(3 634 slov, doba čtení 19 minut)
V noci na 30. srpna podniklo Rusko další masivní kombinovaný útok na Ukrajinu, při němž bylo radiolokačními prostředky zachyceno celkem 582 vzdušných cílů. Úder zahrnoval 537 útočných dronů Šáhed a imitátorů, osm balistických raket Iskander-M/KN-23 z Rostovské oblasti a Krasnodarského kraje a 37 střel různého typu (Ch-101, Kalibr, Iskander-K, Ch-59) vypálených ze Saratovské oblasti, okupované části Záporoží a z Černého moře. Do odražení útoku se zapojily všechny složky ukrajinské PVO – letectvo, raketové síly, jednotky REB i mobilní palebné skupiny. Podle předběžných údajů bylo do 09:00 zničeno či potlačeno 548 cílů, z toho 510 dronů, šest balistických raket a 32 střel s plochou dráhou letu. Navzdory vysoké úspěšnosti protivzdušné obrany byly potvrzeny zásahy pěti raket a 24 dronů v sedmi lokalitách a pády trosek na 21 místech.
Ukrajinský generální štáb dnes ráno oznámil zásah rafinérie v Krasnodaru na jihozápadě Ruska, která se podle Kyjeva podílí na zásobování ruské armády palivy. V areálu vypukl požár doprovázený výbuchy. Dalším cílem se stala rafinérie v Syzrani v Samarské oblasti, kde rovněž hořelo, přičemž rozsah škod se upřesňuje. Podle šéfa Adygejské autonomní republiky Murata Kumpilova byl v důsledku útoku v okrese Tachtamukaj zraněn jeden civilista a poškozeny byly rodinné domy, zatímco v Krasnodaru utrpěla škody například fasáda obchodního centra. Ministerstvo obrany Ruské federace tvrdí, že v noci sestřelilo 86 ukrajinských dronů, z toho 30 nad Černým mořem a 11 nad Krasnodarským krajem.
V noci na 30. srpna zasáhla Hlavní správa rozvědky ukrajinského ministerstva obrany podzemní sklad výbušnin v areálu chemického závodu v Alexinu v Tule. Informoval o tom zdroj ukrajinské rozvědky pro server Hromadske. Podle něj byl v zabezpečeném skladu uložen zejména pyroxyliový prach – bezdýmný střelný prach využívaný v munici pro ruční zbraně, dělostřelecké systémy i některé raketové motory. Místní obyvatelé podle ruských telegramových kanálů slyšeli mohutné exploze, po nichž na místo dorazily hasičské vozy a sanitky. Guvernér Tulské oblasti následně přiznal, že na území jednoho z výrobních podniků dopadly trosky dronu.
Analýza satelitních snímků z 28. srpna 2025 naznačuje, že ukrajinské síly pokračují v ofenzivě v prostoru Vilného s cílem uzavřít a eliminovat ruský průlom vytvořený začátkem srpna jednotkami 132. střelecké brigády, který byl zastaven na linii Nové Šachové – Zlatý Kolodjaz. Podle dostupných údajů se jednotkám 12. brigády Národní gardy „Azov“ podařilo dobýt vesnici Nové Šachové, zatímco 253. útočný prapor UDA „Arey“ postupuje z východu a nedávno obsadil Volodymyrivku, čímž zúžil základnu ruského průlomu na úsek široký asi 3 km. Snímky Sentinelu rovněž ukazují, že ukrajinské jednotky pronikly do lesního komplexu severovýchodně od Vilného a postupují směrem na Kučeriv Jar, kde údajně obklíčily 60–100 ruských vojáků, pravděpodobně ze 132. brigády. Koridor poblíž silnice Nové Šachové–Šachové je pod ukrajinskou palebnou kontrolou, což výrazně komplikuje zásobování ruských jednotek, i když nadále existuje možnost jejich doplňování drony či případné evakuace. Ruské letectvo se snažilo zastavit postup zhruba tuctem náletů pomocí pum FAB, avšak ukrajinské síly souběžně vedou vázací útoky podél lesního pásu severozápadně od Šachového. Přestože přesné složení útočných jednotek není jasné, do operace se kromě „Azovu“ zřejmě zapojují i další prapory a pluky ukrajinských útočných sil, jejichž cílem je nejen blokovat zbytky ruských jednotek, ale co nejrychleji dobýt Kučeriv Jar a definitivně zlikvidovat vzniklý “kotel”.
