(2 320 slov, doba čtení 12 minut)
Dne 12. března 1999 se Česká republika spolu s Polskem a Maďarskem oficiálně stala členem Severoatlantické aliance (NATO), což představovalo první rozšíření této organizace po skončení studené války. Tento krok symbolizoval zásadní geopolitický posun, kdy bývalé země východního bloku vstoupily do struktury kolektivní obrany Západu. Prezident Václav Havel tehdy v rámci slavnostního aktu podepsání přístupového protokolu pronesl projev, v němž zdůraznil historický význam tohoto momentu a jeho důsledky pro bezpečnost a stabilitu střední Evropy. Havel ve svém projevu vyzdvihl přijetí společných demokratických hodnot, odpovědnost za obranu svobody a míru a zdůraznil, že vstup do NATO je nejen vojenským, ale především morálním závazkem vůči budoucím generacím. Kdyby jen tušil.
V noci z 12. na 13. března podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu, při kterém použily tři balistické rakety Iskander a 133 dronů různých typů. Podle ukrajinského letectva se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 98 dronů, zatímco dalších 20 bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Jedna z balistických raket zasáhla civilní loď MJ PINA plující pod vlajkou Barbadosu, která v Oděském přístavu nakládala pšenici určenou pro export do Alžírska. Útok si vyžádal životy čtyř syrských námořníků, další dva lidé – Syřan a Ukrajinec – utrpěli zranění, uved šéf Oděské oblastní správy Oleh Kiper. Poškození utrpěly také další lodě, přístavní mola a obilné sklady.
Neplecha v Rusku: Boje na předměstí města Sudža nadále pokračují. Ruské síly vyvíjejí tlak na ukrajinské linie ze severu a východu, přičemž do útoku nasazují většinu posil přesunutých do této oblasti. Ruské propagandistické kanály tvrdí, že Sudža byla zcela obsazena, což ukrajinské zdroje popírají.
Podle ruského propagandistického kanálu DnevnikDesantnika ruské jednotky pronikly do centra Sudži, kde vyvěsily ruské vlajky. Ukrajinské zdroje tuto skutečnost označují za demonstrativní akt, který neodráží skutečný stav bojiště. Kanál Slivočnyj Kapríz potvrdil vyvěšení ruské vlajky v centru Sudži a informoval o ruském postupu o 1,5 km v rámci městské zástavby. Zatím však není potvrzeno, že by ruské síly získaly úplnou kontrolu nad městem. Boje pokračují také u vesnic Gončarovka a Zaolešné.
Kanál Mapy a šipečky uvádí, že se ukrajinské síly stáhly z Kurské oblasti, čímž prý byla završena třídenní potlačovací operace. Ukrajinci se dle něj organizovaným ústupem vyhnuli těžkým ztrátám na elitních jednotkách a technice. Stažení ukrajinských sil je pak přirovnáváno k ruskému ústupu z Chersonu v roce 2022, což bereme jako minimálně sporné.
Ruské jednotky se po ovládnutí Sudži pokoušejí překročit hranici v Sumské oblasti, zřejmě s cílem obklíčit ukrajinské síly nebo narušit jejich logistické trasy. Podle mluvčího ukrajinské pohraniční služby Andrije Demčenka se tyto snahy o infiltraci odehrávají prostřednictvím malých útočných skupin o 2–5 vojácích. Ruským jednotkám se však nedaří dosáhnout úspěchu a podle potvrzených údajů bylo jen za posledních 24 hodin zabito přibližně 20 ruských vojáků a dalších 15 bylo zraněno a donuceno ustoupit.
Severovýchodní fronta: Na jihu pokračují poziční boje v oblasti Serebrjanského lesa. Aktivní bojové střety probíhají také v Bilohorivce a severně i jižně od Verchnokamjanského. U Verchnokamjanského se ukrajinským obráncům podařilo úspěšně odrazit ruské mechanizované útoky, čímž stabilizovali situaci v této oblasti.
Bachmutská fronta je dnes beze změn.
Doněcká fronta: V Torecku ukrajinské síly pokračují v útočných operacích. Situace zůstává nepřehledná a dostupných informací je málo.
