(2 233 slov, doba čtení 12 minut)
Ruská armáda v noci na 26. srpna zaútočila na Ukrajinu 59 bezpilotními letouny typu Šáhed a jejich imitátory. Informovalo o tom Velitelství ukrajinského letectva. Drony startovaly z ruských oblastí Kursk, Šatalovo, Brjansk a Primorsko-Achtarsk. Podle předběžných údajů bylo zničeno 47 útočných dronů Šáhed a dalších imitátorů především na severu a východě země. Armáda zároveň zaznamenala zásah 12 dronů na devíti místech.
Kurský, sumský a bělgorodský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Hlybokého, ve Vovčansku, u Ambarného a směrem na Kutkivku a Kolodjazné.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě okupanti útočili u Kolisnivky, Holubivky, jiždě od Synkivky, Lozového a v Zahryzovém.
V lymanském sektoru pokračovaly boje u Hrekivky, Novomychajlivky, Zelené Dolyny, Kolodyaz a směrem na Jampil.
V siverském úseku fronty se bojovalo v Serebrjanském lese ve směru na Hryhorivku, u Serebrjanky a Fedorivky.
Bachmutská fronta: V Kramatorském směru se okupanti snažili postoupit v Časiv Jaru, Stupočkách a ve směru na Predtečiné. V okolí Bílé Hory ukrajinský DeepstateUA hlásí, že okupanti obsadili jak Bílou Horu, tak většinu vesnice Oleksando-Šultyně. V obou vesnicích se však okupanti pohybují už delší dobu.
Doněcká fronta: U Torecku Rusové obnovili tlak u Dilijivky, bojovalo se také západně od města.
Ve směru na Konsťantynivku probíhaly boje v Oleksandro-Kalynovém, v okolí Rusyn Jaru a Majaku. V pokrovském směru Rusové útočili u Zpovidného a Rodynského. Na konci minulého týdne se ukrajinským ozbrojeným silám podařilo zatlačit okupanty v Novoekonomičném a podle záběrům úderů ruských dronů se zdá, že Ukrajinci dostali až k Myrnému. Rusové zde nyní podnikají protiútoky a bojovalo se i v Myrolyubivce, u Hrodivky, Lysivky a Suchého Jaru, Čunyšyné a ve Zvirovém, Kotlyném a Udačném.
Jižně od Pokrovsku okupanti útočili u Novomykolajivky a Horichového. V novopavlovském směru proběhly boje u Dačného, v Jaltě a v okolí Zeleného Háje a Voskresenky. Okupanti zkonsolidovali poměrně velký kus území a jižně jihozápadně od Ševčenka a podařilo se jim obsadit Novoheorhijivku a Zaporizké. U Voronu ukrajinské síly prováděli protiútoky.
Ve směru na Huljajpole se bojovalo v okolí Malinivky a ve směru na Orichiv se okupanti snažili postupovat západně od Malých Ščerbaků a u Plavného.
Chersonská fronta je nadále bez nových informací.
Od začátku roku 2025 dorazilo na Ukrajinu už více než milion velkorážových dělostřeleckých granátů v rámci české muniční iniciativy. Oznámil to český ministr zahraničí Jan Lipavský, kterého cituje polská agentura PAP. Podle něj 16 zemí zapojených do projektu plánuje letos předat celkem 1,8 milionu kusů munice. Pro srovnání – v loňském roce Ukrajina díky iniciativě obdržela 1,5 milionu granátů. „Naší iniciativou se podařilo pětinásobně snížit převahu ruského dělostřelectva na bojišti a pomoci udržet ukrajinskou frontu,“ uvedl Lipavský. Dodal, že ukončení programu by bylo „darem pro Putina“.
