(3 156 slov, doba čtení 17 minut)
Od večera 13. května a během noci na 14. května podnikly ruské síly masivní vzdušný útok na Ukrajinu. Použily rakety Iskander-M/KN-23 a 145 útočných dronů typu Šahed a jejich simulátorů. Podle velení ukrajinského letectva bylo sestřeleno 80 dronů, dalších 42 bylo lokalizováno a eliminováno bez škod. O zničení některé z raket však zatím nejsou informace. Útok mířil zejména na východní, severní, západní a centrální oblasti Ukrajiny — zasaženy byly regiony Sumy, Charkov, Oděsa, Doněck a Kirovohrad. Obrana se bránila kombinací protivzdušných raket, elektronického boje a mobilních palebných skupin. Ráno 14. května následoval další úder: ruské síly odpálily raketu na průmyslový objekt v městě Sumy. Exploze zabila dvě osoby a zranila devět dalších, z toho dva lidé jsou v kritickém stavu. Na místě pracují záchranné složky.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Směr Kursk: Boje pokračují ve vesnici Tětkino a v okolí osady Nový Put, kde zůstává vysoká aktivita ukrajinských dronových operátorů. Přestože zde přetrvává napětí, k zásadním změnám v linii kontaktu nedošlo. Ukrajinské letectvo dnes podniklo sérii úderů na mosty v Kurské oblasti, včetně mostu ve Zvanném, s cílem narušit ruskou logistiku a zabránit doplňování zásob a jednotek.
Směr Sumy: Ruské síly se zakopaly v jižní části vesnice Žuravka, kde zřídily opěrný bod a zahájily útoky na sousední vesnici Bělovody. V její centrální části již probíhají boje. Zároveň pokračuje ruský tlak směrem k obci Vodolagi, kde se obránci snaží stabilizovat linii a zabránit dalšímu postupu.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračují boje zejména v okolí města Vovčansk. Ukrajinský generální štáb hlásí ruské útoky u pohraniční vesnice Topoli a také v oblasti Petrivky.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk ukrajinské jednotky odrazily útoky z Kyslivky směrem na Piščane a v oblasti Zahryzového. Boje zde zůstávají převážně poziční.
Na limanském úseku Rusové neúspěšně útočili směrem na Nohoserhijivku a opakovaně se pokoušeli o postup z Makijivky směrem na Hrekivku, Novomychajlivku, Ridkodub, Lypove, Zelenou Dolynu a Kolodyazy.
Ve směru na Siversk ukrajinští obránci odrazili ruský útok v oblasti Hryhorivku.
Bachmutská fronta: V Časiv jaru ukazují údery ukrajinských dronů, že se zde podařilo okupantům postoupit jihozápadně od areálu továrny na výrobu cihel a další jejich úderná skupina se dostala do chatkové oblasti východně od časivjarsné čtvrti Levanevskoho. Zatím není jasné, zda se na těchto místech podařilo okupantům udržet, nebo byli zničeni. Ukrjainské zdroje tvrdí, že je vše pod kontrolou. Dále na jih pokračují ruské pokusy postoupit západně od kanálu Doněc – Donbas měrem na Bílou Horu.
Doněcká fronta: Severně od Torecku probíhají těžké boje v okolí Dilijvských rybníků a vesnice Dilijivka. V samotném Torecku boje pokračují na sídlišti Krymské a na západních a jižních okrajích města. Okupanti pravděpodobně vytlačili obránce z ulice Družba, kde se dříve nacházely ukrajinské síly po neúspěšném protiútoku.
Na pokrovském směru se okupanti snažili postoupit jižně od Romanivky směrem na Zorju a od Kalynového na Starou Mykolajivku. V okolí Tarasivky se nadále bojuje u Oleksandropilu, Novoolenivky a v Nové Poltavce. V Malynivce se okupanti dostali minimálně do poloviny vesnice, přičemž podle dostupných záběrů zde již nejsou ukrajinští obránci. Intenzivní boje probíhají také v Jelyzavetivce, a podle ukrajinských zdrojů došlo k průlomu přes Myroljubivku do vesnice Promin. Útoky byly hlášeny rovněž u Lysivky, Zvirového, Kotlyného a Udačného.