Ve směru na Pokrovsk probíhají boje u vesnic Lysivka, Ševčenko a Piščane. Jižně od Pokrovsku ukrajinské drony aktivně útočí na ruské pozice východně od Uspenivky, zatímco ruské síly se pokoušejí prorazit mezi vesnicemi Naděždinka a Stribne. V této oblasti jsme nezaznamenali žádné zásadní posuny na frontě.
Dále na jih ukrajinské zdroje uvádějí, že obránci nadále drží vesnici Konstantynopil. To potvrzuje i ruské ostřelování východní části vesnice termobarickými salvovými raketomety. Přestože před několika dny ruské jednotky vyvěsily v Konstantynopilu své vlajky, ukrajinské síly je následně vytlačily zpět.
U Veliké Novosilky ruské síly nadále postupují směrem k vesničce Dniproenerhija. Některé ukrajinské zdroje tvrdí, že okupanti tuto vesnici již ovládli, což potvrzuje i vyvěšená ruská vlajka na místě.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze větších změn.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump se pochválil, že ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl „polopříměří“. Nyní je podle něj klíčové, aby s tím souhlasila i Moskva. Trump to uvedl na setkání s irským premiérem Micheálem Martinem. Podle něj obdržel „několik pozitivních signálů“ ohledně možného příměří na Ukrajině. Zároveň dodal, že jeho američtí zástupci právě cestují do Ruska. Také naznačil, že existují finanční opatření, která by mohla být pro Rusko velmi nepříjemná.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov opět uvedl, že Rusko analyzuje prohlášení po jednáních mezi ukrajinskou a americkou delegací v Saúdské Arábii. Zároveň však Moskva zatím nechce „předbíhat“ ohledně příměří, na které Ukrajina přistoupila. Podle něj Rusko čeká na podrobnosti z jednání od amerického ministra zahraničí Marka Rubia a poradce pro národní bezpečnost Michaela Waltze. V následujících dnech jsou proto naplánovány kontakty s americkou stranou. Agentura Reuters s odkazem na ruské zdroje uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně nepřijme návrh na příměří. Důvodem je “postup” ruských sil na bojišti na Ukrajině a skutečnost, že bez konkrétních závazků či slibů vůči Moskvě vypadá příměří jako „past“.
Ruský diktátor Vladimir Putin by mohl jako podmínku dočasného příměří požadovat zastavení dodávek zbraní Ukrajině. S odkazem na zdroje blízké Kremlu o tom informuje agentura Bloomberg. Podle těchto informací se ruský vůdce pravděpodobně pokusí jednání o příměří protahovat, aby si zajistil výhodnější podmínky. Putin navíc nemusí dát jednoznačný souhlas nebo odmítnutí ukončení bojů, ale místo toho se může snažit vnutit přísnější podmínky – například právě zastavení dodávek západních zbraní. Ruští představitelé považují navrhované podmínky za nepřijatelné, protože Ukrajina a USA se na nich dohodly bez předchozí konzultace s Moskvou. Kreml by tak mohl trvat i na dlouhodobých zárukách, včetně ukrajinské neutrality a snížení početního stavu její armády a podobně.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že během jednání s Ukrajinou v Saúdské Arábii se kromě jiných témat diskutovalo i o možných územních ústupcích v rámci budoucí mírové dohody. Cituje ho Sky News s odkazem na jeho vyjádření na letišti Shannon. Rubio rovněž uvedl, že Spojené státy očekávají pozitivní reakci Ruska na měsíční příměří, se kterým již Ukrajina souhlasila. „Pokud Rusko řekne ‚ne‘, hodně nám to napoví,“ dodal. Podle něj neexistuje vojenská cesta k ukončení války na Ukrajině, zároveň ale uznal, že Kyjev potřebuje bezpečnostní záruky, které označil za „dostatečný odstrašující prvek proti budoucím útokům.“ Navíc Rubio nepovažuje dohodu mezi Ukrajinou a USA o těžbě nerostných surovin za bezpečnostní záruku.
