(2 635 slov, doba čtení 14 minut)
Ukrajina si dnes připomíná Den ústavy jako klíčový symbol své státnosti a demokratického vývoje, přijaté v roce 1996 po získání nezávislosti. V kontextu pokračující ruské agrese nabývá tento svátek zvláštní význam jako potvrzení odhodlání bránit nejen územní celistvost, ale i ústavní hodnoty a právní stát. Navzdory válečným podmínkám zůstává ústava základem legitimity ukrajinských institucí a jedním z pilířů národní identity. Tak jak to má v moderních demokraciích být.
V noci na 28. června podnikla ruská armáda útok 23 útočnými bezpilotními prostředky typu Šahed a dalšími imitátory z oblastí Primorsko-Achtarsk (RF) a Čauda (okupovaný Krym). Hlavním cílem útoku byla Odeská oblast. Podle informací Vzdušných sil Ukrajiny bylo do 9:00 ráno zničeno 22 nepřátelských dronů, z toho 21 pomocí prostředků PVO a jeden byl ztracen díky potlačení systémem REB. Došlo k zásahu nepřátelským dronem v jedné lokalitě v Oděse a zaznamenán byl také pád trosek v dalších osmi místech.
V Rusku zasáhly ukrajinské obranné síly, muniční sklady ruské armády v Brjanské oblasti. Cílem byl areál 1060. centra materiálně-technického zabezpečení (dříve 120. arzenál Ministerstva obrany RF). Zásah potvrdily i ruské zdroje, které informovaly o výbuchu a rozsáhlém požáru v objektu nedaleko osady Pochep. Také byl dle všeho úspěšný útok bezpilotními prostředky na vojenské letiště Kirovske na okupovaném Krymu. Podle dostupných informací byly zničeny tři ruské vrtulníky Mi-8, Mi-26 a Mi-28, a samohybný protiletadlový komplet Pancir-S1. Na místě byla během noci pozorována sekundární detonace.
Po delší době se objevily záběry ukazující aktivní nasazení průzkumného a úderného bezpilotního letounu Bayraktar TB2 na jihu Ukrajiny. V Chersonské oblasti byl tímto dronem zničen ruský vojenský člun pomocí naváděné bomby typu MAM. Tento incident naznačuje, že ruská protivzdušná obrana v oblasti mohla být oslabena natolik, že umožňuje bezpečnější operace těchto letounů. Nasazení TB2 v této fázi války potvrzuje nejen jeho přetrvávající úderový potenciál, ale i dočasnou schopnost Ukrajiny využít vzniklé mezery v ruském PVO pokrytí k cíleným útokům.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Směr Kursk: V Kurské oblasti byla dnes zaznamenána jen nízká intenzita bojové činnosti. Aktivita se soustředila především v okolí Tětkina, Nového Putu a Gluškova, avšak bez jakýchkoli zásadních změn na frontové linii.
Směr Sumy: Ruská ofenziva směrem na Sumy se po čtyřech měsících bojů prakticky zastavila. Navzdory počátečnímu postupu 6–12 km od hranice a obsazení přibližně 10 osad se ruské síly kvůli silné ukrajinské obraně nedokázaly přiblížit k městu. Ukrajinci začali s lokálními protiútoky, například v oblasti Junakivky, kde za poslední týden údajně postoupili o 200–700 metrů, a již dříve byla osvobozena obec Andrijivka na západním křídle. Ruské jednotky přitom nadále využívají taktiku malých skupin a frontálních útoků, často za použití motocyklů a skútrů, krytých roji dronů, včetně tzv. „mateřských“ nosičů dronů. Přes tyto snahy však utrpěly značné ztráty, což vedlo k výraznému omezení útočných operací. Podle ukrajinských a západních zdrojů sice Moskva na rozkaz Vladimira Putina zřejmě neustoupí od záměru obsadit Sumy, avšak aktuálně není obklíčení města reálné.
