(2 911 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 14. března podnikly ruské síly útok na Ukrajinu s nasazením 27 úderných dronů Šahed a různých typů návnadových dronů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny bylo k 9:00 ráno potvrzeno sestřelení 16 dronů nad Dněpropetrovskou, Záporožskou, Doněckou a Charkivskou oblastí, dalších devět dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje.
Ruské síly také zaútočily dronem na civilní nemocnici v obci Zoločiv v Charkovské oblasti. Během zásahu záchranných složek následoval druhý útok, při kterém byl zraněn 33letý pracovník záchranné služby a jedna žena utrpěla akutní stresovou reakci.
Ve stejnou noc čelilo Rusko rozsáhlému dronovému útoku, přičemž exploze byly hlášeny v Moskvě a v Tuapse v Krasnodarském kraji vypukl požár v ropné rafinerii. Podle gubernátora Krasnodarského kraje Venjamina Kondratěva zasáhl útok benzinový zásobník, přičemž požár se rozšířil na plochu přes 1 000 m². Podle starosty Moskvy Sergeje Sobjanina sestřelila ruská protivzdušná obrana čtyři drony směřující k hlavnímu městu, přičemž v Moskvě byl poškozen obytný dům a v Moskevské oblasti trosky dronu dopadly na staveniště a neobydlený výškový dům. Lety na letištích Vnukovo, Soči a Kaluze byly dočasně pozastaveny.
Drony s dlouhým dosahem ukrajinské bezpečnostní služby (SBU) zasáhly také dvě plynové kompresorové stanice a sklad raket pro systémy S-300/S-400 na ruském území. Údery mířily na stanice Davydovskaja v Tambovské oblasti a Novopetrovskaja v Saratovské oblasti. Drony SBU rovněž zasáhly polní sklad raket u obce Radkivka v Bělgorodské oblasti, kde po zásahu následovaly sekundární detonace munice.
Rusko vytvořilo útočné jednotky složené z vojáků původně sloužících ve Strategických raketových silách (RVSN), které spravují pozemní mezikontinentální balistické rakety. Podle zpráv analytika OSINT Unit Observer byly tyto jednotky již nasazeny ruským velením na frontu u města Toreck v Doněcké oblasti na Ukrajině. Vzhledem k vysokým ztrátám ve válce proti Ukrajině se Rusko snaží získat další vojáky z různých vojenských struktur. Již v září 2024 se objevily zprávy o vytvoření mechanizovaného praporu „Frigate“, složeného z členů posádky letadlové lodi Admiral Kuzněcov, který byl původně umístěn v Charkovské oblasti a později přesunut na frontu u města Pokrovsk. Pohyb personálu z 12. Hlavní správy Strategických raketových sil, která se primárně stará o sklady jaderných zbraní a arzenály RVSN, byl poprvé zaznamenán v listopadu 2024 na hranici mezi Ruskem a dočasně okupovanou Doněckou oblastí. V prosinci se objevily zprávy o neznámém 20. pluku operujícím u Torecku, který byl později identifikován jako součást vojenské jednotky č. 43879 podřízené 132. motostřelecké brigádě. Tato brigáda je dále spojena s jednotkami č. 25625 („Objekt 1200“ – „Chabarovsk-47“), č. 73752 (základna pro opravy a technickou podporu) a č. 39995 („Objekt 644“ – „Irkutsk-45“), které poskytují bezpečnostní a technické zázemí. První zmínka o motostřeleckém pluku Strategických raketových sil pochází z července 2024, což naznačuje, že jeho formování začalo v polovině téhož roku, přičemž v říjnu 2024 byly již potvrzeny informace o vzniku pěchotních jednotek v rámci RVSN.
Žádné nové zprávy z Kurské oblasti, nebo z příhraničí.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty pokračují poziční boje v oblasti Kruhljakivky. Na jihu u Bilohorivky hlásí DeepstateUA postup ruských okupantů, kterým se podařilo vytlačit ukrajinské obránce z areálu čističky odpadních vod jihovýchodně od vesnice. Pravděpodobně se okupantům podařilo postoupit až ke křídovému dolu jižně pod vesnicí, což znamená mírný úspěch ruských sil v této oblasti.
