(2 581 slov, doba čtení 13 minut)
Ruský diktátor Vladimir Putin prohlásil, že Moskva souhlasí s návrhy na zastavení bojů, ale stále existují otázky, které je třeba projednat. Oznámily to propagandistické agentury TASS a RIA Novosti. Podle Putina je Rusko otevřené 30dennímu příměří s Ukrajinou, avšak s určitými „nuancemi“. Zmínil zejména situaci v Kurské oblasti Ruské federace. Zároveň tvrdí, že Ukrajina by mohla příměří využít k získání zbraní nebo provedení mobilizace. Dále uvedl, že zatím není jasné, jak by bylo možné příměří monitorovat a ověřovat. Celkově označil myšlenku příměří za „správnou“, avšak s tím, že je nutné ji dále projednat, včetně jednání se Spojenými státy. Dodal, že by mohl telefonovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle mnoha expertů je to naopak Rusko, které využije tento čas k přeskupení a doplnění zbraní.
Americký prezident Donald Trump reagoval na údajnou ochotu ruského prezidenta Vladimira Putina uzavřít příměří s tím, že jeho prohlášení bylo „neúplné“. Uvedl to během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Trump vyjádřil naději, že Rusko učiní správné kroky, a označil Putinovo vyjádření za „velmi slibné, ale neúplné“. Zároveň uvedl, že v Moskvě jsou lidé, kteří „mluví s Ruskem“, čímž narážel na svého zvláštního vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa. Ten dnes dorazil do Moskvy k jednáním s Kremlem o válce na Ukrajině. Trump také zdůraznil, že jednání „se podařilo posunout z mrtvého bodu“ a že ukrajinská a americká strana údajně diskutovaly o tom, které území zůstane pod kontrolou Kyjeva a které si ponechá Ruská federace. Podle něj se hovořilo zejména o otázce kontroly nad Záporožskou jadernou elektrárnou.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je údajná ochota ruského diktátora Vladimira Putina uzavřít příměří manipulativní. Uvedl to ve svém večerním videoprojevu. Podle Zelenského byly Putinovy výroky „zcela předvídatelné“ a ve skutečnosti naznačují, že ruský vůdce se chystá odmítnout i dočasné příměří. „Putin se samozřejmě bojí říct prezidentu Trumpovi přímo, že chce pokračovat ve válce, že chce dál zabíjet Ukrajince. A proto v Moskvě kladou takové podmínky pro ‚klid zbraní‘, aby se nakonec nic neuskutečnilo, nebo aby příměří trvalo co nejkratší dobu,“ prohlásil Zelenskyj. Ukrajinský prezident také zdůraznil, že Kyjev nestanovuje žádné podmínky, které by komplikovaly mírová jednání – na rozdíl od Ruska. Podle něj je proto nyní důležité vyvíjet na Putina tlak, zejména prostřednictvím sankcí.
V noci na 13. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu, při kterém použily balistickou raketu Iskander-M a 117 úderných dronů Šahed spolu s různými typy návnadových dronů. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 9:00 ráno potvrzeno sestřelení 74 dronů. Dalších 38 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Ruské údery zasáhly infrastrukturní objekty v Dněpropetrovské, Záporožské a Chersonské oblasti. Ukrajinské dráhy varovaly před zpožděním několika vlaků kvůli poškození železničních energetických zařízení v Dněpropetrovské oblasti.
Neplecha v Rusku: Situace v Kurské oblasti se vyvíjí ve prospěch ruských sil, přestože postup je pomalý a spojený s těžkými ztrátami. Podle ruského milblogera Majakovského ukrajinské jednotky stále drží pohraniční vesnice jihozápadně od Sudže, avšak ruské útoky na Baskivku a Lonyu skončily neúspěšně. Ukrajinská armáda aktivně brání tyto pozice, přičemž ruské síly nasazují pěchotu a v posledních dnech se pokoušejí útočit také pomocí čtyřkolek k rychlému vytvoření opěrných bodů. Tento přístup zřejmě způsobil Rusům velké ztráty, ale umožnil jim pomalu postupovat do hloubky ukrajinských obranných linií.
Podle ruského kanálu Slivočnyj Kapríz probíhají boje i v okolí Sudži a potvrzuje ruské útoky u vesnice Basovka v Sumské oblasti. Ukrajinské zdroje situaci hodnotí jako složitou, zejména kvůli intenzivní ruské letecké, dělostřelecké a dronové aktivitě. Ukrajinská logistika v oblasti je rovněž pod značným tlakem. Znepokojivým faktorem je i nasazení severokorejských vojáků, kteří se podle dostupných informací účastní bojů ve velkém množství.