USA chtějí sankciovat EU. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje zavedení sankcí proti představitelům Evropské unie či členských států, kteří stojí za prosazováním zákona o digitálních službách (DSA). Washington tvrdí, že evropská legislativa cenzuruje projevy Američanů a zároveň poškozuje americké technologické firmy. Podle informací agentury Reuters byly na ministerstvu zahraničí již vedeny interní debaty o podobě případných opatření. Zvažované kroky by mohly mířit jak na jednotlivé evropské úředníky, tak na vlády členských států. Zatím ale nepadlo konečné rozhodnutí. Z uniklého dokumentu rovněž vyplývá, že američtí diplomaté v Evropě mají lobovat za změnu či zrušení evropské normy. DSA, který začal platit letos, ukládá internetovým platformám povinnost výrazně přísněji zasahovat proti nelegálnímu obsahu, včetně nenávistných projevů či materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Zatímco Brusel to označuje za krok k bezpečnějšímu online prostředí, Spojené státy mluví o “neoprávněných omezeních svobody slova”. Trump přitvrdil i na veřejnosti. Na své síti Truth Social vzkázal, že pokud evropské země nezruší digitální daně, regulace a podobné “diskriminační kroky”, zavede vysoká cla na jejich export do USA a zároveň omezí vývoz amerických čipů a vyspělých technologií. Evropská komise označila americká tvrzení o cenzuře za „zcela neopodstatněná“.
Ukrajinské útoky na ropné rafinerie připravily Rusko o nejméně 17 % jeho celkové kapacity zpracování ropy, což představuje ztrátu zhruba 1,1 milionu barelů denně. Informovala o tom agentura Reuters. Údery výrazně narušily chod ruského ropného průmyslu i export, což vedlo k výpadkům v zásobování benzínem. Nedostatek pohonných hmot byl v posledních týdnech zaznamenán především v odlehlých regionech Ruské federace a na okupovaných územích Ukrajiny. Moskva byla v červenci nucena zpřísnit zákaz vývozu benzínu, aby zvládla rostoucí domácí poptávku. Podle analytiků jde o jeden z nejcitelnějších dopadů ukrajinské kampaně na ruskou ekonomiku od začátku plnohodnotné invaze. Během uplynulých měsíců zasáhly ukrajinské drony a rakety desítky cílů. Mezi nimi rafinerie v Syzrani, Novošachtinsku, Volgogradu, Saratovu, Afipském závodě, Rjazani, Novokujbyševsku a Ilji.
Dnes vám přinášíme další díl seriálu o tom, jak se současné Rusko vrací k nejlepším tradicím Sovětského Svazu. Konkrétně máme na mysli plošné zavedení přídělových lístků na benzín, které jsou v současné době stále hlasitěji uváděny jako jediné možné řešení krize, která se od poloviny srpna tohoto roku šíří ruskými regiony.
Ty byly již zavedeny na Krymu a v Zabajkalském kraji, ale pouze pro společnosti, běžní obyvatelé jsou nuceni kupovat palivo na černém trhu (kdy je za benzín účtována reálná tržní cena, a nikoli ta státem regulovaná), nebo platit úplatky obsluze čerpacích stanic, aby získali palivo bez příslušného kupónu.
Na Krymu je situace se zásobováním benzínem složitá zejména proto, že v tomto regionu je jen málo čerpacích stanic, které jsou vlastněny velkými ropnými společnostmi. Většina patří malým podnikatelům, kteří jsou nuceni nakupovat palivo na burze, kde v důsledku ukrajinských útoků vzrostly velkoobchodní ceny do takové výše, že ani stávající kompenzace státu nepostačuje k prodeji za maloobchodní regulované ceny se ziskem. Vidíme tedy typický jev vyskytující se v řízené ekonomice, kdy státní regulace způsobí nedostatek daného produktu v běžném prodeji, a zakoupit je jej možno pouze pod rukou za výrazně vyšší cenu nebo po známosti.
V celostátních médiích zmínky o nedostatku paliv na čerpacích stanicích samozřejmě nenajdete, lokální ruská média ale potvrzují nedostatek benzínu jak na již zmíněném Krymu a v Zabajkalském kraji, ale také Primorském a Chabarovském kraji, v Burjatsku a na Sachalinu, přičemž se tyto potíže šíří i do dalších regionů.
Další vývoj této krize bude záviset zejména na tom, zda bude ukrajinská armáda schopna udržet současné tempo útoku i tento týden a v září. Zprávy z dnešního rána udávají další útok na rafinerii u města Syzraň (o prvním srpnovém útoku jsme informovali 15.8.), přičemž i ruští experti nyní přiznávají výpadek na úrovni 13 až 17% celkové kapacity ruských rafinerií – což umožňuje předpokládat, že reálný pokles kapacity je ještě větší, a pokud se tepo ukrajinských útoků nezmění, rozšíří se palivová krize ze vzdálených regionů i do centrálního Ruska.
