(2 001 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 23. března podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu za pomoci 147 bezpilotních letounů různých typů. Většina z nich byla útočná, zatímco počet klamných dronů byl tentokrát nižší než obvykle. Informovaly o tom ukrajinské vzdušné síly. Podařilo se sestřelit 97 útočných dronů nad jižní, severní, západní a centrální částí Ukrajiny. Dalších 25 ruských dronů-imitátorů zmizelo z radarů a nebyly zaznamenány žádné následky jejich činnosti.
Neplecha v Rusku:
Belgorodské bogaloo: V Bělgorodské oblasti pokračují intenzivní střety mezi ukrajinskými formacemi a ruskými jednotkami. Podle ruského kanálu ArchandělSpetsnaza, napojeného na neonacistický prapor Rusíč, se ukrajinským silám podařilo získat opěrné body v zalesněných oblastech, odkud podnikají útoky směrem na osadu Děmidovka. V jejím okolí probíhají těžké boje, přičemž ruské jednotky se snaží ukrajinské formace vytlačit. Obě strany aktivně využívají dělostřelectvo a drony k úderům na protivníkovy pozice a zásobovací trasy. Zdroje přirovnávají situaci k loňskému průniku do Kozinky, ovšem s tím rozdílem, že nyní bojují běžné jednotky bez zapojení elitních skupin. Ztráty na ukrajinské straně mají být podle ruských tvrzení značné, nicméně ukrajinské jednotky údajně pokračují v operaci. Ukrajinské zdroje se k situaci zatím nevyjadřují, a proto doporučujeme brát tvrzení ArchandělSpetsnaza s výraznou rezervou.
Kurská oblast: Tato část fronty dnes beze změn. Pokračují poziční boje bez významných posunů na linii kontaktu.
Sumská oblast: Podle ukrajinského milblogera Petrenka ruské síly mírně postoupily v oblasti Basovky, kde se ukrajinské jednotky dostaly pod tlak v jihozápadní části. Ruská pěchota má údajně volný pohyb v oblasti Novenkoje. Informace zatím nebyly potvrzeny z nezávislých zdrojů, a je proto vhodné k nim přistupovat
Severovýchodní fronta: Na severu fronty došlo k drobnému postupu ruských jednotek u vesnice Topoli a v okolí Kamjanky. Ukrajinské dělostřelectvo v reakci ostřelovalo ruské pozice jižně od Západného. Podle DeepstateUA dosáhli ukrajinští obránci významného úspěchu, když bojovníci 3. samostatné útočné brigády osvobodili vesnici Nadija a zatlačili ruské jednotky zpět k řece Žerebec. V jižní části fronty ruské dělostřelectvo ostřelovalo ukrajinské pozice v Serebrjanském lese. Jinak z této části fronty nejsou hlášeny další změny.
Bachmutská fronta: V oblasti Časiv Jaru pokračují těžké boje, přičemž ruské drony zasáhly cíle jižně od sídliště Desjatá. Záběry z útoků však ukazují, že ukrajinským obráncům se zatím daří udržet své pozice a bránit další ruský postup. Podobná situace panuje i západně od továrny na žáruvzdorné cihly, kde obránci rovněž drží své linie.
Doněcká fronta: V Torecku pokračují městské boje, avšak útoky ruských dronů ani ukrajinské dělostřelecké údery v posledních hodinách nepřinesly nové zprávy o změně situace.
Ve směru na Pokrovsk nejsou hlášeny žádné zásadní změny. Ukrajinské drony útočily jižně od Kotlyného, zatímco ostřelování ruských pozic naznačuje, že většina vesnice Udačné je stále pod kontrolou obránců. Jižně od Pokrovsku hlásí ukrajinské zdroje stabilizaci situace v Andrijivce. U Veliké Novosilky nebyly zaznamenány žádné novinky.
Chersonská oblast: Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný úder na spojenou rotu ruské technické podpory v Dněprjanech. Podle dostupných informací byly zničeny přepravní plavidla, vojenská technika a technická místnost s důležitým vybavením, čímž došlo k zásadnímu narušení schopnosti ruských sil vést v této oblasti aktivní bojové operace.