Boje tedy aktuálně probíhají v oblasti Junakivky a v lesních komplexech východně od Sadkova. Obec Alexandrie podle dostupných zpráv zůstává pod kontrolou Ukrajinců.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku a u Fiholivky.
Severovýchodní fronta: V Kupjanském sektoru se okupanti pokoušeli postoupit u Kindrašivky, směrem na Piščané a Novou Kruhljakivku. Okupantům se podařilo obsadit pozice v severní části Kolisnikivky, zatím však není jasné, zda se zde udrží.
V lymanském sektoru útočili okupanti mezi Zeleným Hajem a vesnicí Vyšněve, ve směru na Novoserhijivku. Dále se bojovalo v Hrekivce, ve směru na Novy Myr, u Ridkodubu a na přístupových cestách do Kolodjazi a Torského.
Ve směru na Siversk se bojovalo ve Verchnokamjanském a ve směru na Vjymku.
Bachmutská fronta: V kkramatorském sektoru okupanti útočili u Novomarkového, Markového a ve směru na Predtečiné a Bílou Horu, ke které se okupanti snaží dostat jak z východu, tak od Dilijivky.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovaly boje v Dilijivce, ve směru na Pleščivku a v Ščerbynivce a Novospaském.
Ve směru na Konsťantynivku se bojovalo ve směru na Oleksandro-Kalynove, v Jablunivce, ve směru na Rusyn Jar a Poltavku. Ve směru na Pokrovsk se okupanti snaží prorazit k Volodymyrivce a útočili u Malynivky, Myrného a Myroljubivky. Další ruské útoky proběhly ve směru na Promin, Novopavlivku, v Udačném a severně od něj.
Jižně od Pokrovsku pokračují boje u Novoserhijiivky, Novomykolajivky, Trojckého a v Oleksijivce. V novopavlivském sektoru okupanti tlačili ve výběžku na Zaporžiji, kde se obránci stahují z Jalty a Zirji bojovalo se i severně a jižně od Komaru. Více na jihovýchod pak pokračovaly boje v okolí Ševčenka, které je prakticky celé pod kontrolou okupantů.
Jižní fronta: V orichivském sektoru pokračují už několik dní okupanti v tlaku v Kamjance.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Prezident Polska Andrzej Duda dnes uskutečnil poslední návštěvu Ukrajiny, symbolicky načasovanou na Den ústavy, kdy byl v Kyjevě přivítán ministrem zahraničí Andrijem Sybiho. Při jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským byl Duda oceněn Řádem svobody za osobní podporu Ukrajiny během ruské agrese a ujistil o trvající solidaritě Polska bez ohledu na nadcházející změnu ve funkci hlavy státu. Jeho nástupce Karol Nawrocki, který se ujme úřadu 6. srpna, se během kampaně vymezoval proti vstupu Ukrajiny do EU a NATO a požadoval historické vyrovnání ohledně Volyňské tragédie. Duda proto avizoval, že s Nawrockim hodlá jednat o budoucím směřování polsko-ukrajinských vztahů a o pokračování dosavadní linie strategické spolupráce.
Dánsko se stane prvním partnerem Ukrajiny pro společnou výrobu dronů a raket dlouhého doletu mimo její území, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou v Haagu během summitu NATO. Podle kanceláře ukrajinského prezidenta vyčlení Dánsko v roce 2025 částku 1,26 miliardy eur na podporu ukrajinské výroby bezpilotních prostředků s dlouhým doletem. Záměr reflektuje širší snahu Ukrajiny diverzifikovat a posílit svůj zbrojní průmysl ve spolupráci se spojenci, přičemž Zelenskyj avizoval další podobné dohody během léta, mimo jiné s Norskem, Německem, Velkou Británií a Litvou. Projekt s Dánskem může znamenat první konkrétní krok k institucionalizaci ukrajinsko-západní vojensko-průmyslové spolupráce.
