(2 962 slov, doba čtení 16 minut)
V noci z na 24. června, podniklo Rusko další letecký útok 97 drony typu Šahed a jejich imitacemi z více směrů – z ruských oblastí Orel, Millerovo, Kursk, Primorsko-Achťarsk a z okupovaného Krymu (Chauda). Podle Vzdušných sil Ukrajiny bylo 78 těchto cílů zneškodněno: 63 fyzicky sestřeleno a 15 eliminováno prostřednictvím rušiček REB. Napadeny byly regiony na východě, jihu a severu Ukrajiny.
Ruský raketový útok na Dnipro a přilehlé město Samar si podle nejnovější bilance oblastní vojenské správy vyžádal nejméně 17 obětí (15 v Dnipru, 2 v Samaru) a zhruba 279 zraněných, mezi nimi 27 dětí, přičemž nejméně 12 osob zůstává v kritickém stavu; ruské střely zároveň poškodily 34 vzdělávacích zařízení, osm zdravotnických objektů, administrativní budovy, pracoviště záchranné služby, osobní vlak na trati Oděsa–Záporoží, nejméně 46 bytových domů, 41 rodinných domů, několik kolejí a více než stovku vozidel, což starosta Borys Filatov označil za „jeden z nejdrzejších úderů“ na město od počátku invaze; rozsah civilních škod i počty obětí nadále narůstají.
Ruské síly také zaútočily drony na jedno z výcvikových center ukrajinských Pozemních sil v Černihivské oblasti; útok vyžádal pouze jednoho zraněného vojáka, který byl evakuován k lékařskému ošetření. Incident navazuje do série úderů na ukrajinská cvičiště: 1. června balistická raketa Iskander zasáhla 239. polygon v Cherkašském a usmrtila 12, zranila přes 60 vojáků a vedla k rezignaci tehdejšího velitele pozemních sil generálmajora Mychajla Drapatého; 4. června raketový útok na výcvikový objekt v Poltavské oblasti zabil dva a zranil 16 příslušníků; 22. června raketa zasáhla polygon mechanizované brigády v Chersonské oblasti, nejméně tři vojáci zahynuli a 14 utrpělo zranění.
Podle údajů ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) k 15. červnu disponuje Rusko zásobou více než 1 950 strategických raket různých typů. Patří sem až 500 balistických střel 9M723 Iskander-M, 300 střel s plochou dráhou letu Iskander-K (9M728/729), 260 střel Ch-101 odpálených ze strategických bombardérů Tu-95 a Tu-160, 280 střel Ch-22/Ch-32 z bombardérů Tu-22M3, přes 400 střel 3M-14 Kalibr, 150 hypersonických střel Ch-47M2 Kinžal a nově i až 60 balistických střel KN-23 dodaných ze Severní Koreje. Tyto kapacity představují potenciál pro obnovení masivních raketových útoků na ukrajinská města a infrastrukturu. Současně se objevují varování, že Rusko usiluje o další eskalaci i v oblasti dronových útoků – podle ukrajinských odhadů by mohlo v nejbližší době dosahovat kapacity až 800 útočných dronů denně.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Směr Kursk: V oblasti Tětkina a Gluškova pokračují bojové operace, nicméně během dnešního dne jsme nezaznamenali žádné změny.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Hlybokého, Vovčanských Čutorech, u Krásného Peršeho, západně od Dvořičné a u Fiholivky.
Severovýchodní fronta: V Kupjanském sektoru okupanti útočili jižně od Kindrašivky, u Petropavlivky, směrem na Piščané a v Kruhljakivce.
Ve směru na Lyman se bojovalo u Hrekivky, ke které v posledních dnech okupanti postoupili, což dokazuje i ruská vlajka vlající ve východní části této vesnice. Okupanti se snažili prorazit i na Nový Myr a podařilo se jim při tom postoupit v Novomychajlivce. Dále Rusové útočili u Ridkodubu a Karpivky. Další boje se odehrávaly v okolí Zelené Dolyny a na přístupech ke Kolodjazy.
V Siverském sektoru pokračovaly boje v Serebrjanském lese.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se okupanti snažili přiblížit k Bondarnému, Pryvillji a Novomarkovému. V Časiv Jaru proběhl útok na severu města ve směru na Mykolajivku, což nazančuje ruský postup na sídlišti Západné. Bojovalo se i ve Stupočkách a více na jih okupanti zkonsolidovali území západně od Kliščijivky.
