(3 002 slov, doba čtení 16 minut)
V noci na 28. září podnikla ruská armáda jeden z dosud největších kombinovaných útoků proti Ukrajině. Podle ukrajinského letectva bylo na zemi i ve vzduchu detekováno 643 prostředků – především 593 dronů typu Šáhed, Geran a dalších, dále dva reaktivní drony typu „Banderol“, dvě rakety Kinžal, 38 střel s plochou dráhou letu Ch-101 a osm střel Kalibr odpálených z lodí v Černém moři. Hlavním cílem útoku byla ukrajinská metropole Kyjev.
Ukrajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů sestřelila nebo potlačila 611 cílů: 566 dronů, oba reaktivní drony, 35 střel Ch-101 a všech osm střel Kalibr. Přesto došlo k zásahům – pět raket a 31 dronů dopadlo na 16 lokalitách, na dalších 25 místech byly hlášeny dopady trosek. Útok si vyžádal škody i oběti.
Polské ozbrojené síly oznámily, že v noci vyslaly letouny k ochraně vzdušného prostoru poté, co Rusko podniklo další rozsáhlé útoky proti Ukrajině. Podle Flightradar24 byl minimálně do 6:00 SELČ uzavřen vzdušný prostor v okolí Lublinu a Řešova (Rzeszów) kvůli „neplánované vojenské aktivitě související se zajištěním bezpečnosti státu“. Oblast Řešova je klíčovým uzlem pro přepravu vojenské pomoci Ukrajině a podobná opatření polské armády se v posledních měsících opakují vždy při masivnějších ruských vzdušných útocích na sousední Ukrajinu.
Belgorodský, Kurský a Sumský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo ve Vovčansku, u Krasného Peršeho a směrem na Dorošivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru včera okupanti útočili směrem na Petropavlivku, Piščané a Bohuslavku.
V lymanském směru pokračovaly boje u Šandryholovového, Kolodjaz, v Torském a Zaričném.
V siverském směru okupanti tlačili v Serebrjanském lese u Serebrjanky, Dronivky a směrem na Fedorivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru fronty probíhaly boje v okolí Stupoček.
Doněcká fronta: U Torecku se okupanti snažili postoupit v okolí Oleksandro-Šultyného, směrem na Pleščijivku a ve Ščerbynivce.
Ve směru na Konsťantynivku se bojovalo v Jablunivce, v okolí Rusyn Jaru a směrem na Volodomyrivku. V Pokrovském směru ukazují útoky ukrajinských dronů, že se okupanti dostali do areálu skladu jílu ve východní části vesnice Dorožné. Nechceme dělat předčasné závěry, ale je čím dál tím víc jasné, že zprávy některých pro ukrajinských účtů o obklíčených okupantech v této části fronty je třeba brát s velkou rezervou. Navíc se bojovalo u Zapovidného, Krasného Lymanu, v Sucheckém, Novoekonomickém, Mykolajivce, u Lysivky, ve Zvirovém a Kotlyném. Okupantům se podařilo postoupit v Udačném a drží nyní většinu vesnice.
Jižně od Pokrovsku okupanti útočili u Novomykolajivky a západně od Kotljarivky. Ve směru na Novopavlivku se bojovalo u Dačného a útoky ukrajinských dronů na okupanty v Ivanivce potvrzuje, že Rusové drží pozice v této vesnici. Dále se bojovalo u Piddubného, Novoselivky, Sičnevé, Malijivky Sosnivky a Berezového. Okupantům se podařilo postoupit u Kalynivského a Novohryhorivky.
Jižní fronta: Poměrně těžké boje pokračují u Poltavky a okupanti se snažili postoupit i ve směru na Novodanylivku, Novoandrijivku, u Stepového a Kamjanského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
V pátek 26.9. byl zraněn brigádní generál Roman Hyťha, šéf sekce zpravodajského zabezpečení Armády ČR. Podle deníku Aktuálně.cz byl 47letý generál 26. září hospitalizován po útoku nožem. Generální štáb potvrdil, že došlo k „incidentu mezi dvěma vojáky“ a případ nyní vyšetřuje vojenská policie. Hyťha sám uvedl, že byl nevyprovokovaně napaden a utrpěl zranění, další podrobnosti vzhledem k vyšetřování nekomentoval. Incident se podle médií odehrál v restauraci či baru, kde na něj zaútočil muž, kterého údajně vůbec neznal. Generál se snažil čepel zachytit rukou, což vedlo k vážnému zranění, kvůli němuž musel podstoupit operaci. Brigádní generál Hyťha patří k nejvýznamnějším postavám velení české armády, má zkušenosti ze šesti misí v Afghánistánu a dnes zodpovídá za zavádění dronů do výzbroje. Je také blízkým spolupracovníkem náčelníka Generálního štábu Karla Řehky.
