(2 824 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 4. března podnikla ruská armáda další masivní útok na Ukrajinu, při němž vyslala 99 dronů Šahed a dalších bezpilotních letounů. Útok zasáhl několik oblastí země. Informovalo o tom Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Ukrajinská protivzdušná obrana, jednotky elektronického boje a mobilní palebné týmy dokázaly sestřelit 65 ruských dronů. K jejich likvidaci došlo v Charkovské, Poltavské, Sumské, Kirovohradské, Záporožské, Dněpropetrovské, Doněcké, Mykolajivské a Oděské oblasti, Dalších 32 nepřátelských dronů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Navzdory úspěšné obraně Oděská, Sumská a Doněcká oblast utrpěly následky ruského úderu. Společnost DTEK oznámila, že se její energetické zařízení v Oděské oblasti stalo terčem útoku. V některých částech města byly zavedeny nouzové odstávky elektřiny. Trosky a tlakové vlny poškodily dvě soukromé domy a obchodní centrum.
Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný úder na ruské cvičiště v Chersonské oblasti, při kterém bylo zlikvidováno 30 ruských vojáků. O operaci informoval 14. samostatný pluk bezpilotních prostředků. Podle jednotky jejich operátoři odhalili koncentraci ruské pěchoty na cvičišti a ve spolupráci se speciální jednotkou Tavria podnikli útok kazetovou municí. Dodali, že šlo o odvetu. Připomeňme, že předevčírem ukrajinská armáda potvrdila, že 1. března ruské síly zaútočily na ukrajinské cvičiště v Novomoskovsku v Dněpropetrovské oblasti.
Ve městě Syzraň v Samarské oblasti v Rusku zaútočily ukrajinské drony na ropnou rafinerii, která se stala terčem útoku již v březnu loňského roku. O incidentu informoval gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fjodorjiščev. Podle něj se útok zaměřil na „jeden z průmyslových podniků v Syzrani“. Tvrdí, že ruská protivzdušná obrana drony zlikvidovala a nedošlo k žádným obětem ani zraněním. Ruský telegramový kanál Astra však uvádí, že v blízkosti rafinerie bylo slyšet několik explozí a následně zde vypukl požár. Při útoku na stejný závod v březnu 2023 se k akci přihlásila Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU). Podle dostupných informací rafinerie dokáže ročně zpracovat 8,9 milionu tun ropy, přičemž její produkty slouží i ruské armádě. Kvůli opakovaným útokům však skutečný objem zpracované ropy v roce 2024 výrazně klesl na přibližně 4,3 milionu tun. Poslední zastavení provozu nastalo po útoku 19. února.
Ukrajinští dronaři také navedli útočné drony na lineární výrobní úsek hlavního plynovodu v Sochranivce, v Rostovské oblasti. Tento objekt je klíčový pro transport zemního plynu. Dalším zařízením v oblasti, které v noci zachvátil požár, byla ropná čerpací stanice na 915. kilometru ropovodu poblíž vesnice Čertkovo. Podle místního úředníka požár vypukl ve skladu průmyslového objektu v Sochranivce, kde zasáhl ropovod a způsobil jeho vzplanutí.
Ukrajinské ozbrojené síly navíc provedly úder na ropný sklad ve městě Rovenky, které se nachází v okupované části Luhanské oblasti. Podle dostupných informací drony zaútočily na sklad paliv a maziv, odkud se ropné produkty dodávají ruské armádě.
Neplecha v Rusku: Situace v obci Žuravka zůstává nejasná. Zatímco některé ruské zdroje tvrdily její úplné obsazení, nyní přiznávají, že ukrajinské jednotky stále drží část obce a kladou tvrdý odpor. Ruské výsadkové jednotky musí koordinovat své útoky s dělostřelectvem, což naznačuje, že boje zde zdaleka nejsou ukončeny.
U vesnice Malá Lokňa ruské síly útočí ze severu a západu podél železnice. V oblastech vesnic Guevo, Basovka a Lebeděvka nadále probíhají poziční boje. Podle ruských propagandistických zdrojů se Ukrajinci snaží přesunout posily do východních oblastí, ale tuto informaci není možné nezávisle ověřit.