Doněcká fronta: Na sever od Torecku pokračují boje u Dilijivky a ukrajinské zdroje informují o ztrátě pozice na sídlišti Dačné a Krymské, které nyní okupanti drží prakticky celé. Západně od Torecku pokračovali Rusové v tlaku na Petrivku. Celkové zhoršení situace v okolí Torecku ilustruje mapa Deepstate, která na jihu města přiznává ztrátu zbytku Nelipivky a ruský postup v Leonidivce. Rusové zde navíc pokračovali v útocích na Ščerbynivku.
Ve směru na Konsťantynivku okupanti postoupili severně od Romanivky, bojovalo se jižně od Jablunivky a v její západní části, kde se obráncům podařilo okupanty mírně zatlačit. Dále pokračoval tlak okupantů ve směru na Rusyn Jar a u Popiv Jaru. Okupanti tlačili i u Ševčenka Peršeho, kde se snaží dostat do Koptěva a postupovali od něj severně směrem na Novotorecké. Ve směru na Pokrovsk se bojovalo u Malynivky, Myroljubivka, směrem na Promin a v Lysivce. Okupanti se navíc pokušeli prorazit směrem na Novoukrajinku, Myrnohrad a útočili v Udačném a boje pokračují i v údolí jižně pod ním.
Jižně od Pokrovsku se bojovalo v Novoserhijivce a Oleksijivce. V novopavlivském sektoru pokračovaly boje v okolí Bahatyru, podél výběžku ve směru na Zaporožiju, která je nejspíše kompletně okupovaná. Dále se bojovalo v okolí Komaru a u Novosilky. Z úderů ruských dronů se zdá, že většina Ševčenka je nadále v rukou obránců.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Evropa doufá, že Trump alespoň prodá zbraně. Bidenovy balíčky docházejí. Evropští spojenci Ukrajiny si podle deníku Wall Street Journal uvědomují, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa nechce poskytovat nové vojenské balíčky, a dosavadní pomoc, schválená za prezidenta Bidena, vyčerpá Ukrajina během léta. Ukrajinští představitelé doufají, že prezident Zelenskyj dokáže během plánovaného setkání v Haagu Trumpa přesvědčit, aby přistoupil alespoň na prodej zbraní. Tři evropští diplomaté tvrdí, že Evropa se Trumpa snaží přesvědčit k prodeji zbraní výměnou za financování z evropských fondů nebo formou ukrajinských půjček. Podle jednoho ze zdrojů je však Trumpův tým zdrženlivý — obává se rozhněvání Kremlu a nechce “ohrozit možnost mírových jednání” nebo zlepšení vztahů s Moskvou. Pokud Trump nakonec prodej zbraní odmítne, Spojené státy by podle WSJ mohly Ukrajinu nadále podporovat alespoň sdílením klíčových zpravodajských informací a logistikou — například přepravou těžké techniky. Západní představitelé podle deníku věří, že ukrajinská armáda je schopna držet linii fronty ještě přinejmenším další rok, přestože se vojenské zásoby tenčí. Kolaps fronty v nejbližší době nečekají. WSJ zároveň upozorňuje, že na letošním summitu NATO se Zelenskyj dostává do pozadí. Evropa podle zdrojů nechce „provokovat Trumpa“ a hledá způsob, jak Ukrajinu podpořit bez přímé konfrontace s Bílým domem. I proto se jednání Rady NATO–Ukrajina bude letos konat pouze na úrovni ministrů zahraničí, nikoli prezidentů a premiérů. Generální tajemník NATO Mark Rutte se navíc se Zelenským setkal už před příjezdem Trumpa — spolu s lídry EU. Předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko potvrdil, že „přátelé Ukrajiny v NATO chápou citlivost situace“ a snaží se zajistit Kyjevu přítomnost na summitu, aniž by vyvolali napětí s novým americkým vedením. Trump při cestě do Haagu uvedl, že se „možná“ se Zelenským setká.
