(2 118 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 5. února ruské síly zaútočily na Ukrajinu dvěma balistickými raketami Iskander-M, 104 útočnými drony Šahed a dronovými simulátory. O útoku informovalo velitelství Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. V důsledku bojových operací bylo zničeno 57 útočných dronů a dalších typů bezpilotních prostředků v Charkovské, Poltavské, Sumské, Kyjevské, Čerkaské, Černihivské, Žytomyrské, Chmelnycké a Kirovohradské oblasti. Dalších 42 nepřátelských dronů bylo ztraceno z radarů. Útok zasáhl Kirovohradskou oblast. Podle šéfa oblastní vojenské správy Andrije Rajkoviče dopadly trosky dronu na čtyři obytné domy, čtyři hospodářské budovy, automobily a ploty. Na jednom z domů vypukl požár, který se však podařilo rychle uhasit.
Ukrajinské letectvo se stalo prvním na světě, které nasadilo novou verzi klouzavé pumy JDAM-ER o hmotnosti 454 kg. Ačkoli Boeing ani americká armáda oficiálně nepotvrdily její operační nasazení, na webu se nedávno objevilo video od 39. brigády taktického letectva Ukrajiny, na kterém pilot letounu Su-27 shazuje dvě tyto bomby na ruské pozice v lesním pásu. Až dosud Ukrajina používala pouze lehčí verzi JDAM-ER o hmotnosti 227 kg, která byla poprvé zaznamenána v boji v roce 2023.
Bývalý ukrajinský důstojník a milbloger Tatarigami sepsal hrubé zhodnocení situace na Ukrajině, kterému asi nemáme co vytknout. Situace na frontě pro Ukrajinu zůstává podle něj složitá, s ústupy v oblastech jako Pokrovsk, Časiv Jar, Kupjansk a Toreck. I když ukrajinské vedení pracuje na zlepšení organizace a náboru, tyto změny si prý vyžádají čas, než přinesou hmatatelné výsledky. Na ruské straně jsou zas vysoké ztráty, dochází k tisícům dezercí a výraznému opotřebení obrněné techniky, která je často nahrazována civilními vozidly. Přesto Rusové pokračují v postupu tam, kde je ukrajinská obrana přetížená a chybí dostatek vojáků. V některých oblastech dle Tatarigamiho Ukrajina dosáhla parity palebné síly, zejména díky intenzivnímu využití dronů, avšak nedostatek personálu umožňuje Rusům víceméně pokračovat v postupu. Klíčovým ruským cílem je dle něj kontrola nad dálnicí T0504, spojující Pokrovsk, Kosťantynivku a Bachmut. Krátkodobý výhled proto zůstává pesimistický – ačkoli Rusko čelí problémům s logistikou, morálkou a velitelskými schopnostmi, jeho postup se v nejbližší době výrazně nezpomalí. Na druhou stranu se Ukrajina soustředí na strukturální změny, včetně přechodu na formace na úrovni armádních sborů, zastavení formování nových brigád a zlepšení výcviku. Ani jedna strana však momentálně nemá dostatek zdrojů k dosažení svých strategických cílů a vysoká míra dezercí tak naznačuje, že obě armády mají potíže s udržením dlouhodobého válečného úsilí.
Neplecha v Rusku: Dnes bohužel bez nových informací.
Severovýchodní fronta: DeepstateUA hlásí, že jihozápadně a jižně od vesnice Topoli překročili okupanti řeku Oskil a obsadili pozice v remízcích mezi poli. Jedná se o území, které je přibližně 3 kilometry od ruské hranice. Na západním břehu Oskilu postupovali okupanti i ve směru na Kupjansk. Tento postup se odehrál ve vesnici Západné směrem na jih podél toku Oskilu. Navíc okupanti postoupili jižně od této vesnice ve směru na Kindrašivku. Ukrajinské drony zde způsobují okupantům nemalé ztráty, pomalý postup však pokračuje.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují boje v severní části města, v lesoparku Dovhe 2 a okupanti se nadále snaží prorazit k Ševčenku.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje na severu města, kde se okupanti snaží obsadit areál dolu Toreckaja a sídliště Krymské. Výraznější změny jsme zde nezaznamenali.
