(3 188 slov, doba čtení 17 minut)
V noci na 17. dubna podnikly ruské síly další kombinovaný útok na Ukrajinu, při kterém použily balistické rakety, protiletadlové řízené střely i útočné drony. Informovalo o tom velení ukrajinského letectva. Od 20:00 dne 16. dubna bylo zaznamenáno:
- 2 balistické rakety Iskander-M vypálené z Rostovské oblasti (RF);
- 2 řízené střely S-300/400 z dočasně okupovaného území Luhanské oblasti;
- 75 útočných bezpilotních letounů Šahed a imitátorů dronů z různých směrů
K 10:00 dopoledne bylo potvrzeno sestřelení 25 útočných dronů Šahed (včetně dalších typů) nad východní, severní, jižní a centrální částí Ukrajiny. Dalších 30 ruských imitátorů dronů bylo ztraceno v terénu, aniž by zasáhly své cíle.
Směr Belgorod: V oblasti dále probíhají zuřivé boje o Demidovku a Popovku. Zda se, že v této oblasti je hlavní pozornost Rusů soustředěna na vytlačeni ukrajinských jednotek z Demidovky. Situaci jim ale komplikují zakopaní Ukrajinci na křídlech vesnice, kteří výrazně zpomalují postup ruských jednotek. Během dneška ovšem nedošlo k žádným změnám. Částečně je to způsobeno informačním klidem, který Ukrajinci v oblasti dodržují.
Směr Kursk: Propagandista DnevnikDesantnika píše, že výsadkáři z Tuly pokračují v pomalém vytlačování ukrajinských jednotek z Kurské oblasti u vesnice Olešné. Podle něj zde probíhají zuřivé boje, bojuje se údajně o každou místnost a metr. Dodává, že Ukrajinci v této oblasti mají kvalitně vybudovanou obranu a kladou silný odpor. Aktivně podnikají protiútoky na ruské jednotky, které nemají čas oddechnout. Závěrem píše, že Ukrajinci útočí hlavně pěšími skupinkami, které jsou rozptýleny v lesních porostech, což činí problémy ruským dronařům ze 106. divize v jejich likvidaci.
Nejasné jsou zprávy o situaci ukrajinských jednotek v Gornalském klášteře. Během včerejška se v pozdních hodinách začaly objevovat zprávy na ruských kanalech o údajném dobytí kláštera ovšem dnes Rusové píší, že boje zde stále pokračují. Ukrajinci měli dokonce vyhodit některé z budov do povětří a stáhnout se na výhodnější pozice. Ukrajinské kanály naopak píší, že ukrajinské jednotky podnikají u Gornalského kláštera protiútoky a daří se jim vytlačovat Rusy.
Petrenko píše, že v Kurské oblasti probíhají boje na severovýchodním okraji Gornalu a na severu u několika traktů. Nepřítel rovněž pokračuje v útoku ve směru na Olešné.
Ruský kanál Mapy a šipečky také píše, že ruská armáda bojuje o Gornal v Kurské oblasti. Ruské jednotky údajně vstoupily na území značně zničeného kláštera svatého Mikuláše Bělogorského, kde, jak uvádějí kanály Z, ukrajinské síly drží obranu. Ruská armáda zaútočila na klášter pomocí dronů a, soudě podle velkého kráteru, i leteckými bombami.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Lyman ruské jednotky postoupily podél lesního pásu severně od Myrného, kde byly napadeny ukrajinskými drony. Situace v tomto směru zůstává pro obránce obtížná. Na jihu této části fronty pokračují poziční boje v Serebrjanském lese a ukrajinské drony ničily okupanty v okolí Bilohorivky.
Doněcká fronta: V Torecku se situace příliš nezměnila. Okupanti se stále snaží vyhnat obránce ze severní části areálu šachty dolu Toreckaja. Západně od města se však Rusům podařilo dostat do areálu novodžeržinského dolu, kde je napadly ukrajinské drony. Zatím není jisté, zda se zde chtějí Rusové udržet, nebo jestli šlo o průzkumnou skupinu.
