(2 511 slov, doba čtení 13 minut)
Ruský diktátor Vladimir Putin oznámil, že Rusko od 19. do 21. dubna zastaví boje v rámci tzv. „velikonočního příměří“. Příměří mělo začít 19. dubna od 18:00 a skončit o půlnoci 21. dubna. Putin zároveň vyzval ruské jednotky, aby byly připraveny reagovat na případné „provokace“ či porušení klidu zbraní.
Prezident Volodymyr Zelenskyj označil Putinovo gesto za „další hru s lidskými životy“. Připomněl, že v době, kdy Rusko mluvilo o míru, už byly na ukrajinském nebi detekovány útočné drony a zazněl letecký poplach. „Šahedy nad Ukrajinou jsou skutečným postojem Putina k Velikonocům i lidským životům,“ uvedl Zelenskyj. Podle našich informací k žádnému příměří ze strany Ruska nedošlo ani na 10 minut.
V noci na 19. dubna podnikly ruské síly další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Použily při něm různé typy raket i rekordní počet bezprostředků. Informovalo o tom velení ukrajinského letectva. Celkem ruská armáda vypustila:
- 3 balistické rakety Iskander-M,
- 2 protilodní střely Onyx,
- 3 protilokátorové střely Ch-31P,
- 87 bezpilotních letounů typu Šahed a dalších simulátorů dronů.
33 útočných dronů Šahed a dalších typů bylo zničeno nad východem, severem a jihem země. Dalších 36 dronů ztratilo orientaci a dopadlo mimo cíle, bez negativních následků.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Propagandista DnevnikDesantnika píše, že dnes bylo v Belgorodské oblasti silně aktivní ukrajinské dělostřelectvo. Ruské oddíly i nadále vyvíjejí tlak na Ukrajince ve vesnici Demidovka a snaží se je odtud vytlačit. Jinak je oblast během dneška beze změn.
Směr Kursk: Ukrajinský analytik Petrenko píše že v oblasti kláštera Mikuláše Bělogorského u Gornalu stále probíhají těžké boje. Toto místo v posledních dnech vyvolalo řadu otázek, protože se zdá, že ani sami Rusové přesně neví, jak situace reálně vypadá.
Severovýchodní fronta: Na severu této fronty okupanti pokračují v útocích ve směru na Malou Šapkivku a Kindrašivku, ale zásadní změny jsme zde nezaregistrovali. Více na jih útočili Rusové jižně od Lozového. Na jihu této fronty pokračuje ostřelování v Serebrjanském lese a okupanti pokračují v pokusech o postup západně od Bilohorivky. V Bilohorivce samotné se podle DeepstateUA podařilo okupantům zkonsolidovat územní zisky a zdá se, že obránci přišli i o pozice v křídovém lomu jižně od městečka.
Bachmutská fronta: Z Časiv Jaru nemáme nové zprávy.
Doněcká fronta: Severně od Družby okupanti masivně ostřelují ukrajinské pozice pomocí salvových raketometů a v Torecku pokračují boje na stejných místech, jako v předchozích dnech – na severu areálu dolu Toreckaja, na západě i na jihu města. Jihozápadně od Ňu Jorku okupanti postupovali u Suche Balky. Mapa DeepstateUA ukazuje část Suché Balky stále pod kontrolou ukrajinců, jiné ukrajinské zdroje však říkají, že je ve vesnici pouze pár ohnisek odporu a pád vesnice je jen otázkou času a situace je zde kritická.
Ve směru na Pokrovsk jsme nezaznamenali žádné změny, okupanti se nyní v tomto směru příliš nehýbají. Jižně od Pokrovsku okupanti opět vztoupili do východní části Uspenivky a tlačí na Novooleksandrivku. Na jihu této fronty hlásí DeepstateUA ruský postup jižně od Rozlivu a země nikoho podle tohoto zdroje dosahuje téměř až vesnice Bohatyr.
Diplomatické a politické události:
Nová dohoda o nerostech s USA podle Ukrajiny neobsahuje žádné zmínky o dluhu. Náměstek ministra hospodářství Taras Kačka ujistil, že se návrh nové dohody o těžbě nerostů s USA nezmiňuje o zadlužení Ukrajiny. V rozhovoru pro TSN zdůraznil, že v dokumentu není nic o novém dluhu, ani o přeměně dřívější pomoci na dluhovou povinnost. „Jde o investice do Ukrajiny, ze kterých mohou Američané vydělat, ale nepovažujeme to za dluh, ani za podmínku pomoci,“ vysvětlil. Dohoda má vést ke vzniku společného investičního fondu, který bude mít přednostní právo investovat do těžby surovin, infrastruktury, energetiky a přístavů. Další jednání s USA proběhnou 24. dubna ve Washingtonu.