Jižně od Pokrovsku ruské síly pokračují ve snaze prorazit linie v Novoserhijivce a Novooleksijivce směrem k Murivku, kam se snaží proniknout i z jihovýchodu. Boje probíhají rovněž v okolí Kotljarivky. V Tojckém nebyly zaznamenány nové boje, ale střety pokračovaly u Záporoží a dále na jih v Andrijivce, Kosťantinopolu a Bohatyru, kde DeepStateUA hlásí ruský postup v jižní a západní části obce. Rusové rovněž útočili z Rozdolného na Odradné a z Burlackého na Ševčenko. Jižněji postupovali severně a západně od Novopilu směrem na Vilné Pole a Zelené Pole, zatímco ukrajinské síly odrazily útok západně od Rivnopilu.
Jižní fronta: Na orichivském směru se ruské síly pokusily o útoky na Malou Tokmačku, Novodanylivku a u Stepového, všechny byly ukrajinskou obranou odraženy.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Zelensky chce v Istanbulu s Putinem jednat o příměří a výměně vězňů, Rusko zatím posílá Lavrova. Prezident Volodymyr Zelensky uvedl, že během očekávaného jednání s ruským diktátorem Vladimirem Putinem v Turecku chce klást důraz především na dosažení příměří a výměnu všech vězňů. „Musíme odejít s politickým vítězstvím: příměří, výměna všech za všechny – nebo něco podobného,“ řekl Zelensky v rozhovoru pro francouzský deník Libération. Zároveň připomněl, že jeho dřívější dekret z roku 2022, který znemožňuje jednání s Putinem, se netýká jeho osobně. Byl přijat kvůli tomu, že mu jiní ukrajinští představitelé začali předávat ruské požadavky mimo oficiální kanály. Podle informací deníku Washington Post však Putin na jednání osobně dorazit nemusí. Rusko má podle zdrojů zastupovat ministr zahraničí Sergej Lavrov a Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Kreml zatím složení delegace oficiálně nepotvrdil a podle mluvčího Dmitrije Peskova budou jména oznámena „až to prezident uzná za vhodné“. To média vnímají jako signál, že Moskva čeká, zda se jednání zúčastní i americký prezident Donald Trump. Trump během cesty z Rijádu do Dauhá uvedl, že stále neví, zda se jednání zúčastní – a zároveň neví, zda Putin dorazí „pokud tam nebude on“. Jisté je, že do Istanbulu dorazí americký ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanci Steve Witkoff a Keith Kellogg. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil, že se na cestě z Číny zastaví v Moskvě a pokusí se Putina přesvědčit, aby do Istanbulu dorazil osobně. „Nestojí mě nic říct: ‚Hej, soudruhu Putine, jeď do Istanbulu a udělej dohodu, sakra,‘“ řekl Lula novinářům v Pekingu. Zelenský později dnes večer oznámil, že Ukrajina své kroky upraví podle toho, kdo nakonec z Ruska dorazí.
USA nechtějí Zelenského na červnovém summitu NATO v Haagu. Spojené státy se staví proti pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na červnový summit NATO v nizozemském Haagu. Informovala o tom italská tisková agentura ANSA s odvoláním na diplomatické zdroje. Zatím byly pozvánky rozeslány pouze čtyřem asijským partnerům: Japonsku, Jižní Koreji, Austrálii a Novému Zélandu. Podle jednoho ze zdrojů „téměř všichni spojenci vyjádřili pochybnosti nad tímto krokem Washingtonu“. Agentura ANSA dodává, že summit lídrů má mít tentokrát „velmi úspornou agendu“ – na rozdíl od předchozích let. Cílem je předejít možným třenicím s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na večer 24. června je plánována slavnostní večeře pořádaná nizozemskou královskou rodinou, které se zúčastní i zmínění asijští partneři. Samotné jednání, věnované zvyšování vojenských výdajů a stanovení cílů v oblasti obranných schopností, proběhne 25. června. Účast ukrajinské delegace však zatím v programu není. Ani zasedání Rady NATO–Ukrajina na nejvyšší úrovni, které se konalo loni, není prozatím plánováno – přestože v agendě ještě může dojít ke změnám.
