2 007 slov, doba čtení 11 minut
V noci z 5. na 6. března ruské síly podnikly rozsáhlý útok na Ukrajinu s použitím dvou balistických raket Iskander a 112 dronů typu Šahed a dalších bezpilotních prostředků. Tuto informaci zveřejnilo letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. Ukrajinská protivzdušná obrana, včetně letectva, protiletadlových raketových jednotek, elektronického boje a mobilních palebných skupin, zničila 68 ruských dronů v Charkovské, Poltavské, Sumské, Černihivské, Čerkaské, Kyjevské, Kirovohradské, Dněpropetrovské a Oděské oblasti. Dalších 43 nepřátelských dronů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Armáda nehlásila žádné sestřelené rakety.
Neplecha v Rusku: Podle ruského propagandisty DnevnikDesantnika postoupili ussurijští výsadkáři hlouběji do vesnice Žuravky a nyní ji většinově kontrolují. Uvádí také, že ukrajinské síly stahují zálohy ze Sumské oblasti ve snaze stabilizovat situaci, avšak vojáci 83. výsadkové divize údajně identifikují a ničí ukrajinskou techniku a vybavení. Tyto informace nebyly nezávisle ověřeny.
V oblasti vesnice Kurilovka ruské jednotky údajně zatlačily ukrajinské síly na okraj vesnice a momentálně provádějí „zabezpečovací operace“ v dobytých částech. Ukrajinské zdroje situaci potvrzují a také hlásí, že hlavní tíha bojů se nyní soustřeďuje do oblastí Nikolajevo-Darino, Lebeděvka a Nová Soročina.
V oblasti Novenkoje se ruské jednotky konsolidují na jižní straně v přípravě na další útok ve směru vesnice Basovky. Tato informace pochází z ruských propagandistických zdrojů a není ověřena.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty pokračují střety u Fiholivky, Dvoričné, Západného a Synkivky. Více na jih se bojuje u Zahryzového, Makijivky, Teren, v Serebrjanském lese a u Bilohorivky. Výrazné změny jsme zde nezaregistrovali. Ruské propagandistické zdroje tvrdí, že jejich síly postoupily do vesnice Žuravky a většinově ji kontrolují, přičemž ukrajinské zálohy jsou údajně přesunovány ze Sumské oblasti k stabilizaci situace. Nezávislé potvrzení tohoto tvrzení zatím chybí.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru jsme nezaznamenali žádné změny. Ruské drony nadále útočí na ukrajinské pozice na severu města a okupanti pokračují v ostřelování oblasti západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel salvovými termobarickými raketomety TOS. Ukrajinské síly drží obranné linie a nepřipouštějí výraznější ruské průlomy.
Doněcká fronta: V Torecku se bojuje o severní část města, přičemž situace je zde velmi nepřehledná a neexistuje pevná frontová linie. Boje probíhají i ve středu města, kde ukrajinské jednotky vykazují vysokou aktivitu. Na sídlišti Zabalka a u Terikonu č. 7 byl zaznamenán pohyb ukrajinských vojáků, což naznačuje jejich iniciativu v této oblasti.
Na Pokrovském směru pokračují boje v okolí Baranivky, Ševčenka, Piščaného, Kotlyného a Udačného. V Ševčenku se Ukrajincům podařilo postoupit, což potvrzují i útoky ruských sebevražedných dronů. Jižně od Pokrovsku se okupanti snaží obchvatem přes Udačné a Uspenivku přetnout ukrajinské zásobovací trasy. Dále na jih se intenzivně bojuje u Naděždinky a v Záporožiji. Ve směru na Konstantynopil ruské síly zaútočily u vesnice Ulakly, ale v posledních dnech zde jejich aktivita výrazně poklesla.
Ostatní části bojiště bez relevantních zpráv.
Diplomatické a politické události:
Desítky evropských zákonodárců podpořily návrh na vytvoření „Sky Shield“ nad Ukrajinou, jehož cílem je zastavit ruské útoky na města a infrastrukturu. Projekt by zahrnoval 120 stíhacích letounů. The Guardian s odkazem na návrh uvedl, že evropské letouny by hlídkovaly nad neokupovaným ukrajinským územím. Cílem je nejen ochrana civilistů před ruskými útoky, ale také ulehčení ukrajinské armádě, aby se mohla soustředit na frontu. Patrolování by pokrývalo tři ukrajinské jaderné elektrárny a města Oděsa a Lvov, ale nerozšířilo by se na frontovou linii ani východní Ukrajinu. Do projektu se má zapojit 120 stíhaček — F-16, F-16AM/BM nebo „operační ekvivalent“ včetně letounů F-35, Mirage, Eurofighter Typhoon a JAS 39 Gripen operujících z evropských základen. „EU a Velká Británie mají dostatek bojových letounů k vytvoření bezpečnostní zóny samostatně. Během kosovské letecké kampaně v roce 1999 operovalo nad nepřátelským územím přes 1 000 bojových letadel. Podstatně menší operace nad přátelským územím je tedy možná,“ uvádí dokument. Projekt má být čistě evropskou iniciativou, oddělenou od NATO, a signatáři zdůrazňují, že se tím evropské státy nebudou zatahovat do války s Ruskem. Podporu mu vyjádřili europoslanci a politici z Kanady, České republiky, Estonska, Finska, Francie, Německa, Itálie, Litvy, Lotyšska, Nizozemska, Polska, Spojeného království a bývalí vysoce postavení američtí důstojníci, včetně generála Philipa Breedlova a generála Bena Hodgese. Projekt podle Guardianu vypracovali bývalí plánovači letectva ve spolupráci s ukrajinskými ozbrojenými silami. Evropská ministerstva obrany jej zvažovala, ale evropské vedení bylo dosud zdrženlivé k autorizaci hlídkování nad Ukrajinou během probíhající války.