Další zprávy naznačují údajné dobytí vesnice Novenkoje ruskými silami, avšak nezávislé potvrzení této informace chybí. Naopak ukrajinské zdroje přiznávají ruský postup v oblasti Lebeděvky. Intenzivní boje se vedou i v okolí Nikolského a Čerkasské Konopelky, kde se frontová linie nadále přelévá.
Dělostřelectvo a drony hrají významnou roli na obou stranách, což výrazně komplikuje pohyb jednotek i zásobování. Celkově lze situaci na této části fronty hodnotit jako dynamickou, s pokračujícími pozičními boji.
Charkovská situace: Dnes beze změn.
Severovýchodní fronta: Na této části fronty jsme nezaznamenali žádný zásadní vývoj. Boje a vzájemné ostřelování pokračují v okolí Západné, Makijivky, Kruhljakivky a Teren. Situace zůstává beze změn, a frontová linie se zde v posledních dnech prakticky neposunula.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru ruské dronové útoky potvrzují, že ukrajinské síly nadále kontrolují oblast západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel. Rusové zároveň ostřelují budovu nemocnice na jihu města, což naznačuje přítomnost ukrajinských jednotek i v této části. Intenzita bojů zůstává vysoká, ale žádné výrazné změny v linii nejsou hlášeny.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v centru města, situace zůstává nepřehledná a obě strany zde nasazují výrazné síly.
Ve směru na Pokrovsk probíhají boje u Lysivky, Piščaného, Kotlyného a Udačného, kde se ukrajinským obráncům podařilo zajmout několik ruských vojáků. Frontová linie se zde stabilizovala, ale ukrajinské logistice komplikují situaci sebevražedné drony řízené optickým vláknem, které přesně zasahují zásobovací trasy. Jižně od Pokrovsku okupanti pokračují v ostřelování východní části Uspenivky, což naznačuje, že většina vesnice je pod ukrajinskou kontrolou. V Naděždince okupanti nadále drží jižní část vesnice, jak dokládají opakované útoky ukrajinských dronů na tuto oblast. Západně od Kurachového nejsou hlášeny žádné změny.
Ve směru na Burlacké ruské jednotky postoupily v polích jihozápadně od Burlatského, ale ukrajinská obrana zde zatím drží klíčové pozice. Boje pokračují také ve Skudném a okupanti se pokoušejí proniknout do Pryvilného, ale jejich postup je zpomalován ukrajinským odporem.
Evropská komise připravila plán ReArm Europe, jehož cílem je zvýšit výdaje na obranu, poskytnout půjčky na nákup vojenské techniky a mobilizovat soukromý kapitál. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Zdůraznila, že Evropa vstupuje do éry přezbrojování a je připravena výrazně navýšit obranné rozpočty – jak pro vlastní bezpečnost, tak pro podporu Ukrajiny. „Ve svém dopise evropským lídrům jsem představila plán ReArm Europe. Jde o soubor opatření, která využívají všechny finanční nástroje, jež máme k dispozici, abychom členským státům pomohli rychle a výrazně zvýšit obranné výdaje – a to okamžitě, nyní i v průběhu celého desetiletí,“ uvedla von der Leyen. Evropská komise navrhuje aktivovat výjimkovou klauzuli ze Smlouvy o stabilitě a růstu, která dosud zajišťovala rozpočtovou disciplínu v EU. Pokud by členské státy zvýšily obranné výdaje v průměru o 1,5 % HDP, mohlo by to podle von der Leyen vytvořit fiskální prostor ve výši 650 miliard eur během čtyř let. Dalším opatřením je poskytnutí půjček ve výši 150 miliard eur na investice do obrany. Komise zdůrazňuje, že cílem je „utrácet lépe a společně“ v klíčových oblastech, jako je protivzdušná a raketová obrana, dělostřelecké systémy, řízené střely, munice, drony a systémy proti nim. Tento krok by mohl výrazně posílit schopnost EU podporovat Ukrajinu. Plán rovněž počítá s vyšším zapojením unijního rozpočtu do investic souvisejících s obranou. Členské státy, které se rozhodnou zvýšit výdaje na obranu, by mohly využít dodatečné pobídky v rámci kohezní politiky EU. Dalším prvkem strategie je mobilizace soukromého kapitálu, a to například prostřednictvím urychlení vzniku Unie úspor a investic či využití Evropské investiční banky. „Evropa je připravena převzít odpovědnost. ReArm Europe může mobilizovat až 800 miliard eur pro bezpečnější a odolnější Evropu. Budeme i nadále úzce spolupracovat s našimi partnery v NATO. Toto je klíčový moment pro Evropu – a my jsme připraveni jednat,“ uzavřela Ursula von der Leyen.