Zelensky opět posiluje důvěru veřejnosti, věří mu 74 % Ukrajinců. Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) důvěřovalo v první polovině května 2025 prezidentu Volodymyru Zelenskému 74 % Ukrajinců – o 5 % více než v březnu. Nedůvěru vyjádřilo 22 % respondentů, což je pokles z březnových 28 %. Celková bilance důvěry a nedůvěry se tak zlepšila z +41 % na +52 %. Institut zaznamenal, že úroveň důvěry v Zelenského je v jednotlivých regionech Ukrajiny relativně vyrovnaná. Nejnižší důvěra byla tradičně na východě země, kde prezidentovi věří 60 % obyvatel a 33 % mu nedůvěřuje. Jiný průzkum, provedený Centrem Razumkova a Kyjevským bezpečnostním fórem mezi 24. dubnem a 4. květnem, ukazoval nižší důvěru – 59 %. Rozdíl lze vysvětlit metodologií nebo rozdílným časovým rámcem šetření.
EU schválila nový balíček sankcí proti Rusku, zaměří se i na „stínovou flotilu“. Velvyslanci členských států Evropské unie se dohodli na dalším balíčku sankcí proti Ruské federaci. Podle novináře Rádia Svobodná Evropa Rikarada Jozwiaka se nové sankce týkají porušování lidských práv, hybridních zásahů po celém světě a šíření chemických zbraní. Oficiální přijetí balíčku by se mělo uskutečnit na zasedání Rady EU pro zahraniční věci v úterý 20. května. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiga uvedl, že mezi projednávanými tématy byly i sankce zaměřené na ruský bankovní sektor, centrální banku či energetiku. Očekává se také, že nová opatření zasáhnou tzv. ruskou „stínovou flotilu“, která slouží k obcházení embarg na vývoz ropy.
EU plánuje zvýšit cla na ukrajinský export, bezcelní režim může skončit už v červnu. Evropská unie připravuje v příštích týdnech výrazné zvýšení cel na dovoz ukrajinského zboží. Podle deníku Financial Times, který se odvolává na unijní diplomaty, se blíží konec tzv. obchodního bezvíza — tedy režimu bez cel a kvót, který EU Ukrajině zavedla v červnu 2022 po začátku ruské invaze. Současná dohoda vyprší 6. června a Evropská komise její prodloužení neplánuje. Namísto toho se pracuje na revizi původní dohody o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou. Komise zároveň připravuje přechodná opatření, pokud se jednání nestihnou uzavřít včas. Navrhovaná opatření zahrnují dramatické snížení celních kvót na ukrajinské zemědělské produkty. Například bezcelní kvóta na kukuřici má klesnout z 4,7 milionu tun na 650 tisíc, u drůbežího masa z 57 tisíc na 40 tisíc tun, a u cukru ze 109 tisíc na 40,7 tisíc tun. Roční kvóty by se zároveň rozložily na dvanáct měsíčních limitů, aby se zpomalil objem dovozu. Podle ukrajinské vlády by návrat k předválečnému režimu snížil příjmy země o zhruba 3,5 miliardy eur ročně. Předseda ukrajinské vlády Denys Šmyhal proto vyzval Brusel, aby bezcelní obchod zachoval alespoň do konce letošního roku, dokud se nedojedná nová dohoda. Předseda obchodního výboru Evropského parlamentu Bernd Lange označil rozhodnutí EU za „špatný signál pro Ukrajinu“ a upozornil, že nalezení kompromisu bude trvat minimálně do října.
