(2 464 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 27. února vypustily ruské síly na Ukrajinu 166 úderných dronů Šahed a různých typů návnadových bezpilotních letounů. Podle velitelství ukrajinského letectva se protivzdušné obraně podařilo zneškodnit více než polovinu těchto cílů. K 09:00 bylo potvrzeno sestřelení 90 dronů Shahed a dalších UAV nad Charkovskou, Poltavskou, Sumskou, Kyjevskou, Černihivskou, Čerkaskou, Vinnyckou, Chmelnyckou, Kirovohradskou, Mykolajivskou a Oděskou oblastí. Dalších 72 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Ruský kanál Fighterbomber přiznal, že účinnost ruských naváděných bomb UMPK (modul pro přeměnu běžných leteckých pum na klouzavé zbraně) se v poslední době dramaticky snížila kvůli rozsáhlému použití elektronického boje (EW) na obou stranách. Podle něj se Ukrajincům podařilo vytvořit síť mobilních EW jednotek podél frontové linie, což fakticky znemožňuje využití satelitního navádění těchto bomb. Rusové sice nadále shazují až 130 těchto bomb denně, ale často zcela minou své cíle. Ruské velení se podle Fighterbomberu snaží „problém zamést pod koberec“ a udržovat dojem úspěšných náletů. Jako jedno z možných řešení navrhuje nasměrování úderů UMPK na pevné cíle hluboko v týlu, kde by EW nemělo takový vliv, případně použití masivních salv, kdy by množství shozených bomb mohlo kompenzovat sníženou přesnost. To však znamená zvýšenou spotřebu munice, která už nyní představuje rostoucí logistický problém.
Neplecha v Rusku: V Sudžanské oblasti nadále pokračují poziční boje. Ukrajinské síly se aktuálně snaží posílit své pozice v obci Malá Lokňa, avšak rotace jednotek a logistiku jim zde značně komplikuje intenzivní aktivita ruských dronů, které se dlouhodobě ukazují jako vážná hrozba pro ukrajinské operace v této oblasti.
Propagandista Anatolij Radov dnes na svém kanále shrnul poslední územní zisky ruských sil. Podle jeho informací bylo v nedávné době dobyto šest osad – Lebeděvka, Marjevka, Pogrebki, Orlovka, Nová Soročina a Nikolskij. Tyto informace byly potvrzeny i dalšími ruskými zdroji, avšak ukrajinské kanály se k nim zatím nevyjádřily.
Další ruský propagandista DnevnikDesantnika uvádí, že výsadkáři z Usurijsku a Tuly se pokoušejí prorazit z Kurské oblasti směrem k ukrajinským obcím Basovka-Novenkoje a Žuravka. Cílem těchto operací je přetnout důležitý zásobovací koridor vedoucí do Kurské oblasti. Pokud by se okupantům podařilo tento koridor narušit, znamenalo by to pro ukrajinské jednotky v oblasti vážné logistické problémy a mohlo by to vést k nutnosti ústupu z některých pozic.
Ukrajinské zdroje k situaci v Sudžanské oblasti nadále mlčí, což může naznačovat probíhající přesuny sil nebo snahu neprozrazovat taktické informace.
Podle jihokorejské zpravodajské služby (NIS) vyslala Severní Korea do Ruska další kontingent vojáků, přičemž celkový počet severokorejských sil nasazených na ruské straně může dosáhnout až 3 000 osob. NIS dále uvedla, že severokorejské jednotky jsou opět aktivní na kurské frontě, kde mohou být využívány buď jako pracovní síla, nebo v logistických a podpůrných rolích.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk pokračují ruské útoky v okolí vesnic Topoli u hranic s Ruskem a u Dvoričné. Okupanti se zde zároveň zaměřují na napadání ukrajinské logistiky pomocí dělostřelectva a dronů. Ve směru na Lyman probíhají poziční boje na severu a jihu Kruhljakivky, zatímco dál na jih se bojuje u Teren v Serebrjanském lese a u Bilohorivky. Přes intenzivní střety zůstává frontová linie beze změn.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru se ukrajinským obráncům podařilo dosáhnout drobných úspěchů na sídlišti Pyvničnyj na severu města. Situace je však nadále kritická, protože okupanti pokračují v intenzivních útocích na ukrajinské logistické trasy pomocí dronů a leteckých úderů. Ukrajinské drony provádějí protiútoky západně od areálu továrny na výrobu žáruvzdorných cihel, což naznačuje, že se okupanti pokoušejí prorazit hlouběji do města. Prozatím jsou však odráženi s těžkými ztrátami.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují těžké boje na severu města, kde se v předchozích dnech uskutečnily ukrajinské protiútoky. Střety se však odehrávají i na jihu města, zejména na sídlišti Zabalka, kde obránci nadále drží své pozice a brání dalšímu ruskému postupu.