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina je připravena „jednat rychle“ na ukončení války. Jako první kroky navrhl propuštění zajatců, příměří ve vzduchu a zákaz ostřelování civilní infrastruktury. O svém postoji informoval na platformě X. „Nikdo z nás nechce nekonečnou válku. Ukrajina je připravena usednout k jednacímu stolu co nejdříve, aby se spolehlivý mír přiblížil. Nikdo si nepřeje mír více než Ukrajinci,“ zdůraznil Zelenskyj. Podle něj by prvními kroky mohly být:
- Propuštění zajatců
- Okamžité příměří ve vzduchu – zákaz použití raket, dronů dlouhého doletu a bombardování energetické a civilní infrastruktury
- Okamžité příměří na moři
Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena tyto kroky podniknout, pokud tak učiní i Rusko. Dále potvrdil, že on i jeho tým jsou připraveni spolupracovat pod silným vedením amerického prezidenta Donalda Trumpa na dosažení trvalého míru. „Oceňujeme, co Amerika udělala pro pomoc Ukrajině při obraně její suverenity a nezávislosti. A pamatujeme si ten zlomový okamžik, kdy nám prezident Trump poskytl Javeliny. Jsme za to vděční,“ uvedl ukrajinský prezident. Zelenskyj se také vyjádřil k jednání v Bílém domě 28. února, které podle něj „neproběhlo podle očekávání“. Navrhl proto „udělat vše správně“ a zajistit, aby další spolupráce a komunikace byla konstruktivní. Kromě toho zdůraznil, že Ukrajina je připravena podepsat dohodu o nerostných surovinách „kdykoli a v jakémkoli vhodném formátu“. „Tuto dohodu vnímáme jako krok k posílení bezpečnosti a spolehlivým bezpečnostním zárukám. Upřímně doufáme, že bude fungovat efektivně,“ uzavřel Zelenskyj.
Během dnešního dne se pak objevila zpráva, že se Spojené státy a Ukrajina chystají podepsat dohodu o ukrajinských nerostných surovinách. Americký prezident Donald Trump má dohodu oznámí v projevu v Kongresu, který přednese v noci na středu SEČ. Dohodu měly obě strany podepsat už v pátek, ale schůzka Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě skončila roztržkou.
Ukrajina dokáže vyrobit třetinu potřebného množství zbraní, přičemž cílem je dosáhnout alespoň 50% požadovaného sortimentu. Oznámil to premiér Denys Šmyhal, jehož slova citují RBC-Ukrajina a Rádio Svoboda. Podle něj dosáhla výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu 35 miliard dolarů ročně. Za poslední dva roky se produkce dělostřelectva ztrojnásobila, výroba obrněných transportérů vzrostla pětinásobně, protitankových zbraní dvojnásobně a munice 2,5krát. Šmyhal také připomněl tzv. dánský model, v jehož rámci zahraniční partneři financují výrobu zbraní pro ukrajinské ozbrojené síly přímo na místě. Díky této iniciativě se podle premiéra podařilo v roce 2024 získat téměř miliardu dolarů.
Několik médií uvedlo, že americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil zastavení ofenzivních kybernetických operací proti Rusku. Pentagon však tuto informaci nepotvrdil. O situaci informuje Bloomberg. Jako první o údajném pozastavení kybernetických útoků napsal deník The Record, který se odvolává na tři informované zdroje. Podle dostupných informací se Hegsethův příkaz netýkal kybernetických operací jiných agentur, včetně CIA a Agentury pro kybernetickou bezpečnost a bezpečnost infrastruktury (CISA). Zdá se však, že administrativa Donalda Trumpa zároveň omezila i další aktivity FBI a dalších úřadů zaměřené na boj s digitálními a kybernetickými hrozbami. Deník The Washington Post nicméně s odkazem na nejmenovaného amerického představitele informaci The Record potvrdil. Naopak jiný vysoký představitel Pentagonu, kterého cituje Bloomberg, popřel, že by došlo k zastavení ofenzivních kybernetických operací proti Rusku. Tvrdí, že žádný takový rozkaz nebyl vydán.