Dodávky americké vojenské pomoci z polského logistického uzlu v Jasionce na Ukrajinu byly obnoveny. Znovu byla také navázána výměna zpravodajských informací mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Oznámil to polský náměstek ministra obrany Pawel Zalewski. Dodávky zbraní přes Jasionku byly pozastaveny po ostrém sporu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tehdy mluvčí polského ministerstva zahraničí Pawel Wroński uvedl, že rozhodnutí Washingtonu bylo učiněno bez konzultace či informování spojenců. Situace se změnila po jednáních mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Džiddě v Saúdské Arábii. Washington se po nich zavázal okamžitě obnovit vojenskou pomoc i sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Ředitelka amerických zpravodajských služeb Tulsi Gabbard později oznámila, že na pokyn prezidenta Trumpa bylo ukončeno pozastavení sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Mezitím server Militarnyj informoval, že americká letecká a kosmická společnost Maxar obnovuje přístup ukrajinským uživatelům k programu Global Enhanced GEOINT Delivery, který umožňuje využívat komerční satelitní snímky shromažďované vládou USA.
Ukrajinský ministr národní jednoty Oleksij Černyšov věří, že v prvním roce po skončení války by se do Ukrajiny mohlo vrátit až 30 % lidí, kteří odešli od roku 2022. Uvedl to během setkání s novináři, informuje server Suspilne. Podle odhadů ministerstva zůstane v Evropě přibližně 30 % uprchlíků, zatímco dalších 40 % stále zvažuje své plány po skončení války. „Těchto 40 % (Ukrajinců, kteří odešli – pozn. red.) je pro nás polem působnosti, kde se o ně mohou ucházet pracovní trhy Ukrajiny i Evropy,“ uvedl Černyšov. Podle něj návrat obyvatel závisí na tom, zda Ukrajina vytvoří podmínky pro ekonomický rozvoj, reformy a celkový pokrok. Pokud by však země zůstala v podobném stavu jako před ruskou invazí, masový návrat se očekávat nedá. Současně ministr zdůraznil, že vláda nerozděluje politiku vůči Ukrajincům v zahraničí a těm, kteří zůstali doma. Zatím podle něj nejsou zavedeny žádné speciální ekonomické programy nebo pobídky pro návrat uprchlíků. Černyšov rovněž uvedl, že v současnosti je v Evropě pod dočasnou ochranou přibližně 4,9 milionu Ukrajinců. Skutečný počet občanů však může být vyšší, jelikož někteří opustili zemi ještě před začátkem ruské invaze.
Dnes si přiblížíme vývoj stavu ruského rozpočtu. Po lednovém schodku ve výši 4,4 biliony rublů, který již sám o sobě překročil plánovaný celoroční plánovaný schodek rozpočtu pro rok 2025, se ruská vláda zavázala, že do konce prvního čtvrtletí přivede rozpočtové výdaje do normy. Výdaje za únor tohoto roku ukazují, že se podařilo výdaje snížit, ale pouze v malé míře, únorový schodek rozpočtu dosáhl 3,7 bilionu rublů a opět se přiblížil celoročnímu plánovanému schodku.
Rozpočtové výdaje za první dva měsíce tohoto roku tak byly o 30% vyšší než výdaje za tyto dva měsíce předchozího roku, a již počátek minulého roku byl rekordní z pohledu rozpočtových výdajů. Nominální příjmy do rozpočtu se přitom udržují na stabilní úrovni, a to přes zavedení daňové progrese u fyzických osob a zvýšení daně ze zisku právnických osob v lednu tohoto roku.
Přičemž původní plán rozpočtu, schválený minulý rok, předpokládal zakončení rozpočtu v přebytku, aktuální dynamika výdajové stránky rozpočtu ale nedává k takovému výsledku příliš vysoké naděje. K potížím ruského rozpočtu je přitom potřeba počítat nejen vysoké výdaje při stabilních daňových příjmech, ale i klesající cenu ropy na světových trzích v kombinaci s vysokým aktuálním kurzem rublu. Spotové ceny ropy URALS se dnes na moskevské burze pohybovaly pod hranicí 65 USD za barel, což při aktuálním kurzu rublu na úrovni přibližně 85 rublů za USD výrazně snížilo rublové příjmy exportérů ropy – proti období před dvěma měsíci na přibližně 76% původní hodnoty.