Ve směru na Pokrovsk vyvěsili okupanti vlajku v Kalynovém, které podle nás ale drží už asi týden. V Lysivce, Dačenském, Ševčenku, Piščaném, Kotlyném a Udačném se situace nezměnila, boje zde pokračují. Jižně od Pokrovsku se okupantům podařilo postoupit ve směru na Kotljarivku a postupovali i jižně od vesnice Záporožija. Okupanti si v tomto směru drží iniciativu, jejich postup je však vykoupený těžkými ztrátami.
Jižní fronta: Milbloger vystupující na svém TG kanále pod jménem Majakovsk píše, že dnes ráno podnikli Rusové velký obrněný útok se 40 vozidly a asi 200 muži směrem na Malou Tokmačku. Útok se podařilo ukrajinským obránců odrazit a způsobit ruským jednotkám velké ztráty. Ukrajinský analytik Petrenko k tomu pak píše, že na záporožském směru se 58. všeruská armáda, podporovaná 40 jednotkami techniky, pokusila o průlom na úseku Malé Ščerbaki-Tokmačka. Během boje, který trval asi dvě a půl hodiny, ukrajinské jednotky zničily 29 kusů techniky a asi 140 osob.
Z ostatních částí fronty dnes nemáme žádné relevantní informace.
Diplomatické a politické události:
Česko se konečně zcela odstřihlo od ruské ropy. Česká republika se poprvé ve své historii zcela osvobodila od závislosti na ruské ropě. Oznámila to státní společnost MERO ČR, která zajišťuje provoz ropovodů. Zásobování Česka pouze neruskou ropou je možné díky projektu TAL-PLUS, který prosadila vláda Petra Fialy v listopadu 2022. Ropa je nyní přepravována z italského přístavu Terst přes Transalpský ropovod (TAL) do centrálního skladu v Nelahozevsi, a následně do rafinerie v Litvínově. „Po téměř 60 letech provozu ropovodu Družba je to finální potvrzení, že jsme se stali plně nezávislými na ruské ropě,“ uvedla firma MERO.
Trump: Tento týden čekáme odpověď Ruska na návrh příměří. Americký prezident Donald Trump oznámil, že během tohoto týdne očekává odpověď Ruska na návrhy ohledně příměří ve válce proti Ukrajině. Uvedl to na tiskové konferenci před jednáním s italskou premiérkou Giorgiou Meloni. „Tento týden od nich dostaneme odpověď. Ve skutečnosti to bude velmi brzy. Uvidíme,“ prohlásil Trump. Zároveň vyjádřil naději, že příští čtvrtek 24. dubna dojde k podpisu dohody o nerostných surovinách mezi USA a Ukrajinou.
Zelenskyj: Memorandum o nerostech s USA může být podepsáno už dnes. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že memorandum o záměru spolupráce v oblasti nerostných surovin mezi Ukrajinou a USA může být podepsáno již dnes, 17. dubna – online formou. Uvedl to během brífinku pro novináře. Podle něj s tímto postupem přišla americká strana – navrhla nejprve podepsání memoranda o záměru, zatímco Ukrajina původně preferovala okamžité uzavření samotné dohody. Zelenskyj poznamenal, že na textu memoranda v tuto chvíli pracuje první vicepremiérka a ministryně hospodářství Julija Svyrydenko společně s americkými partnery. Prezident zároveň upozornil, že současná verze dohody nezahrnuje využití ukrajinské plynovodní infrastruktury. Dodal však, že je připraven o této otázce jednat později — ale nikoli v kontextu přepravy ruského plynu. Vicepremiérka Svyrydenko nedávno uvedla, že jednání o dohodě o těžbě a investicích v oblasti strategických surovin značně pokročila. Podle ní se nejprve podepíše memorandum o záměru, samotná dohoda má následovat později.
Trump prodloužil zákaz vstupu ruských lodí do amerických přístavů. Americký prezident Donald Trump prodloužil o další rok zákaz vstupu ruských lodí do přístavů Spojených států. Vyplývá to z nařízení zveřejněného ve Federálním registru. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že ruská politika a kroky Kremlu nadále představují hrozbu pro národní bezpečnost USA a narušují mezinárodní vztahy. Původní zákaz zavedl v dubnu 2022 prezident Joe Biden. Týkal se všech plavidel pod ruskou vlajkou i těch, která byla napojena na ruské zájmy. Od té doby byl zákaz několikrát prodloužen — nyní zůstává v platnosti minimálně do roku 2026.
