(1 622 slov, doba čtení 9 minut)
V noci na 1. září podnikly ruské jednotky další masivní útok proti Ukrajině. Podle Velitelství ukrajinského letectva protivzdušná obrana zneškodnila 76 ze 86 íránských dronů Šáhed a jejich imitátorů, které okupanti vypustili. Drony startovaly z ruských oblastí Kursk, Orel, Brjansk, Millerovo a Primorsko-Achtarsk, ale také z letiště Hvardijske na dočasně okupovaném Krymu. Navzdory úspěšnému odražení bylo zaznamenáno deset zásahů na šesti místech v různých regionech země.
Belgorodská, Kurská a Sumská oblast jsou pro dnešek beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Hlybokého, ve Vovčansku, u Fyholivky, Zapadného a u Krasného Perše.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo v okolí Kupjansku, u Synkivky, Stepové Novoselivky a u Zeleného Haje.
V lymanském směru probíhaly střety u Ridkodubu, Karpivky, Šandryholového, Kolodjaz a ve směru na Japil.
V siverském sektoru fronty Rusové útočili v Serebrjanském lese, u Hryhorivky, Serebrjanky a ve směru na Perejzné.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Bilé Hory a směrem na Predtečiné.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovaly boje u Dilijivky a západně od města.
Ve směru na Konsťantynivku se okupanti snažili postupovat u Rusyn Jaru, Poltavky, směrem na Volodymyrivku a u Majaku. Na pokrovském sektoru fronty pokračovaly boje u Noveho Šachového, Zapovidného, Sucheckého, v Novoeekonomičném, Myrolyubivce, směrem na Promyn a u Suchého Jaru. Okupantům se podařilo získat pozice v Novoukrajince a bojovalo se i v severní části Zvirového, v Kotlyném a v Udačném.
Jižně od Pokrovsku se bojovalo u Horikového a v novopavlovském směru okupanti tlačili u Dačného, který je i přes vyvěšení ukrajinské vlajky zemí nikoho, dále tlačili u Filiji a Jalty. Dále se bojovalo u Tolstého, směrem na Oleksandrohrad, u Voskresenky, a okupanti postupovali u Malijivky, a Komyšuvachy, kterou nyní celou drží okupanti.
Jižní fronta: Ve směru Orichiv se okupanti pokoušeli postoupit u Kamjanského.
Letadlo šéfky Evropské komise muselo přistát s papírovými mapami kvůli ruskému rušení GPS. Letadlo přepravující předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen muselo při přistání v bulharském Plovdivu použít papírové mapy poté, co v oblasti selhaly navigační systémy. Podle Financial Times a Reuters je důvodem ruské rušení GPS. Incident se odehrál 31. srpna odpoledne. Při přiblížení k letišti ztratila posádka přístup k satelitní navigaci – GPS signál v celé oblasti byl vypnut. Stroj tak více než hodinu kroužil nad letištěm, než se pilot rozhodl přistát manuálně s pomocí analogových map. Bulharské řízení letového provozu potvrdilo, že od února 2022 zaznamenává prudký nárůst rušení i falešného „spoofingu“ signálů, což narušuje provoz leteckých i pozemních systémů. Kreml jako obvykle odmítl odpovědnost. „Vaše informace nejsou správné,“ uvedl pro Financial Times mluvčí Dmitrij Peskov. Von der Leyen přiletěla z Varšavy na setkání s bulharským premiérem Rosenem Željazkovem a k návštěvě místní muniční továrny. Její cesta je součástí turné po „frontových státech EU“, během něhož jedná o posílení obranyschopnosti bloku v reakci na ruskou válku proti Ukrajině.