V Německu a Švýcarsku zadrženi tři Ukrajinci podezřelí z přípravy sabotáží pro Rusko. Německé a švýcarské úřady zadržely tři občany Ukrajiny, kteří jsou podezřelí z přípravy sabotáží a spolupráce s představiteli ruských státních struktur. Informovalo o tom Spolkové státní zastupitelství. Podezřelí — Jevhen B., Danylo B. a Vladyslav T. — byli zadrženi mezi 9. a 13. květnem ve městech Kolín nad Rýnem, Kostnice a ve švýcarském kantonu Thurgau. Zpráva o jejich zatčení byla zveřejněna až 14. května. Podle vyšetřovatelů trojice projevila ochotu provést žhářské útoky a výbuchy při přepravě nákladu v Německu. Tyto činy údajně plánovali po dohodě s osobami, které vystupovaly jménem ruských státních orgánů. Vyšetřování dále odhalilo, že podezřelí hodlali posílat z Německa do Ukrajiny zásilky obsahující výbušná nebo zápalná zařízení, která by se aktivovala během přepravy. Vladyslav T. už na konci března odeslal dvě testovací zásilky do Kolína s GPS sledovači, aby prověřil možné trasy. Dva ze zadržených jsou již ve vazbě, třetí bude do Německa převezen ze Švýcarska. Vyšetřování pokračuje.
Polsko vyšetřuje další pokus o zahraniční ovlivnění voleb. Polské bezpečnostní složky řeší případ možného vnějšího zasahování do volební kampaně prostřednictvím sociální sítě Facebook. Oznámilo to Centrum pro analýzu dezinformací při státním institutu NASK. Vyšetřování odhalilo, že některé facebookové účty v posledních dnech utratily za politickou reklamu více než oficiální volební výbory. Podezření padá na zahraniční financování. Reklamní kampaně se zaměřovaly na podporu jednoho kandidáta a současně na diskreditaci dalších — konkrétně šlo o Rafała Trzaskowského, Karola Nawrockého a Sławomira Mentzena. Podle expertů mohlo jít o cílenou provokaci s cílem poškodit i kandidáta, kterého reklamy zdánlivě podporují, a narušit stabilitu před prezidentskými volbami. Případ byl postoupen Agentuře pro vnitřní bezpečnost a probíhá šetření původu a financování dané kampaně.
Belgie potvrdila, že její budoucí víceúčelové stíhací letouny F-35A budou montovány v italském závodě Cameri FACO, který provozuje společnost Leonardo ve spolupráci s Lockheed Martin, čímž reaguje na snahu vyvážit transatlantické obranné partnerství s posílením evropské průmyslové základny. Podle oznámení ministra obrany Thea Franckena z 7. května 2025 dohoda navazuje na oficiální žádost adresovanou Itálii v polovině dubna a reflektuje strategický záměr Belgie ukotvit klíčové obranné akvizice v rámci Evropy namísto jejich přímého odběru z USA. Závod v Cameri, který funguje od roku 2015 a montuje letouny F-35 pro Itálii, Nizozemsko a další evropské partnery, je v současnosti jediným takovým zařízením na kontinentu a disponuje kapacitou umožňující výrobní zapojení dalších států schválené Washingtonem. Přes nižší objem výroby ve srovnání s americkým závodem ve Fort Worth se jednotkové náklady pohybují na srovnatelné úrovni.
Dnes se zaměříme na prohlubující se nedostatek pracovní síly v Rusku, který se podle aktuálních informací, publikovaných v analýze Vysoké školy ekonomické, dále prohloubil. V Rusku ke konci roku 2024 chybělo již přibližně 2,6 milionu pracovníků, což je o 17% více než v předchozím roce a je to také úroveň, kterou by nebylo možné pokrýt ani pokud by byla provedena celková okamžitá demobilizace vojáků, kteří jsou v současnosti nasazení v rámci ruské invaze na Ukrajinu.
Největší nedostatek zaměstnanců je ve zpracovatelském průmyslu, kde chybí přibližně 400 000 pracovníků, v velko a maloobchodě (v něm chybí přibližně 350 000 pracovníků) v sektoru přepravy (219 000 pracovníků). Autoři analýzy vysvětlují růst počtu neobsazených pozic redukcí počtu ekonomických migrantů, výkyvy kurzu rublu a celkovou ekonomickou nestabilitou.