Belgorodská, Kurská a Sumská oblast jsou pro dnešek beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Hlybokého, Prylipek, ve Vovčansku a směrem na Fyholivku a Kutkivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje v okolí Kupjansku a v Zahryzovém.
V lymanském sektoru fronty se bojovalo v Hrekivce, u Karpivky a Ridkodubu, směrem na Šandryholové, u Kolodjaz, v Zaričném a směrem na Jampil.
V siverském sektoru fronty pokračovaly boje v Serebrjanském lese a ve směru na Perejzné.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se okupanti snažili postupovat ve Stupočkách a směrem na Predtečiné.
Doněcká fronta: U Torecku se bojovalo u Dilijivky a boje pokračovaly i západně od města a ve Ščerbinivce.
Okupanti dokončují přesun jednotek ze Sumské a Chersonské oblasti na donbaskou frontu. Ve směru na Konsťantynivku se snažili postupovat u Kleban-Byku a Katerynivky, tlačili však i u Rusyn Jaru, v okolí Poltavky, na Volodymyrivku a u Majaku. V pokrovském směru se bojovalo u Zapovidného, Zatyšoku, Sucheckého, Rodinského, v Novoeekonomičném a Myrolyubivce, v jejíž jižní části se okupantům podařilo postoupit. Dále se střety odehrávaly směrem na Promyn, v okolí Lysivky, Novoukrajinky, Zvirového a v Kotlyném i Udačném.
V novopavlivském směru okupanti útočili ve směru na Filji a Oleksandrohrad. Další boje pokračovaly u Voskresenky, Malijivky, Zaporizkého. Ukrajinským ozbrojeným silám se nejspíše podařilo zlikvidovat skupinu okupantů v Novoselivce a okupanti lehce postoupili u Komyšuvachy.
Jižní fronta: Ve směru na Orichiv pokračovaly boje u Stepového.
Krym: Ukrajinská skupina Primary, známá jako „Duchové“, zveřejnila 28. srpna záběry útoku bezpilotních prostředků na ruskou malou raketovou loď projektu 21631 Bujan-M v Azovském moři. Tyto korvety jsou vybaveny vertikálními odpalovacími zařízeními pro osm střel s plochou dráhou letu Kalibr, které Rusko pravidelně využívá k úderům proti cílům na Ukrajině. Podle zveřejněného materiálu první dron zasáhl loď v blízkosti radaru a druhý narazil do jejího boku. Přesný rozsah škod není potvrzen, nicméně ukrajinské zdroje uvádějí, že plavidlo muselo být po útoku staženo z operační oblasti.
Trump jedná s Evropany o nasazení amerických žoldnéřských firem na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podle deníku The Telegraph zvažuje se spojenci možnost vyslání amerických soukromých vojenských společností (PMC) na Ukrajinu. Podle zdrojů by jejich úkoly mohly zahrnovat budování obranných struktur na frontové linii, výstavbu základen či ochranu amerických podniků působících na Ukrajině. Přítomnost Američanů by zároveň měla mít odstrašující účinek na Rusko – Moskva by se měla obávat přímé odvety ze strany USA. Plán je součástí širšího balíku bezpečnostních záruk, který připravuje „koalice ochotných“ vedená Velkou Británií a Francií. Konečné detaily – včetně hlídkování vzdušného prostoru, výcviku ukrajinských vojáků a námořní mise v Černém moři – mohou být zveřejněny už na přelomu srpna. Podle strategie má hlavní roli i nadále hrát ukrajinská armáda, posílená západním výcvikem a novou výzbrojí. Evropské státy zároveň uvažují o vytvoření demilitarizovaného pásma mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami, které by střežily mírové síly přijaté oběma stranami. Další evropské kontingenty by se mohly rozmístit hlouběji v týlu a tvořit třetí obrannou linii. V plánu je i ochrana ukrajinského vzdušného prostoru, aby se mohly postupně obnovit civilní lety – nejprve na letištích v západní části země. Součástí návrhu je rovněž turecká námořní mise v Černém moři zaměřená na bezpečnost lodní dopravy. Nicméně, jak The Telegraph podotýká, mezi evropskými činiteli panují pochyby, zda se tato opatření vůbec podaří realizovat. Klíčovou podmínkou zůstává příměří – a není jasné, zda je ruský prezident Vladimir Putin ochoten na něj přistoupit.