Bachmutská fronta: Jihozápadně od Sakko i Vansetti podnikly ruské síly silný mechanizovaný útok na vesnici Vasjutivku. Útok byl doprovázen těžkými ztrátami na ruské straně, přesto se okupantům podařilo proniknout do okrajových částí vesnice. Jejich schopnost udržet tyto pozice bude záviset na ukrajinské reakci v následujících dnech.
Severně od Hryhorivky okupanti obsadili místní les. V Časiv Jaru zůstává situace stabilní, s výjimkou ruských dronových útoků západně od továrny na výrobu žáruvzdorných cihel.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují boje v okolí stadionu Avangard, kde zůstává situace velmi dynamická a bez jasného posunu na žádnou ze stran.
Na směru k Pokrovsku ukazují ruské dronové útoky na jižní část Tarasivky, že ruský útok z 10. března na tuto vesnici byl neúspěšný a ukrajinské síly zde nadále drží své pozice. V jihozápadní části Ševčenka probíhají ruské protiútoky, přičemž ukrajinské síly neovládají celou vesnici. V oblasti Kotlyna ruské protiútoky zatím nevykazují výraznější úspěch. Jižně od Pokrovska zůstává situace stabilní.
U Veliké Novosilky ruské síly podle DeepstateUA postoupily mezi Rozdolným a Skudným. Dronové útoky v Dniproenerhiji naznačují, že v této oblasti proběhl úspěšný ukrajinský protiútok, který vedl k osvobození alespoň části vesnice.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze větších změn.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump uvedl, že ve čtvrtek 13. března hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informoval o tom na své stránce na Truth Social. Podle něj existuje „velká šance, že tato krvavá válka konečně skončí.“ Trump zároveň prohlásil, že tisíce ukrajinských vojáků jsou údajně „zcela obklíčeny“ a v kritické situaci. Právě proto prý Putina požádal, aby „se nad nimi slitoval.“ Zdá se, že měl na mysli situaci v Kursku. „Žádám prezidenta Putina, aby ušetřil jejich životy. Bylo by to strašné krveprolití, jaké svět neviděl od druhé světové války. Bůh jim žehnej!“ napsal Trump. Ukrajinský generální štáb nicméně popřel, že by v Kurské oblasti byly ukrajinské jednotky obklíčeny. I když Ukrajinci opustili větší část držených pozic, stále v Rusku vedou operace a podobné zvěsti považují za ruskou propagandu, která se snaží tlačit na Ukrajinu a její spojence. A také Bílý dům popřel, že by k rozhovoru mezi Trumpem a Putinem došlo. Podle oficiálního vyjádření, které cituje The Guardian, hovořil ruský prezident nikoli s Trumpem, ale s americkým zvláštním zmocněncem Stevem Witkoffem, jenž den předtím navštívil Rusko. Spekulace o údajném rozhovoru mezi Trumpem a Putinem se rozšířily poté, co Trump na sociálních sítích napsal, že měl „velmi dobrá a produktivní jednání s ruským prezidentem.“
Evropská unie prodloužila sankce proti 2 400 ruským jednotlivcům a subjektům kvůli ruské agresi na Ukrajině až do 15. září. Maďarsko však souhlasilo s jejich schválením výměnou za vyškrtnutí několika osob ze sankčního seznamu. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a agentura Reuters. Maďarsko pohrozilo, že prodloužení sankcí zablokuje, pokud nebudou některé osoby ze seznamu odstraněny. Podle dvou nejmenovaných diplomatů citovaných Reuters Budapešť původně požadovala zrušení sankcí pro devět osob, včetně oligarchy Michaila Fridmana. Nakonec však Maďarsko dosáhlo vyškrtnutí pouze tří jmen: Gulbahor Ismailovové, sestry podnikatele Ališera Usmanova, podnikatele Vjačeslava Kantora a ruského ministra sportu Michaila Děgťarjova. Sankce nebyly prodlouženy ani podnikateli a bývalému šéfovi společnosti Eurochem Volodymyru Raševskému, avšak nikoli kvůli tlaku Maďarska, ale kvůli slabým právním důvodům. Další tři osoby budou ze sankčního seznamu vyřazeny kvůli úmrtí.
