(2 622 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 28. března podnikly ruské síly dosud jeden z nejrozsáhlejších vzdušných útoků proti Ukrajině, při kterém použily celkem 163 dronů různých typů. Podle Velitelství vzdušných sil Ukrajiny bylo v jižních, severních a centrálních oblastech země sestřeleno 89 útočných dronů typu Šahed a dalších UAV, zatímco dalších 51 bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. V několika regionech došlo k poškození infrastruktury, avšak ukrajinské úřady zatím rozsah škod neupřesnily.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny odmítl obvinění ruského ministerstva obrany ohledně údajných ukrajinských útoků na energetická zařízení v Rusku a na okupovaných ukrajinských územích. Uvedl to ve svém oficiálním prohlášení. Podle ukrajinské strany ruské ministerstvo nadále „vyrábí dezinformace“. Generální štáb zdůraznil, že obranné síly Ukrajiny přísně dodržují dohody s partnery o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Údery jsou podle prohlášení vedeny výhradně proti vojenským cílům ruské okupační armády. Zároveň Ukrajina upozorňuje na konkrétní porušení těchto dohod ze strany Ruska. Jen za posledních 24 hodin došlo podle ní k ostřelování energetických objektů v Chersonské a Poltavské oblasti. Ukrajina proto očekává odpovídající reakci svých partnerů. „Každodenní úniky informací a šíření dezinformací ze strany ruského vojenského aparátu mají za cíl diskreditovat Ukrajinu a diplomatické úsilí Ukrajiny i jejích spojenců. Ruská taktika prodlužování války zůstává neměnná,“ uzavírá Generální štáb.
Podle ruského vojenského blogu „Vault 8“ získala Ukrajina ze Sýrie značné množství dělostřelecké a raketové munice sovětského původu, pravděpodobně ze skladů bývalé syrské arabské armády. Munice mohla být přepravena přes Turecko, které jakožto klíčový partner Ukrajiny ve zbrojních dodávkách mohlo sehrát zprostředkovatelskou roli, pravděpodobně se souhlasem tureckých úřadů. Ruský zdroj uvádí, že díky těmto dodávkám Ukrajina obnovila schopnost intenzivního nasazení sovětských systémů, jako je raketomet BM-21 Grad, a disponuje i dostatečnými zásobami 155mm munice.
Neplecha v Rusku: Dnes z této části nemáme žádné relevantní zprávy.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Ruské síly zaznamenaly mírný postup ve směru na Lyman, konkrétně západně od Ivanivky směrem na Katerynivku a Nove. Boje zde nadále pokračují s rostoucím tlakem na ukrajinské obranné linie. U Bilohorivky se okupanti snaží tlačit na západ, ale podle dostupných informací za cenu těžkých ztrát. Linie fronty se zde významně neposunula.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru a jeho okolí nadále nemáme žádné novinky.
Doněcká fronta: V Torecku se bojuje převážně na stejných místech jako v předchozích dnech. Nejtěžší střety probíhají u stadionu Avangard a na sídlišti Zabalka. Jihozápadně od města okupanti postoupili ve východní části Pantelejmovky, kde se jim podařilo udržet několik opěrných bodů. Pokračují v postupu západním směrem a také na jih, ve směru na Oleksandropil.
Ve směru na Pokrovsk pokračují boje v severní části Lysivky, kde se ruské síly snaží prorazit. V Piščané okupanti nyní kontrolují většinu obce, zatímco u Kotlyné a Udačného byly jejich útoky odraženy. Jižněji, v oblasti Konstantinopilu, je situace nadále nejistá – ačkoliv ruské jednotky tlačí tímto směrem, tak vesnice zůstává neutrálním pásmem bez jasné kontroly. Výrazné změny frontové linie v tomto úseku jsme nezaznamenali.