Diplomatické a politické události:
Prezident České republiky Petr Pavel je přesvědčen, že ukrajinský plán protiofenzivy z roku 2023 neměl reálnou šanci na úspěch kvůli nedostatku sil. Uvedl to v rozhovoru pro Evropskou pravdu. Pavel, který je generál v záloze, připomněl, že podle vojenské teorie musí mít útočící strana převahu v poměru sil alespoň 3:1, ideálně 5:1, aby měla šanci na úspěšnou ofenzivu. „Ve skutečnosti však měla v roce 2023 převahu ruská strana, a proto bylo předem jasné, že protiofenziva nebude natolik úspěšná, aby došlo k osvobození všech okupovaných území,“ uvedl Pavel. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve neúspěch ofenzivy vysvětloval tím, že plány operace údajně doputovaly ke Kremlu ještě před jejím zahájením. V rozhovoru Pavel také uvedl, že Česká republika by se měla po skončení války zapojit do mírové mise na Ukrajině. Prezident připomněl, že Česko je již nyní součástí tzv. „koalice ochotných“, a podle něj by čeští vojáci měli být součástí mezinárodního mírového kontingentu. Připustil však, že uvnitř země na tuto iniciativu existují rozdílné názory. „Pokud vznikne silná skupina evropských států ochotných poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, pak jsem hluboce přesvědčen, že Česko mezi nimi nesmí chybět,“ uvedl prezident. Zároveň nastínil svou představu dvou pilířů budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu – prvním by byl evropský mírový kontingent a druhým přítomnost amerických firem na ukrajinském území. Pavel se také vyjádřil k otázce členství Ukrajiny v NATO. Podle něj není realistické očekávat vstup Ukrajiny do Aliance v blízké době. „Viděli jsme, že americký prezident [Donald Trump] odmítl možnost rychlého přijetí Ukrajiny do NATO. Pokud by to mělo být překážkou při uzavírání mírové dohody, pak ať. Vstup do NATO stejně není otázkou několika měsíců,“ řekl. Prezident rovněž zopakoval, že Ukrajina zřejmě nebude schopna osvobodit všechna okupovaná území silou. „Ve světě existuje řada území, která jsou okupována jiným státem, ale jejich okupace není mezinárodně uznána. Tento stav může nějakou dobu trvat, ale je důležité trvat na principech,“ uzavřel.
V saúdskoarabském Rijádu začalo jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací. Informoval o tom ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. „Plníme úkoly, které nám uložil prezident – přiblížit naši zemi k dosažení spravedlivého míru a zajistit její bezpečnost,“ uvedl šéf resortu obrany. Podle něj se během jednání projednávají mimo jiné návrhy na posílení ochrany energetických a infrastrukturních objektů. Delegace se budou zabývat „řadou složitých technických otázek“. Součástí ukrajinského týmu jsou energetičtí experti i zástupci námořních a leteckých sil. Zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff dříve uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin chce válku na Ukrajině ukončit. Uvedl to v rozhovoru pro televizi Fox News, na který se odkazuje agentura Reuters. „Mám pocit, že chce mír,“ prohlásil Witkoff. Zároveň se neztotožnil s obavami některých spojenců z NATO, podle nichž by Moskva mohla po dosažení pro sebe výhodné dohody napadnout další sousední státy. „Nemyslím si, že chce ovládnout celou Evropu. Je to úplně jiná situace než za druhé světové války,“ dodal zvláštní vyslanec.
Polsko plánuje posílit ochranu hranic s Běloruskem – v ohrožených úsecích budou nasazeny nové hlídky pohraničníků. Oznámil to ministr vnitra a administrace Tomasz Siemoniak, jak uvedl server RMF24. V rámci nové iniciativy chce vláda přijmout 1500 nových příslušníků pohraniční stráže, kteří budou nasazeni právě v nejrizikovějších oblastech. Tento krok je součástí širší obranné strategie, která zahrnuje také modernizaci fyzických bariér a zefektivnění zásahů proti nelegální migraci. Hranice mezi Polskem a Běloruskem měří 418 kilometrů a zároveň tvoří východní hranici Evropské unie. Ministr upřesnil, že letos se k hlídkám připojí prvních 500 nových strážců, zbylá tisícovka je bude následovat později. „Bráníme polsko-běloruskou hranici! Po zahuštění fyzické bariéry, rozšíření elektronického zabezpečení (nové kamery, senzory, osvětlení), zavedení nárazníkové zóny a nekompromisním boji proti pašerákům, brzy začneme i se stavbou nové cesty podél hranice. Klíčové však je přijetí 1500 nových pohraničníků,“ uvedl Siemoniak. Dodal také, že bezpečnost na hranici dnes zajišťuje 11 tisíc osob v uniformě – pohraničníci, vojáci i policisté.
Ruské úřady výrazně zvýšily finanční odměny za první kontrakt pro dobrovolníky, kteří se chtějí zapojit do války proti Ukrajině. Nově jim nabízí až 4 miliony rublů, což odpovídá asi jednomu milionu korun. Informaci zveřejnila Hlavní správa rozvědky ukrajinského ministerstva obrany (HUR). Podle HUR tvoří hlavní skupinu těchto „dobrovolníků“ lidé v tíživé životní situaci a mladí, snadno ovlivnitelní propagandou. Zpravodajci uvádějí, že v některých regionech byla jednorázová náborová odměna od začátku roku navýšena na více než 2 miliony rublů (asi 500 tisíc Kč). V Samarské oblasti pak lákají rekruty na téměř 4 miliony rublů. Ukrajinská rozvědka míní, že Rusko má stále větší problém sehnat dostatek zájemců o službu i přes vysoké částky, které nabízí. „Opakované navyšování finančních bonusů je vynuceným krokem Kremlu, který poukazuje na potíže s doplňováním jednotek,“ uvádí se ve zprávě HUR.