Polovina Ukrajinců se domnívá, žeby se Ukrajina za žádných okolností neměla vzdávat vlastních území, i kdyby to znamenalo prodloužení války. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS). Podle výsledků průzkumu je 50 % Ukrajinců proti jakémukoli územnímu ústupku. Naopak 39 % respondentů si myslí, že pro dosažení rychlého míru a zachování nezávislosti by Ukrajina mohla na část území rezignovat. Dalších 11 % nebylo schopno se rozhodnout. Výsledky se oproti prosinci 2024 téměř nezměnily – tehdy bylo proti územním ústupkům 51 % dotázaných, zatímco 38 % je podporovalo. Z regionálního hlediska je odpor vůči vzdání se území nejvyšší na západě a jihu Ukrajiny, kde s tímto krokem nesouhlasí shodně 51 % obyvatel. Ve středu země je to 50 %, na východě 42 %. Naopak podpora myšlenky územních ústupků ve prospěch míru a nezávislosti je nejvyšší na východě (42 %) a ve středu země (40 %). Na jihu s tím souhlasí 39 % dotázaných a na západě 36 %.
Ukrajina a Spojené státy dokončily jednání o dohodě týkající se vzácných zemin. Nyní obě strany čekají na stanovení termínu podpisu dokumentu. Oznámila to ministryně spravedlnosti Olha Stefanišyna, kterou cituje Interfax-Ukrajina. Podle ní je Ukrajina připravena dohodu podepsat kdykoli. Americká strana však dosud nestanovila datum ani konkrétní podmínky podpisu. Samotný text dokumentu je již hotový.
Nejmodernější evropský systém protivzdušné obrany SAMP/T, který byla na Ukrajinu vyslán italskou armádou, údajně sestřelil ruský bojový letoun, což představuje významný průlom. Dosud byl tento systém znám především svou specializací na neutralizaci ruských balistických střel Iskander, avšak podle mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ignata se SAMP/T osvědčil i při boji s jinými typy cílů, včetně řízených střel a možná i dalších vzdušných hrozeb. Tato zpráva přichází v době dočasného pozastavení amerických dodávek zbraní na Ukrajinu, což vyvolalo diskuzi o schopnosti evropských zbraňových systémů, jako je SAMP/T, kompenzovat případné omezení americké podpory. Ukrajina doposud obdržela pět baterií systému Patriot a jednu baterii systému SAMP/T, která vstoupila do služby na Ukrajině v srpnu 2023. Zatímco systém Patriot si v posledních dvou letech vybudoval pověst účinné obrany proti ruským letounům, úspěchy systému SAMP/T nebyly dosud tolik medializovány.
Ukrajinská 3. útočná brigáda vytvořila dva mezinárodní prapory s cílem zlepšit integraci zahraničních dobrovolníků do svých řad. Tento krok navazuje na nedávné aktivity dalších ukrajinských jednotek, které zavádějí specializované mezinárodní prapory jako součást oficiální struktury pro cizince. Již dříve, 12. brigáda speciálního určení „Azov“ Ukrajinské národní gardy reorganizovala svůj 3. prapor zvláštního určení a začala do něj začleňovat zahraniční dobrovolníky, čímž vznikl 3. mezinárodní prapor. Podle informací z 6. ledna 2025 zveřejněných na Telegramu organizací spojených s Mezinárodní legií začala 3. útočná brigáda nově přijímat dobrovolníky hovořící pouze portugalsky, přičemž angličtina či španělština již není podmínkou.
Společnost Rheinmetall oznámila plán dodat Ukrajině od příštího roku systém protivzdušné obrany Skyranger 35, který je aktuálně ve vývoji a bude umístěn na podvozku tanku Leopard 1. Podle generálního ředitele Rheinmetallu Armina Pappergera je Skyranger 35 považován za „změnu hry“ v obraně proti bezpilotním vzdušným prostředkům (UAV) díky schopnosti pokrýt koridor o délce přibližně osmi kilometrů. Dále společnost plánuje v roce 2026 dodat na Ukrajinu i další systémy protivzdušné obrany Skynex.
Švédsko oznámilo nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě přibližně 300 milionů dolarů, který zahrnuje dodávku 18 dalších dělostřeleckých systémů Archer, čímž se celkový počet těchto houfnic v ukrajinských ozbrojených silách zvýší na 26, a rovněž 5 dělostřeleckých radarových systémů ARTHUR. Tento krok je zaměřen na posílení palebné síly Ukrajiny a zlepšení její interoperability se standardy NATO. Systémy Archer a ARTHUR jsou moderní technologie schopné efektivně posilovat schopnosti dělostřeleckých jednotek, zejména při přesném zaměřování a rychlém přesunu na bojišti.