Rusko chce zpátky do amerického vzdušného prostoru, Evropa říká ne. Rusko podle Politico lobbuje za to, aby mu bylo znovu umožněno létat do USA v rámci vyjednávání o příměří. Narazilo však na odpor ze strany Evropské unie. EU podle diplomatických zdrojů nechce rušit sankce a připomíná, že bez evropského souhlasu by ruské aerolinky nemohly přes kontinent vůbec proletět. Navíc se objevují vážné bezpečnostní obavy, například z nedostatečné údržby ruských letadel během posledních tří let.
USA v rámci dohody o příměři zvažují uznat Krym za ruský. Podle informací Bloombergu jsou Spojené státy připraveny uznat ruskou kontrolu nad Krymem, pokud by to vedlo k širší mírové dohodě. Zdroje uvádějí, že se jedná o „potenciální ústupek“, který má urychlit příměří. Konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo a Bílý dům ani ministerstvo zahraničí se k věci nevyjádřily. Zvažovaný krok přichází krátce poté, co prezident Trump a ministr zahraničí Rubio varovali, že USA opustí mírová jednání, pokud „některá ze stran začne komplikovat situaci“.
V Bílém domě se už o nové vojenské pomoci Ukrajině skoro nemluví. Podle The New York Times v Bílém domě téměř ustaly diskuse o novém balíku vojenské pomoci Ukrajině. Zdroje uvádějí, že pomoc, kterou se podařilo prosadit za vlády Joea Bidena, je téměř vyčerpaná. Zároveň neexistují žádné jistoty, že USA budou i nadále sdílet strategické zpravodajství, které je klíčové pro úspěšné útoky Ukrajiny. „Dnes se ve Washingtonu mluví víc o tom, co z Ukrajiny získáme, než o tom, co jí ještě poskytneme,“ píše zdroj NYT.
Kellog: Vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg prohlásil, že vstup Ukrajiny do NATO není předmětem jednání. V rozhovoru pro Fox News 19. dubna uvedl, že USA již od roku 2008 dávají najevo, že členství Ukrajiny v NATO není reálné. Připomněl, že tehdejší americký velvyslanec v Rusku William Burns varoval Condoleezzu Rice, že vstup Ukrajiny do NATO by byl „příliš vzdálený most“. „Už v roce 2013 jsem o tom psal – že to není cesta, kterou lze reálně prosadit,“ dodal Kellogg.
Z ruského zajetí se vrátilo 277 ukrajinských obránců. 19. dubna došlo k další významné výměně válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. Informoval o tom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezi propuštěnými jsou příslušníci Ozbrojených sil Ukrajiny, Národní gardy, Státní služby speciální dopravy, Pohraniční stráže. Většina z nich bojovala při obraně Mariupolu a dalších oblastí Doněcké, Chersonské, Záporožské a Luhanské oblasti. Podle Koordinačního štábu bylo 246 lidí propuštěno v rámci výměny, dalších 31 mimo výměnu. Většina navrátilců je mladších 25 let. Mezi osvobozenými je i vojákyně, která byla v zajetí od května 2022. Všichni propuštění dostanou okamžitou lékařskou a psychologickou pomoc.
Prezidentka Moldavska: Rusko se pokusí ovládnout zemi zevnitř. Moldavská prezidentka Maia Sandu varovala, že se Rusko pokusí dosadit proruské síly k moci během letošních parlamentních voleb. V rozhovoru pro Jurnal TV uvedla, že Kreml chce zneužít blížícího se hlasování, podobně jako se o to pokusil při prezidentských volbách na podzim 2024. „Sází na to, že nahradí současné vedení země lidmi, které může ovládat. A máme 1 200 kilometrů společné hranice s Ukrajinou. Představte si, že by se přes noc tato přátelská hranice změnila na linii ovládanou Moskvou.“ Sandu varovala i před tím, že by se Moldavsko mohlo stát součástí války, ale dodala, že země má morální povinnost zůstat na straně dobra a být přátelským státem.