Ve směru na Pokrovsk se bojuje v Lysyvce, Dačenském, Piščane a Kotlyne. Piščane je z části stále zemí nikoho, zatímco videa ukrajinských výsadkářů potvrzují, že okupanti byli z Kotlyne vytlačeni. S výjimkou areálu dolu Pokrovskaja je vesnice nyní plně pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil.
Dále na jih pokračují boje u Uspenivky, přičemž okupanti se snaží prorazit v Naděždince. Ruské jednotky zároveň vyvíjejí tlak na obránce v prostoru mezi Jasenovým a Andrijivkou. V centrální části Andrijivky se okupanti pokoušejí upevnit své pozice a pokračují v tlaku směrem na Preobraženku. Západně od Kurachového se bojuje na východním okraji Konstantinopilu, který je pod neustálým ostřelováním dronů a dělostřelectva.
U Veliké Novosilky ruské síly postoupily v polích jižně a jihovýchodně od Burlackého, čímž dále upevnily svou přítomnost v oblasti.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že během prvních jednání mezi americkou a ruskou delegací Spojené státy trvaly na tom, že spolupráce mezi oběma zeměmi nebude možná, dokud válka na Ukrajině neskončí. Prohlásil to v rozhovoru pro Fox News. „Rusům jsme to dali jasně najevo. Neprobíhala žádná jednání, neseděli jsme nad mapou a nekreslili čáry. Řekli jsme jim, že s nimi nemůžeme spolupracovat ekonomicky ani v jiných oblastech. Jsem si jistý, že oni by chtěli, ale to se nestane, dokud válka neskončí. To byla naše pozice,“ uvedl Rubio. Připustil, že USA nevědí, zda Rusové skutečně myslí ukončení války na Ukrajině vážně. Zároveň zdůraznil, že americký prezident Donald Trump „se nenechá zatáhnout do špatné dohody s nekonečnými jednáními“ a skutečně chce být „mírotvorcem“. „Řekli jsme jim: Chcete ukončit válku, nebo ji chcete vést dál? Pokud ji chcete ukončit, můžeme se bavit o tom, co to z jejich pohledu vyžaduje. […] Pokud budou trvat na nereálných požadavcích, pochopíme, že ve skutečnosti o ukončení války nestojí. Ale musíme tyto pozice otestovat,“ uvedl Rubio. Dále prohlásil, že „bezpečnostní záruky“ pro Ukrajinu v budoucnu by mohly spočívat v tom, že Spojené státy budou mít v zemi svůj vlastní strategický zájem. „Lidé používají termín ‚bezpečnostní záruky‘, ale Ukrajina potřebuje odstrašení. Musí být pro ostatní drahé ji v budoucnu napadnout. To je věc k debatě – nemusí jít jen o Spojené státy, zapojit by se mohli i Evropané,“ domnívá se ministr zahraničí.
Turecko, které má druhou největší armádu v NATO, je otevřené možnosti nasazení vlastních mírových sil na Ukrajině po skončení rusko-ukrajinské války. S odvoláním na své zdroje o tom píše Bloomberg.Podle dostupných informací turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již tuto otázku projednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Současně, jak Bloomberg uvádí, Turecko zdůraznilo, že se nezapojí do žádné mírové mise, pokud nebude plně účastno všech konzultací a příprav souvisejících s jejím vznikem. Podle zdrojů agentury zatím ruské ministerstvo zahraničí na tureckou iniciativu nereagovalo, ačkoli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva je proti rozmístění mírových sil na Ukrajině.
Ruský diktátor Vladimir Putin uvedl, že počáteční kontakty s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa dávají „určitou naději“. Podle něj Američané projevují „pragmatismus“. O tomto prohlášení informovala ruská propagandistická agentura TASS. Putin tvrdí, že Washington usiluje o obnovu mezistátních vztahů a „postupné řešení strategických problémů ve světové architektuře“. „Právě tyto problémy vyvolaly ukrajinskou a další regionální krize,“ prohlásil ruský vůdce. Dále uvedl, že „dnešní partneři“ ve Spojených státech projevují „pragmatismus a realistický pohled na věc“. „Odpoutávají se od mnoha stereotypů, takzvaných pravidel a mesiášských ideologických klišé svých předchůdců,“ dodal ruský plácal.