Ukrajinské a americké týmy obnovily jednání. Novináři zjistili datum plánovaného setkání. Tuto pak schůzku oznámil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Dle jeho vyjádření Kyjev doufá, že se uskuteční příští týden a bude „smysluplná“. Mezitím novinářka Fox News Jackie Heinrich tvrdí, že ministr zahraničí Marco Rubio, zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost Mike Walz odcestují v úterý 11. března do Rijádu na jednání s Ukrajinci, konkrétně s vedoucím prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem. Novinář Axiosu Barak Ravid s odkazem na dva zdroje napsal, že schůzka proběhne ve středu 12. března.
Další jednání Kontaktní skupiny pro obranné záležitosti Ukrajiny v rámci formátu Ramstein by se mohlo uskutečnit na konci března nebo na začátku dubna. Tuto možnost připustil německý ministr obrany Boris Pistorius na společné tiskové konferenci se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Pistorius uvedl, že na příští týden (10.–16. března) je v Paříži naplánováno setkání Skupiny pěti. Na něm má padnout konečné rozhodnutí o termínu 27. setkání v Ramstein. Zároveň potvrdil, že se s britským ministrem obrany Johnem Healym dohodli na pokračování práce Kontaktní skupiny pro Ukrajinu „jako spolupředsedové pod naším společným vedením“.
Francie nabídla Ukrajině poskytnutí vlastních zpravodajských informací poté, co Spojené státy pozastavily jejich sdílení kvůli roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Tuto skutečnost potvrdil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu, citovaný agenturou France 24. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov mezitím uvedl, že Ukrajina dosud neobdržela podrobné informace o omezeních ve sdílení zpravodajských informací ze strany Spojených států. Podle něj Ukrajina zatím nemá detaily o tom, jak přesně budou zpravodajské informace omezeny, ale už pracuje na alternativních řešeních. Umerov naznačil, že v případě potřeby by Ukrajina mohla požádat o zpravodajské informace i Německo.
Komunistická Čína větří šanci získat vliv v Evropě po rozkolu s USA. Čínský zvláštní vyslanec pro evropské záležitosti Lu Ša-je prohlásil, že je „šokován“ způsobem, jakým americký prezident Donald Trump zachází s evropskými spojenci. Zároveň se domnívá, že mírová dohoda pro Ukrajinu by neměla být diktována pouze USA a Ruskem. Podle diplomata by si Evropané měli „položit otázku“ a porovnat politiku Washingtonu s přístupem Pekingu. Podle Lu Ša-je by pak Evropa viděla, že čínská diplomacie „zdůrazňuje mír, přátelství, dobrou vůli a oboustranně výhodnou spolupráci“. Zároveň ocenil diskuze mezi Spojenými státy a Ruskem, ale zdůraznil, že jakýkoli mírový proces musí zahrnovat uznání a účast všech stran, včetně evropských států. „Různé navrhované řešení by měly být předmětem rovnocenné diskuse, ne diktována hrstkou vyvolených,“ řekl Lu Ša-je.
Místopředsedkyně Bílého domu Carolyn Leavitt popřela zprávu agentury Reuters, že Spojené státy plánují odebrat 240 000 Ukrajincům dočasný status uprchlíků, což by vedlo k jejich deportaci. Podle ní anonymní zdroje citované Reuters „nemají tušení, o čem mluví“.
Dnes si přiblížíme prohlubující se personální problémy ruské policie. Ministr vnitra Vladimír Kolokolcev na setkání s Vladimírem Putinem informoval o tom, že v průběhu roku 2024 dala výpověď přibližně polovina všech zkušených pracovníků této služby, a celkově nyní chybí v ruské policii přibližně 172 000 pracovníků. Například u vyšetřovatelů je podstav 23,9%, u hlídkové služby 31,4%, a ještě větší personální potíže jsou na oddělení pro kontrolu zakázaných substancích. Bylo propuštěno také několik vedoucích oddělení, kteří z důvodu trvajícího podstavu odmítali svým podřízeným přidělovat dovolenou.