Irsko schválilo další balík pomoci Ukrajině ve výši 100 milionů eur Irská vláda schválila dodatečný balík pomoci Ukrajině v hodnotě 100 milionů eur, informuje RTE. Podle místopředsedy vlády Simona Harrise budou tyto prostředky určeny na neletální vojenské vybavení a další podporu. Mezitím irský premiér Micheál Martin reagoval na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině, které označil za „velmi závažný vývoj“. Zdůraznil také důležitost pokračující mezinárodní spolupráce na podpoře Ukrajinců. Současně irská vláda schválila návrh zákona, který ruší povinný souhlas OSN pro nasazení irských mírových sil v zahraničí. Připomeňme, že již dříve premiér Micheál Martin vyjádřil odhodlání Irska pokračovat v podpoře Ukrajiny, a to včetně účasti irských jednotek na budoucí mírové misi.
Francouzský satelitní operátor Eutelsat jedná s evropskými vládami o rozšíření satelitní komunikace na Ukrajině, což by mohlo být možnou alternativou k systému Starlink Elona Muska, který v současnosti zajišťuje většinu ukrajinské vojenské komunikace. O situaci informuje Financial Times. Eutelsat uvedl, že již spolupracuje s evropskými organizacemi a disponuje vybavením, které lze rychle nainstalovat na Ukrajině. To by mohlo zlepšit komunikaci pro klíčové vojenské i civilní objekty. Akcie Eutelsatu vzrostly o 80 % během jediného dne poté, co USA oznámily pozastavení vojenské pomoci Ukrajině. FT to vysvětluje snahou Evropy o větší nezávislost v podpoře Ukrajiny. Společnost chce využít dva typy satelitů:
- OneWeb – satelity ve výšce 1 200 km
- Geostacionární satelity – výška 35 000 km
Tyto technologie by mohly poskytnout stabilní spojení pro ukrajinské vojenské drony, které útočí na ruské jednotky. Úspěch projektu bude záviset na rychlosti rozhodování evropských vlád a organizaci potřebné infrastruktury, uzavírá FT.
Dnes se zaměříme na novou strategii ruské vlády, která má vést ke zvýšení porodnosti. Poslanec ruského parlamentu, Andrej Svincov, předložil návrh, podle kterého má dojít k zákazu prodeje vysokoprocentních alkoholických nápojů, tedy především vodky, v neděli. To má vést k vzrůstu porodnosti, která je aktuálně v Rusku na nejnižší úrovni od počátku 21. století.
Návrh byl obhajován tím, že jeden den bez alkoholu nejenom povede ke zvýšení porodnosti, ale také pomůže v boji se šířícím se alkoholismem. Podle Svincova je neděle ideálním časem pro domácí povinnosti, trávení času s dětmi, sportovní činnost nebo rozvoj koníčků (pod čímž rozumíme i primární argument k zavedení této regulace). Svincov navrhl také řešení alkoholismu u těch, kdo se s tímto problémem potýkají, a to pomocí přesunu takových lidí do uzavřených pracovních táborů.
K této problematice se vyjádřil i sám ruský vůdce Vladimír Putin, který dal vládě pokyn, aby přijala plán omezení konsumpce alkoholu na úroveň 7,8 litru čistého lihu na osobu a rok do roku 2030. Podle Vadima Drobize, ředitele federálního centra pro výzkum trhu s alkoholem, však spotřeba alkoholu v současné době roste o nejméně 5% ročně, atak je pravděpodobné, že se podobně jako mnoho jiných Putinových příkazů ani tento nepodaří splnit.
