále drží minimálně polovinu vesnice.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Česká vláda zvažuje vytvoření nové iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu a vyzývá další členy Evropské unie, aby se připojili. Tuto informaci uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský, kterého cituje N-TV. Česká vláda v současné době zvažuje různé možnosti financování nové iniciativy na nákup munice. Počet nábojů, které bude schopna předat, bude oznámen později. Jan Lipavský věří, že jde o „otázku politické vůle“ a vyzývá další země EU, aby se k iniciativě připojily.„Pokud se k naší iniciativě znovu připojí mnoho členských států EU, můžeme pro Ukrajinu dosáhnout hodně,“ uvedl ministr.
Ukrajina zahájila licenční výrobu FPV dronů ve státním podniku podřízeném ministerstvu obrany, což je výsledek pilotního programu koordinovaného Hlavním ředitelstvím obranných inovací. Tento krok má umožnit standardizovanou a kodifikovanou produkci dronů, které prošly testováním a jsou akceptovány bojovými jednotkami na frontě. Současně byl vypracován plán na rozšíření této výroby ve spolupráci s dalšími ukrajinskými výrobci dronů, což by mělo výrazně zvýšit celkovou výrobní kapacitu.
Polská společnost Mista provádí modernizaci 150 ukrajinských obrněných transportérů BTR-70DI, přičemž hlavním cílem je nahradit zastaralé sovětské komponenty moderními západními systémy, což by mělo zvýšit mobilitu, palebnou sílu a situační povědomí vozidel. BTR-70DI, ukrajinská modifikace BTR-70, se vyznačuje vylepšeným pancéřováním, západními dieselovými motory a modernizovanými bojovými schopnostmi. Oficiální potvrzení ohledně konečného příjemce sice chybí, ale vzhledem k tomu, že vozidla odpovídající této konfiguraci byla již spatřena ve službě u ukrajinské 151. mechanizované brigády, je více než pravděpodobné, že míří na Ukrajinu.
Estonsko obdrželo prvních šest francouzských samohybných houfnic Caesar ráže 155 mm, které byly objednány na výstavě Eurosatory 2024 v Paříži v rámci dohody s Francií a společností KNDS. Dodání zbývajících šesti houfnic z celkové objednávky 12 kusů je plánováno do poloviny roku 2025, přičemž smlouva zahrnuje i opci na dalších šest jednotek v budoucnu. Tyto houfnice budou začleněny do nově vzniklého 3. samohybného dělostřeleckého praporu estonských obranných sil (EDF), který bude operovat pod estonskou divizí.
Francouzská armáda konečně začala dostávat nové samohybné minomety Griffon MEPAC ráže 120 mm, jejichž dodávky se zpozdily. Tento systém, založený na podvozku obrněného transportéru Griffon, je vyzbrojen minometem 2R2M namontovaným na otočné plošině. Program prošel státními zkouškami na konci roku 2023 a přestože se očekávaly dodávky prvních kusů už loni, první jednotka byla dodána až nyní. Francie plánuje pořídit celkem 54 těchto systémů, které nahradí zastaralé tažené minomety Mo 120 RT, přičemž všechny dodávky mají být dokončeny do roku 2027. Pravděpodobně ale dojde k dalším objednávkám, jelikož modernizace dělostřeleckých jednotek je nyní pro Paříž prioritou. O stejný systém projevila zájem i Belgie, která si objednala 24 kusů.
Francie také nadále pokračuje v posilování své protivzdušné obrany a objednala osm nových raketových PVO systémů VL Mica. Ministerstvo ozbrojených sil oznámilo 28. ledna 2025 strategickou akvizici odpalovacích vozidel tohoto systému, vyvinutého evropskou společností MBDA. VL Mica je navržena k boji proti širokému spektru vzdušných hrozeb, včetně letadel, raket a dronů, a vyznačuje se vysokou modularitou a interoperabilitou v rámci NATO. Objednávka, zadaná u MBDA France v prosinci 2024, je součástí širšího francouzského programu modernizace protivzdušné obrany.
Německo dokončilo svůj vstup do programu CAVS (Common Armored Vehicle System) a připojilo se k rámcové dohodě o nadnárodním systému obrněných vozidel, čímž učinilo poslední krok k plnému členství. Finská zbrojařská společnost Patria, která je hlavním dodavatelem platformy, oznámila, že společně s německými partnery KNDS, FFG a JWT je připravena co nejrychleji zahájit místní výrobu. Německo se programu účastní od roku 2022, kdy podepsalo memorandum o porozumění, v roce 2023 se připojilo k technické dohodě a o rok později k dohodě o výzkumu a vývoji. Bundestag již schválil rozpočet na vývoj adaptací vozidla pro Bundeswehr, který plánuje CAVS využít k nahrazení obrněných transportérů Fuchs. Po Finsku, Lotyšsku a Švédsku je Německo čtvrtým státem, jenž se k programu oficiálně připojil. Celkově Patria již přijala objednávky na více než 800 vozidel 6×6 a dodala přes 200 kusů. Bundeswehr pravděpodobně počítá s verzí vozidla vybavenou minometným systémem NEMO a již v lednu německá armáda požádala Patrii o závaznou nabídku na přibližně 300 obrněných transportních vozidel nové generace.