Norsko oznámilo převod 6,5 miliardy norských korun (přibližně 640 milionů dolarů) na nákup bezpilotních systémů pro Ukrajinu, přičemž prostředky budou využity jak na pořízení dronů od ukrajinských a evropských výrobců, tak na rozvoj jejich výroby přímo na ukrajinském území. Do tohoto úsilí se zapojí i norská společnost Kongsberg Defence & Aerospace, která plánuje spolupracovat s ukrajinským obranným průmyslem na vývoji a výrobě námořních bezpilotních systémů. Tato iniciativa je součástí širšího norského víceletého balíčku pomoci Ukrajině v hodnotě 75 miliard korun, platného do roku 2025, jenž zahrnuje také protivzdušnou obranu, dělostřelectvo a přímý nákup vybavení od ukrajinských výrobců. Oslo se rovněž připojilo k mezinárodní koalici pro vývoj dronů vedené Velkou Británií a pro rok 2025 vyčlenilo 6,7 miliardy korun na podporu operací v rámci námořní koalice zaměřené na ozbrojené povrchové drony operující i v Černém moři.
Ukrajina usiluje o rozšíření své flotily víceúčelových stíhacích letounů Mirage 2000-5F, přičemž podle dostupných informací již obdržela čtyři ze slíbených šesti kusů a ty jsou od března 2025 nasazeny v bojových operacích. Piloti a technický personál byli vycvičeni během šestiměsíčního kurzu dokončeného koncem prosince 2024. Francie avizovala ochotu postupně předat Ukrajině až tucet těchto modernizovaných strojů a zároveň podpořit vznik mezinárodní koalice pro převod letounů Mirage, obdobně jako v případě koalice pro F-16. Verze Mirage 2000-5 se oproti původnímu modelu vyznačuje výrazně modernizovanou avionikou, včetně radaru RDY-2, digitálního kokpitu, rozšířených zbraňových možností a lepšího elektronického boje, což zvyšuje její schopnosti v útocích proti pozemním cílům.
Už pět členských států NATO hraničících s Ruskem a Běloruskem – konkrétně Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko – plánuje odstoupit od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, aby mohly tyto zbraně znovu využít k ochraně svých východních hranic. Podle dostupných informací mají tyto státy o záměru formálně informovat OSN do konce června 2025, přičemž plánované zaminování se má týkat celé linie od severního Finska po východní Polsko v délce zhruba 3 440 kilometrů. Rozhodnutí je reakcí na postupy Ruské federace, která podle zprávy Landmine Monitor 2024 nejenže ignoruje zákaz používání min, ale aktivně je využívá na Ukrajině a disponuje více než 26 miliony kusů těchto zbraní. V kontextu prudce se zhoršující bezpečnostní situace v Evropě představuje krok těchto zemí výraznou změnu v obranné strategii NATO na východním křídle, která signalizuje přechod od deklarované humanitární zdrženlivosti k tvrdému režimu územní obrany připomínající prvky studenoválečného odstrašení.
Již několikrát jsme se v naší ekonomické rubrice věnovali chudším ruským regionům, dnes se zaměříme na jeden z těch bohatších, a to na základě sborníku, který v květnu publikovala agentura Rossat, a který se detailně věnuje ekonomické situaci v jednotlivých ruských regionech. Najdeme tam, že průmyslová výroba se meziročně za období leden až duben propadla nejen v chudých regionech, jako je Severní Osetie (meziroční pokles o 27,8%) nebo Dagestán (pokles o 25,6%), průmyslová výroba ale poklesla i v Chanti-Mansijské autonomní oblasti, a to o 5%.
Chanti-Mansijská autonomní oblast se nachází na západní Sibiři a jedná se o jeden z nejbohatších ruských regionů, zejména proto, že se zde nachází bohatá naleziště ropy. Donedávna se tak tento region mohl pochlubit například nezvykle vysokou průměrnou mzdou, v posledních měsících se ale stále častěji objevují v ruských médiích články se stížnostmi na to, že se i platy v tomto regionu začaly snižovat.