USA odmítly rezoluci OSN kvůli formulacím o válce na Ukrajině. Spojené státy hlasovaly proti rezoluci OSN o spolupráci s Radou Evropy, protože podle americké diplomacie obsahuje nevhodné formulace týkající se války na Ukrajině. Americký zástupce v Hospodářské a sociální radě OSN Jonathan Schrier uvedl, že text rezoluce „nepomáhá dosažení míru“. „Současná rezoluce opakuje stanoviska ohledně rusko-ukrajinské války, která Spojené státy nepovažují za přínosná pro mírový proces,“ vysvětlil. USA tak hlasovaly stejně jako Bělorusko, Severní Korea či Rusko.
Severní Korea se podle dostupných údajů stala klíčovým dodavatelem dělostřelecké munice pro ruskou armádu ve válce proti Ukrajině. Některé zdroje uvádějí, že její podíl na celkové spotřebě munice na frontě dosahuje až 70 %. Od podzimu 2023 do března 2025 bylo zaznamenáno nejméně 64 zásilek, během nichž KLDR dopravila do Ruska přes 15 800 kontejnerů s municí, přičemž celkové množství dodaných granátů se odhaduje na 4,2 až 5,8 milionu kusů. Munice je převážena převážně po železnici a skladována ve vojenských logistických centrech poblíž hranic s Ukrajinou, zejména v oblasti Tichoretsku. V některých případech ruské dělostřelectvo používalo téměř výhradně severokorejskou munici. Pro srovnání, ruská domácí produkce činila v roce 2024 přibližně 2–2,3 milionu kusů, přičemž cílem je zvýšit kapacitu na 3 miliony ročně.
Podle nejnovější aktualizace Ukraine Support Tracker, kterou zveřejnil Institut pro světovou ekonomiku (IfW) v Kolíně nad Rýnem, poskytly evropské státy Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022 celkovou pomoc ve výši 138 miliard eur, čímž překonaly Spojené státy, které za stejnou dobu vyčlenily o 23 miliard eur méně. Data zahrnují vojenskou, finanční a humanitární podporu, přičemž v oblasti čistě vojenské pomoci USA zůstávají v čele s celkem 65 miliardami eur, což však představuje jen minimální rozdíl oproti evropským státům. Podle IfW nedošlo k žádnému schválení nové americké pomoci od ledna 2024, kdy ještě vládl Joe Biden; od té doby, tedy po nástupu Donalda Trumpa, byla americká pomoc zmrazena. Poslední zbrojní balík ve výši 500 milionů dolarů byl schválen těsně před předáním moci.
Navzdory mezinárodním sankcím dodaly izraelské společnosti v roce 2024 do Ruska vysoce přesné obráběcí nástroje v hodnotě přes 10 milionů dolarů, které jsou využívány při výrobě klíčových zbraňových systémů, jako jsou protivzdušné komplety S-400 a stíhací letouny Su-35. Podle zjištění vyšetřování tvoří většinu těchto dodávek produkty firmy ISCAR, izraelského výrobce patřícího do skupiny IMC se sídlem v USA. Nástroje z kovové keramiky a supertvrdých slitin, jako jsou vrtáky a frézy kompatibilní s CNC stroji, jsou určeny pro přesnou výrobu komponent v ruském obranném průmyslu, včetně raketové a radarové techniky. Přibližně polovina těchto nástrojů byla exportována přímo z Izraele, zbytek pak skrze reexportní schémata přes třetí země, například Čínu, Malajsii nebo Uzbekistán.
