(1 901 slov, doba čtení 10 minut)
V noci na 27. srpna podnikla ruská armáda další rozsáhlý vzdušný útok proti Ukrajině. Na různých směrech bylo vypuštěno celkem 95 útočných dronů Šáhed a imitátorů různých typů, informovalo velitelství ukrajinského letectva. Bezpilotní stroje startovaly z Kursku, Millerova, Orjolu, Primorsko-Achtarska a také z mysu Čauda na okupovaném Krymu. Díky koordinované činnosti ukrajinské PVO se podařilo zničit nebo zneškodnit 74 ruských dronů na severu, jihu a východě Ukrajiny.
V ruské Rjazanské oblasti došlo 26. srpna k výbuchu na ropovodu Rjazaň–Moskva, jednom z hlavních zdrojů zásobování metropole ropnými produkty. Podle informací, které získal server Hromadske od dobře obeznámeného zdroje, exploze nastala poblíž obce Božatkovo. Po silném výbuchu následoval rozsáhlý požár. Na místo dorazily s několika hodinovým zpožděním záchranné složky, aby začaly likvidovat následky. Dodávky ropných produktů do Moskvy byly v důsledku incidentu přerušeny na neurčito. Škody nyní vyhodnocují zástupci společnosti Transněfť. Podle zdroje byl tento strategický ropovod od roku 2018 přeorientován na přepravu automobilového benzínu právě prostřednictvím Transněfti, která dodává palivo i ruské armádě.
Kurský, sumský a bělgorodský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Hlybokého, ve Vovčansku a Krasneho Peršeho.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě pokračovaly střety severně od Kupjansku a směrem na Novou Kruhljakivku.
V lymanském směru se okupanti snažili postupovat na Novomychajlivku, bojovalo se u Karpivky a směrem na Šandryholové. U Kolodjaz okupanti postupovali śměrem na jihozápad a střety pokračovaly i u Myrného a v Torském. Okupantům se navíc podařilo uchytit na západním břehu Žerebce v Zaričném.
Ve směru na Siversk se bojovalo v Serebrjanském lese ve směru na Serebrjanku a Hryhorivku a střety pokračovaly i směrem na Vyjimku a Fedorivku.
Bachmutská fronta: V Kramatorském sektoru útočili okupanti ve Stupočkách.
Doněcká fronta: U Torecku pokračoval ruský tlak na západ od města.
Ve směru na Konsťantynivku se okupantům podařilo dostat do Katerynivky, bojovalo se v Oleksandro-Kalynovém a směrem k obcím Berezok, Stepanivku a u Poltavky.
V pokrovském směru okupanti útočili u Zapovidného, Rodinského, v Novoeekonomičném, Myroljubivce, směrem na Promyn, v okolí Lysivky a směrem na Novopavlivku. V Kotlyném se Rusům daří překonávat železniční trať a uchytili se v severní části vesnice. Dále se bojovalo v Udačném.
V novopavlivském směru se bojovalo u Novoukrajinky, ve Filji, u Zeleného Haje, Ševčenka, Voskresenky, ve směru na Komišuvachu, u Novoheorhijivky a Oleksandrohradu.
Chersonská fronta je nadále bez nových informací.
Litva chce obejít maďarské veto a otevřít přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Litva rozeslala členským státům EU dopis, ve kterém navrhuje, aby se na neformálním ministerském setkání v Kodani 1.–2. září začalo jednat o přistoupení Ukrajiny a Moldavska i bez souhlasu Maďarska. Informuje o tom LRT. Podle návrhu by 26 zemí mohlo schválit zahájení rozhovorů alespoň na technické úrovni. De facto by tak vyjednávání probíhala, zatímco formální dohoda by přišla později – až v okamžiku, kdy by Budapešť změnila svůj postoj. Litva zároveň připomněla svou dlouhodobou výzvu stanovit cílový rok ukrajinského členství na 2030, aby bylo možné lépe plánovat zdroje a přechodná období. „Jednání o členství Ukrajiny v EU se kvůli maďarskému vetu dostala do slepé uličky. Další zdržování je geopoliticky škodlivé jak pro Ukrajinu, tak pro samotnou EU. Ukrajinské členství je součástí bezpečnostních záruk a nezbytnou podmínkou dlouhodobého míru a stability v Evropě,“ uvedl pověřený ministr zahraničí Litvy Kęstutis Budrys. Diskuse v Kodani, kterou povede estonská ministryně zahraničí Kaja Kallas, se zaměří především na ruskou agresi proti Ukrajině a situaci na Blízkém východě. Evropská komise se však staví k litevskému plánu skepticky. Její mluvčí Paula Pinheau připomněla, že otevření každé kapitoly vyžaduje jednomyslnost. „Pokračujeme v práci s Ukrajinou a vybízíme ji k reformám bez ohledu na otevření kapitol. Zároveň jednáme s členskými státy, aby k oficiálnímu otevření došlo co nejdříve,“ dodala.