Dánsko oznámilo bezprecedentní investici 120 miliard dánských korun (16 miliard eur) do své obrany do roku 2033. Toto rozhodnutí je reakcí nejen na rostoucí hrozbu ze strany Ruska, ale také na nejistotu ohledně budoucí role USA v evropské bezpečnosti. Dánská zpravodajská služba varovala, že pokud by došlo ke zmrazení konfliktu na Ukrajině a země NATO neprovedly zásadní přezbrojení, Rusko by bylo schopné zahájit regionální válku v oblasti Baltského moře do dvou let a za pět let by mohlo vést rozsáhlé vojenské operace na evropském kontinentu. V reakci na to Kodaň urychlí posilování svých ozbrojených sil – speciální akcelerační fond ve výši 50 miliard korun bude v letech 2025–2026 financovat krátkodobé vojenské akvizice a posílení podpory Ukrajině. Dalších 70 miliard bude mezi lety 2027 a 2033 použito na modernizaci armády, nábor a rozvoj infrastruktury. Již v roce 2024 Dánsko investovalo miliardy do posílení své obrany, včetně nákupu bojových vozidel pěchoty CV90, systémů PVO a protiponorkových schopností. Součástí reforem je také restrukturalizace dánského ministerstva obrany s cílem urychlit nákupy vojenského materiálu.
Britský premiér Keir Starmer změnil svůj postoj k výdajům na obranu a oznámil, že Británie dosáhne cíle 2,5 % HDP na zbrojení již v roce 2027, namísto původně plánovaného roku 2030. Podle jeho slov půjde o „největší nepřetržitý nárůst výdajů na obranu od konce studené války“. Navýšení bude financováno především omezením rozpočtu na zahraniční pomoc, která se sníží z 0,5 % na 0,3 % HDP. Tento krok je překvapivý, protože ještě koncem ledna Starmer označoval vyšší výdaje na obranu za neúnosné kvůli finančním omezením země.
Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu oznámil rozsáhlé posílení vojenských kapacit francouzských ozbrojených sil. Klíčovými prvky rozšíření jsou dodatečné nákupy víceúčelových stíhaček Dassault Rafale, nové fregaty a širší nasazení systémů dronů a elektronického boje. Tento krok přichází v reakci na výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k aktualizaci strategické revize (RNS) z roku 2022 kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě. Macron rovněž zdůraznil nutnost zvýšení výdajů na obranu, které aktuálně tvoří přibližně 2,1 % HDP. Zatímco přesná výše navýšení zůstává nejasná, prezident nevyloučil ani možnost postupného růstu až na 5 % HDP.
Brusel stále otevřeněji hovoří o rozsáhlých investicích do evropského zbrojního průmyslu, přičemž tlak USA na co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině vedl k odvážnějším prohlášením evropských lídrů. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen se EU zaměří na klíčové oblasti, jako je integrovaná protivzdušná obrana, schopnosti hlubokých a přesných úderů, vývoj dronů a bezpilotních letounů, raket a munice a vojenské využití umělé inteligence. Detaily plánu budou projednány na dvou nadcházejících summitech – nejprve na jednání v Londýně, které následuje po setkání britského premiéra Keira Starmera s Donaldem Trumpem, a poté na summitu EU 6. března. Záměrem Bruselu je nejen zajistit potřeby Ukrajiny v případě omezení americké pomoci, ale také posílit evropskou obrannou autonomii. Hovořit o „evropské mobilizaci“ je možná předčasné, ale zjevně se chystají kroky, které mohou znamenat zásadní změnu v evropské bezpečnostní politice.
Dnes si přiblížíme jednu z taktik inverzního boje s inflací, jaká je v Rusku využívána již od počátku invaze na Ukrajinu. Ruská centrální banka informovala, že v posledních třech letech uvolnila do oběhu (tedy lidově řečeno vytiskla) 8,2 bilionu rublů, k čemuž je využívána následující procedura. Na pokyn ministerstva financí odkupuje centrální banka fyzické zlato nebo valuty z národního rezervního fondu a takto vygenerované prostředky jsou následně využívány zejména na kompenzaci rozpočtových schodků, a také jako subvence státním korporacím jak Rostech (tedy na financování zbrojní výroby, ať již přímo, nebo nepřímo).