Litva chce posílit Suwalský koridor – klíčovou linii obrany NATO. Litva plánuje posílení obrany Suwalského koridoru, úzkého pásma mezi Polskem a Litvou, který zároveň odděluje ruský Kaliningrad od Běloruska. V rozhovoru pro Politico to oznámil náměstek ministra obrany Tomas Godliauskas. „Tato dopravní tepna je z vojenského hlediska naprosto klíčová. Vždy byla součástí plánů pro případ krize a podpory spojenců.“ Podle něj nové bezpečnostní opatření zahrnují boj proti rušení GPS signálu ze strany Ruska, opravu 113 kilometrů silnic, a renovaci osmi mostů. Politico připomíná, že Litva a Polsko se obávají o bezpečnost této oblasti už od roku 2019, kdy byly podepsány první dohody o její posílení – ještě před ruskou invazí na Ukrajinu.
Dnes se vrátíme k ekonomické situaci ruských regionů, které jsme se v rámci naší ekonomické rubriky již několikrát věnovali. V minulých dílech jsme se zaměřili na situaci na Kuzbase a dalších oblastech na východ od Uralu, dnes se přeneseme do evropské části Ruska. Ani v této části Ruska totiž ekonomická situace mnoha regionů není příliš růžová, neboť již druhý rok klesají (a to i nominálně, nehledě na inflaci) transfery z federálního rozpočtu, které dříve tvořily důležitou součástí příjmů regionálních rozpočtů. Pro ty, koho zajímá sice starší, ale do určité míry stále platný přehled toho, jakým způsobem jsou v Ruské federaci prováděny rozpočtové transfery, odkážeme vás na následující video publikované na kanále The Researcher:
První oblastí, které se dnes budeme věnovat, je Vologdská. V tomto regionu sídlí jedna z největších ruských společností, ocelářský gigant Severstal, který realizuje mnoho zbrojních zakázek, a tak by se zdálo, že tento region by ve finančních potížích být neměl. Nicméně se ukazuje, v tomto regionu došlo v minulém roce k poklesu daňových příjmů z daně ze zisku právnických osob o 31,9%, a výpadek příjmů do regionálního rozpočtu způsobil jeho schodek ve výši 38 miliard rublů.
Špatná je ale i ekonomická situace oceláren Severstal, a to zejména kvůli dramatickému poklesu objemu exportu metalurgických výrobků. Mezinárodní trh je v současnosti přesycen čínskou produkcí, neboť vzhledem k potížím tamního developerského sektoru poklesla domácí čínská poptávka po této produkci a tak se místní ocelárny přeorientovaly ve větší míře na export – což značně zkomplikovalo exportní možnosti ruských oceláren, které nejsou schopné těm čínským konkurovat.
Dále se přesuneme do Lipecké oblasti. (15:46). V tomto regionu má také dominantní roli ocelářský průmysl, a sice kombinát MLMK, který je v ekonomických potížích ze stejných příčin, jako Severstal. Kvůli propadu exportu se příjem MLMK v předchozím roce zmenšil na přibližně 23% úrovně z předchozího roku, což přispělo k meziročnímu poklesu výběru daně z příjmu právnických osob do regionálního rozpočtu Lipecké oblasti o 23%. Pro ro 2025 tak regionální rozpočet Lipecké oblasti počítá se schodkem ve výši 17 miliard rublů.
Dalším sektorem ekonomiky Lipecké oblasi, který je v současné době ve velkých ekonomických potížích, je stavebnictví. Podle údajů z konce března tohoto roku se v Lipecké oblasti neprodalo 74% plochy nově vybudovaných bytů dosud nenašlo svého kupce, což ukazuje, jak špatná je u obyvatel Lipecké oblasti ekonomická situace.
Nyní se přesuneme na jih Ruska, a konkrétně do Kalmycké republiky. Zde jsou ekonomické potíže regionu způsobeny primárně zadlužením jeho obyvatel, což vedlo k celkovému poklesu poptávky a tím i ekonomické aktivity v regionu. Zadlužení místních obyvatel dosahuje v průměru 123,3% ročních příjmů (to statisticky odpovídá zadlužení be výši 616 300 rublů, tedy přibližně 160 000 Kč), což je druhá nejvyšší úroveň v rámci celého Ruska, hned po Tuvě, které jsme se věnovali v předchozím článku o stavu ruských regionů.
Průmyslová produkce v Kalmycké republice za leden až únor 2025 kvůli tomu poklesla o 14,9% ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. O 14% meziročně poklesla i těžba nerostných surovin v regionu, přičemž je udávána stejná příčina, tedy ekonomická nestabilita.