Ruský propagandista Radov tvrdí, že ukrajinské jednotky opouštějí Kurskou oblast a že ruské síly vytlačily ukrajinské obránce ze Sudži a obsadily vesnici Rubaščina. Další boje probíhají v okolí Gončarovky, kde je ruský postup zpomalen silným ukrajinským dělostřeleckým ostřelováním.
Zdá se, že operace Kursk, vedená ukrajinskou armádou na ruském pohraničním území, se blíží ke konci. Přestože Ukrajina stále drží malé předmostí u Gujeva, jde spíše o logistickou zálohu pro ústup a ukrajinské jednotky se nyní soustředí na bránění ruskému postupu. Ukrajinským silám se během operace podařilo dosáhnout několika významných taktických úspěchů – včetně ohrožení Kurčatovské jaderné elektrárny, průniku 30 km na ruské území a dočasné kontroly nad Sudžou a několika dalšími vesnicemi. Největším strategickým ziskem bylo vynucení přesunu ruských rezerv z ukrajinských bojišť zpět na ruské území.
Operace však nenaplnila svůj hlavní politický cíl. Ukrajinská armáda sice ukázala schopnost provést složitou a riskantní ofenzivní operaci přímo na ruské půdě, avšak její provedení zřejmě přišlo příliš pozdě. Nutno podotknout, že Kyjev v posledních týdnech zjevně dává přednost ústupu před hrozbou obklíčení, což lze považovat za poučení z chyb v Avdijivce.
Severovýchodní fronta: Na severu této části fronty dnes nedošlo k žádným změnám. U Kruhljakivky se ruským silám podařilo obejít Zahryzové a proniknout do Bohuslavky. Zatím není jasné, zda se jednalo pouze o průzkumnou jednotku, nebo zda se okupanti pokusí v Bohuslavce udržet. Podle dostupných informací se ruské jednotky v oblasti staly cílem ukrajinských dronových útoků. Na jihu této fronty pokračují poziční boje v Serebrjanském lese a u Bilohorivky bez výraznějších změn.
Bachmutská fronta: Ukrajinské síly na severu úspěšně odrazily ruský útok zaměřený na zákopový systém severozápadně od vesnice Sakko i Vantsetti. Dále na jih, v oblasti Časiv Jaru, ruské drony útočí západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel, což potvrzuje, že toto území stále drží ukrajinské síly. Jinak zde nebyly zaznamenány žádné významné změny.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují intenzivní boje na několika místech — na severu města, v centru v ulicích západně od stadionu Avangard, a na jihu na sídlišti Zabalka. Zde se ukrajinským silám podařilo vytlačit okupanty z budovy mateřské školy číslo 7 „Mir“ na ulici 8. března. Situace je zde nadále dynamická s častými změnami pozic.
Ve směru na Pokrovsk se bojuje v Lysivce, Dačenském, Ševčenku, Piščane a u Kotlyne. Okupanti se zde snaží znovu získat pozice, které dříve ztratili v Udačném. Boje jsou intenzivní, avšak frontová linie zde zůstává stabilní. Jižně od Pokrovsku, západně od Kurachového a v oblasti Veliké Novosilky dnes nedošlo k žádným změnám.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze větších změn.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump pochválil generálního tajemníka NATO Marka Rutteho za „skvělou práci“ a zdůraznil, že Aliance se „znovu aktivizuje“. O tom informují Sky News a The Telegraph. Trump uvedl, že když se poprvé stal prezidentem, „velmi málo zemí platilo“ svůj spravedlivý podíl na obraně, a pokud ano, neodpovídalo to závazkům. Nyní podle něj NATO „přidalo na síle“. „Díky mým krokům je NATO mnohem silnější,“ prohlásil Trump. Připomeňme, že Trump v minulosti opakovaně kritizoval členské státy NATO za to, že neplní závazek vydávat na obranu alespoň 2 % svého HDP. Podle NBC News, která se odvolává na své zdroje, Trump dokonce zvažuje změny v americké politice vůči NATO. Konkrétně by mohl oslabit bezpečnostní záruky pro země, které nevydávají dostatečné prostředky na obranu. Kromě toho americký prezident vyzval členské státy NATO, aby zvýšily své výdaje na obranu až na 5 % HDP.