Dalším způsobem pro financování schodku rozpočtu byly v roce 2024 REPO půjčky v objemu 4,5 bilionu rublů (což je 45 krát větší objem, než v jakém byly tyto půjčky udíleny před rokem 2022), kdy komerční banky provedly nákup ruských státních obligací v tomto objemu, přičemž prostředky k tomuto nákupu získaly díky půjčce od centrální banky. Finanční prostředky pro úhrady vojenských zakázek jsou tedy generovány za cenu růstu vnitřního zadlužení.
Vzhledem k takto vysokému objemu uvolňovaných finančních prostředků do ruské ekonomiky dochází nutnému růstu inflace, centrální banka předpokládá meziroční lednovou inflaci v Rusku na úrovní 10%, a pro únor odhaduje její vzrůst na 10,6%. Slibované snížení míry inflace na cílové 4% se tak ve výhledu centrální banky dále odsouvá, nyní se předpokládá že této hodnoty bude dosaženo až v průběhu roku 2026. Pro srovnání, objem peněz v ruské ekonomice roste sedmkrát rychleji, než jak je tomu v USA.
Současné posílení hodnoty rublu vůči ostatním měnám (dnes je kurz již pod hranicí 87 rublů za USD) je tak motivováno primárně politickými kroky a nemá žádnou oporu v reálném stavu ruské ekonomiky.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Přibližně 13 zraněných si vyžádal teroristický útok na civilní obyvatelstvo na Karkurské křižovatce. Arabský útočník zde poblíž vesnice Pardes Hanna najel motorovým vozidlem do civilistů. Následně se pokusil z místa utéct, ale byl po krátké honičce zastřelen příslušníky izraelských ozbrojených složek. Teroristický útok se naštěstí obešel bez obětí na životech.
Libanon: IDF dnes provedlo úder na pozorovací stanoviště Hizballáhu poté, co byla zaznamenána podezřelá aktivita. Útok byl proveden bezpilotním letounem v oblasti Aynata v jižním Libanonu. Velení IDF se k úderu vyjádřilo s tím, že samotná přítomnost pozorovacího stanoviště teroristické organizace v oblasti je hrubým porušením podmínek příměří.
Sýrie: Ve městě Kardaha v provincii Latákíja zaútočili bývalí vojáci syrské armády na policejní a vládní zařízení nového režimu. Do oblasti byly okamžitě povolány posily ozbrojených složek, které zahájily zabezpečovací operaci s cílem potlačit buňky odporu. Během akce probíhaly protesty místních alavitů, kteří se proti nové vládě vymezili náboženskými hesly. Město nadále zůstává nestabilní oblastí, a to navzdory všem uděleným amnestiím a povýšením členů někdejší šabíhy na důstojníky nové armády a policie.
Vůdce PKK Abdullah Öcalan, který je v tureckém vězení v izolaci již 25 let, vydal výzvu Kurdům, aby se vzdali ozbrojeného boje proti Turecku. Ve svém prohlášení zdůraznil nutnost obnovy kurdsko-turecké jednoty a bratrství a vyzval PKK k uspořádání vlastního sjezdu, kde by se hnutí oficiálně odzbrojilo. Podle Öcalana se PKK dostala na konec svého životního cyklu a její existence již ztratila smysl.
Na jeho slova reagoval velitel Syrských demokratických sil (SDF) Mazloum Abdi, který zdůraznil, že:
- S prohlášením Abdullaha Öcalana nemá SDF nic společného.
- Turecké útoky na kurdské síly brání dialogu s Damaškem.
- Ocalanova výzva k ukončení tureckých záminek k vojenským operacím vnímá pozitivně.
- SDF potvrzuje svůj závazek k vyjednávání s novou administrativou v Damašku a začlenění do ozbrojených složek nového režimu.
- Všechny strany se shodují na zachování jednoty syrského území, vojenských a civilních státních institucí.
Africká vsuvka: Z provincií Severní a Jižní Kivu dnes nebyly hlášeny žádné nové informace o pohybu jednotek hnutí M23.
Dnešní Třešnička™ bude dnešní výrok Geronimo Trumpa:
“We want to work with Zelensky, and we will. He is the BEST President of Ukraine.” — Trump
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
