(1 745 slov, doba čtení 9 minut)
V noci na 7. února zaútočily ruské síly na Ukrajinu 112 útočnými drony Šahed a simulátory dronů. Protivzdušná obrana sestřelila 81 nepřátelských cílů. Oznámily to vzdušné síly Ozbrojených sil Ukrajiny. V důsledku bojové činnosti bylo sestřeleno 81 nepřátelských objektů, včetně 8 dronů Šahed a jednoho dalšího typu. Dalších 31 simulátorů dronů bylo ztraceno v terénu.
Neplecha v Rusku: Boje pokračují v okolí obcí Ulanok, Fanasejevka a Čerkasskaja Konopělka, ukrajinské jednotky zde měly zaznamenat drobný postup. Slivočnyj Kapríz píše, že AFU se podařilo v oblasti postoupit jižně od Kurilovky.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk ruské jednotky pokračují v útocích na ukrajinské pozice na západním břehu Oskilu u vesnic Fyholivka, Dvorečná a Zapadné. Více jih pokračují střety u Teren a Jampolivky a poziční boje se odehrávají v Serebrjanském lese. Z této části fronty nemáme příliš nových zpráv.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru probíhají boje o zbývající části sídliště Novopivničnyj, u závodu na výrobu žáruvzdorných cihel a v jižní části města ve směru na Ševčenko. Poziční boje se odehrávají v lesoparku Dovhe 2 jižně od města, kde se okupanti nadále snaží prorazit k dílně číslo 2 a ke Stupočkám. Fronta se zde už delší dobu příliš nehýbe, ale okupanti zde mají podstatně větší zdroje, než obránci.
Doněcká fronta: V Torecku se bojuje v severní části města, kde se okupanti snaží postupovat na sídlišti Krymské. Střety se odehrávají i v jižní části sídliště Zabalka. Žádný nový vývoj jsme v této oblasti nezaznamenali.
Ve směru na Pokrovsk se dnes fronta nehýbala. Boje nadále pokračují v Kotlyném a Udačném a okupanti se snaží postoupit i v dalších částech tohoto výběžku. Vizuální důkazy o bojích máme pouze z Dačného ležícího východně od Kurachového. Situace se zde včera zhoršila, když se okupantům podařila obsadit místní škola na severozápadě vesnice, obrana se přesto stále drží.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přání setkat se se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v týdnu od 10. do 16. února, přičemž schůzka by se mohla uskutečnit ve Washingtonu. Trump uvedl, že chce s prezidentem Zelenským jednat o vzácných nerostech na Ukrajině výměnou za americkou podporu.
Americký prezident Donald Trump je připraven zpřísnit sankce proti Rusku a zdvojnásobit je, aby ho donutil ukončit válku proti Ukrajině. Uvedl to Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg v rozhovoru pro New York Post. Zároveň však Kellogg zdůraznil, že jak Kyjev, tak Moskva budou muset učinit určité ústupky, aby se zastavilo „průmyslové měřítko zabíjení“. Co se týče současných sankcí proti Rusku, Kellogg jejich účinnost ohodnotil na 3 body z 10. Naopak sankce USA zaměřené na ruský energetický sektor jsou podle něj efektivnější, ale stále je zde prostor pro jejich další zpřísnění. „Sankce lze skutečně zpřísnit, zejména pokud jde o nedávná omezení v oblasti těžby a exportu ropy. To otevřelo spoustu možností, co lze udělat. A pokud někdo rozumí pákám nátlaku, pak je to prezident Donald Trump – což je vidět i na jeho nedávných krocích,“ uvedl Kellogg.
Od 7. února Ukrajina dodává biomethan, plynné palivo vyrobené z bioplynu, do Evropské unie. Oznámilo to ukrajinské ministerstvo energetiky a Státní celní služba. První dodávka biometanu do EU dosáhla objemu 67 tisíc metrů krychlových. Podle celních úřadů trvala práce na úpravě legislativy související s celní kontrolou a odbavením biometanu dva roky. Ukrajinští výrobci mohou biometan exportovat do zemí EU přes ukrajinskou plynovodní síť, přičemž zařízení na výrobu biometanu lze napojit jak na přenosovou, tak na distribuční plynovou síť. Podmínky a tarify pro připojení a přepravu biometanu v ukrajinské plynovodní soustavě jsou podobné těm, které platí pro producenty zemního plynu. Ministerstvo energetiky zdůraznilo, že biometan jako ekologický a obnovitelný zdroj energie se stává strategickým prvkem pro rozvoj národní ekonomiky a posílení energetické nezávislosti Ukrajiny. „Ukrajina má obrovský potenciál pro výrobu biometanu a může se stát významným dodavatelem zelené energie na evropský trh. Toto je další krok k udržitelné energetice a hospodářskému růstu,“ uvedlo ministerstvo.