Ve směru Pokrovsk okupanti pokračují v útocích na jižně a východně od Jelyzavetivky a v okolí Lysivky. V Kotlyném provedli ukrajinští vojáci úspěšný protiútok, který vyčistil východní část vesnice. Další ukrajinský protiútok vytlačil okupanty z pozic jižně od vesnice Nadijivka. Dále se na této části fronty bojuje v Udačném, Sribné a Andriivka.
U Kupjansku okupanti pokračují v pokusech obsadit Dačné a navíc se tuto vesnici snaží obejít z jihu.
Ve směru na Velikou Novosilku se bojuje u vesnice Novy Komar, změny jsme zde nezaregistrovali.
Diplomatické a politické události:
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie postupně zdvojnásobí svůj obranný rozpočet a vyzval ostatní země EU, aby se k tomuto úsilí připojily. Podle něj Evropa musí jednat společně v sedmi klíčových oblastech, které však blíže nespecifikoval. Zároveň Francie jasně deklarovala svůj postoj, že finance evropských daňových poplatníků mají být využity k rozvoji autonomního evropského obranného průmyslu, a ne k nákupu zbraní z USA nebo Jižní Koreje. Tím Paříž pravděpodobně vysílá signál, že bude usilovat o posílení evropské vojenské soběstačnosti a snížení závislosti na zbrojních dodávkách ze zámoří.
Nizozemsko potvrdilo dodávku další várky stíhaček F-16 pro Ukrajinu v roce 2025, oznámil to 31. ledna ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po schůzce v Haagu se svým nizozemským protějškem Rubenem Brekelmansem. Dodávka je součástí širšího úsilí NATO o posílení ukrajinského letectva. Původní příslib 42 strojů byl oznámen 20. srpna 2023 s plánovaným zahájením dodávek v roce 2024, přičemž celkový počet slíbených F-16 se mezitím zvýšil na přibližně 65 kusů. Některé letouny však zůstanou v Nizozemsku k podpoře výcvikových programů na základně Volkel, kde ukrajinští piloti, inženýři a technici získávají praktické zkušenosti. Výcvik bude pokračovat i v roce 2025.
Německá CDU/CSU, která podle průzkumů pravděpodobně zvítězí v nadcházejících volbách, představila 28. ledna 2025 reformní plán na zlepšení zadávání veřejných zakázek pro Bundeswehr s cílem dosáhnout plné bojeschopnosti do roku 2029. Dokument kritizuje dosavadní neefektivitu a požaduje rychlejší a strategičtější posílení německého obranného průmyslu. Současně předseda CDU Friedrich Merz 23. ledna přednesl klíčový projev o zahraniční a bezpečnostní politice, kde označil ruský neoimperialismus za akutní hrozbu a vyzval k vytvoření Rady národní bezpečnosti, která by koordinovala bezpečnostní a zahraniční politiku Německa. Zdůraznil také nutnost zlepšení vztahů s Francií a Polskem, přičemž s Polskem navrhl smlouvu o přátelství. Merzův plán zahrnuje přeměnu Německa z „usínající střední mocnosti“ na klíčového hráče evropské bezpečnosti, což by znamenalo zásadní změnu v dosavadní německé politice.
Finská společnost Patria podepsala memorandum o porozumění s britskou Babcock International Group s cílem nabídnout britským ozbrojeným silám platformu kolového obrněného transportéru Patria 6×6. Patria bude odpovědná za řízení projektu, vývoj a úpravu vozidla pro britské potřeby, zatímco Babcock zajistí výrobu v souladu s průmyslovou strategií britského ministerstva obrany a následnou logistickou podporu. Transportér Patria 6×6 by mohl částečně nahradit stárnoucí flotilu pásových obrněných transportérů FV432 Bulldog a stát se levnějším doplňkem obrněnců Boxer, které Británie pořizovala v posledních letech. Pokud by Británie vozidla skutečně zakoupila, zapojila by se tím i do programu CAVS (Common Armored Vehicle System), jehož členy jsou již Finsko, Švédsko, Lotyšsko a nově Německo. Patria 6×6 je odlehčený třínápravový obrněný transportér vyvinutý jako nástupce vozidel Sisu Pasi XA-180/185/200, přičemž sdílí řadu komponentů s těžší platformou Patria AMV 8×8.