Další příčinou dlouhodobých potíží na ruském pracovním trhu je také špatná demografická situace, v roce 2024 tvořil přirozený úbytek obyvatelstva, rozdíl mezi narozenými a zemřelými, v Rusku téměř 600 000 osob. Přičemž je potřeba připomenout, že do těchto statistik nejsou započítáváni účastníci “zvláštní vojenské operace”, přičemž z pohledu pracovního trhu není důležitý jen počet padlých, ale i těžce zraněných a doživotně invalidních vojáků, kteří se již nebudou po návratu do civilního života schopni vrátit ke své původní profesi.
Ani do budoucna tak nelze předpokládat, že by došlo k rychlému oživení ruské ekonomiky, i kdyby došlo k odvolání západních sankcí, neboť potíže ruské ekonomiky jsou systémového charakteru a bez hlubokých změn na politické úrovni, a celkovému přeorientování ekonomiky na podporu životní úrovně obyvatel namísto nákladných zbrojních projektů, není možné tyto potíže odstranit.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) vydaly nové varování k evakuaci civilního obyvatelstva ze škol a nemocnice ve čtvrti Rimal ve městě Gaza. Podle oficiálního prohlášení má být oblast cílem rozsáhlé vojenské operace, neboť je údajně využívána Hamásem k teroristickým aktivitám. Arabský mluvčí IDF plukovník Avichaj Adraé označil civilní infrastrukturu za zneužívanou pro vedení útoků a přiložil záběry jako důkaz.
Izraelské letectvo (IAF) zároveň provedlo nálet na nemocnici v Chán Júnisu, kde se údajně nacházelo velitelské středisko Hamásu. Cílem měl být Mohammed Sinwar, bratr zabitého Yahýji Sinwára a vysoce postavený představitel militantní struktury. Jeho přítomnost na místě však nebyla potvrzena a očekává se reakce Hamásu. Úder si bohužel vyžádal i civilní oběti mezi pacienty.
IDF dnes oznámily zničení rozsáhlé továrny na výrobu bomb v Tulkaremu. Při zásahu bylo objeveno kolem 200 hotových výbušnin a 150 kilogramů dalšího materiálu, který byl spolu s objektem zlikvidován. V rámci širší bezpečnostní operace bylo na Západním břehu zadrženo 18 osob, zajištěny střelné zbraně a zadrženi i jednotlivci podezřelí z nedávných útoků, včetně bombového incidentu u silnice, při němž byli zraněni dva izraelští vojáci v záloze.
Libanon: Izraelské ozbrojené síly potvrdily likvidaci velitele Hizballáhu v oblasti Kákait al-Džisr na jihu Libanonu pomocí bezpilotního letounu. Cílem útoku byl velitel odpovědný za operace Hizballáhu v oblasti Qabrikha. Identita zabitého zatím nebyla zveřejněna, ale podle IDF šlo o významnou velitelskou postavu.
Sýrie: Syrské ministerstvo zahraničí informovalo o proběhlém setkání v Rijádu, kterého se zúčastnili Donald Trump, Ahmad al-Šará, saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán a prostřednictvím videohovoru i turecký prezident Erdogan. Diskutovalo se o stabilitě v regionu, zrušení sankcí vůči Sýrii a zintenzivnění spolupráce mezi Damaškem a Washingtonem v oblasti boje proti terorismu. Dále byly projednávány způsoby, jak omezit vliv nestátních a nesyrských ozbrojených skupin. Syrský ministr zahraničí má dále jednat s americkým senátorem Marcem Rubiem o posílení dvoustranné koordinace.
Africká vsuvka:
V hlavním městě Tripolisu došlo v noci na dnešek k prudké eskalaci mezi brigádou 444 a milicí RADA. Brigáda 444 zahájila překvapivé útoky na základny milice RADA v Tripolisu a jeho okolí a podle dostupných zpráv se jí podařilo získat kontrolu nad několika pozicemi. Situace se ale změnila poté, co dorazily posily milicí ze Zawiyah, které podpořily RADA ve čtvrti Suk al-Džuma. Výsledkem byly tvrdé noční střety, které přerostly v intenzivní boje během dopoledne i za použití těžké techniky v centru města, včetně tankové palby.