Regiony jako Moskva nebo Petrohrad, které mají (stejně jako tomu bylo za časů Sovětského Svazu) prioritu v zásobování vším potřebným, samozřejmě žádné potíže nezaznamenají, velká část Sibiře i okrajové regiony evropské části Ruska jsou na tom ale výrazně hůře, a bude zajímavé sledovat, jak se krize se zásobováním palivem bude postupně šířit do těchto regionů – což bude také nepřímým důkazem toho, jak efektivní jsou ukrajinské útoky na další ruské rafinerie.
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) potvrdily, že dnes podnikly razii v centru Ramalláhu, sídle Palestinské samosprávy. Akce následovala poté, co se na sociálních sítích objevila videa izraelských vojáků a vojenské techniky ve městě. Podle armády zasahovali vojáci brigády Binyamin spolu s elitní jednotkou Duvdevan a pohraniční policií v kanceláři směnárny, která je podezřelá z převodů peněz členům Hamásu na financování teroristických aktivit. Operace proběhla na základě zpravodajských informací od centrálního velení a bezpečnostní služby Šin Bet. Při zásahu bylo zadrženo pět podezřelých a zabaveny stovky tisíc šekelů označených jako teroristické finance. Podle arabských médií došlo při razii k civilním obětem. Armáda uvedla, že akce je součástí širší kampaně proti finanční infrastruktuře teroristických skupin na Západním břehu.
Egypt posílil vojska u hranice s Pásmem Gazy v obavách, že chystaná izraelská ofenziva na Gazu vyvolá masový přesun civilistů a chaos na hranici, informují arabská a izraelská média. Téměř milion lidí, tedy skoro polovina obyvatel Gazy, žil v Gaze City. Mnozí už míří na jih, i když oficiální výzva k evakuaci zatím nepadla. Egypt se obává, že Palestinci by mohli začít prchat přes hranici. Podle arabských médií proto nasadil na Sinaji až 40 000 vojáků k zajištění 12 kilometrové hranice s Gazou. Nejmenovaný egyptský činitel pro server Al-Araby Al Jadeed uvedl, že Egypt považuje možný příliv uprchlíků za hrozbu pro svou národní bezpečnost i stabilitu v oblasti. Podle egyptských zdrojů chce Káhira tímto krokem také vyslat signál Izraeli, že odmítá nucené přesuny Palestinců do jiných zemí, včetně Egypta. IDF na dotaz veřejnoprávní stanice Kan uvedla, že jakékoliv vojenské nasazení na Sinaji probíhá ve spolupráci s izraelskou armádou a politickým vedením.
Velení IDF oznámilo, že dnes zmařilo další pokus o pašování zbraní přes egyptskou hranici do Izraele. Průzkumné jednotky zachytily dron, který pronikl do izraelského vzdušného prostoru. Nesl čtyři kulomety MAG, které vojáci zajistili. Zbraně byly předány bezpečnostním složkám k dalšímu vyšetřování. Armáda dodává, že v uplynulém roce došlo k častým pokusům o pašování zbraní a drog přes egyptskou hranici i z Izraele do Gazy – často právě pomocí dronů.
Libanon: Velení IDF oznámilo, že dnes s pomocí bezpilotního letounu zabilo operativce Hizballáhu v jiholibanonském městě Tebnine. Podle IDF se operativec podílel na obnově vojenské infrastruktury Hizballáhu v nedalekém Beit Lifu, což podle Izraele porušuje příměří mezi Izraelem a Libanonem. Libanonské ministerstvo zdravotnictví hlásí při útoku na auto v Tebnine jednu oběť. Jde o první útok od pátku, kdy IDF zasáhla sklad zbraní Hizballáhu. Ve čtvrtek server Axios uvedl, že USA požádaly Izrael, aby omezil útoky v Libanonu a podpořil tak Bejrút. Podle zprávy věří USA, že dočasné snížení útoků pomůže libanonské vládě uskutečnit plánovanou operaci odzbrojení Hizballáhu.