Turecký výrobce Otokar oznámil založení dceřiné společnosti Otokar Land Systems SRL v Rumunsku poté, co získal významnou zakázku od rumunského ministerstva obrany na dodávku 1 059 lehkých taktických obrněných vozidel COBRA II 4×4 v hodnotě přibližně 857 milionů EUR. Kontrakt, uzavřený ve spolupráci s rumunskou společností Romtehnica, je součástí širšího úsilí Rumunska o modernizaci ozbrojených sil. Prvních 278 vozidel bude vyrobeno v Turecku pro zajištění rychlého zahájení dodávek, zatímco zbývajících 781 kusů bude smontováno v Rumunsku, což podpoří přenos technologických znalostí a posílení místních obranných výrobních kapacit. Program je rozložen na pět let, přičemž první dodávky se očekávají ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025.
Společnost Volkswagen zvažuje vstup do výroby vojenské techniky pro německou armádu v rámci širšího evropského úsilí o posílení obranných kapacit. Generální ředitel Oliver Blume uvedl, že firma je otevřená zkoumání nových konceptů, ale dosud neobdržela konkrétní návrhy od potenciálních partnerů. Tento krok přichází v době, kdy německé automobilky čelí poklesu vývozu vozidel, jenž se od předpandemických úrovní snížil na polovinu, což přimělo výrobce hledat nové segmenty trhu. Německý export vozidel klesl z 2,4 milionu na přibližně 1,2 milionu kusů ročně, což zvyšuje tlak na automobilový průmysl. Současně se Evropa snaží posílit své obranné schopnosti kvůli obavám z možného oslabení bezpečnostních závazků Spojených států. V reakci na rostoucí poptávku již někteří výrobci, včetně společností Rheinmetall a KNDS Group, zahájili přeměnu výrobních kapacit z automobilových součástek na výrobu vojenského vybavení.
Itálie navrhla vytvoření Evropského záručního fondu zaměřeného na stimulaci soukromých investic do obranného a leteckého sektoru v rámci Evropské unie. Návrh, který představil italský ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti během setkání ministrů financí EU v Bruselu, počítá se zřízením fondu ve výši 17 miliard EUR, který by mohl vygenerovat investice až do výše 200 miliard EUR. Tento mechanismus je navržen tak, aby posílil evropské obranné schopnosti bez výrazného zvýšení státního dluhu. Návrh vychází z podobných finančních nástrojů, jako je InvestEU a Evropský fond pro strategické investice, a klade důraz na optimalizaci využití národních i evropských zdrojů. Giorgetti zdůraznil, že podle účetních pravidel EU přispívají veřejné záruky ke státnímu dluhu pouze tehdy, pokud jsou skutečně čerpány příjemci, což minimalizuje okamžitý fiskální dopad.
Dnes vám přinášíme další z hlášení naší požární hlídky. Musíme se přiznat, že několik hlášení jsme v naší ekonomické rubrice vynechali, neboť útoky ukrajinských dronů na ruské rafinérie se od počátku roku odehrávají s daleko větší pravidelností, než jak tomu bylo ještě v minulém roce. Trosky ukrajinských dronů tentokrát zaútočily na rafinérii v Tuapse, přičemž se jedná o druhý útok v několika posledních týdnech. Ještě dříve došlo v této rafinérii k dronem vyvolanému požáru například 22.7.2024.
Při tomto útoku došlo podle svědků k několika explozím, vizuálně ověřebný je však pouze požár jednoho velkého zásobníku na ropné produkty. V předchozím útoku, ke kterému došlo 26.2. tohoto roku, pak k poškození infrastruktury sloužící pro dopravu ropy do blízkého námořního terminálu, a také k poškození technologické linky ELOU-AVT-12, která je schopná zpracovat až 12 milionů tun ropy ročně, ovšem v nepoškozeném stavu.
Během včerejší noci došlo také k několika útokům na různé průmyslové objekty v pěti jiných ruských regionech. V Kalužské oblasti byl zasažen objekt betonárky (v tomto objektu byly podle ukrajinských zdrojů vyráběny drony), v Saratovské oblasti byla cílem útoku rozvodná stanice ve vsi Prigorodnyje, k dalším útokům pak došlo v Rostovské, Tambovské a Voroněžské oblasti.