Přestože se objevily zprávy o možné mobilizaci sil východolibyjského vůdce Chalífy Haftara v oblasti Syrty a al-Džefry, tyto síly zůstaly zatím neaktivní. Vojenské napětí tedy zůstalo omezeno na Tripolis. Příchod posil pro RADA zřejmě zabránil opakování převratu, k němuž došlo před dvěma dny, a který byl již tehdy neúspěšně potlačen.
Krátce před polednem bylo vyhlášeno příměří, které v době psaní zprávy stále trvá. Vzhledem k průběhu bojů a faktu, že brigáda 444 nedosáhla rozhodujícího průlomu, lze usuzovat, že pokus o převzetí kontroly nad Tripolisem byl zmařen.
Nigérie: Na začátku týdne došlo k rozsáhlému útoku bojovníků Islámského státu (ISWAP) na vojenskou základnu nigerijské armády ve městě Marti. Bitva trvala přibližně hodinu a skončila rychlým ústupem vládních sil, které podle dostupných informací utrpěly ztráty na životech. Zatímco hlavní útok probíhal v Marti, džihádisté současně napadli blízká armádní kasárna, vzdálená přibližně jeden kilometr, čímž odvedli pozornost a narušili koordinaci obrany.
Při příjezdu posil z města Dikwa došlo k explozi nastražené nálože (IED), která zabila další tři vojáky. Útok tak evidentně zahrnoval pečlivou přípravu a snahu o izolaci bojiště. Podle dostupných informací ISWAP vypálil základnu, zničil osm vojenských vozidel, dalších sedm ukořistil, stejně jako desítky motocyklů a značné množství zbraní. Po dosažení svých cílů se útočníci z oblasti stáhli. Vše nasvědčuje tomu, že se jednalo o dobře koordinovaný a úspěšně provedený útok ISWAP, který potvrdil schopnost této skupiny vést komplexní operace proti státním silám v regionu. Očekává se zveřejnění záběrů pořízených během samotného útoku.
Aféra na Středním východě:
Vzhledem k pokračujícímu příměří mezi Indií a Pákistánem a utlumením bojových aktivit v Kašmíru, tento informační segment uzavíráme.
Dnešní Třešnička™ bude výjimečně sladká – nebo alespoň na východoevropské poměry. Podle průzkumu Globsecu by 81 % Čechů bránilo svou vlast v případě napadení. A že v zemi piva, smažáku a hospodských mudrců je ochota zvednout zadek z gauče a postavit se okupantovi takhle vysoká? To je skoro stejně neuvěřitelné jako to, že si někdo ještě dobrovolně pouští Káťu Konečníkojc v televizi. Poláci nás sice trumfli s 84 %, ale upřímně – těm se po staletích dělení, okupací a sovětských tanků ani nedivíme. U nás to ale značí cosi hlubšího: že Benešovy dekrety, srpen ’68 i „ruské nevměšování“ zanechaly stopy, které jen tak nezmizí. I když s těmi dekrety je to komplikovanější, pravda. Ač nás rozděluje politika, ceny potravin a otázka, jestli je horší rétor Babiš nebo Okamura, v jednom máme jasno – kdo sem vleze se zbraní, dostane přes držku. Ideálně od národa, co má v DNA husitské cepy, partyzánský underground a schopnost opravit tank páskou a rumem. Z brambor.
Rozšířili jsme cíl sbírky na moderní simulátor F-16 od české firmy Dogfight Boss, který umožní efektivní výcvik ukrajinských pilotů. Důvodem je, že se simulátor zastaví do vozidla a bude tedy převozný i flexibilní!
Ve spolupráci s Česká stopa z. s. a Team Adam jsme spustili tuto sbírku, jelikož ukrajinské letectvo, ačkoli již vlastní dva tyto trenažéry, potřebuje minimálně dalších 8–10 kusů ke kvalitnímu výcviku. Vaše příspěvky nyní pomohou nejen zvýšit bojovou připravenost pilotů, ale i chránit civilní obyvatelstvo.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/simulator-f16-pro-ukrajinu
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