Švédská agentura pro nákup zbraní FMV oznámila podpis smlouvy se společností Rheinmetall na dodávku bomb Mk82 pro letectvo. Tyto pumy lze použít na stíhacích letounech Jas 39 Gripen. Mk82 je klasická aerodynamická bomba, kterou lze dovybavit součástkami pro přesné navádění. Stejný typ munice využívá i německý Bundeswehr, přičemž Rheinmetall již dříve uvedl, že německé letectvo zvolilo variantu MK82-EP jako výzbroj pro letouny Tornado a Eurofighter. Švédsko za nové bomby zaplatí více než 100 milionů SEK (100 SEK odpovídá přibližně 8,84 EUR) a dodávka se očekává na jaře 2025.
Firma KNDS Deutschland představila plán modernizace samohybného protiletadlového systému Gepard, který se na Ukrajině osvědčil jako mimořádně účinný. Tento německý obranný systém, vyvinutý v 60. letech během studené války společností Krauss-Maffei Wegmann (dnes KNDS Deutschland), navzdory svému stáří stále patří k spolehlivým a efektivním prostředkům protivzdušné obrany. Úspěšné nasazení Gepardu na Ukrajině přimělo KNDS Deutschland k návrhu jeho modernizace. Podle zprávy ukrajinského webu Defense Express zveřejněné 2. února 2025 bude upgrade zahrnovat vylepšení radarového systému a zdokonalení sledovacích schopností. Cílem těchto úprav je zvýšit schopnost Gepardu čelit širšímu spektru vzdušných hrozeb, včetně pokročilých a vysokorychlostních dronů nebo dokonce hypersonických střel. Díky modernizaci radarových a palebných systémů zůstane Gepard efektivním nástrojem protivzdušné obrany i v budoucnosti, což Ukrajině zajistí lepší ochranu před vyvíjejícími se hrozbami na bojišti.
Německé zbrojovky očekávají, že nová vláda zvýší výdaje na obranu a zajistí dlouhodobé zakázky pro Bundeswehr. Koalice CDU/CSU, která se ujímá moci, signalizuje podporu výraznějšímu zbrojení. Pokud by armádní rozpočet dosáhl 2 % německého HDP, znamenalo by to přibližně 85 miliard eur (2,1 bilionu korun). Při 5% podílu by se výdaje vyšplhaly až na 213 miliard eur (5,4 bilionu korun). Němečtí zbrojaři tvrdí, že jsou připraveni na rostoucí požadavky armády. Společnost Rheinmetall se chlubí, že vyrábí více munice než Spojené státy a nabízí lepší tanky. „Už nyní vyrábíme více munice než USA,“ zdůraznil generální ředitel Rheinmetallu Armin Papperger. Šéf zbrojovky MBDA Thomas Gottschild zase tvrdí, že německé firmy mohou dostat Bundeswehr do plné bojové připravenosti do roku 2029 – pokud vláda zajistí jasný plán dlouhodobých zakázek. Papperger také zdůraznil, že němečtí a evropští výrobci jsou schopni vyrábět lepší tanky a obrněná vozidla než americké firmy. To by podle něj mělo být maximálně využito pro posílení evropské obrany. Klíčovým krokem je však politické rozhodnutí o urychlení zbrojení v rámci EU.
Podle britského deníku The Times Ukrajina mění průběh války masivními útoky bezpilotních letounů na ruské území. Jen v posledních dnech zasáhly ukrajinské drony plynový komplex v Astrachani a rafinerii ve Volgogradu. Celkově již napadly 20 z 30 největších ruských ropných rafinerií, čímž výrazně oslabují ruskou ekonomiku a vojenskou logistiku. Výroba ukrajinských dronů prošla dramatickým růstem. Zatímco v roce 2022 dokázala Ukrajina vyrobit pouze pět dronů s dlouhým doletem měsíčně, nyní jich vyrábí až 500. Uvedl to brigádní generál Jurij Ščihol, který tyto operace koordinuje v rámci Hlavního zpravodajského ředitelství (GUR). Podle něj Ukrajina během dvou let výrazně zrychlila produkci útočných UAV a její letecké údery ochromily ruskou leteckou infrastrukturu. „V okruhu 300 km nemají jediné funkční letiště, odkud by mohli zaútočit na Ukrajinu. Nejde jen o vzletové a přistávací dráhy – celá infrastruktura byla zničena: sklady paliva, opravárenské základny i zařízení na údržbu letectva,“ dodal Ščihol.