Ve Švýcarsku narůstá veřejný a politický odpor vůči kontraktu na nákup 36 amerických stíhaček F-35A Lightning II, uzavřenému v roce 2022 s firmou Lockheed Martin, přičemž podle průzkumů z března a dubna 2025 se proti realizaci dodávek staví až 81 % obyvatel, přičemž ve frankofonních kantonech dosahuje odmítnutí až 87 %. Důvody zahrnují rostoucí nedůvěru vůči USA, zhoršení obchodních vztahů za prezidenta Trumpa a obavy ze ztráty neutrality i technologické závislosti. Klesající podpora je patrná napříč politickým spektrem, včetně tradičně proobranných stran, jako je UDC a PLR. Tato situace otevírá prostor pro zvažování evropských alternativ v podobě Dassault Rafale, Eurofighter Typhoon či Saab JAS 39 Gripen E, případně modernizaci stávajících F/A-18 nebo hybridní řešení s prvky bezpilotních systémů. Zrušení kontraktu by však přineslo značná rizika v podobě smluvních sankcí, ztráty průmyslových kapacit a oslabení vztahů s USA.
Dánské ozbrojené síly plánují vyslat několik týmů neozbrojených vojáků na Ukrajinu za účelem absolvování krátkodobých výcvikových kurzů, přičemž podle náčelníka armády Petera Boysena by se mělo jednat o jednotky z různých pluků, které se zúčastní programů trvajících jeden až dva týdny, pravděpodobně již od léta 2025. Zatím nebyl stanoven přesný počet vojáků ani konečná podoba kurzů, avšak přítomnost západních vojáků přímo na ukrajinském území představuje zásadní posun, neboť dosud byla považována za nepřekročitelnou hranici v rámci vyhýbání se přímé konfrontaci s Ruskem. Moskva na plán okamžitě reagovala ostrou kritikou a prostřednictvím svého velvyslanectví v Kodani označila dánské vojáky za „legitimní cíle“, čímž varovala před rostoucím rizikem zatažení Dánska do přímého vojenského střetu.
Francie zvažuje možnost licenční výroby zahraničních zbraňových systémů, včetně německých tanků, na svém území, což potvrzuje generální delegát Agentury pro nákup obrany Emmanuel Chiva, který v rozhovoru uvedl, že Francie musí být otevřena spolupráci s výrobci z jiných předních obranných států, zejména v oblastech, kde sama nemá silné postavení, jako je těžká pozemní technika. Myšlenka výroby německých tanků ve Francii, dříve považovaná za nepravděpodobnou, se tak nově stává realistickou variantou v rámci posilování evropské obranné spolupráce a strategické autonomie.
Továrna Airbus Helicopters v Donauwörthu ve Švábsku rozšířila svou výrobní kapacitu o třetí finální montážní linku pro lehké víceúčelové vrtulníky H135 a H145, čímž reaguje na rostoucí poptávku jak z civilního, tak vojenského sektoru. Model H145M, který je nasazován i Bundeswehrem jako dočasná náhrada za bitevní vrtulníky Tiger, není koncipován jako klasický bitevní stroj, ale jako modulární platforma, kterou lze konfigurovat do lehké útočné verze. V roce 2024 bylo dodáno 98 vrtulníků a na rok 2025 je plánováno přes 100 kusů, přičemž maximální kapacita továren umožňuje výrobu 130 až 150 strojů ročně. Přibližně dvě třetiny produkce tvoří větší H145, zatímco zbytek připadá na H135. Dosud bylo celosvětově objednáno nebo dodáno zhruba 1 500 vrtulníků H145, z toho 645 ve vojenské verzi H145M. S více než stovkou aktivních objednávek a očekáváním stovek dalších prodaných kusů společnost plánuje další expanzi výrobních kapacit, včetně rozšíření sítě subdodavatelů a partnerských firem. Výrobní závod v Donauwörthu navíc disponuje školicím střediskem pro 1 000 pozemních pracovníků a 300 pilotů ročně.
Německo, Lotyšsko a Norsko uzavřely 9. dubna 2025 dohodu o společném nákupu protitankových řízených min DM 22 pod německým vedením, přičemž iniciativa zůstává otevřená pro další státy, které již projevily zájem o připojení. Spolupráce navazuje na rámcovou smlouvu uzavřenou Německem s výrobcem TDW, dceřinou společností MBDA Deutschland, z 14. listopadu 2023, která umožňuje pořízení až 10 000 těchto min. Z toho 2 600 kusů bylo objednáno ihned, s uvolněním 67,8 milionu EUR z rozpočtu Spolkového sněmu. Spuštění nové výrobní linky, vyžadující technické úpravy, je aktuálně v přípravě, přičemž od roku 2025 se plánuje výroba demonstrační šarže a první dodávky pro Bundeswehr a spojence jsou plánovány na rok 2027.