Rusko chce odstoupit od Evropské úmluvy proti mučení. Kyjev mluví o přiznání zločinů Rusko se chystá vypovědět Evropskou úmluvu o prevenci mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. Informoval o tom The Moscow Times s odkazem na návrh usnesení premiéra Michaila Mišustina. Úmluva vznikla v roce 1987, Moskva se k ní připojila v roce 1996 a o dva roky později ji ratifikoval ruský parlament. Dokument nejen zakazuje mučení, ale ukládá i povinnost mučením předcházet. Právě proto byl zřízen Evropský výbor pro prevenci mučení (CPT), nezávislý orgán s právem provádět inspekce věznic, detenčních zařízení či psychiatrických ústavů. Po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu byla Ruská federace 16. března 2022 vyloučena z Rady Evropy. Od té doby sice formálně zůstávala stranou úmluvy, avšak podle CPT Kreml přestal reagovat na žádosti o spolupráci. Na krok Moskvy okamžitě reagovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí. V prohlášení uvedlo, že jde fakticky o přiznání systematického používání mučení a snahu vyhnout se odpovědnosti za hrubé porušování lidských práv. „Moderní Rusko je územím bezpráví a ponížení lidské důstojnosti. Tímto rozhodnutím se definitivně zařadilo mezi státy, pro něž má lidský život nulovou hodnotu,“ stojí ve vyjádření ukrajinské diplomacie.
Maďarsko žaluje EU kvůli využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Maďarská vláda podala žalobu k Soudnímu dvoru EU proti rozhodnutí využít výnosy ze zmrazených ruských aktiv k financování vojenské pomoci Ukrajině prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF). Informoval o tom portál Portfolio s odkazem na soudní dokumenty. Žaloba byla podána už v červenci, tento týden ji soud oficiálně přijal k projednání. Budapešť napadá rozhodnutí Rady EU, které otevřelo cestu k použití výnosů z ruských aktiv, a rovněž rozhodnutí EPF z března 2025, jímž byly tyto prostředky určeny na financování vojenské pomoci Ukrajině. Podle žaloby má být rozhodnutí Rady EU i samotného mírového fondu zrušeno. Maďarsko argumentuje, že při hlasování o využití ruských aktiv se zdrželo, a EU následně vyložila tuto abstenci jako souhlas s postupem bez nutnosti maďarského souhlasu. To nyní Budapešť u soudu zpochybňuje. Evropský mírový nástroj slouží k pokrytí urgentních vojenských a obranných potřeb Ukrajiny, včetně dodávek zbraní a techniky.
Již delší dobu jsme se nevěnovali stavu ruských společností, které se věnují těžbě uhlí, takže se k tomuto tématu vracíme. V Kemerovské oblasti, která odpovídá za přibližně 60% celkové těžby energetického uhlí a přibližně 80% veškeré těžby koksovatelného uhlí v Rusku, podle gubernátora regionu Ilji Seredjuka již 17 společností v tomto regionu přerušilo těžbu a propustilo zaměstnance. Seredjuk dodal, že v tomto okamžiku dochází k redistribuci pracovníků, aby byly omezeny dopady této situace na populaci regionu.
Dodejme, že v Kemerovské oblasti se nachází 151 společností, které se zabývají těžbou a zpracováním uhlí, činnost tedy v současné době zcela přrušilo pouze přibližně 10% z nich, celý ruský uhelný sektor se ale již od minulého roku potýká s velkými potížemi. Podle ministerstva energetiky dosáhla ztráta celého sektoru v roce 2024 výše 113 miliard rublů, a ministerstvo odhaduje, že v tomto roce dosáhne celkové ztráty 350 miliard rublů. I státní agentura Rosstat uvádí, že se ruský sektor těžby uhlí nachází v nejhorší situaci za posledních 30 let.
Více než polovina všech ruských společností, které se zabývají těžbou uhlí, se dlouhodobě nachází ve ztrátě, a 51 z nich se nachází na tzv. “červené listině”, tedy seznamu společností na hraně bankrotu. Jako hlavní příčinu tohoto stavu se uvádí uzavření trhu EU pro ruské uhlí, a také sankce vůči některým společnostem ze strany USA, což připravilo ruské společnosti o hlavní směr exportu.