Polský prezident Andrzej Duda navrhl, aby Spojené státy přesunuly jaderné zbraně do Polska jako prostředek odstrašení budoucí ruské agrese. Uvedl to v rozhovoru pro Financial Times. Podle Dudy by mohl prezident Donald Trump rozhodnout o přemístění amerických jaderných hlavic, které jsou nyní skladovány v západní Evropě nebo přímo v USA. Tento návrh polský lídr nedávno projednal se zvláštním americkým zástupcem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem. „Hranice NATO se posunuly na východ v roce 1999, takže o 26 let později by se měla posunout i jaderná infrastruktura NATO. To je pro mě samozřejmé,“ prohlásil Duda. Polský prezident se snaží oživit projekt sdílení jaderných zbraní, který neúspěšně předložil administrativě Joea Bidena v roce 2022. Připomněl také loňské vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina, že Rusko rozmístí taktické jaderné zbraně v Bělorusku: „O povolení se nikoho neptali.“
Ukrajina obdržela 2,5 miliardy kanadských dolarů (přibližně 1,7 miliardy amerických dolarů) v rámci iniciativy G7 ERA. Oznámil to ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Tyto prostředky pocházejí z výnosů ze zmrazených ruských aktiv a budou použity na klíčové potřeby státního rozpočtu. Šmyhal zdůraznil, že jde o první takovou tranši z Kanady. Celkem země vyčlenila na program Extraordinary Revenue Acceleration (ERA) 5 miliard kanadských dolarů. Tento úvěrový mechanismus pod vedením zemí G7 umožňuje Ukrajině získat finanční prostředky z výnosů zmrazených ruských aktiv. Partneři G7 celkově slíbili Ukrajině přibližně 50 miliard dolarů. Splácení těchto prostředků bude zajištěno budoucími zisky z ruských státních aktiv, která jsou zmrazena v Evropské unii a dalších jurisdikcích.Podle ministerstva financí je v zemích G7 zablokováno přibližně 280 miliard dolarů ruských státních aktiv. Lídři těchto států se zavázali, že aktiva zůstanou zmrazená, dokud Rusko nezaplatí za své válečné zločiny proti Ukrajině.
Maďarsko pohrozilo zablokováním prodloužení sankcí Evropské unie proti přibližně dvěma tisícům Rusů, pokud nebude oligarcha Michail Fridman odstraněn ze sankčního seznamu. S odkazem na své zdroje o tom informoval deník Financial Times. Pokud se všech 27 členských států EU neshodne na prodloužení sankcí o dalších šest měsíců, cestovní omezení a zmrazení majetku politiků a podnikatelů spojených s válkou proti Ukrajině vyprší 15. března. EU velvyslanci dnes, 13. března, o této otázce jednají v Bruselu. Podle FT maďarský velvyslanec při EU požaduje, aby Fridman byl ze seznamu vyškrtnut. Budapešť si tímto krokem vynucuje pokračování jiných sankcí. Proti jakémukoliv zmírnění opatření vůči Moskvě však ostře vystupují pobaltské státy, a to zejména před možnými mírovými jednáními zprostředkovanými Spojenými státy. Podle tří nejmenovaných úředníků má ale Maďarsko v této snaze spojence v Lucembursku. Fridman loni zažaloval právě tuto zemi, kde má podíl ve své londýnské investiční firmě LetterOne, a požaduje odškodnění ve výši 15,8 miliardy dolarů za ztráty způsobené sankcemi. Budapešť původně požadovala odstranění osmi jmen, včetně dalších ruských miliardářů, jako jsou Ališer Usmanov a Fridmanův dlouholetý obchodní partner Petr Aven. Podle zdrojů FT však Maďarsko od některých těchto požadavků ustoupilo.
Samozvaný diktátor Běloruska Alexandr Lukašenko a ruský vůdce Vladimir Putin podepsali dokument, který občanům obou zemí přiznává stejná volební práva. Oznámila to propagandistická agentura BELTA. Podle dokumentu budou běloruští a ruští občané s trvalým pobytem na území druhého státu moci hlasovat v místních volbách a kandidovat do místních samospráv. Lukašenko a Putin rovněž podepsali dohodu o „vzájemné ochraně občanů“, která se týká jak současných, tak bývalých státních činitelů. Dokument má údajně chránit před „neopodstatněným stíháním“ ze strany zahraničních států a mezinárodních soudních institucí. Během tiskové konference ruský diktátor také zdůraznil, že při mírových jednáních o ukončení války proti Ukrajině budou “určitě zodhledněny” i běloruské zájmy.
Dnes se zaměříme na to, za jakých podmínek mohou ruští obyvatelé v současné době získat hypotéku. V současné situaci totiž pořízení bytu na hypotéku v novém domě ve velkém městě, a to i s dispozicí 1+1, vyžaduje značně nadprůměrný příjem. Podle konkrétní oblasti musí žadatel o hypotéku prokázat příjem v rozmezí 109 až 341 tisíc rublů, tedy přibližně 28 až 88 tisíc korun. Reálné mzdy jsou však v jednotlivých regionech 1,6–3,2krát nižší, a pokud tedy chce ruský občan na hypotéku dosáhnout, často mu nezbývá než pracovat na více úvazků.