Největšího útlumu v této části Ruska však došlo v Dagestánu, kde v období leden až únor 2025 došlo k útlumu objemu průmyslové produkce na 63,9% úrovně za stejné období předchozího roku. Připomeňme, že již dříve se jednalo o nepříliš rozvinutý region s nízkou ekonomickou úrovní, obvyklé výplaty se zde pohybují v rozpětí 20 000 až 45 000 rublů (tedy v přepočtu přibližně 5 300 až 11 700 Kč).
Takto by bylo možné pokračovat ještě dlouho, již na tomto přehledu je ale patrné jak špatná je situace v ruských regionech, pokud nebudeme počítat těch několik málo na ruské poměry skutečně bohatých (tedy zejména Moskvu, Petrohrad a Moskevskou oblast).
Situace na Blízkém východě:
Izrael: O víkendu izraelské letectvo podle vyjádření IDF provedlo nálety na více než 150 cílů v Pásmu Gazy, včetně buněk teroristů a infrastruktury Hamásu. IDF rovněž uvedlo, že o víkendu 188. obrněná brigáda, která v současné době působí v koridoru Morag, zabila více než 40 teroristických operativců a zničila řadu zbraní a také pickup Hamásu. V táboře Šabúra v Rafáhu vojsko uvádí, že jednotky brigády Givati a elitní bojové ženijní jednotky Yahalom lokalizovaly a zničily nastražený tunel. Podle IDF byl tunel dlouhý stovky metrů.
Sýrie: Administrativa Donalda Trumpa informovala Izrael, že do dvou měsíců začne postupné stahování části amerických vojáků ze Sýrie. Izrael předpokládá, že stažení amerických jednotek zvýší „apetit“ Turecka na kontrolu Sýrie, v důsledku čehož se zvýší napětí mezi Jeruzalémem a Ankarou. První stahování amerických sil začalo ze základny v místě velké plynárny Conoco v provincii Dajr ez-Zour. První konvoj více než 70 vozidel odjel s technikou do města Erbil, které je hlavním městem autonomního Kurdistánu v rámci Iráku. Poté druhý konvoj opustil zmíněnou základnu a odvezl vybavení heliportu, některá zařízení a systémy protivzdušné obrany. Pentagon potvrdil, že USA v příštích týdnech a měsících sníží počet vojáků v Sýrii na méně než tisíc, uvedl hlavní mluvčí Pentagonu Sean Parnell.
Jemen: Úderná skupina amerických letadlových lodí pokračuje od 10. do 19. dubna každý den v náletech na cíle a pozice Húsíjů v Jemenu. Celkem bylo za 10 dní provedeno více než 120 leteckých úderů. Dne 14. dubna USA zaútočily na operační velitelství, jakož i na radarové a komunikační pozice húthijských sil v provincii Maríb a zaútočily rovněž na húthijská zařízení v okresech Hodeidah a al-Jawf. V noci na 18. dubna zničily USA při masivním leteckém útoku námořní přístav Ras Isa v provincii Hodeidah v západním Jemenu. Námořní přístav Ras Isa a stejnojmenný ropný terminál byly finančním centrem Húsíjů a prakticky hlavním finančním aktivem organizace. Masivní nálet rovněž zničil zařízení na skladování ropy a infrastrukturu pobřežního přístavu. Húsíjská média uvedla, že při leteckém útoku v noci na 18. dubna zahynulo více než 70 lidí a více než 150 jich bylo zraněno.
Africká vsuvka: V Somálském Puntlandu došlo k bojům s militanty teroristické organizace IS. Několik vojáků, včetně důstojníků, bylo při bojích zabito. Ztráty utrpěli i terorističtí bojovníci – mezi zabitými jsou i cizinci (na snímku). USA podporují operaci leteckými údery.
Dnešní Třešnička™ bude o krvavých penězích. Historie má nejen smysl pro humor, ale občas i pro ironii ostrou jako střepina. Jen si prosvištíme trochu historického kontextu: Někdy kolem let 2012–2013 zaslaly Mytiščinské strojírenské závody do Kyjeva sadu vagonů pro místní metro. Aby během přepravy nedocházelo k poškození podvozků, byly vagony vyváženy pytli plnými mincí – konkrétně ruských rublů z let 1990–1992, které byly po měnové reformě staženy z oběhu. Kam se tenhle relikt ruského ekonomického kolapsu na dalších deset let ztratil, nikdo neví. Ale v roce 2024 se několik desítek pytlů záhadně objevilo ve výzbroji 112. brigády ukrajinské teritoriální obrany – a mince teď dostaly nový účel. V dronových náložích slouží jako šrapnely. Tvrdá ruská měna tak nyní zabíjí Rusy…doslova.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