Slovenský premiér Robert Fico potvrdil, že v nejbližších dnech zamíří do Číny, kde se zúčastní oslav výročí kapitulace Japonska ve druhé světové válce. Při této příležitosti se setká s čínským diktátorem Si Ťin-pchingem, ruským diktátorem Vladimirem Putinem a dalšími odpůrci západu, jako jsou političtí vůdci Íránu, Severní Koreje nebo Myanmaru. Fico zároveň uvedl, že 5. září plánuje schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, podrobnosti k jednání ale neuvedl. Ve svém projevu ke Dni ústavy Slovenska premiér zdůraznil, že největší břemeno druhé světové války podle něj nesly národy bývalého Sovětského svazu a Číny. „Proto vůbec nechápu, proč se z celé Evropské unie do Číny vydá jen Slovensko,“ prohlásil. Podle Fica se dnes vytváří „nový světový řád, pravidla multipolárního světa a nová rovnováha sil, která je zásadní pro mezinárodní stabilitu“. Účast na takových diskusích je podle něj projevem dialogu, nikoliv „uraženého dítěte“, jak se podle něj chová Evropská unie. Dodal také, že o své cestě informoval vysokou představitelku EU pro zahraniční politiku Kaie Kallas.
Bývalý ukrajinský prezident Janukovyč se znovu objevil na videu. Ruská státní propagandistická agentura RIA Novosti zveřejnila záznam, na němž vystupuje svržený ukrajinský exprezident Viktor Janukovyč. Minutové video ukazuje politika v obleku před bílou zdí s pokojovou rostlinou, jak monotónně předčítá připravený text. Janukovyč v prohlášení tvrdí, že „cíleně pracoval na přiblížení Ukrajiny k Evropské unii“, ale „Evropané se zachovali nesprávně“. Zároveň zdůraznil, že byl „vždy kategorickým a přesvědčeným odpůrcem vstupu Ukrajiny do NATO“. Formát i obsah záznamu naznačují, že jde o reakci na nedávné výroky Vladimira Putina. Není však jasné, co Janukovyče k veřejnému vystoupení přimělo, kde se nachází ani kdy bylo video natočeno.
Dnes poukážeme na to, jak se zhoršuje finanční situace ruských obyvatel, a to na základě toho, jak meziročně vzrostl objem půjček od nebankovních společností. V posledních týdnech rekordně vzrostl počet mikropůjček, které rodiče školáků použili k tomu, aby mohli svým dětem pořídit výbavu nutnou do nového školního roku. Ještě v minulém roce tvořily mikropůjčky pro nákup školních potřeb přibližně 3%, celkového objemu mikropůjček, letos se jejich podíl zvýšil na přibližně 5% a tyto mikropůjčky dosáhly objemu několika desítek miliard rublů.
Podle informací centrální banky dosáhl celkový objem udělených mikropůjček pouze za druhé čtvrtletí roku 2025 úrovně 533 miliard rublů (tedy v přepočtu přibližně 140 miliard Kč), přičemž celkový objem mikropůjček byl k 30.6. na úrovni 739 miliard rublů (tedy necelých 200 miliard Kč). U celkového objemu mikropůjček můžeme sledovat setrvalý rostoucí trend minimálně od roku 2018, přičemž ale tento trend v posledním roce značně zrychlil – před rokem byl k 30.6. celkový objem mikropůjček 505 miliard rublů, v předválečném roce 2021 byl k 30.6. 287 miliard rublů a v roce 2018 pouze 134 miliard rublů.
Roste nejen celkový objem mikropůjček, ale také jejich úrokové sazby. 44% mikropůjček udělených ve druhém čtvrtletí 2025 je úročeno sazbou více než 250% ročně, 33% sazbou od 40 do 100% a pouze necelých 8% celkového objemu je úročeno sazbou pod 40% ročně. Z těchto statistik můžeme vidět, že i přes snahu centrální banky omezit zadlužování ruské populace využívá služeb nebankovních společností stále více lidí, což ukazuje jejich zoufalou finanční situaci, pakliže jsou běžně ochotni přistoupit i na půjčku s úročením přes 250% ročně.