Jižní fronta: Ruské jednotky zahájily útok na vesnici Ščerbaky, kde se jim podle dostupných videí podařilo proniknout do východní části obce a obsadit minimálně jednu budovu. Útočná skupina ze 503. pluku 19. motostřelecké divize postupovala v koloně BTR-82. Ukrajinské síly, zejména z 128. horské útočné brigády, zde nyní vedou protiútoky a boje stále probíhají. Výsledek ruského útoku není zcela jasný, ale zdá se, že ruské jednotky – konkrétně 7. divize VDV a 19. motostřelecká divize – v posledních dnech obnovily útočné akce v pásu mezi Lobkovem a Ščerbakami.
Ruské síly postupují pomalu, ale zaznamenávají dílčí úspěchy a tlačí na obranu ukrajinského uskupení, které kromě 128. brigády tvoří i prapory ze 144. pěší a 28. střelecké brigády. Tyto jednotky byly vytvořeny teprve v loňském roce, často postrádají zkušené velení, těžkou techniku a bezpilotní prostředky.
Chersonská fronta je beze změn.
Diplomatické a politické události:
Mluvčí ruského diktátora Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko si vyhrazuje právo nedodržovat třicetidenní příměří týkající se energetické infrastruktury. Uvedl to během každodenního brífinku pro novináře, jak informovala ruská státní propagandistická agentura TASS. Podle Peskova Ukrajina údajně opakovaně porušuje moratorium na ostřelování energetického sektoru, protože ukrajinská armáda prý „neposlouchá rozkazy svého vedení“, které tyto útoky zakazuje. Z tohoto důvodu si podle něj Moskva „vyhrazuje právo“ příměří jednostranně neplnit. Peskovova slova zazněla krátce poté, co ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu z „faktického zničení“ plynoměrné stanice Sudža v Kurské oblasti. Ukrajina však odpovědnost za tento útok odmítla.
Ukrajina uskutečnila další repatriační akci, během níž byly navráceny ostatky 909 padlých obránců. Informovalo o tom Koordinační velitelství pro zacházení s válečnými zajatci. Mezi těmi, jejichž těla se podařilo přivézt zpět, jsou vojáci, kteří padli v bojích u Kurachového, Pokrovska, Bachmutu, Vuhledaru, v Luhanské a Záporožské oblasti, ale také ti, jejichž ostatky byly vyzvednuty z márnic na území Ruska. Těla nyní musí co nejdříve identifikovat vyšetřovatelé ve spolupráci s odborníky Ministerstva vnitra. Podle dřívějších údajů uskutečnilo Koordinační velitelství od začátku plnohodnotné války již 75 repatriačních operací, během nichž bylo do Ukrajiny navráceno celkem 7 017 těl padlých vojáků.
Švédská vláda oznámila plán výrazného navýšení obranného rozpočtu s cílem dosáhnout výdajů na úrovni 3–4 % HDP, přičemž do roku 2030 má být na oblast bezpečnosti vyčleněno přibližně 3 300 miliard švédských korun (cca 30 miliard USD). Na této strategii panuje shoda napříč politickým spektrem, včetně vládní koalice a Švédských demokratů, kteří se dohodli na modelu financování založeném zpočátku na úvěrovém krytí s plánovaným vyrovnáním rozpočtu od roku 2035. Zvýšené prostředky mají kromě posílení domácích ozbrojených sil sloužit také k rozšíření podpory Ukrajině, zejména ve formě větších balíčků vojenské pomoci.