Nejvyšší příjem je vyžadován v Moskvě, kde je celkově nejvyšší cenová úroveň bydlení v Rusku – oněch 341 tisíc rublů. Průměrná mzda v Moskvě přitom dosahuje jen 141 tisíc rublů, tedy zhruba 36 tisíc korun, a je zároveň potřeba mít na paměti, že jde přibližně o dvojnásobek průměru oproti většině Ruska a že na tento průměrný plat nedosáhne ani 20 % tamních obyvatel.
V Petrohradu je pak zapotřebí měsíčně splácet 263 tisíc rublů (zhruba 68 tisíc korun), přičemž průměrná mzda zde dosahuje pouze 98 tisíc rublů (asi 25 tisíc korun). V Kazani vychází výše měsíční splátky na 207 tisíc rublů, zatímco průměrný plat činí 64 tisíc rublů. Není tedy divu, že je ruský developerský sektor v těžké krizi – za takových podmínek je pořízení vlastního bydlení pro naprostou většinu ruských obyvatel jen stěží představitelné.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelské letectvo (IAF) dnes v odpoledních hodinách provedlo letecký úder na cíle v syrském hlavním městě Damašku. Podle izraelského ministra obrany Jisra’ela Katze bylo cílem útoku velící středisko a sídlo vůdce Palestinského islámského džihádu, Zijáda Nachaleha. Teroristická organizace však tvrdí, že Nachaleh nebyl v době útoku v budově přítomen. Není jasné, zda se jednalo o cílenou likvidaci, nebo pouze o pokus narušit struktury této organizace.
Ve stejný den izraelské síly (IDF) provedly další letecký úder v pásmu Gazy. Cílem byla skupina palestinských ozbrojenců, kteří se pokoušeli zakopat výbušninu. Izraelští vojáci uvedli, že podobnou taktiku Hamás neúspěšně použil již při nejméně čtyřech příležitostech. IDF nepřinesla detailnější informace o následcích útoku.
Libanon: Tato oblast dnes beze změn.
Sýrie: V Damašku byl dnes podepsán návrh ústavní deklarace, která bude mít dočasnou platnost po dobu pěti let, dokud nebude vypracována nová ústava a proběhnou prezidentské volby. Prozatímním prezidentem byl jmenován Ahmad al Šará. Deklarace obsahuje prvky islámského práva a zároveň zajišťuje určité záruky pro práva žen a svobodu projevu během přechodného období. Jakým způsobem se tyto sliby promítnou do praxe, zůstává nejasné.
Podle izraelského ministerstva zahraničí Izrael v posledních týdnech dodal přibližně 10 000 potravinových balíčků drúzským komunitám v Sýrii. Většina zásilek byla směrována do oblasti Suvajda, zatímco další byly předány komunitám poblíž izraelských hranic. Operace byla realizována ve spolupráci s IDF a duchovním vůdcem izraelských drúzů šejchem Muafakem Tarifem.
Situace kolem alavitských uprchlíků na ruské základně Hmímím zůstává neměnná. Očekává se, že Rusko bude tento problém využívat k politickým ziskům nebo pokusům o vyjednání výhod s novou syrskou vládou.
Dnešní Třešnička™ bude unavená. Je zvláštní, jaké podivné podmínky klade Putin na věc tak prostou, jakou je mír. Člověk by si mohl myslet, že když někdo rozdmýchal požár, bude první, kdo přispěchá s vědry vody. Leč Putin, ten si nejprve žádá záruky, že po uhašení ohně nebude hasičská stříkačka příliš výkonná, že voda nebude moc mokrá a že se na spáleništi náhodou nenajde důkaz, kdo vlastně škrtal sirkou. Prý se bojí, že by Ukrajina během příměří „přezbrojila“. Zvláštní strach. Vždyť příměří má sloužit k oddechu, a ne k tomu, aby se agresor třásl, že po třiceti dnech bude jeho vlastní vojsko ještě bídnější než dosud. Inu, strach z příměří je zajímavou fobií. Trump pak zas budí dojem, že celá věc je jen otázka gentlemanské dohody – sednou si s Putinem k čaji, řeknou si pár silných slov, přikývnou a svět se zklidní. Jistě, tak nějak se řeší války; bohužel ale jen v románech pro dospívající.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