Rosněfť hlásí propad zisku, může za to prý OPEC+. Generální ředitel ruského ropného gigantu Rosněfť Igor Sečin oznámil, že čistý zisk společnosti v prvním pololetí 2025 klesl o více než 68 %. Informovala o tom agentura Reuters. Sečin připisuje dramatický pokles příjmů nízkým cenám ropy, způsobeným zejména zvýšenou těžbou ze strany Saúdské Arábie a dalších členů kartelu OPEC. Podle něj přebytek na globálním trhu s ropou ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku dosáhne 2,6 milionu barelů denně a v roce 2026 by měl klesnout na 2,2 milionu barelů denně. Reuters podotýká, že jde o první náznak obav z Moskvy ohledně strategie OPEC+, který v posledních měsících výrazně zvyšuje těžbu. Podle zdrojů agentury Rusko na jednáních kartelu už dříve vyjadřovalo nesouhlas s rychlejším růstem produkce, nakonec jej ale vždy podpořilo.
Washington schválil prodej náhradních dílů k systému Patriot a služeb Starlink pro Ukrajinu. Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej náhradních dílů k protivzdušným systémům Patriot v hodnotě zhruba 179,1 milionu dolarů. Oznámil to Úřad pro vojenskou spolupráci ministerstva obrany USA. Balík zahrnuje jak utajené, tak neutajené náhradní díly, technickou podporu, softwarové aktualizace, modernizační sady, testovací a komunikační zařízení, integrační služby i programy pro provozní dohled. Podle prohlášení transakce „posílí bezpečnost partnerské země, která je klíčovým prvkem politické stability a hospodářského pokroku v Evropě,“ a zároveň nijak neomezí obranné schopnosti Spojených států. Kromě toho schválilo americké ministerstvo zahraničí také prodej služeb satelitní komunikace Starlink a související techniky v hodnotě 150 milionů dolarů.
Samohybné houfnice RCH 155 určené pro Ukrajinu procházejí v současnosti procesem úprav podle zkušeností a požadavků z fronty. Výrobce KNDS uvedl, že systémy jsou modifikovány v úzké spolupráci s ukrajinskou armádou, přičemž jedním z klíčových úkolů je jejich plná integrace do národního systému velení a řízení bojiště. Podle šéfa německé pobočky Ralfa Ketzela je nutné vyřešit několik technických problémů, avšak práce pokračují a cílem je zajistit okamžitou bojeschopnost houfnic po dodání. Ukrajina si původně objednala 18 kusů v září 2022, následně navýšila objednávku na 54, což odpovídá výzbroji tří dělostřeleckých praporů. Výroba začala v lednu 2023 a první symbolické předání proběhlo v lednu 2025 v Kasselu, nicméně plánované dodání šesti houfnic v první polovině roku se zpozdilo a jejich předání se očekává až po dokončení výcviku v Idar-Oberstein, tedy spíše na konci roku 2025. Další série mají být dodávány postupně až do konce roku 2027.