Pokud se zaměříme na vývoj investic podle regionů za první čtvrtletí roku 2025, uvidíme, že v této oblasti klesly investice o 7,1%. Samozřejmě že zde není situace tak špatná jako například v Chakasku (zde došlo k meziročnímu poklesu investic o 27,1%) nebo v Kalmycku (zde došlo k propadu o 47,1%), snížení investic v sektoru těžby ropy se ale přímo odráží na redukci množství nově otevřených vrtů, což znamená, že v budoucnu dojde v Chanty-Mansijské autonomní oblasti k dalšímu poklesu těžby ropy a s tím spojenému ještě většímu poklesu průmyslové produkce.
Přičemž pokles průmyslové produkce, nebo její oscilace okolo nuly, se týká v prvním čtvrtletí roku 2025 téměř všech regionů, kde je jedním z dominantních sektorů těžba ropy, výraznější růst (o 6,8%) byl zaznamenán pouze v jediném regionu, kterým je Tatarstán. U toho to ale bylo vlivem velkého objemu vojenské produkce, která je realizována v tomto regionu.
Potíže ropného průmyslu se samozřejmě odráží i na hospodaření celého regionu, plánovaná deficit Chanty-Mansijské autonomní oblasti se po posledních úpravách rozpočtu zvětšil o 19, miliard rublů a dosahuje nyní téměř 60 miliard rublů. Ukazuje se tak, že i tradičně bohaté ruské regiony, u kterých by bylo možné předpokládat vzhledem velkému exportnímu potenciálu jejich průmyslu, že budou hospodařit se ziskem a pomáhat chudším ruským regionům, se nyní nachází ve velkých ekonomických potížích, a lze předpokládat, že se tyto potíže v budoucnu ještě dále prohloubí.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: V noci došlo k neobvyklému incidentu, kdy skupina izraelských osadníků napadla vojáky IDF. Podle armádního vyjádření házeli útočníci na vojáky kameny, fyzicky je napadali a pokusili se je ohrozit i vozidlem. K události došlo v okolí vesnice Kafr Malik, která byla uzavřena po předchozích útocích osadníků. Jednotky IDF byly vyslány, aby zabránily dalším střetům, nicméně byly samy terčem agrese. Šest osob bylo zadrženo a předáno policii. Incident vyvolal ostrou reakci armády i policie, které slíbily důsledný postih za násilí vůči bezpečnostním složkám.
Libanon: Libanonská armáda provedla další úspěšnou operaci proti pašování zbraní. Ve čtvrti Hermel na severovýchodě země zabavila zásilku raketometů a protitankových střel, které byly nelegálně propašovány ze Sýrie. Jedná se již o třetí podobný zásah během 48 hodin.
Sýrie: Syrský úřad pro pozemní a námořní dopravu oznámil podpis memoranda o porozumění s Tureckem o obnovení tranzitní silniční dopravy. Tento krok má vést k obnovení obchodní výměny, usnadnění pohybu zboží a oživení regionálních obchodních tras, které byly přerušeny kvůli válce a geopolitickému napětí. Memorandum představuje výrazný krok směrem k normalizaci ekonomických vztahů mezi oběma zeměmi.
Írán: Po opakovaných odkladech ze strany Ruska oznámil Teherán, že se rozhodl nakoupit čínské víceúčelové stíhačky J-10C místo původně zamýšlených ruských Su-35S. Tento posun ve vojenských nákupech naznačuje rostoucí orientaci Íránu na Čínu jako alternativního partnera v oblasti obranných technologií.
Zároveň byly dnes íránskými úřady znovuotevřeny části vzdušného prostoru pro vnitrostátní i mezinárodní lety, zejména nad centrálním a západním regionem země.