Polsko podepsalo smlouvu se Spojenými státy na nákup 200 protiradarových střel AGM-88G AARGM-ER v hodnotě přes 745 milionů dolarů. Dohodu uzavřel polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz 28. ledna 2025 a podle jejích podmínek by mělo být Polsku v letech 2029–2035 dodáno více než 200 těchto střel. AARGM-ER je nejnovější verze protiradarových střel rodiny AGM-88, která se vyznačuje vyšším doletem, lepší manévrovatelností a vylepšenými schopnostmi proti moderním systémům protivzdušné obrany.
Dnes si posvítíme na stav ruských rafinérií, k čemuž nám pomohou požáry, které v nich v posledních týdnech pravidelně propukají. Tyto požáry, které jsou vyvolávány troskami sestřelených ukrajinských dronů (tedy podle oficiálních sdělení ruských médií), v posledních týdnech vedli k narušení provozu v nejméně dvanácti rafinériích.
K poslednímu útoku (když nebereme v potaz ten dnešní) došlo ve Volgogradu, kde vzplála rafinérie společnosti Lukoil. Tato rafinérie byla cílem ukrajinských útoků již vícekrát, neboť se jedná o největší rafinérií v této oblasti, a která se díky blízkosti k frontové linii podílí na zásobování ruské armády palivy a dalšími potřebnými ropnými produkty. K předchozímu útoku na tuto rafinérii došlo 15.1., kdy došlo k požáru jednotky pro zpracování motorové nafty.
Dříve byla tato rafinérie cílem útoku v únoru 2024, kdy došlo k velkému požáru a poškození části technologie. K dalšímu poklesu produkční kapacity této rafinérie došlo po úroku v květnu 2024. V listopadu 2024 došlo k přerušení činnosti jedné z lidek kvůli nedostatku náhradních dílů a nemožnosti dokončit její opravu, a tak zpracovatelská kapacita této rafinérie, v roce 2021 dosahující 15 milionů barelů ropy ročně, dosahuje nyní jen části bývalého objemu výroby.
Před dvěma dny byla zasažena jiná rafinerie společnosti Lukoil, a to v Nižním Novgorodu, což nutně povede k dalším finančním ztrátám této společnosti. Ruské ropné společnosti již v roce 2024 navrhovaly, aby jim ruský stát předistribuoval část spotřební daně z paliv v rámci programu modernizace a oprav rafinérií, ten se k tomu ale zatím neodhodlal a tak je pro ruské ropné společnosti, které se již nyní nachází v nezáviděníhodné finanční situaci, stál těžší nacházet prostředky nutné pro opravy planoucích rafinérií.
Ještě větší komplikací než vyřazování jednotlivých rafinérií je ale přerušení provozu terminálu v Usť-Luze, ke kterému došlo 29.1. po útoku ukrajinských dronů. Přístav samotný nebyl při tomto útoku poškozen, zasažena ale byla přečerpávací stanice v tverské oblasti, kvůli čemuž není možné přepravovat ropu do terminálu. Přičemž z terminálu v Usť-Luze je možné exportovat až přibližně 650 000 barelů ropy denně, což je pro srovnání přibližně polovina celkového objemu ropy, jaký z Ruska odebírá Indie. Výpadek činnosti tohoto terminálu má tak zásadní vliv na možnosti Ruska exportovat svou ropu.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: V rámci protiteroristické operace Železná zeď, která probíhá na Západním břehu vstoupily jednotky IDF do uprchlického tábora u Dženínu. Zde se dostaly pod palbu dvou teroristů z jedné z budov. Izraelským vojákům se podařilo oba teroristy zlikvidovat, ale sami při boji přišli o jednoho muže. O několik hodin později se vojáci z jednotky Haruv vrátili a budovu obklíčili. Při prohlídce byli objeveny a zabaveny dvě dlouhé zbraně, pistole a zásobníky s municí.
Na Západním břehu byly opět zaznamenány případy útoku radikálních osadníků na palestinské obyvatelstvo.
Izraelská vojenská justice dnes začala soudní proces se dvěma rezervisty z IDF, kteří pro Írán za finanční odměnu vynášeli citlivé informace týkající se systému protivzdušné obrany Iron Dome a armádního velitelství Kirja v Tel-Avivu.
Libanon: Z této oblasti dnes nejsou žádné relevantní informace.
Sýrie: V oblasti Manbídže a Rakká je situace stále beze změn.
Po zbytku Sýrie i nadále probíhají zabezpečovací operace namířené proti odbojovým skupinám.
Ve městě Idlíbu došlo USA vedenou koalicí k leteckému úderu na “vysoce postaveného militanta” Churase al Dina Muhammada Saleha al Zubairu. Bližší informace nebyly prozatím sděleny.
Dnešní Třešnička™ bude jako ta písnička “Já děngy propil v bare”. Ruský válečný korespondent Šapošnikov se totiž nestačí divit – novopečení „hrdinové SVO“ padají jako mouchy takovou rychlostí, že od podpisu smlouvy po cestu v igelitovém pytli to zvládnou za pouhých osm dní. To je rychlejší než většina ruských státních služeb zvládne vyřídit nový pas, než průměrná Lada ujede první stovku kilometrů, a zhruba stejná doba, jakou Putin potřebuje na přečtení delšího odstavce. Ale co je hlavní – Rusko opět dokazuje, že ve válečném masomlýnku hraje první ligu. URÁÁÁ!
Dmi
kakaja kultura
Ami
takaja natura
Dmi
kakaja natura
E
takyj narod sovětskij
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