Polské ministerstvo obrany uzavřelo dlouho očekávanou realizační smlouvu na dodávku 111 bojových vozidel pěchoty Borsuk v celkové hodnotě 6,5 miliardy PLN, čímž formálně zahájilo sériovou výrobu tohoto klíčového domácího typu obrněné techniky. Vozidla ve své základní konfiguraci s tříčlennou posádkou a prostorem pro šest výsadkářů budou vybavena bezosádkovým věžovým systémem ZSSW-30, který již slouží na vozidlech Rosomak, a jejich nasazení umožní částečné přezbrojení dvou mechanizovaných praporů. I když jde o relativně omezený počet kusů, znamená kontrakt zásadní posun v modernizaci polských pozemních sil a potvrzuje pokračující snahu o soběstačnost v obranném průmyslu. Cena projektu byla předmětem vleklých debat, neboť vývojově nové vozidlo bez předchozí sériové výroby přináší zvýšené náklady, nicméně první dodávky jsou plánovány již na rok 2025 a budou pokračovat do roku 2029.
Společnost Lockheed Martin oznámila rekordní nárůst produkce střel PAC-3 MSE pro systémy protivzdušné obrany Patriot, kdy v roce 2024 poprvé překročila hranici 500 vyrobených kusů, což představuje meziroční růst o více než 30 %. Vzhledem k rostoucí globální poptávce firma plánuje další navýšení, přičemž v roce 2025 by měla výroba překročit 600 kusů a do roku 2027 dosáhnout minimálně 650 raket ročně, což znamená více než dvojnásobek oproti roku 2022. Paralelně probíhá i výroba střel PAC-2 GEM-T, jež nadále slouží především exportním potřebám a jejichž produkce má vzrůst z 20 na přibližně 35 kusů měsíčně do roku 2027. Kromě amerických kapacit vzniká v Německu nová továrna zaměřená na produkci střel PAC-2 GEM-T a jejich komponentů, s cílem dodat přibližně 1 000 kusů evropským členům NATO.
Estonsko představilo obranný investiční plán na období 2025–2029 v celkové hodnotě přibližně 7,9 miliardy eur, který zahrnuje sedm hlavních kategorií výdajů a klade důraz na rozvoj schopností, navýšení objemu akvizic a prohloubení mezinárodní spolupráce. Podle Estonského centra pro obranné investice (RKIK) bude v roce 2025 poprvé objem zahraničního financování – především z fondů EU a partnerských programů NATO – převyšovat národní rozpočet na obranu, což signalizuje rostoucí provázanost estonské obranné politiky s mezinárodními strukturami. Finanční prostředky budou rozděleny mezi víceleté veřejné zakázky v oblasti výzbroje, infrastruktury, logistiky, IT systémů a dalších klíčových oblastí.
Finská společnost Patria oznámila investici ve výši 40 milionů eur do rozšíření svého závodu na výrobu obrněných vozidel v Hämeenlinně, přičemž cílem je téměř zdvojnásobit jeho výrobní kapacitu do roku 2027. Investice zahrnuje výstavbu nové výrobní haly, zřízení specializovaného prostoru pro povrchové úpravy a modernizaci stávající infrastruktury. Tato expanze je součástí širší rozvojové strategie společnosti zaměřené na zvýšení produkční flexibility a posílení exportních schopností. Patria zároveň pokračuje v montáži vozidel 6×6 ve svém závodě v lotyšské Valmieře, kde od května 2024 probíhá výroba prvních kusů určených pro Ukrajinu.
Dánsko se podle doporučení ministra obrany plánuje připojit k evropskému programu Multinational Multi Role Tanker Transport Fleet (MMF), čímž by se flotila tankovacích letounů Airbus A330 MRTT rozšířila ze současných deseti na dvanáct kusů. Program MMF sdružuje státy s omezenými národními kapacitami pro provoz samostatných flotil tankovacích letadel, včetně Belgie, Česka, Lucemburska, Nizozemska, Norska a Německa. Dánská investice, odhadovaná na zhruba 1 miliardu USD v období 2025–2033, má zahrnovat nákup letových hodin pro potřeby dánských leteckých sil, přičemž samotná účast v MMF posílí interoperabilitu v rámci NATO a umožní efektivnější sdílení strategických vzdušných prostředků.