Litva oznámila plán vyškolit do roku 2028 celkem 22 tisíc obyvatel v oblasti konstrukce a obsluhy dronů, kteří by v případě ruského útoku tvořili základ tzv. „civilního odporu“. Program má zahrnout 15 tisíc dospělých a 7 tisíc školáků a bude podpořen vybudováním devíti specializovaných výcvikových center zaměřených na využití bezpilotních prostředků. Cílem je vytvořit širokou základnu obyvatel schopných zapojit se do podpůrných i přímých aktivit v rámci obrany země.
Ve Švédsku bylo dokončeno první bojové vozidlo pěchoty CV90 určené pro Armádu České republiky, která má objednáno celkem 246 kusů za 59,7 miliardy korun. Z toho bude 39 vozidel vyrobeno přímo ve Švédsku, přičemž několik z nich poslouží k testování, a následně se výroba přesune do Česka do státního podniku VOP CZ. Ten zajistí finální kompletaci, lakování a závěrečné zkoušky před předáním vozidel vojákům. V České republice vznikne 207 strojů, přičemž domácí průmysl se bude podílet i na vývoji zdravotnické verze a dělostřelecké pozorovatelny. Do programu se zapojí minimálně 20 českých firem, které získají příležitost podílet se i na produkci pro další zákazníky. První obrněnce mají dorazit do ČR už v příštím roce, zatímco hlavní sériové dodávky budou probíhat mezi lety 2027 a 2030.
Britské ministerstvo obrany zahájilo projekt NIGHTFALL, jehož cílem je během devíti měsíců vyvinout novou taktickou balistickou střelu s doletem přes 600 km, odpalovanou z mobilní platformy. Podle zveřejněných požadavků má střela nést hlavici o hmotnosti 400–500 kg s přibližně 300 kg výbušnin a využívat kvazibalistickou trajektorii s manévrováním v závěrečné fázi letu, což umožní dosáhnout přesnosti zásahu s odchylkou maximálně 5 metrů. Systém má být odolný vůči rušení a funkční i bez satelitní navigace, přičemž se počítá s minimalizací multispektrální signatury, což může znamenat využití stealth technologií. Odpalovací zařízení musí být schopné nést minimálně dvě rakety, připravit se k odpalu do 15 minut od zastavení a po odpálení opustit palebnou pozici do 5 minut.
Francouzská armádní zdravotnická služba zahájila reorganizaci svých zdravotnických středisek s cílem připravit se na případné nasazení v konfliktu vysoké intenzity, přičemž první pilotní oblastí je Marseille a celý proces má být dokončen do roku 2027. Podle generála Stéphaneho Groëna „hypotéza rozsáhlého zapojení francouzských ozbrojených sil do konfliktu vysoké intenzity není nereálná“ a v případě účasti Francie v rámci koaličních operací by bylo nutné počítat s významnými ztrátami.
Společnost Rheinmetall otevřela v Unterlüssu v Dolním Sasku největší muniční továrnu v Evropě, která se rozkládá na ploše 30 000 m² a zaměstná 500 lidí. Investice dosáhla téměř půl miliardy eur a závod se zaměří na výrobu dělostřelecké munice ráže 155 mm, později i na rakety. Sériová výroba má začít v nejbližších týdnech – ještě letos se očekává produkce 25 tisíc kusů, v roce 2026 pak 140 tisíc a do roku 2027 až 350 tisíc kusů ročně. Celková kapacita všech závodů Rheinmetallu má v roce 2026 dosáhnout 1,5 milionu kusů ročně. Slavnostního otevření se zúčastnili německý ministr obrany Boris Pistorius, vicekancléř Lars Klingbeil a generální tajemník NATO Mark Rutte, přičemž vedení koncernu zdůraznilo, že továrna vznikla na základě dohody s německým ministerstvem obrany v rámci zvláštního fondu 100 miliard eur určeného na posílení Bundeswehru. Závod má zpočátku pokrývat především německé zakázky, avšak podle šéfa Rheinmetallu Armina Pappergera lze podobné projekty očekávat i v dalších evropských zemích, například v Litvě.