Tento týden dojde k historickému momentu: 8. února se pobaltské státy oficiálně odpojí od ruské elektrické sítě a synchronizují se s kontinentální evropskou sítí. Rozhodnutí přerušit závislost na ruském energetickém systému padlo už v roce 2018, ale jeho realizace byla výrazně urychlena po ruské invazi na Ukrajinu. Tento krok posiluje energetickou bezpečnost regionu a snižuje riziko ruského vydírání prostřednictvím dodávek elektřiny. Podobný přechod již úspěšně absolvovaly Ukrajina a Moldavsko, které se v březnu 2022 napojily na evropskou síť během necelých tří týdnů. Odpojení Pobaltí zároveň způsobí, že ruská exkláva Kaliningrad (Královec) zůstane v tzv. „ostrovním režimu“, tedy bez vnějšího připojení k širší elektrické síti. Moskva se v reakci na tento krok snažila přechod narušit – využila kybernetické útoky a šíření dezinformací. Po nedávném poškození podmořských kabelů Litva a Polsko posílily ochranu strategického propojení LitPol Link a zavedly přísnější opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Dnes si představíme iniciativu, která má pomoci skomírajícímu ruskému automobilovému průmyslu. Automobilka AvtoVAZ, známá spíše pod značkou Lada, oznámila, že plánuje zahájení výroby elektromobilů, přičemž jako místo produkce zvolila Etiopii. To jí má pomoci zvětšit zastoupení značky na afrických trzích. Podle etiopského velvyslance v Moskvě má být výroba zahájena do konce roku 2025.
V jeho prohlášení bylo zdůrazněno, že v současné době se Etiopie soustředí na propagaci elektrických automobilů, zejména v sektoru osobních aut, proto je pro Etiopii důležité aby Lada Podle velvyslance je důležité, aby nejnovější modely značky Lada nalezly uznání v jeho vlasti, neboť značka má již zde silné zastoupení například v segmentu vozů pro taxislužbu.
Připomeňme, že výroba elektrické verze automobilu Lada Largus (na licenci Renaultu v Rusku vyráběná Dacia Logan MCV) se v Rusku vyrábí od 25.9.2024 a její prodejní cena základní verze začíná na 2,9 milionu rublů (tedy v přepočtu přibližně 700 000 Kč), přičemž v plánu je do konce roku 2025 vyprodukovat v Rusku 2000 těchto vozů. Při výše uvedené prodejní ceně a velmi slabé infrastruktuře pro využití elektromobilů v afrických státech je otázkou, jaký může mít tato iniciativa prodejní úspěch, nicméně Rusko má velké plány a rozhodně by mu nemělo být bráněno v investicích do do takto odvážných projektů.
Situace na Blízkém východě:
Libanon: Izraelské letectvo (IAF) dnes provedlo nálet na infrastrukturu Hizballáhu v jižním Libanonu. Cílem útoku se stala oblast Sidon.
Sýrie: Plamenem chytla ruská špionážní loď jenž začala hořet u pobřeží Sýrie. Jde o z ruské špionážní plavidlo „Kildin“, které je údajně vybavené zařízením pro shromažďování zpravodajských informací.
Napětí na libanonsko – syrské hranici stoupá. Jednotky nové syrské armády ostřelují pozice šíitských milic v okolí vesnice Hawiq. Ve spolupráci s dělostřelectvem se na operaci podílejí také vojáci raketových jednotek. Podrobnější informace z oblasti v tuto dobu nejsou známy. Pro potlačení milic byla nová syrská armáda stáhnout jednotky z několika oblastí, kde se podíleli na zabezpečovacích operacích.
Oblasti Manbídže a Rakká jsou stále beze změn. Zvýšení aktivity zde můžeme čekat po dokončení jednání mezi tureckou a americkou vládou o podmínkách demilitarizace Kurdů a regionu.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