Rada Evropy chystá tribunál pro ruskou agresi. Podpis dohody s Ukrajinou je naplánován na 25. června. Rada Evropy se chystá učinit klíčový krok směrem k právnímu postihu ruské agrese proti Ukrajině. Podle ukrajinské poslankyně Jevhenije Kravčuk má generální tajemník Rady Evropy Alain Berset 25. června podepsat s prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodu o zřízení Zvláštního tribunálu pro zločin agrese. Tento krok předchází mimořádnému zasedání Výboru ministrů Rady Evropy, které se mělo konat 24. června. Právě zde měl být Berset formálně pověřen k podpisu dohody. Dohoda má podle Kravčuk potenciál přiblížit Ruskou federaci k právní odpovědnosti za válečné zločiny. Informaci čerpala z projevu předsedy Výboru ministrů RE, maltského vicepremiéra a ministra zahraničí Iana Borga. Stálá mise Ukrajiny při Radě Evropy mezitím potvrdila, že Berset získal mandát k podpisu bilaterální dohody s Ukrajinou. Vývoj může znamenat významný krok k vytvoření tribunálu, který by se zabýval zločinem agrese — tedy samotným aktem rozpoutání války.
Spojené království a Ukrajina spouštějí “megaprojekt” na společnou výrobu dronů. Ministerstva obrany Spojeného království a Ukrajiny oznámila zahájení nové společné iniciativy zaměřené na vývoj a výrobu dronů. Během prvních tří let projektu má britská strana financovat nákup kompletní škály ukrajinských dronů, které budou vyráběny přímo ve Spojeném království. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov uvedl, že tato spolupráce umožní britským zbrojovkám navrhovat a sériově vyrábět špičkové bezpilotní prostředky ve velmi krátkém čase. „Dokud válka trvá, celá produkce bude směřována výhradně k potřebám ukrajinských obranných sil. Po jejím skončení si Spojené království a Ukrajina vyrobené drony rozdělí,“ vysvětlil Umerov. Podle něj projekt urychlí rozvoj moderních technologií, zvýší objem výroby a prohloubí propojení obranných průmyslů obou zemí.
Nizozemsko pošle Ukrajině další vojenskou pomoc za 175 milionů eur. Součástí budou radary proti dronům a evakuační vozidla. Nizozemská vláda oznámila nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě přibližně 175 milionů eur. Jak informovalo tamní ministerstvo obrany, Ukrajinci dostanou především systémy pro detekci dronů a modulární vozidla pro evakuaci raněných. Součástí dodávky bude 100 radarů, které umí zachytit nepřátelské bezpilotní letouny a předat informace protivzdušné obraně. Doručení se očekává do konce roku 2025. „Neúnavné ruské letecké útoky denně ukazují, že protivzdušná obrana je pro Ukrajinu doslova otázkou přežití. Proto je tak důležité, že můžeme dodat radary schopné odhalit drony,“ uvedl nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans. Kromě toho Nizozemsko pošle 20 bezosádkových modulárních vozidel Ermine CASEVAC, která slouží k evakuaci zraněných z bojiště. Dalších 80 milionů eur nizozemská vláda vyčlení na bezpilotní prostředky v rámci mezinárodní dronové koalice. V minulosti přitom už investovala 20 milionů eur do stejného projektu. Ministr Brekelmans rovněž informoval o nové dohodě s ukrajinskými firmami na výrobu 600 tisíc dronů. Hodnota kontraktů činí 500 milionů eur. „Brutální ruské útoky znovu potvrzují, proč musíme v podpoře Ukrajiny pokračovat. Proto jsme podepsali smlouvy s ukrajinskými společnostmi na výrobu stovek tisíc dronů,“ uvedl ministr.
Dnes se zaměříme na další vývoj situace malých a středních společností v Rusku. Ty se již delší dobu potýkají s problémy, které jsou způsobené jak vysokým úročením úvěrů, tak i všelijako platební morálkou odběratelů. Kvůli nim se malé společnosti dostávají do druhotné platební neschopnosti a prohlubuje se jejich zadlužení, které již podle centrální banky dosáhlo kritické úrovně. Výše nesplacených úvěrů malých a středních společností se jen za první čtvrtletí roku 2025 zvětšila o 14,8%, a jejich celkové zadlužení dosáhlo 15,3 bilionu rublů, přičemž u přibližně 5% z této částky nejsou úvěry řádně spláceny.
Podle centrální banky mají malé společnosti menší finanční rezervy, a to zejména v současné ekonomické situaci, což způsobuje, že tyto společnosti mají v poslední době stále větší prodlení při splácení svých úvěrů. Situace malých společností využívají velké koncerny, které odkládají splacení faktur, a vylepšují si tak svou finanční situaci, výše případné pokuty při nedodržení závazků je totiž menší než náklady na úvěr. V současné době je běžné, že odběratel splatí fakturu i půl roku po termínu splatnosti, což dostává dodavatele do značně svízelné situace.