Německo schválilo modernizaci flotily stíhaček Eurofighter Typhoon prostřednictvím nákupu 90 zaměřovacích modulů Litening 5 od izraelské společnosti Rafael, jak bylo oznámeno 26. srpna 2025. Litening 5 integruje elektrooptické a infračervené senzory, duální laserové značkovače a volitelný radar se syntetickou aperturou, což umožňuje přesné vyhledávání a sledování cílů i v nepříznivých podmínkách. Podporuje širokou škálu přesně naváděné munice, včetně JDAM GBU-54, Paveway IV a střel Taurus KEPD 350, a poskytuje video ve vysokém rozlišení v reálném čase, čímž výrazně zkracuje čas mezi detekcí a zásahem cíle. Luftwaffe provozuje přibližně 138 Eurofighterů a hodnocení NATO opakovaně upozorňovalo na absenci schopností nezávislého přesného zaměřování, což omezovalo samostatné úderné operace německých jednotek. Zařazení Liteningů 5 tuto mezeru eliminuje a umožní německým letkám provádět nezávislé údery i efektivnější podporu přímých pozemních operací. Kontrakt v hodnotě 350 milionů eur tak představuje významný krok v posílení schopností Luftwaffe a přispívá k celkové efektivitě aliančních sil NATO.
Německá spolková vláda schválila návrh zákona o modernizaci vojenské služby (WDModG), který má od 1. ledna 2026 zavést nový model náboru do Bundeswehru bez nutnosti měnit ústavu. Všichni muži ve věku 18–25 let obdrží dotazník ve formě QR kódu, jehož vyplnění bude povinné, zatímco u žen zůstane dobrovolné. Od července 2027 budou muži narození v roce 2008 povinni podstoupit lékařskou prohlídku, čímž vznikne databáze potenciálně nasaditelných osob. Nová služba bude dobrovolná a atraktivnější díky finančním pobídkám, přičemž se hovoří o čistém platu kolem 2 300 eur. Délka služby má být flexibilní od 6 do 23 měsíců, s možností pokračovat až 25 let či přejít na kariéru vojáka z povolání. Náborové výsledky v roce 2025 již zaznamenaly 28% nárůst, tedy o 2 000 vojáků více než loni, a ministerstvo obrany očekává příští rok až 20 000 nových vojáků. Návrh však obsahuje i pojistku – v případě nedostatečného zájmu či zhoršení bezpečnostní situace by vláda mohla se souhlasem Bundestagu nařídit obnovení povinné základní služby. CDU/CSU prosazují, aby se povinná služba obnovila automaticky, pokud Bundeswehr nesplní cíle. Návrh zákona nyní míří do Bundestagu, kde lze očekávat pozměňovací návrhy a širší politickou debatu o budoucnosti branné povinnosti v Německu.
Nedávno jsme se zde několikrát věnovali ruskému hornictví, dnes se zaměříme na další s tradičních sektorů ruského těžkého průmyslu, tedy hutnictví. I tento sektor se v současné době nachází v nejhlubší krizi od počátku ruské invaze na Ukrajinu, přičemž tyto údaje zveřejnila státní agentura Rosstat prostřednictvím ministerstva hospodářského rozvoje – a jedná se tedy o zcela oficiální údaje.
Celková hutní produkce klesla v červenci 2025 v meziročním srovnání o více než 10%. Přičemž se nejedná o náhlý pokles, výkon ruského hutnictví setrvale klesá již od konce roku 2024. Hlavními příčinami této krize jsou podle ruských expertů zejména západní sankce, a to hlavně embargo EU na import hutních výrobků, což v roce 2024 vedlo k celkovému poklesu exportu ve srovnání s rokem 2022 o přibližně jednu třetinu. Dříve proklamované přeorientování Ruska na asijské trhy se nepodařilo zejména z toho důvodu, že došlo ke krizi ve stavebnictví v Číně, což způsobilo převis nabídky nad poptávkou na čínském trhu.