Izrael začne postupně snižovat svou vojenskou přítomnost v Libanonu, pokud libanonská vláda podnikne kroky k odzbrojení Hizballáhu, uvedl Úřad premiéra. Podle prohlášení Izrael přijme tato opatření v koordinaci s USA a je připraven Libanon podpořit v budování bezpečnější budoucnosti. Úřad ocenil rozhodnutí libanonského prezidenta a premiéra usilovat do konce roku o odzbrojení Hizballáhu, což má obnovit suverenitu a kontrolu státu. Prohlášení přišlo po setkání amerického vyslance s izraelským premiérem, kde se diskutovalo o Sýrii a Libanonu. USA navrhly, že Izrael zastaví útoky výměnou za odzbrojení Hizballáhu do konce roku.
Libanon: Libanonská vláda 31. srpna představí plán, jak přimět Hizballáh ke složení zbraní, oznámil americký vyslanec Thomas Barrack. Dodal, že návrh nepočítá s vojenským řešením. Izrael připraví protinávrh, jakmile obdrží libanonský plán. Podle izraelského premiéra Netanjahua by Izrael mohl omezit svou přítomnost na jihu Libanonu, pokud libanonská armáda podnikne kroky k odzbrojení milic. Šéf Hizballáhu minulý týden varoval vládu, že jakýkoliv pokus o konfrontaci povede ke „konci života v Libanonu“.
Sýrie: Syrský prezident v rozhovoru pro Al Majalla uvedl, že práva Kurdů by měla být ukotvena v ústavě, nikoliv skrze rozdělení moci. Jako základ dalšího dialogu označil dohodu z 10. března s lídrem SDF Mazlumem Abdim, zároveň ale odmítl jakékoliv snahy o rozdělení Sýrie.
Ve stejný den došlo k ozbrojenému střetu mezi syrskými pohraničníky a pašeráky z Libanonu u města Sergaja (oblast Zabadání, západně od Damašku). Při přestřelce zemřeli jeden Syřan a jeden Libanonec, oba označeni jako pašeráci. Několik dalších osob bylo zraněno.
Pákistán: V oblasti Lajbuk v okrese Dolní Dir došlo k prudkým střetům mezi islamistickým hnutím Tehrík Taliban Pákistán (TTP) a protiteroristickými jednotkami (CTD). Při bojích byli zabiti a zraněni členové bezpečnostních sil, povstalci navíc zapálili tři armádní vozidla. TTP zveřejnil video, na němž jeho bojovníci pronásledují vládní jednotky. V oblasti nadále panuje napětí a přestřelky pokračují s přestávkami.
Libye: 25. srpna se velitel Libyjské národní armády (LNA) maršál Chalífa Haftar setkal v Benghází s šéfem turecké rozvědky Ibrahímem Kalynem. Probírali bezpečnostní spolupráci a řešení nelegální migrace, která ohrožuje stabilitu regionu. Haftar označil vztahy mezi Libyí a Tureckem za významně se rozvíjející a ve společném zájmu. Setkání se účastnili i Haftarovi synové Saddám a Chalída. Tuto schůzku předcházelo přistání turecké vojenské lodi TCG Kinaliada v přístavu Benghází. Loď uskutečnila námořní cvičení s Haftarovými silami, která turecké velvyslanectví zdokumentovalo na Facebooku. Současně turecké ministerstvo obrany oznámilo návštěvu své delegace vedené generálmajorem Ilkaem Altýndagem u Haftarova zástupce Saddáma. Hovořili o spolupráci na sjednocení Libye a její armády. Předtím, 18. srpna, stejná turecká loď a delegace navštívily Tripolis, kde jednaly o rozšíření vojenské spolupráce, včetně školení a rozvoje námořních, leteckých a protiletadlových sil.
Somálsko: V městě Bardale přežil vládní velitel milic Hasan Kírat pokus o atentát. Při výbuchu nastraženém skupinou Aš-Šabáb byli zraněni tři jeho bodyguardi. Další útok islamisté provedli u vjezdu do města Wajid v provincii Bakool. Při explozi zahynuli tři etiopští vojáci, čtyři byli zraněni a obrněné vozidlo bylo zničeno.
Súdán: Milbloger Majakovsk píše, že jednotky Sil rychlé reakce (RSF) obsadily v El Fašíru tržiště s dobytkem a část parku na jihu města. Oblast, kterou včera popisoval jako opuštěnou, je skutečně prázdná a nyní také přešla pod kontrolu RSF.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