Dnes se zaměříme na to, jak se v Rusku vyvíjí trh s bramborami. Tato základní potravina, která je v českém povědomí spojována spíše s Běloruskem (haha), se v posledních měsících stala příčinou nervózních rozhovorů i v samotném Rusku, zejména proto, že jejich cena v průběhu posledního roku vzrostla o téměř 300%.
Velkoobchodní ceny, za které dodavatelé prodávají brambory obchodům, vzrostly za posledních 12 měsíců k počátku dubna v průměru o 285,5%, tedy z 11,4 na 42,4 rublů za 1 kg (při současném kurzu se jedná o zdražení z přibližně 3 na 11 Kč za kilogram). Tyto ceny ve velkoobchodním prodeji jsou více než dvojnásobné oproti ceně brambor na světových trzích. Tomuto růstu odpovídá i růst cen brambor v maloobchodním prodeji, podle statistické agentury Rosstat, který udává roční vzrůst cen brambor o 42,3 rublů a průměrná maloobchodní cena je nyní přibližně 70 rublů za kilogram (tedy v přepočtu přibližně 18 Kč za kilogram), v přepočtu na kupní sílu si průměrný Rus statisticky může koupit asi 972 kg brambor, kdežto průměrný Čech si za svou mzdu může pořídit 2333 kg brambor.
Brambory se tak staly v Rusku výnosným investičním artiklem, nicméně mírným úskalím je jejich omezená trvanlivost, a tak je otázkou, zda se taková investice ruským obyvatelům vyplatí.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelské letectvo dnes v noci podniklo sérii úderů na uprchlické tábory v pásmu Gazy. Prvním cílem byl tábor ve městě Chán Júnisu. Bombardováním bylo rozšířeno také do města Bejt Lahíja a čtvrťi Džabalíja v Gaze. Během úderů bylo zasaženo velící centrum Hamásu, které bylo opět schováno pod budovou bývalé školy v Džabalíje.
Šéf pašerácké jednotky Hamásu byl zabit při úterním leteckém útoku v Chán Júnisu na jihu Gazy, oznámily dnes IDF a Šin Bet. Jahíja Fathi Abd al-Kader Abu Šár pracoval v posledních letech na pašování zbraní a dalšího vojenského vybavení, které Hamás používal, mimo jiné během útoku teroristické skupiny 7. října 2023, uvádí IDF.
Během bojových operací vojáci brigády Golani operující v nově vytvořené oblasti Morag Corridor mezi Rafáhem a Chán Júnisem na jihu Pásma Gazy dnes zničili výcvikový tábor Hamásu. Součástí zařízení, které patřilo praporu Šabúra, byla i maketa izraelského tanku, ukazují fotografie zveřejněné IDF. IDF rovněž uvedlo, že vojáci ukořistili sklad zbraní a zničili další infrastrukturu teroristů v oblasti.
Sýrie: Během dneška se neobjevily žádné nové informace. V zemi ovšem začíná narůstat riziko konfliktu se skupinami islamistů loajálních Islámskému státu.
Africká vsuvka: V Demokratické republice Kongo se obnovil zástupný konflikt. Vláda již dříve podepsala dohodu o příměří s rwandským hnutím M23, které obsadilo velkou část provincií Jižní a Severní Kivu včetně města Goma. Před několika dny však milice Wazalendo, které v podstatě zastupují vládu Konga, zahájily překvapivou ofenzívu proti Rwanďanům. Zaútočily na pozice kontrolované M23 jak z lesnatých oblastí, tak z vnitřku území s využitím svých spících buněk. Podařilo se jim dobýt několik měst včetně Vengy, Mpofi, Kibua, boje probíhají o město Bukavu a v řadě dalších směrů. Samotné milice nejsou oficiálně součástí konžské armády, takže formálně Kongo stále udržuje příměří. Vedení Wazalenda zároveň otevřeně vyzývá armádu k podpoře jejich ofenzívy. Rozporuplné jsou také informace o účasti vojáků z Burundi, kteří jsou v zemi jako mírové jednotky, v bojích. Hnutí M23 utrpělo těžké ztráty, včetně vojáků rwandské armády, kteří jednají jménem svých zástupců. Přesto se jim podařilo udržet některá napadená města a stahují do válečné zóny své zálohy.