K tomu se přidal i pokles domácí poptávky po hutní produkci jak ve stavebnictví, tak i ve strojírenské výrobě, neboť oba tyto sektory se v Rusku potýkají se strmým poklesem poptávky, což vedlo ke snížení poptávky po hutní produkci v těchto sektorech. Od počátku tohoto roku se k poklesu vnitřní poptávky přidalo značné omezení exportu, neboť vysoký kurz rublu způsobil, že jsou nyní ruské hutní výrobky na mezinárodních trzích nekonkurenceschopné. Generální ředitel koncernu Severstal, Alexandr Ševelev, v rozhovoru uvedl, že by hutní průmysl potřeboval pokles kurzu rublu na úroveň 90 až 100 rublů za USD, a současně snížení základní úrokové sazby, aby měli společnosti z tohoto sektoru lepší přístup k úvěrům.
Pokud se podíváme na údaje konkrétních společností, uvidíme, že MMK (Magnitogorský metalurgický kombinát) snížil meziročně produkci oceli o 18%a litiny o 9%, a v současnosti se nachází ve ztrátě ve výši 5 miliard rublů. Hornický a hutnický kombinát Mečel snížil výrobu oceli o 11% a nachází se ve ztrátě 40 miliard rublů netto. TMK (trubnaja metalurgičeskaja kompania, největší výrobce ocelových trubek v Rusku) eviduje pokles prodeje trubek o 18% (přičemž bezešvých o 22%) a nachází se ve ztrátě přes 3 miliardy rublů.
Severstal, největší hutní kombinát v Rusku, se nachází ve ztrátě ve výši téměř 30 miliard rublů a Ševelev varoval, že celý sektor nemusí najít odběratele pro přibližně 6 milionů tun hutních výrobků, tedy přibližně 10% celkové produkce roku 2024, což bude znamenat nutnost uzavření některých provozů. Přičemž pokud by došlo k ukončení konfliktu, došlo by k dalšímu snížení vnitřní poptávky, neboť by se snížily dodávky pro zbrojní výrobu. Ruský hutní sektor se tak nyní nachází v situaci, kdy potřebuje státní podporu, ta se ale vzhledem k rostoucímu schodku státního rozpočtu omezí maximálně na několik vybraných hutních závodů, a ve zbytku sektoru se v budoucnu krize ještě dále prohloubí.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) a zpravodajská služba Šin Bet oznámily, že během dneška provedly letecký útok na vysokého představitele Hamasu v Gaze. Podle úřadů byly přijaty opatření ke snížení rizika civilních obětí, včetně přesných munic a leteckého dozoru, doplněného o další zpravodajské informace. Podle několika izraelských médií byl cílem útoku dlouholetý mluvčí ozbrojeného křídla Hamasu, známý pod bojovým jménem Abu Obeida. Abu Obeida, jehož skutečné jméno je Hudayfa Samir Abdallah al-Kahlout, se vždy objevuje zakrytý maskou a je v pásmu Gazy považován za symbol.
Balistická raketa vypálená jemenskými Husíji, podporovanými Iránem, na Izrael v noci nezasáhla cíl, uvedli armádní představitelé. Podle hebrejských médií raketa dopadla v Saúdské Arábii v Izraeli nevyvolala žádné poplachy. K útoku došlo po čtvrtečních izraelských náletech, které zabily několik vysokých představitelů Hútíů. Od 18. března, kdy Izraelské obranné síly obnovily ofenzívu proti Hamasu v Pásmu Gazy, Hútíové vypustili na Izrael 72 balistických raket a minimálně 23 dronů. Některé rakety minulily cíl.
Jemenské hnutí Husíjů, podporované Iránem, poprvé přiznalo, že při izraelském útoku v hlavním městě Saná zahynul premiér Ahmed al-Rahawi spolu s několika dalšími ministry. „Oznamujeme mučednictví bojovníka Ahmeda Ghaleba Nassera Al-Rahawiho… spolu s několika jeho kolegy z vlády, kteří byli cílem zrádného izraelského zločinného nepřítele,“ uvedl vůdce Húthí Mahdi al-Mashat ve svém prohlášení. Al-Rahawi, který byl premiérem vlády Húthí od srpna 2024, byl zabit při rutinní pracovní schůzce, kde vláda hodnotila své činnosti a výkony za uplynulý rok. Podle prohlášení rebelů byli během útoku zasaženi i další členové jeho vlády. Izraelská armáda (IDF) odhaduje, že při čtvrtečních útocích mohli zahynout všichni členové kabinetu Húthí, včetně premiéra a 12 dalších ministrů. Tento odhad však není konečný, protože IDF stále vyhodnocuje důsledky útoků. Útoky z čtvrtka byly již 16. izraelským zásahům proti Húthí v Jemenu, který se nachází asi 1 800 kilometrů (1 100 mil) daleko.