Jinou strategií velkých koncernů je nabídka splacení faktury okamžitě, ale v menší než dohodnuté částce, na což malé společnosti vzhledem k nákladným překlenovacím úvěrům často přistupují. Přičemž nic nenaznačuje, že by se měla situace malých společností v dohledné době zlepšit, již přibližně polovina z nich zaznamenala v tomto roce pokles zisků a lze očekávat, že se situace zejména v civilních sektorech v průběhu roku dále zhorší.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: V noci na dnešek odpálily Islámské revoluční gardy v rámci operace Zaslíbené vítězství 14 balistických raket směrem k americké letecké základně El Udeid v Kataru. Všechny IRBM byly zachyceny. Úder na zařízení byl předem ohlášen, měl symbolický význam a připravil půdu pro následné rozhovory o deeskalaci konfliktu. USA prohlásily, že íránský jaderný program byl zcela zničen, a vyjádřily naději, že Teherán jej již neobnoví. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že židovský stát dosáhl všech cílů operace Rising Lion. Izrael způsobil íránskému jadernému programu značné škody a s pomocí USA jej vrátil o několik měsíců či dokonce let zpět. Změny ražimu však Tel Aviv nedosáhl. Naopak, v íránském establishmentu posílily pozice zastánců plného jaderného arzenálu jako jediné záruky bezpečnosti. USA a Izrael prostřednictvím zprostředkovatelů nabídly Íránu příměří, s nímž Teherán souhlasil pod podmínkou, že Tel Aviv zastaví údery na íránské území. Ještě než příměří vstoupilo v platnost, IRGC podnikla odvetu proti Izraeli. Jedna balistická raketa prolomila protivzdušnou obranu a zasáhla obytnou budovu v Be’er Ševě. Útok si podle posledních zpráv vyžádal 7 mrtvých.
Sýrie: Ke včerejšímu útoku na kostel v Sýrii se přihlásili džihádisté. Skupina Saraya Ansar As-Sunna vydala prohlášení, podle kterého útok v Damašku provedl její bojovník. Ukázalo se, že sebevražedným atentátníkem byl jistý Muhammad Zayn al-Abidin Abu Osman. V prohlášení nejsou uvedeny žádné další podrobnosti o útoku. Skupina rovněž obvinila vládu Abú Muhammada al-Džuláního ze lži s tím, že úřady útok bez důkazů připsaly Islámskému státu. Nové syrské úřady se stále domnívají, že útok provedl IS. Bojovníci al-Džuláního dokonce provedli PTO a údajně zadrželi několik kompliců sebevražedného atentátníka. Pozoruhodné je, že se na internetu objevilo prohlášení jménem IS, v němž se skupina údajně hlásí k odpovědnosti za útok. Obrázek je však falešný, protože oficiální zdroje zprávy o událostech v Sýrii nezveřejňovaly. Falešný snímek navíc nesprávně uvádí oblast, kde k útoku došlo, a obsahuje řadu dalších pro podobná prohlášení ISIL netypických rysů.
Írán: Izraelské letectvo (IAF) zasáhlo zařízení Islámských revolučních gard, nákladní automobily se zbraněmi, odpalovací zařízení balistických raket, jakož i skladiště IRBM a bezpilotních letounů kamikaze. Po vstupu příměří v platnost navíc izraelské letectvo zasáhlo radarovou stanici poblíž Teheránu. Původně izraelské obranné zařízení plánovalo v reakci na íránský úder v Be’er Ševě rozsáhlý útok, ale tyto plány rozzuřily Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu kontaktoval Benjamina Netanjahua a požadoval, aby byl útok zrušen nebo omezen tak, aby nevyvolal reakci IRGC.
Írán tvrdí, že během 12 dnů zahájil práce na obnově obytných oblastí a veřejné infrastruktury poškozených izraelskými údery. „Byli jsme svědky útoků na obytné oblasti, ale i na vědecká centra, výzkumné ústavy, zdravotnická zařízení a civilisty… proto nás čeká velký úkol, pokud jde o obnovu,“ uvedla mluvčí vlády Fatemeh Mohajeraniová ve státní televizi a dodala, že úřady začaly posuzovat rozsah škod. Izrael tvrdí, že se zaměřil na íránské vojenské představitele, jaderné vědce, jaderná zařízení a íránský raketový program spolu s dalšími státními institucemi.