Nizozemsko plánuje nákup 22 protiletadlových tanků Skyranger 30, které budou postaveny na platformě Armored Combat Support Vehicle (ACSV) od německé společnosti Flensburger Fahrzeugbau Gesellschaft mbH (FFG). Celkový rozpočet na tento projekt činí 1,3 miliardy eur, což odpovídá jednotkové ceně 59 milionů eur – avšak v této částce pravděpodobně figuruje i logistická podpora, školení a náhradní díly. První dodávky jsou plánovány na rok 2028. S Nizozemskem se Skyranger 30 zařadí do výzbroje již pěti zemí – Dánsko pořizuje 16 kusů, Německo 19 s opcí na dalších 30, Rakousko 36 a Maďarsko rovněž projeví zájem, i když konkrétní počet zatím není znám. Celkový počet objednaných systémů po nizozemském kontraktu dosáhne 93 kusů.
Italská armáda zahájila testování prvních bojových vozidel pěchoty KF41 Lynx před náběhem sériové výroby, jak bylo oznámeno 3. února 2025. Prezentace na střelnici UTTAT Nettuno poblíž Říma, které se zúčastnili zástupci průmyslu, včetně firem Leonardo a Rheinmetall, i náčelník štábu obrany generál Luciano Portolano, představuje první krok k přechodu Itálie na platformu Lynx. Italský program Armored Combat System (A2CS) počítá s nahrazením zastaralých VCC-80 Dardo prostřednictvím akvizice 1050 vozidel Lynx v 16 verzích. První várka pěti vozidel, včetně IFV, lehkého tanku, protivzdušné obrany a minometné varianty, má být dodána ještě letos, dalších 11 kusů v roce 2026. Rheinmetall plánuje dodat celkem 1347 tanků a BVP v hodnotě přibližně 25 miliard eur, avšak rozjezd výroby ve větším měřítku je plánován až na rok 2029, kdy se očekává roční produkce přes 100 obrněnců různých verzí. Maximální výrobní kapacity má být dosaženo v letech 2030/2031 s plánovanými dodávkami 160 a 171 vozidel ročně.
Dnes si přiblížíme potíže při ruské exportu ropy z terminálů, které jsme zde již dlouho nezmiňovali. Pravidelně se věnujeme situaci terminálů na pobřeží Baltského moře (naposledy 1.2.), a příležitostně zmiňujeme i terminály v oblasti Černého moře a ruského Dálného východu, dlouho jsme se ale nezaměřili na situaci na posledním ze směrů exportu ruské ropy pomocí tankerů, tedy na terminály v Arktice, což chceme nyní napravit.
Ukázalo se, že nově zavedené americké sankce měly vliv i na export z těchto terminálů, který v lednu poklesl na nejnižší úroveň za posledních osm let. Příčinou je zejména to, že byly zařazeny na sankční listinu dva plovoucí sklady ropy v murmanské oblasti, které obstarávají přečerpávání ropy na tankery dopravující ropu ke koncovým zákazníkům.
Komplikací je i to, že byla na sankční seznam dodána společnost Gazpromněft, která má dominantní působení v této oblasti. Připomeňme zde že Gazpromněft je jedinou ještě v současnosti ziskovou částí společnosti Gazprom, která se jako celek potýká s velkými finančními problémy, a jeho finanční ztráta za celý rok 2024 může dosahovat až 1 bilionu rublů. Potíže Gazpromněftu tak jeho finanční situaci dále zkomplikují.