Společnost KNDS, německo-francouzský obranný koncern, zaznamenala v roce 2024 meziroční nárůst příchozích objednávek o více než 40 %, čímž dosáhla rekordní výše 11,2 miliardy eur. Hlavními zdroji tohoto růstu byly zakázky na tanky Leopard 2A8, obrněná vozidla Serval a SCORPION pro Francii, houfnice RCH 155 určené pro Ukrajinu, export samohybných děl CAESAR, bojová vozidla Boxer pro Litvu a výrazný nárůst poptávky po munici a souvisejících podpůrných službách. Objem nevyřízených zakázek ke konci roku 2024 činil 23,5 miliardy eur, což představuje nárůst o 15 % oproti roku 2023. Obrat společnosti dosáhl 3,8 miliardy eur a počet zaměstnanců se v důsledku expanze zvýšil o téměř 1 000 na více než 10 000, přičemž letos má vzrůst na 11 000.
Francie dne 25. března 2025 provedla pravidelné cvičení svých strategických leteckých sil v rámci operace Poker, tentokrát však nezvykle v denních hodinách, čímž se stala více viditelnou pro veřejnost i potenciální protivníky. Tyto čtvrtletní simulované jaderné nálety, obvykle probíhající v noci, představují klíčový prvek francouzské jaderné doktríny a mohou sloužit jako prostředek strategické signalizace. Francouzské jaderné odstrašování je založeno na dvou hlavních složkách – strategickém letectvu (FAS) a ponorkové síle (FOST), přičemž trvale na moři operuje alespoň jedna SSBN třídy Le Triomphant. Doplnit je může i třetí komponenta v podobě letadlové lodi Charles de Gaulle vyzbrojené střelami ASMP-A, ta však není v permanentní pohotovosti. Operace Poker tak nejen ověřuje operační připravenost sil, ale zároveň podtrhuje kontinuitu a odolnost francouzského jaderného odstrašení vůči možnému překvapivému útoku, například na základnu Saint-Dizier, kde sídlí nosiče Rafale B.
Dnes se zaměříme na rostoucí zadlužení ruské populace, a zejména na stále větší potíže ruských obyvatel splácet své půjčky. Spolu s tím, že kvůli restriktivním opatřením centrální banky klesá množství osob, které mají možnost získat v bankách půjčku (ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 bylo bankami uděleno pouze 17% půjček, o které bylo požádáno), to zvyšuje podíl nesplácených půjček, a to již na úroveň, která začíná být komplikací i pro banky samotné. Konkrétně se objem nesplácených spotřebitelských úvěrů zvětšil jen v průběhu února 2025 o 200 miliard rublů a celkový objem problematických úvěrů se již blíží částce 2 biliony rublů.
Většina těchto spotřebitelských úvěrů udělovaných v rámci úvěrového boomu v letech 2023 až 2024 byla udělována s odkladem splatnosti v délce přibližně půl roku, a tak se teprve nyní začíná projevovat reálné zadlužení ruské populace a také omezené možnosti splácet získané půjčky. Roste tak počet Rusů, kteří žádají o restrukturalizaci dluhu, ten se v průběhu roku 2§024 zdvojnásobil a v současné době bylo požádáno o restrukturalizaci u 4,1 milion úvěrů.
To ve spojení s informací centrální banky, která předpokládá, že v budoucnu dojde v Rusku k poklesu reálných mezd, nedává předpoklad, že by se finanční situace ruských obyvatel měla v budoucnu zlepšit. Donedávna přitom pokles reálných mezd ve většině sektorů ekonomiky vyrovnával v celkové statistice růst mezd ve zbrojním sektoru, i zde se však tento růst v posledních měsících zastavil a tak je výhled situace ruských obyvatel značně pochmurný.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Dnes ráno došlo k ostřelování severního Izraele dvěma raketami vypálenými z území Libanonu, za něž je zodpovědný Hizballáh. Izraelská protivzdušná obrana jednu střelu zneškodnila, druhá podle IDF dopadla zpět na libanonské území. Incident se obešel bez obětí a škod.