Situace na Blízkém východě:
Americký prezident Donald Trump nabídl ruskému diktátotovi Vladimiru Putinovi, aby se ujal role prostředníka v jaderných jednáních s Íránem. Kreml tuto nabídku přijal. O iniciativě informuje Bloomberg s odvoláním na vlastní zdroje. Podle agentury se oba lídři tomuto tématu věnovali během telefonického hovoru v únoru. O otázce dále jednali ruští a američtí představitelé při schůzce v Saúdské Arábii. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v komentáři pro Bloomberg uvedl, že USA a Írán by měly „vyřešit všechny problémy prostřednictvím jednání“ a Moskva je připravena udělat vše, co bude v jejích silách, aby toho dosáhla. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Bahai k tomu dodal, že je „přirozené“, když státy nabízejí svou pomoc.
Izrael: Palestinský prezident Mahmúd Abbás prohlásil, že podporuje egyptský plán na obnovu pásma Gazy a vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby jej podpořil. Odmítl jakékoliv řešení, které by znamenalo vysídlení obyvatel Gazy. Na summitu Ligy arabských států také vyjádřil připravenost uspořádat prezidentské a parlamentní volby, pokud to okolnosti dovolí. Přestože se v minulosti opakovaně pokoušel vyhlásit celostátní volby, tyto pokusy byly vždy z různých důvodů odvolány.
Izraelská armáda (IDF) dnes na Západním břehu zastřelila palestinského muže, který se s nožem přibližoval ke kontrolnímu stanovišti poblíž osady Homeš. Navzdory varováním a varovným výstřelům do vzduchu neuposlechl a vojáci byli nuceni zahájit palbu.
V Dženínu proběhla izraelská protiteroristická operace, při níž byl zabit velitel Hamásu Issar Saadi. Policisté v přestrojení ho eliminovali během přestřelky. Na místě byly nalezeny zbraně a munice, přičemž další tři ozbrojenci byli zadrženi a převezeni do vazby.Libanon: Izraelské IDF potvrdily úspěšný útok bezpilotním letounem na velitele Hizballáhu Haidara Hašema v oblasti Tyru. Hašem byl odpovědný za námořní síly elitních jednotek Radwan Force a podílel se na pašování zbraní po moři i plánování útoků proti Izraeli. Podle izraelské armády představoval Hašem vážnou bezpečnostní hrozbu a jeho likvidace je dalším úderem pro operace Hizballáhu. „Hašemova činnost představovala hrozbu pro Stát Izrael a jeho občany a hrubé porušení ujednání mezi Izraelem a Libanonem,“ dodává armáda.
Dnešní Třešnička™ je o obyčejném střetnutí s realitou. Evropa se, zdá se, konečně probudila z mejdanu po skončení studené války a zjistila, že když necháte svou bezpečnost na Američanech, může vám jednoho dne do Bílého domu naběhnout oranžový narcis a celou křehkou bezpečnost starého světa zrušit lusknutím prstu. Ursula von der Leyenová teď proto slibuje mobilizaci 800 miliard eur na zbrojní průmysl – což je o něco víc než, kolik EU předtím utratila na solární panely a byrokratické reporty o klimatické změně. Pro představu: Za ekvivalent 10 rozpočtů ČR včetně schodků by EU mohla sestavit armádu s desítkami tisíc nejmodernějších tanků, tisíci stíhaček, stovkami letadlových lodí a fregat a ohromným množstvím dělostřelectva a munice – což je rozměr, jaký v Evropě nebyl od druhé světové války. Ano, lepší pozdě než nikdy, teď je však otázka, zda z těchto miliard vzniknou opravdové tanky na obranu naší civilizace nebo jen další nekonečné summity a rezoluce blokované čabajklobásem s haluškami.
Přesto je to krok správným směrem – pokud si někdo myslel, že se Evropa může do nekonečna spoléhat na americký štít, Trump mu teď ukázal, jak rychle se může změnit nálada za oceánem. Ať už je za tím jakýkoliv důvod nebo konspirace Putin si již určitě brousí své imperiální tesáky, protože v rozdělené Evropě vidí šanci. Otázka tedy zní: stane se Evropa konečně vojenskou velmocí, nebo si za těch slíbených 800 miliard koupíme jen pocit bezpečí a pár analytických studií o „hybridních hrozbách“?
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