Přičemž je třeba mít na paměti i to, že cena těžby ropy, ale i následný transport ropy v regionu Arktidy (například z důvodu nutnosti použití ledoborců) je ve srovnání s jinými terminály vyšší, a tak má zde Rusko menší marže než při využití jiných terminálů. Pokud vezmeme v úvahu pokles ceny ropy na moskevské burze (spotová cena okolo 68 USD za barel znamená, že je ropa prodávána v případě dlouhodobých kontraktů za cenu okolo 57 USD za barel) znamenají vyšší vstupní náklady při využití arktických terminálů to, že export ropy z těchto terminálů již v současné době přestává být ziskový.
Ropné vrty v oblasti Arktidy jsou také daleko citlivější na omezení nebo přerušení těžby, než jak je tomu u vrtů v teplejších oblastech. Při nedostatečné těžbě z vrtu dochází k postupnému ucpání vrtu těžšími složkami ropy, případná obnova těžby je při jeho ucpání nemožná a je potřeba zhotovit nový vrt. Na to však nemá Rusko v arktických oblastech dostatečné technologie, a tak bude nuceno pokračovat v těžbě ropy, i když to bude znamenat finanční ztrátu.
Situace na Blízkém východě:
Sýrie: Podle milblogera War & Conflict plánuje Pentagon vypracovat plán na stažení amerických vojáků ze Sýrie. Ti zde působí v rámci podpory Kurdů. Stažení by mělo být rozmezí tří měsíců, ovšem v tuto dobu se jedná o nepodložené informace. Proto bychom doporučovali si udržovat odstup. Zajímavé ale je, jak dodává War & Conflict news, že tyto zprávy přicházejí krátce poté, co se nový syrský vůdce Ahmad al-Šará sešel s tureckým prezidentem Erdoganem. Při jednání došlo ke schválení projektu na vybudování dvou tureckých základen v této zemi. S největší pravděpodobností Turci využijí bývalé ruské základny Hmímím a Tartus. Kromě rozšíření mocenské politiky na Středním východě by to znamenalo těžkou ránu pro kurdské obyvatelstvo. To by v daném případě bylo nuceno demilitarizovat i své území, pod hrozbou turecké intervence.
Situace v okolí Manbídže a Rakká je beze změn.
Africká vsuvka: V autonomní oblasti Puntland v Somálsku byli dnes obnoveny boje proti islamistickým teroristům ve vesnici Dharin v oblasti Bari. Bezpečnostní složky Puntland byly schopny odtud teroristy vytlačit a ukořistit značně množství zbraní. Teroristé při obraně přišli o 8 mužů. Informace ztrátách puntlandských bezpečnostních složek v tuto dobu nejsou známy. Ví se, že při bojích byli nezávisle na sobě zabiti dva důstojníci následky palby odstřelovače a nástražné výbušniny. Vzhledem k náročnosti operací se k bezpečnostním složkám připojilo přibližně 1200 příslušníků etiopské armády, kteří sem byli vyslání vládou.
Dnešní Třešnička™ bude…no…no blbý no. Ruská propagandistka Taťána Montjanová, která se po přestěhování do Doněcku stala hlasitou obhájkyní ruské okupace, nyní naopak otevřeně kritizuje Rusko za to, co na dobytých územích Ukrajiny způsobilo. Přiznala, že Rusko není vítáno ani na Donbasu a nikoho tam neosvobozuje – naopak proměňuje tato území v neobyvatelné ruiny a místní obyvatelé okupanty nenávidí. Podle Montjanové je situace v Doněcku katastrofální – město je bez vody, všechny rybníky byly vypuštěny a zůstalo jen bahno. Voda je dostupná maximálně dvě hodiny každý druhý den, někdy ještě méně, a i ta je extrémně špatné kvality. Jako připomínku předválečné prosperity Doněcku zmínila Montjanová i osud Donbas Areny, moderního stadionu, který byl otevřen v roce 2009 a hostil zápasy mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012. Nyní je ovšem Doněck jen dalším příkladem toho, co znamená „ruský svět“ – bídu, rozvrat a nenávist těch, které měl údajně chránit.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.