Rusko se sice snažilo přesměrovat export svého uhlí do Číny, Indie a Turecka, tyto země ale omezily celkový import této suroviny, v případě čínského trhu navíc v posledních letech vyrostla Rusku významná konkurence v podobě Mongolska, jehož průmysl těžby uhlí se v současné době díky masivním čínským investicím rychle rozvíjí. Kemerovská oblast tak stojí před velkými problémy, neboť regionální rozpočet určený na podporu tohoto sektoru průmyslu se již vyčerpal, na širší podporu ze státního rozpočtu se vzhledem k jeho nekontrolovaně rostoucímu schodku také nelze spoléhat, a nové úvěry společnostem z regionu přestaly poskytovat i banky. Budoucnost tohoto regionu se tak rýsuje ve velmi depresivních barvách.
Izrael: Velení IDF oznámilo, že izraelské pozemní jednotky nadále operují na okraji města Gaza v rámci příprav na ofenzivu proti zbývajícím baštám Hamasu na severu Pásma. Podle armády jednotky 99. divize zasáhly infrastrukturu Hamasu nad i pod zemí a zničily několik pozorovacích stanovišť. Boje probíhají i v Džabalíji a na okraji Gazy, kde 162. divize likviduje bojovníky a rozbíjí teroristické sítě. Z dalších zpráv, 36. divize pokračuje v operacích v Khan Júnisu, kde za podpory letectva zabila několik členů Hamasu a zničila další cíle. Při samostatném náletu byl zabit Mahmúd al-Asúd, velitel bezpečnostního aparátu Hamasu v západní Gaze. Podle armády hrál klíčovou roli v rámci hnutí jak během současné války, tak i v minulosti. Letectvo, ve spolupráci s námořnictvem, také zasáhlo sklad a opravnu námořních zbraní Hamasu v Khan Júnisu.
Izraelské obranné síly (IDF) oznámily vznik nového 607ho ženijního praporu „Mapatz“, který již zasáhl do bojů v Džabalíji na severu Gazy. Prapor vznikl na základě zkušeností z probíhající války. Armáda zdůraznila potřebu specializovaných ženijních jednotek na úrovni brigád, které podporují pěchotu, ničí teroristickou infrastrukturu a zajišťují pohyb vojsk. V Džabalíji se včera konal slavnostní ceremoniál při jmenování velitele praporu. Přítomni byli velitel 162. divize brig. gen. Sagiv Dahan, hlavní ženijní důstojník IDF brig. gen. Yoav Torčansky, velitel brigády Givati plk. N a další velitelé. Plk. N při ceremonii uvedl, že vznik praporu je „přímým výsledkem poučení z války“ a vyzdvihl roli brigády Givati v bojích napříč Gazou za poslední dva roky.
Turecko ostře reagovalo na slova izraelského premiéra Netanjahua, který poprvé uznal genocidu Arménů, Asyřanů a Řeků Osmanskou říší. Ankara označila výrok za politickou manipulaci a odmítla jej jako nepravdivé. Zároveň obvinila Izrael z genocidy v Gaze a tvrdí, že se Netanjahu snaží zakrýt zločiny své vlády. Arménskou genocidu uznaly desítky zemí, Izrael se dosud vyhýbal. Netanjahuovo prohlášení zřejmě odráží zhoršující se vztahy s Tureckem, které označení „genocida“ dlouhodobě odmítá. Prezident Erdogan opět přirovnal izraelské akce k nacistickému Německu.
Írán: V Íránu byly při bezpečnostní operaci zlikvidovány buňky teroristické skupiny Džajš al-Adl. Bezpečnostní operace proběhly ve městech Íránšahr, Chaš a Saráván v provincii Sístán a Balúčistán. Zúčastnili se jí příslušníci Revolučních gard, policie i zpravodajských služeb. Při zásahu došlo k ozbrojeným střetům, které trvaly několik hodin. Bezpečnostní složky nasadily těžké zbraně a bojové drony. Zabito bylo 13 ozbrojenců. Skupina měla na svědomí útoky na policii a soudní budovy. Její propagandistické křídlo potvrdila ztráty.
Pákistán: V oblasti Húéid u města Bannu džihádisté zavraždili policistu jménem Ráfid a zapálili jeho dům. Incident souvisí s narůstajícím napětím mezi ozbrojenci a bezpečnostními složkami. Džihádisté používají taktiku odplaty – útočí na domy policistů v reakci na dřívější zásahy, při nichž úřady ničily jejich obydlí.
Somálsko: Milbloger Majakovsk píše, že Somálská armáda (SNA) dobyla tři vesnice severně od Mogadiša – Baladul Amiin, Cumar Beere a Balow – a rozšířila tak vládní kontrolu v oblasti Dolního Šabelu. V oblasti však i nadále zůstávají problémem ozbrojené oddíly džihádistů z hnutí Al-Šabáb.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