Krátce poté izraelská armáda (IDF) vydala varování k evakuaci budovy na jižním předměstí Bejrútu, kde se nacházel objekt Hizballáhu. Letecký úder následoval během několika hodin a zasáhl sklad dronů jednotky 127, zaměřené na útoky pomocí sebevražedných a průzkumných UAV. Jedná se o první izraelské varování před úderem v Bejrútu od listopadu loňského roku.
Izraelský ministr obrany Israel Katz prohlásil, že „osud Kirjat Šmony je stejný jako osud Bejrútu“, čímž jasně signalizoval tvrdou odvetu. Mluvčí IDF Avichay Adraee zveřejnil na síti X mapu s vyznačením cílové budovy. Libanonský premiér Nawaf Salam nařídil armádě zadržet osoby odpovědné za dnešní raketový útok, ale zároveň označil izraelský nálet v Bejrútu za nebezpečnou eskalaci.
Sýrie a Libanon: Libanon a Sýrie podepsaly dohodu o vymezení hranic a posílení bezpečnostní spolupráce. Dohoda byla uzavřena v Saúdské Arábii poté, co pohraniční střety začátkem měsíce vedly k desítkám obětí. Kontextem je také nedávný pád vlády rodiny Asadů v Sýrii, který destabilizoval region a vedl ke zvýšené aktivitě ozbrojených skupin včetně Hizballáhu.
Africká vsuvka:
Kongo: Militanti napojení na Islámský stát zaútočili na křesťanskou vesnici poblíž města Kasindi v regionu Beni. Při útoku bylo zabito 7 lidí, dalších 6 bylo zajato. Vesnice byla vypálena včetně několika domů a vozidel. Konžská vláda se k incidentu dosud nevyjádřila.
Sudán: Podle informací milblogera Majakovského dnes Súdánská armáda oznámila, že převzala plnou kontrolu nad hlavním městem Chartúmem. Tento vývoj by mohl znamenat významný zlom v probíhajícím konfliktu mezi armádou a polovojenskými jednotkami RSF.
Dnešní Třešnička™ má olověnou příchuť. Rusko totiž nabídlo Elonu Muskovi, že mu na cestu na Mars přibalí jadernou elektrárnu. Nejspíš podle osvědčeného modelu: obsadit, ukrást, rozebrat a pak nabízet jako high-tech export. Ideálně rovnou tu záporožskou – s bonusovým příslušenstvím v podobě ruských okupantů, minového pole a pravidelného ostřelování. Kirill Dmitriev, kremelský exportér snů a šéf fondů s penězi, co tak nějak vždycky zmizí, přirovnal Muska k „velkému vizionáři“. Což dává smysl – vizionář je přece každý, kdo si myslí, že moderní ruská technologie přežije startovací sekvenci. A hlavně; až se to na Marsu porouchá, servisní tým z Rosatomu dorazí nejpozději do 15–20 let. Po „přeskupení“.
A navrch přihodíme Americký páj™ o záchodových válkách. Ve světě, kde je toaletní papír měřítkem civilizace, přichází Donald Trump s plánem, který by mohl otřást samotnými základy americké hygieny. Prezident, známý svým „jemným“ přístupem k mezinárodnímu obchodu, se rozhodl, že je načase přitlačit na Kanadu další celní pákou. Tentokrát půjde o cla a další poplatky za dovoz kanadského dřeva, které by mohly přesáhnout sazbu i 50 %. Zatímco Trump ujišťuje, že tímto krokem chrání domácí dřevozpracující průmysl, analytici varují: pokud se plán dotkne dovozu měkké kraftové buničiny, hrozí, že Američané budou muset v blízké budoucnosti přehodnotit své vztahy s toaletním papírem o více než dvou vrstvách. Volební heslo pro rok 2028 tak nejspíš bude Make America A**Wipe Again.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