Podle íránské státní televize byl při izraelském útoku zabit vysoce postavený íránský jaderný vědec, který se tak stal posledním na seznamu špičkových atomových odborníků, kteří byli údajně zabiti při izraelských útocích v posledních 12 dnech. Mohammad Reza Sedighi Saber, na kterého minulý měsíc americké ministerstvo zahraničí uvalilo sankce, byl podle zprávy zabit v rezidenci svého tchána při ranním úderu na severu Íránu.
Africká vsuvka:
Somálsko: Džihádisté z hnutí Al-Shabaab ovládli oblasti poblíž města Mokokori v provincii Hiraan. Somálská vláda momentálně situaci nekomentovala.
Mali: Ruský prezident Vladimir Putin a vůdce Mali plukovník Assimi Goita podepsali dohody o posílení obchodních a hospodářských vazeb, včetně spolupráce v oblasti jaderné energie.
Podle skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) byla v noci obsazena dvě kontrolní stanoviště u města Konobougou (region Ségou). Konobougou se nachází asi 150 km severovýchodně od Bamaka, hlavního města Mali.
Benin: Sever Beninu se v posledních týdnech stal dějištěm několika útoků ozbrojených skupin (pravděpodobně Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) na policejní stanice, zatímco dříve byly jejich cílem většinou armádní předsunuté pozice.
Mezi napadené stanice patří:
- Tanugu (obec Tanguyeta, severozápad)
- Sansoro (obec Kandy, severovýchod)
- Kuarfa (rovněž severozápad, napadena 18. června). Zatím nebyly hlášeny žádné oficiální oběti, ale je známo, že útočníci zahájili palbu na budovy policejních stanic a poté je zapálili.
S největší pravděpodobností se jedná o novou strategii džihádistických organizací zaměřené na státní struktury, zejména ty, které mají největší zastoupení v celé zemi.
Komisariáty jsou nejzranitelnějšími články:
- jsou v noci méně střežené,
- mají méně personálu a vybavení,
- často jako první zatýkají, vyslýchají a převážejí podezřelé,. Tyto funkce činí z policie viditelný cíl džihádistů, kteří zapojení policie do protidžihádistických operací využívají jako ospravedlnění svých útoků.
Střední východ:
Pákistán: Na internetu se objevilo video, které podle mnohých názorně ukazuje, jak se v okrese Tanke vytrácí státní autorita. Na silnici Tanke-Wana uprostřed noci ozbrojení bojovníci zakázaného Tehríku-e-Tálibánu Pákistán (TTP) klidně a sebevědomě kontrolují zátaras. Na záběrech není vůbec vidět policie, Pohraniční bezpečnostní síly (FC) ani jiné vládní agentury. Džihádisté jsou uvolnění, sebevědomí, bez sebemenšího odporu ze strany úřadů. Ozbrojení muži nerušeně hlídkují, zastavují auta, blokují silnice a chovají se jako páni území – možná proto, že mu už vládnou. Zatímco úřady v Islámábádu ujišťují, že „vše je pod kontrolou“, video vykresluje zcela jiný obraz. A pokud se situace nezmění, expanze džihádistů by mohla přesáhnout Chajbar Pachtunchvá a dosáhnout Pandžábu.
Dnešní Třešnička™ bude o frajerství jako hovado. Nuže, představte si scénu jak z moderní pohádky od Walta: generální tajemník NATO Mark Rutte, kdysi ministr malého království tulipánů, usedá k telegramu a píše: „Drahý Donalde, gratuluji!“ a připojí litanii chval na tvé hrdinské údery proti Íránu, a také na svatých pět procent, jež prý slavnostně nasypou všichni spojenci v NATO, ať se děje, co se děje. Donald to potěšeně cvakne a vyvěsí to jako v Hornídolní na náves, aby svět věděl, jaká je to sláva, když si státník sám sobě přidá zlatou hvězdičku na čelo. Sotva domněle skromný génius dočte vlastní ovace, stihne ještě zpochybnit článek 5, tu drobnou klauzuli o kolektivní obraně, kterou kdysi sepsali staromilští Atlantici, a zdvořile ji promění v rozmazané „uvidíme“. Ale copak na tom? Hlavní je neumdlévat v sebeobdivu: když kavalír má vlastní dechovku, nepotřebuje spojenecké bubny, a z Moskvy se jistě ozve potlesk, protože co je sladší než jednota, kterou ukováš sám sobě na medaili. To oni tam znají moc dobře.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