Sýrie: Podle místních zdrojů provedly Syrské demokratické síly (SDF) rozsáhlé razie v Hasace a vyhlásily zákaz vycházení v několika oblastech. Na hlavních silnicích byly zřízeny kontrolní stanice a bezpečnostní jednotky pokračovaly v prohlídkách v jižních čtvrtích města. Podle jiného místního zdroje se do operace zapojilo přibližně 5 000 příslušníků bezpečnostních sil, kteří provedli razie a zadrželi i civilisty. Během operace bylo zadrženo 35 osob v Hasace a okolních severovýchodních oblastech.
Téhož dne provedly bezpečnostní síly Syrského ministerstva vnitra v provincii Tartús ve spolupráci s příslušníky Ministerstva obrany zásah na farmě, kterou používala ilegální skupina k páchání zločinů. Během ranní operace byly na místě nalezeny zbraně a munice, které byly zabaveny. Farma sloužila nejen k vojenským aktivitám, ale i jako zdravotní stanice pro bojovníky této skupiny.
Podle deníku L’Orient-Le Jour, reagoval libanonský vůdce drúzů Walid Džumblat na výzvu syrského drúze Hikmata al-Hidžrího k vytvoření samostatného drúzského regionu v provincii Suvajda. Džumblat prohlásil, že tato provincie je neodmyslitelnou součástí Sýrie. Vyzval však k vyšetření červencových střetů v Suvajdě, k úsilí o smíření a k větší účasti drúzů v státních institucích.
Somálsko: V oblastech Karan, Herwa a v oblasti Džarsbali v hlavním městě Mogadišu došlo k výbuchům, které provedli džihádisté z hnutí Al-Šabáb. Cílem byly shromáždění a dva kontrolní stanoviště vládních sil. Hlásí se oběti na životech a materiální škody.
Z dalších zpráv, Spojené arabské emiráty přesunuly své turecké drony Bayraktar TB2 na letiště v Bosasu v Puntlandu, spolu s čínskými drony Wing Loong. Očekává se, že budou využívány pro leteckou podporu vojsk Puntlandu při operacích proti bojovníkům IS a v budoucnu také proti džihádistům z organizace Al-Šabáb.
Dnešní Třešnička™ bude jako korálek; jen navléknout. Marija Zacharovová dnes opět vyhrožuje Evropě „odvetnými opatřeními“, pokud se prosadí český návrh omezit volný pohyb ruských diplomatů. Jenže u nás to není žádná „česká fantazie“, ale tvrdá zkušenost: víme, jak takový „diplomat“ umí odpálit muniční sklad ve Vrběticích a ještě se tvářit, že přijel na prohlídku památek. Když stát, který posílá své emisary s diplomatickým pasem a kufříkem plným výbušnin, mluví o reciprocitě, je to groteskní. Rusko si stěžuje, že prý omezujeme volnost pohybu – ale co my? My jsme tu měli mrtvé, rozmetané haly, škody za miliardy a cynické popírání. To není diplomacie, to je státem řízený terorismus pod zástěrkou Vídeňské úmluvy. Poláci to už pochopili, proto ruské diplomaty drží na krátkém vodítku. A pokud má být Evropa bezpečná, nezbývá než následovat. Protože kdo jednou nechá ruského „diplomata“ jezdit bez omezení, riskuje, že další Vrbětice už nebudou jen v učebnicích, ale znovu v titulcích.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