Africká vsuvka:
Demokratická republika Kongo a Rwanda podepsaly ve Washingtonu mírovou dohodu zprostředkovanou Spojenými státy s cílem ukončit desetiletí trvající ozbrojený konflikt ve východním Kongu, v jehož pozadí hrají roli i zájmy USA o přístup ke kritickým surovinám. Dokument, jehož garanty jsou i Katar a americký ministr zahraničí Marco Rubio, obsahuje závazky k respektování územní integrity, ukončení nepřátelství a postupné demobilizaci nevládních ozbrojených skupin. Přestože je dohoda označována za průlomovou, analytici upozorňují na její omezený dosah, neboť klíčové povstalecké hnutí M23 podporované Rwandou se k ní nehlásí. Rwanda odmítá, že by M23 podporovala, a tvrdí, že v regionu působí z obranných důvodů, zatímco Kongo očekává, že USA poskytnou bezpečnostní podporu pro vytlačení povstalců z oblastí jako Goma či Bukavu. Tato dohoda se odehrává na pozadí dlouhodobého geopolitického soupeření mezi USA a Čínou o vliv v Africe, přičemž Kongo vlastní zásoby kritických surovin v hodnotě až 24 bilionů dolarů.
Somálsko: Džihádistické hnutí aš-Šabáb provedlo sérii koordinovaných útoků napříč regiony Gedo, Hiran a Banaadir, což ukazuje na zvyšující se schopnosti jeho mobilních útočných skupin. Ve městě Bardere (region Gedo) došlo k výbuchu namířenému proti základně zpravodajské služby NISA, přičemž podle dostupných zpráv padli někteří agenti. Přesný počet obětí dosud zveřejněn nebyl. Ve východosomálském městě Baladweyne (Hiran) během noční operace zabili bojovníci aš-Šabábu provládního milicionáře Faaraha Rueye a ukořistili jeho zbraň. V hlavním městě Mogadišo (Banaadir) pak ráno explodovalo IED na kontrolním stanovišti v oblasti Godey Makanne, kde byli rozmístěni bojovníci skupiny Gurguurthe.
Zprávy z regionu rovněž naznačují zintenzivnění výcviku džihádistů v oblastech sabotáže, výbušnin, obsluhy dronů a propagandy. Trénink probíhá v táborech kaama a cílem je vytvářet mobilní jednotky schopné operovat i v pohraničních oblastech s Keňou a Etiopií. Významná část výcviku se soustředí i na náboženskou indoktrinaci a využívání dětí, což hnutí propagandisticky prezentuje prostřednictvím kanálů jako Al-Qataib.
Mali: Fronta za osvobození Azawadu (FLA) obvinila malijskou armádu a bojovníky ruské polovojenské skupiny Africký sbor z provádění etnických čistek v regionu Kidal. Podle FLA dochází k masakrům a zmizením civilistů. Tyto informace se však v tuto chvíli nepodařilo nezávisle ověřit a je třeba k nim přistupovat s opatrností.
Aféra na Středním východě:
Pákistán: Při rozsáhlém teroristickém útoku v oblasti Mir Ali zahynulo třináct vojáků a čtrnáct civilistů, včetně žen a dětí. Dalších více než dvacet osob bylo zraněno. Útok provedl sebevražedný atentátník v automobilu naloženém výbušninami, který se odpálil v těsné blízkosti vojenského konvoje. Exploze poškodila nejen vojenská vozidla, ale i okolní obytné budovy, čímž výrazně zvýšila civilní ztráty. K útoku se přihlásila militantní skupina vedená Hafízem Gúlem Bahádurem, která dlouhodobě působí v kmenových oblastech na pomezí Pákistánu a Afghánistánu.
Dnešní Třešeň™ rodí se v čase, kdy se ve Washingtonu znovu ozývá familiární „já to s ním domluvím“, zatímco Pchjongjang dělá mrtvého brouka a místo dopisů posílá balistické bonbónky i sapéry k ruské frontě. Donnie, momentální pábitel Oválné pracovny, má pro severokorejského tyrana dál „krásné dopisy“, ale Ukrajinci mezitím počítají korejské ženisty a kroutí hlavou, proč americký ex-realitní nekromág laškuje s mužem, který by i na Prahu klidně poslal rakety jen aby mu stál. Kim Jong-un, tlustý to stín nové studené války, totiž pochopil, že Kreml platí a krmí líp než OSN, a jeho „lidová republika“ se již změnila ve vojenský e-shop na míru Putinovým mokrým snům.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