Dnes se zaměříme na účetní uzávěrku jedné z nejdůležitějších ruských společností, tedy Gazpromu. Ta byla před zahájením ruské invaze velmi zisková, již v roce 2023 se ale propadla do výrazní ztráty, konkrétně 629 miliard rublů.
Nedávno zveřejněná uzávěrka za rok 2024 ukazuje, že ztráta Gazpromu v minulém roce se ještě zvětšila, a podle účetní uzávěrky vypracované podle ruských účetních standardů RAS činí 1,067 miliard rublů. Skupina nezávislých analytiků, která se situací Gazpromu zabývá, ale uvedla, že reálnější je účetní ztráta okolo 1,5 bilionu rublů.
Ztráta je spojena jednak se snížením objemu prodeje zemního plynu, i podle oficiálních údajů Gazpromu je využití jeho vrtů přibližně 70% (nezávislí analytici odhadují, že reálnější je úroveň okolo 60%), ale také poklesem hodnoty akcií dceřiné společnosti Gazprom Něft, která se zabývá těžbou ropy a která byla dříve jedinou částí Gazpromu, která ještě neměla finanční potíže.
Odhaduje se, že si Gazprom ze zisků v předchozích letech vytvořil podušku v celkovém objemu přibližně 2,2 bilionu rublů. Pokud jsou ale odhady reálné ztráty Gazpromu správné, je možné, že byla tato rezerva v současné době již zcela vyčerpána. Ruská vláda si ale nemůže dovolit kolaps tak velké společnosti, jako je Gazprom, a vynutilo by si to pomoc z ruského rozpočtu, namísto toho, aby byl Gazprom jedním z největších přispěvatelů, jak tomu bylo před invazí. Ruský rozpočet se však již nyní nachází ve výrazném schodku (jak jsme informovali naposledy 12.3.), a tak bude nalezení těchto prostředků velmi obtížné.
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) potvrdily, že při nedávném leteckém úderu byl zabit vysoce postavený člen politbyra Hamásu Saláh al-Bardawil. Al-Bardawil, který stál v čele tzv. stínového ministerstva plánování a vývoje, se zároveň podílel na strategických otázkách vojenského křídla Hamásu. Jeho likvidace představuje další výrazný zásah do velitelské a politické struktury hnutí.
Jednotky IDF současně oznámily dokončení obklíčení čtvrti Tel Sultan v jižní části Rafahu, kde probíhá operace zaměřená na likvidaci infrastruktury Hamásu. Vojenské velení vydalo výzvu k evakuaci civilního obyvatelstva z této oblasti s cílem minimalizovat civilní ztráty. IDF se do oblasti vrátila po více než dvou měsících od lednového stažení v rámci tehdejších příměří.
Izraelská protivzdušná obrana dnes ráno úspěšně zničila balistickou střelu vypálenou ze strany jemenských Húsiů, dříve než mohla vstoupit do vzdušného prostoru Izraele. Cílem měl být opět Ben Gurionův mezinárodní letiště, jehož provoz nebyl narušen. Útok je považován za reakci na pokračující operace v Gaze.
Na Západním břehu Jordánu IDF ve spolupráci s policií a zpravodajskou službou Šin Bet zmařila pokus o pašování zbraní ve vesnici al-Ras, kde byly zajištěny dvě lovecké pušky. Během širší protiteroristické operace bylo zadrženo 20 hledaných osob a zabaveny další zbraně.
Libanon: Izraelský úder z bezpilotního letounu dnes zasáhl vozidlo u vesnice Ajta aš-Šab v jižním Libanonu, při němž byl zabit operativec Hizballáhu. IDF zatím neposkytla bližší informace o identitě cíle.
Sýrie: V oblastech Manbídže a Rakká zůstává situace nezměněna. Pokračují sporadické střety mezi Syrskými demokratickými silami (SDF) a tureckem podporovanými jednotkami Syrské národní armády. Linie kontaktu se nezměnila.
Afrika – Somálsko: Operace puntlandských sil proti buňkám Islámského státu (IS), podporovaná USA a Spojenými arabskými emiráty, je ve značném útlumu. Navzdory opakovaným leteckým úderům a pozemním operacím byly výsledky minimální – podle dostupných údajů bylo zabito přibližně 50 teroristů z odhadovaných 750. Ztráty útočících sil jsou výrazné a kořistí se stávají většinou opuštěné prostory bez vojenské hodnoty. Dnes bylo oznámeno další, tentokrát nezdůvodněné, pozastavení operace. Lze očekávat její úplné ukončení v blízké době.
Dnešní Třešnička™ bohužel nebude.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