Ukrajinské útoky tak i v průběhu března udržují stejné tempo, jaké získaly na počátku roku, což přinutilo ruskou vládu k prodloužení zákazu exportu na benzín a jiná ropná paliva, a to až do počátku září tohoto roku. Export hotových paliv byl pro ruské ropné společnosti výrazně více ziskový než export surové ropy, omezení jejich exportu spolu s poklesem zisků z prodeje ropy (jak jsme informovali 12.3., za současných podmínek je utrží Rusové v rublech za každý exportovaný barel zhruba tři čtvrtiny sumy z počátku tohoto roku) způsobuje ruským ropným společnostem nemalé finanční potíže.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Další pokus bojovníků Hamásu zakopat výbušniny poblíž operační zóny jednotek IDF v pásmu Gazy skončil neúspěchem. Skupina byla odhalena dronem, načež byl na její pozici naveden letecký úder. Incident potvrzuje pokračující snahy Hamásu o sabotážní akce proti izraelským silám v oblasti.
Libanon: Izraelský ministr obrany Jisra’el Katz oznámil, že jednotky IDF zůstanou na pěti strategických bodech v jižním Libanonu „na dobu neurčitou“ bez ohledu na probíhající jednání o sporných hraničních bodech. Katz uvedl, že tyto pozice mají zásadní význam pro ochranu izraelských civilistů na severu a vyzval příslušníky IDF na místě, aby své pozice opevnili a připravili se na dlouhodobé nasazení.
Sýrie: Na pobřeží Sýrie pokračují bezpečnostní operace proti místním ozbrojeným skupinám. Alavité z vesnice Asajiba poblíž Banijas odevzdali část svých zbraní výměnou za to, že jejich domovy nebudou prohledávány bezpečnostními složkami nového režimu. Tyto síly aktuálně provádějí domovní prohlídky v pobřežních oblastech.
V provincii Deir ez-Zor přišlo deset příslušníků Syrských demokratických sil (SDF), včetně jednoho velitele, o život nebo byli zraněni po explozi výbušného zařízení nastraženého na jejich vozidle poblíž Baguzu. Incident poukazuje na přetrvávající nebezpečí v této oblasti navzdory snahám SDF o udržení bezpečnosti.
V oblasti Tišrínu dnes nejsou hlášeny žádné významné incidenty.
Afrika: Jednotky hnutí M23 provedly úspěšnou obojživelnou operaci na ostrově Idžwi na jezeře Kivu, nacházejícím se na hranici mezi Konžskou demokratickou republikou a Rwandou. Ostrov byl obsazen během necelého dne, což naznačuje minimální odpor místních sil. Představitelé M23 se následně setkali s místními vůdci, kteří souhlasili s připojením k tomuto hnutí. Podrobnější informace o rozsahu bojů zatím nejsou známy.
Dnešní Třešnička™ bude bombastická. Od nástupu Donalda Trumpa do druhého funkčního období v lednu 2025 americká ekonomika čelí řadě výzev, které vedly k jejímu oslabení. Jde zejména o zavedení nových cel na obchodní partnery, jako jsou Mexiko, Kanada, Čína či EU nebo nepředvídatelné politické a diplomatické chování nového prezidenta, což zvýšilo inflaci a snížilo spotřebitelskou důvěru. Akciové trhy, které čekali s nadějí na slíbený “zlatý věk” nakonec reagovaly značně negativně. Přesto nebo právě proto Donald Trump na své síti oznámil, že ekonomika EXPLODUJE jako nikdy předtím. Kolik megatun TNT pod americké akciové trhy chlapci z DOGE přiložili nevíme, a zda to vyřeší starosti běžného Američana rovněž netušíme /‾‾\ (oslí můstek), protože průměrný Američan má totiž mnohem přízemnější problémy – například s vejci. Ne, nechceme se probírat jejich poklopci. USA řeší akutní nedostatek drůbežích ovulací v důsledku epidemie ptačí chřipky. Ta sune cenu vajec k v přepočtu deseti korunám za kus, navzdory tomu, že Trump slíbil, že jejich zdražování zatrhne. Americká administrativa však zvolila celkem své®ázný pokus o vyřešení situace – požádala o pomoc nejen země, kterým vyhrožuje obchodní válkou, ale klidně i Dánsko, proti kterému chce, nebo se to alespoň zdá, zakročit vojensky. Z Evropy se mezitím ozvalo, že nejsme charita a sami máme málo. **Mind Blown Explosion GIF**
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