Dnešní Třešnička™ bude o naději. Ruska. Z Moskvy totiž zní – konečně jsme našli idioty, se kterými se dá mluvit. Zatímco Evropa zoufale hledá zbytky zdravého rozumu na druhé straně Atlantiku, ruské ministerstvo zahraničí se usmívá jako dealer syna milionáře. Kreml se prý s novou administrativou „lépe chápe“. Nu což, když si dva atomový senilové notují, obvykle to neznamená, že se svět přiblížil k míru. Mária Zacharovová, dvorní klaunka ruské diplomacie, na tiskovce s úsměvem sdělila, že USA „začínají slyšet“ ruskou pozici ohledně specoperace na Ukrajině. Tedy, správně řečeno: Trump a jeho kamarádi začínají „chápat“, že když Rusko říká „museli jsme napadnout tu zemi“, tak to prý není imperialismus, ale pokus o „odstranění kořenových příčin“. A co že jsou ty kořeny? Demokracie, svobodné volby a Ukrajinci, kteří se nechtějí nechat okupovat. Neúnosná situace! Podle Zacharovové nová americká administrativa „nespoléhá na globalisty ani experty“. Což není překvapení – neexpert Trump se obklopuje výhradně lidmi, kteří jsou odborníci maximálně na olizování jeho bot nebo teorie o tom, že očkování způsobuje autismus. Místo informovaných rozhodnutí tedy USA nyní preferují „selský rozum“. Čili v praxi něco mezi TikTokem a Fox News. Bleh. Abychom nezůstali jen u verbálního ekvivalentu atomovky v porcelánu, do Moskvy přiletěl i “zvláštní vyslanec pro Blízký východ” Steve Witkoff – realitní magnát a člověk, který si musí uhajlnout, když vidí minihitlera Putina. Rozhovory prý byly „přesvědčivé“. Možná ho přesvědčilo, že Rusko chce pět ukrajinských regionů – tradice, kterou my Češi známe už od 1938. Zacharovová pak nasadila druhou notu a vyjádřila znepokojení nad tím, že EU „hybridně válčí“ proti Rusku. Tedy přeloženo: Evropané se snaží stabilizovat Arménii, a to se samozřejmě nehodí do ruského konceptu „řízeného chaosu“. Největší hřích? Že mezi pozorovateli EU jsou i členové NATO. A navíc Francie! Ta prý „podkopává staleté rusko-arménské vztahy“. Zatímco Arménie se opatrně snaží vyvážit mezi Východem a Západem, Moskva zuří, že už to není ta poslušná postsovětská loutka. Arménský ministr obrany Papikjan lakonicky poznamenal, že spolupráci s Ruskem sice neukončují, ale že je potřeba „zdravá diskuze“. Bohužel se obáváme, že pro Rusko je to něco mezi kacířstvím a oxymorónem.
Sbírka už je ve finále – chybí nám už málo, abychom mohli pořídit moderní simulátor F-16 od české firmy Dogfight Boss, který umožní efektivní výcvik ukrajinských pilotů!
Ve spolupráci s Česká stopa z. s. a Team Adam jsme spustili tuto sbírku, jelikož ukrajinské letectvo, ačkoli již vlastní dva tyto trenažéry, potřebuje minimálně dalších 8–10 kusů ke kvalitnímu výcviku. Tato výzva k podpoře nabývá zvláštního významu poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno posmrtně ocenil pilota Pavla Ivanova, hrdinu, jenž při plnění bojové mise obětoval svůj život.
Vaše příspěvky nyní pomohou nejen zvýšit bojovou připravenost pilotů, ale i chránit civilní obyvatelstvo.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/simulator-f16-pro-ukrajinu
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