Nic tak nenaznačuje že by se měly ruské výdaje v dohledné době stabilizovat, i když musíme uznat, že jakékoli predikce se po nástupu nové americké administrativy vytvářejí se značnými obtížemi, neboť její předvídatelnost je, řekněme, omezená. Rozpočtové potíže Ruska jsou ale dlouhodobého a systémového charakteru, a tak by bylo potřeba opravdu radikální změny v mezinárodní politice, aby to mělo na ruský rozpočet výraznější vliv.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Na mezinárodním letišti Ben Guriona byly dnes ráno krátce zastaveny lety kvůli incidentu, při němž se podezřelý řidič pokusil prorazit bezpečnostní zátaras u jednoho z vchodů. Prvotní obavy ze snahy o teroristický útok se ukázaly jako liché – šlo o kriminální čin, kdy řidič odcizil vozidlo a snažil se uniknout policii. Po krátkém útěku byl zadržen.
Generálmajor Yaniv Asor dnes oficiálně převzal velení jižního velitelství IDF a nahradil generálmajora Yarona Finkelmana, jenž rezignoval v souvislosti se selháním při útoku Hamásu 7. října. Ceremoniál proběhl za přítomnosti náčelníka štábu IDF generálporučíka Eyala Zamira v oblasti Pásma Gazy.
Při dnešní razii izraelské síly ve spolupráci s bezpečnostními složkami zabavily na Západním břehu zásoby zbraní, munice a asi 100 kg materiálu na výrobu výbušnin. Během akce bylo zadrženo 12 hledaných osob.
Libanon: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Sýrie: Syrské demokratické síly (SDF) zveřejnily záběry z úderů na pozice protureckých skupin v provincii Aleppo. Při útocích byly použity FPV drony a upravené komerční drony pro shazování IED. Mezi zasaženými cíli byla vozidla, obrněná technika a personál protureckých sil. Intenzivní boje pokračují v okolí vodní elektrárny Tišrín a mostu Kara Kauzak. Proturecké jednotky nadále usilují o kontrolu nad klíčovými oblastmi za podpory tureckých bezpilotních letounů a dělostřelectva. Zdá se, že dohoda mezi režimem a arabsko-kurdskými silami neovlivňuje průběh konfliktu.
Kanál ArchandělSpetsnaza uvedl, že na vojenskou základnu Hmímím dnes dorazil guvernér Džabli spolu s pracovníky Červeného půlměsíce. Účelem návštěvy bylo údajně zajištění poskytování humanitární pomoci uprchlíkům umístěným na základně. Návštěva vyvolala kontroverze, jelikož guvernér byl dříve kritizován za svou nečinnost při násilnostech vůči alavitům, šíitům a křesťanům. Při jeho příjezdu měli někteří uprchlíci hlasitě provolávat „Rusko!“, vyjadřující svou vděčnost za ruskou pomoc.
Dnešní Třešnička™ bude teatrální. Mírová jednání o Ukrajině se v rukou Trumpovy administrativy začínají podobat divadelní hře, v níž se herci neustále přetlačují o hlavní roli. Keith Kellogg, kdysi prezentovaný jako ústřední postava diplomatického snažení, se nyní ocitl v pozici muže, jehož jméno je sice stále na plakátu, ale kterému už nikdo nepřiděluje repliky. Jeho místo zaujala nová trojice – Rubio, Walz a Witkoff – která teď v bílých rukavičkách předstírá, že mír je otázkou pár šikovných schůzek a chytře napsané tiskové zprávy. Kelloggovi stoupenci tvrdí, že jeho role je stále klíčová, že má přístup k Trumpovi a že zůstává nepostradatelným článkem řetězu. Ale v realitě washingtonských intrik to zní spíš jako zdvořilé poděkování před odchodem do politického zapomnění. Mír totiž není otázkou toho, kdo se na tiskové konferenci postaví před mikrofon, ale kdo si sedne ke stolu s pokorou a ochotou slyšet i nepohodlné pravdy. Válka na Ukrajině si mezitím nepočká na žádného z těchto samozvaných hrdinů – krev na frontě teče bez ohledu na to, kdo ve Washingtonu právě pokládá ruku na srdce a slibuje, že právě on přinese světu mír.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