Takto vysoký úrok přináší také vysoké riziko pádu do dluhové pasti, který může vést k půjčkám u neregistrovaných společností, jejichž podmínky pro udělení půjčky jsou sice ještě benevolentnější než u nebankovních společností, metody vymáhání dlužných částek jsou ale u těchto organizací známé svou brutalitou. Celkové zhoršování finanční situace ruské populace můžeme tak sledovat, dalo by se říci, v přímém přenosu.
Izrael: Na včerejším večerním zasedání vlády varoval náčelník generálního štábu IDF Ejal Zamir, že plán na dobytí Gazy povede k plné izraelské okupaci Pásma. „Směřujete k vojenské správě. Váš plán nás k tomu vede. Uvědomte si důsledky,“ řekl Zamir. Podle něj dobytí Gazy, následované útoky na uprchlické tábory ve střední části pásma, zanechá civilní správu výhradně v rukou armády. Vládní tajemník Jossi Fuchs oponoval, že rozhodnutí o neustanovení vojenské vlády už padlo. Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir navrhl místo toho „podporovat dobrovolnou emigraci“. Zamir znovu varoval před následky, na což ministr financí Bezalel Smotrich odpověděl: „Rozhodnutí už jsme přijali.“ Ben Gvir poté navrhl hlasování o částečné dohodě na propuštění rukojmích, aby ukázal, že kabinet je proti. Premiér Netanjahu to odmítl s tím, že žádná dohoda na stole není, čímž de facto smetl návrh zprostředkovatelů, který Hamas nedávno přijal. Izrael nadále trvá na úplné dohodě: složení zbraní Hamasem a propuštění všech rukojmích.
Sýrie: Ruské ozbrojené síly dopravily do letiště ve městě El-Kámišlí novou techniku, včetně obrněných vozidel Typhoon, která využívají k hlídkování. Letiště, jehož infrastrukturu Rusové nedávno rozšířili.
Současně Syrské demokratické síly (SDF) podnikly rozsáhlou operaci proti bojovníkům Islámského státu v provincii Hasaka. Do 14 hodinové akce se zapojilo přes 3000 příslušníků arabských a kurdských jednotek. Výsledkem bylo zadržení 51 podezřelých a zabavení velkého množství zbraní a vybavení. Podle SDF se podařilo zasáhnout jak aktivní, tak spící buňky ISIS. Zůstává však nejasné, zda zadržení skutečně patří k této teroristické organizaci.
Irák: Irácká národní zpravodajská služba oznámila dopadení rozsáhlé finanční sítě Islámského státu, která měla na starosti pašování bojovníků přes hranice jednotlivých států. Zadržení proběhla v několika zemích západní Afriky. Podle dostupných informací tato buňka plánovala útoky na evropské státy a irácké zájmy v zahraničí.
Pákistán: Dnes ráno kolem šesté hodiny zaútočili bojovníci zakázaného hnutí Tehrík-e-Talibán Pákistán (TTP) na vojenský hostel v oblasti Umar Chán Kalé, provincie Chajbar Paštúnchwá. Útočníci použili lehké i těžké zbraně. Podle dostupných informací může být mezi vojáky několik obětí.
Libye: V noci z 31. srpna na 1. září došlo v libyjské Misuratě k výbuchu skladu munice. Podle různých zdrojů bylo zraněno 6 až 16 lidí. Příčina exploze se vyšetřuje, objevily se však spekulace o možném konfliktu mezi dvěma ozbrojenými skupinami.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že pomocí nástražného výbušného zařízení zasáhla kolonu malijské armády (FAMa) a ruského Africa Corps poblíž města Koutiala. Jde už o čtvrtý podobný útok během posledních dní.
Mezitím, Batalion Ililou N’Azawad (součást FLA) zveřejnil video, na kterém jsou vidět dva maskované vozy, jeden z nich Toyota Land Cruiser. Vedle nich odpočívají ozbrojenci, zřetelně je vidět i kulomet PKM.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