V některých regionech jsou na služebnách například místo dvanácti pracovníků pouze čtyři, dva vyšetřovatelé místo osmi, nebo ze čtyřiceti policistů zůstalo na služebně pouze šest. I přes takovýto podstav ale Rusko stále vede v poměru počtu policistů k celkové populaci, ruský poměr je 643 policistů na 100 000 obyvatel, přičemž v USA je to 256, Číně 120 a v Evropské unii v průměru 335.
Lze předpokládat, že pokud bude tento trend pokračovat, překročí v tomto roce nedostatek policistů číslo 200 000 z přibližně 900 000 tabulkových pozic. To značně komplikuje již tak chabou vymahatelnost práva zejména v chudších a vzdálenějších regionech, kde nedostatek pracovníků může způsobit i paralýzu všech činností policejního sboru. To spolu s rostoucí kriminalitou v těchto regionech, způsobenou kromě jiného i navrátilce ze služby v armádě, nedává obyvatelům mnoho nadějí na klidný život.
Izrael: Generálmajor Tamir Yadai dnes nastoupil do funkce zástupce náčelníka generálního štábu Izraelských obranných sil (IDF) pod vedením nového náčelníka generálporučíka Eyala Zamira. Yadai nahrazuje generálmajora Amira Barama, který byl ministrem obrany Jisra’elem Katzem vybrán do funkce příštího generálního ředitele ministerstva obrany. Baram tak přebírá roli, kterou dříve zastával právě Zamir.
Na Západním břehu Jordánu provedly jednotky IDF protiteroristickou operaci ve městě Tulkarem. Prapor Šimšon brigády Kfir odhalil a zničil laboratoř na výrobu bomb a další místo, které palestinští militanti využívali k výrobě bezpilotních letounů. Vojáci v objektu nalezli přibližně 100 trubkových bomb, osm improvizovaných min a rozbuškové systémy.
Izraelská armáda také potvrdila provedení leteckého úderu v severní části Pásma Gazy, konkrétně v oblasti Šedžaja. Cílem útoku byla skupina podezřelých osob, která poblíž operujících izraelských jednotek nastražila výbušninu. Úder eliminoval jak tyto osoby, tak samotnou nálož.
V rámci příprav na první páteční modlitbu během Ramadánu bude posílena přítomnost izraelských bezpečnostních složek po celém území Izraele, zejména v okolí mešity Al-Aksá na Chrámové hoře. V souvislosti s těmito opatřeními bude uzavřeno několik cest vedoucích ze Západního břehu do Jeruzaléma, přičemž pro přepravu budou určeny vybrané trasy.
Libanon: Dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace o aktivitách v této oblasti.
Sýrie: V pobřežním městě Tartús vypukly protesty proti nové vládě, přičemž hlavním požadavkem demonstrantů je odchod prozatímního prezidenta Ahmada al-Šará. Napětí se stupňuje také v Džablahu, kde pokračuje zabezpečovací operace proti odbojovým skupinám loajálním bývalému režimu Bašára Asada. Při střetech byl zabit velitel 400. divize Abu Anas Muhambal.
Situace v oblasti zůstává velmi napjatá. V Latákíji bylo během série přepadení a útoků zabito více než 30 členů nových režimních milicí. Sýrie se nadále potýká s destabilizací, přičemž ozbrojené střety mezi frakcemi nabírají na intenzitě.
Dnešní Třešnička™ bude o volbě. K současné debatě o tom, zda-li by měla mít Ukrajina prezidentské volby nebo jestli je prezident Zelenský větší diktátor než Kim a Vláďa už toho bylo řečeno dost. Teprve nyní se však objevili na scéně dva političtí rivalové, kteří by mohli potenciálně stanout v klání proti úřadujícímu ukrajinskému lídrovi. Spekulace se vynořily zejména kvůli tomu, že bývalý prezident Petro Porošenko a bývalá premiérka Julija Tymošenko údajně tajně jednají se Spojenými státy. Oba současní poslanci nicméně tyto zprávy popřeli. Podle Porošenka jeho tým pracuje s americkými partnery veřejně a transparentně a dokonce navrhl, aby tyto schůzky koordinovaly ukrajinské úřady. Cílem této spolupráce je podle něj udržení bipartijní podpory Ukrajiny v USA. Tymošenko potvrdila, že její strana Batkivščyna jedná se všemi spojenci Ukrajiny, kteří mohou pomoci zajistit spravedlivý mír co nejdříve. Věřme nebo ne – oba zdůraznili, že o konání voleb během války s Ruskem nemůže být řeč. Komu nová americká administrativa, která se prý chce Zelenského zbavit, dá svůj hlas tedy není jisté. Už jsme se ale dočetli, že další potenciální kandidát, Valerij Zalužný, je žhavý kůň Anglie, nicméně ani ten se do voleb zřejmě nehrne. Jediným jasným uchazečem tak stále zůstává mírně zaprášený, kamarád z mokré čtvrti Putina, Viktor Janukovyč. Tento souboj bude ještě zajímavý!
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