Americký viceprezident J.D. Vance uvedl, že Washington zvažuje možnost předání střel Tomahawk NATO, které by je následně mohlo dodat Ukrajině. Konečné rozhodnutí však zůstává na prezidentu Donaldu Trumpovi. V rozhovoru pro stanici Fox News Vance poznamenal, že USA tuto otázku „zkoumají“ a zároveň dodal, že Washington bere v úvahu i žádosti evropských zemí. Podle něj současná politika amerického prezidenta vůči Ukrajině a Rusku přiměla Evropany „zapojit se vážněji“, což podle viceprezidenta ukazuje, že i Evropa „nese svůj díl rizik“. „Budeme na tom dál pracovat. Ale naše jednoduché sdělení nyní zní: Rusové mnoho nezískají. Tato válka je pro jejich ekonomiku katastrofou. A musí si položit otázku: Kolik lidí jsou ještě ochotni ztratit? A kolik dalších jsou ochotni zabít pro velmi malou vojenskou výhodu?“ řekl Vance. Připomeňme, že deník Telegraph dříve informoval, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o poskytnutí střel dlouhého doletu Tomahawk.
V Moldavsku dnes 28. září začaly parlamentní volby, ve kterých si občané volí 101 poslanců na příští čtyři roky. Volební místnosti se otevřely v 7:00 a uzavřou se ve 21:00. Ústřední volební komise schválila také seznam 301 volebních místností v 41 zahraničních zemích a samostatně otevřela 12 volebních místností pro obyvatele Podněstří. O hlasy voličů se uchází 15 politických stran, 4 volební bloky a 4 nezávislí kandidáti. Volební práh je stanoven na 5 % pro strany, 7 % pro bloky a 2 % pro nezávislé kandidáty. Prezidentka Maia Sandu už odevzdala svůj hlas a vyzvala občany, aby přišli k volbám a bránili demokracii: „Moldavsko, náš drahý domov, je v nebezpečí a potřebujeme každého z vás. Svým hlasem jej můžete zachránit. Zítra už může být pozdě.“
Ministerstvo zahraničí Moldavska oznámilo, že během parlamentních voleb začaly na zahraničních volebních okrscích přicházet zprávy o údajném nastražení výbušnin. Podle prohlášení ministerstva byly takové incidenty zaznamenány v Bruselu, Římě, Janově, Bukurešti, Asheville a španělském Alicante. Moldavská diplomacie uvedla, že podobná hlášení jsou součástí ruského vměšování do volebního procesu v Moldavsku. „Státní instituce byly na takový scénář připraveny, nastavili jsme jasné postupy a spolupracujeme s partnery z jiných zemí, aby volební proces neutrpěl. Vyzýváme všechny občany, aby se řídili doporučeními úřadů a oficiálními informacemi a pokračovali v poctivém hlasování,“ zdůraznilo ministerstvo.
Polsko, ačkoliv se stalo lídrem NATO v poměru obranných výdajů k HDP a v roce 2025 dosáhlo rekordních 4,48 %, nadále čelí kritice za nízké investice do výzkumu, vývoje a inovací. Většina prostředků je směrována na rychlé nákupy zahraniční techniky a munice, což znamená významný odliv kapitálu do zahraničí a jen minimální posílení domácí technologické základny. Na výzkum a vývoj vyčleňuje Polsko v letošním roce pouze 0,85 % rozpočtu ministerstva obrany (včetně podpůrného fondu 0,7 %), což je výrazně méně než v případě zemí, které systematicky rozvíjejí vlastní kapacity – Jižní Korea (33 %), Tchaj-wan (22,5 %) nebo Turecko. Dokonce i Ukrajina, navzdory probíhající válce, dokáže vyčlenit téměř 20 % prostředků na inovace.
Německý koncern Rheinmetall založí v Lotyšsku společný podnik na výrobu 155mm dělostřelecké munice, jehož dohoda byla podepsána za účasti lotyšské premiérky; Rheinmetall Waffe Munition bude vlastnit 51 % podílu a lotyšská státní obranná korporace 49 %, investice činí 275 milionů eur, výstavba má začít na jaře 2026 a produkce přibližně rok poté s roční kapacitou „několika desítek tisíc“ granátů a vytvořením ~150 pracovních míst.
Finská společnost Patria a britská skupina Babcock International Group uzavřely dohodu o spolupráci na výrobě obrněných transportérů Patria 6×6, která navazuje na britské zapojení do mezinárodního programu CAVS (Common Armoured Vehicle System). Patria bude mít na starosti řízení projektu, vývoj a přizpůsobení platformy specifickým požadavkům britské armády, zatímco Babcock zajistí průmyslovou výrobu v souladu s britskou obranou strategií a poskytne podporu během celého životního cyklu vozidel. Transportéry Patria 6×6 mají postupně nahradit zastaralé pásové FV432 Bulldog a doplnit těžší kolová bojová vozidla Boxer, čímž vznikne ucelený mix střední a těžké obrněné techniky.
Bundeswehr zvažuje návrat ke koncepci těžkých bojových průzkumných útvarů a v rámci nových aliančních závazků plánuje zřídit dvě „bojové průzkumné“ brigády operující na úrovni sborů; tyto jednotky by kombinovaly lehké prapory s moderními průzkumnými vozidly a drony, střední prapory na kolových či pásových platformách (Boxer, Piranha, případně KF41 Lynx) a těžké prapory osazené tanky Leopard 2, přičemž každá brigáda by čítala odhadem 3–5 tisíc vojáků; cílem je vytvořit flexibilní, samostatně bojeschopné formace schopné průzkumu, krytí boků, působení jako předvoj nebo záložní síly v kontextu vysokointenzitního konfliktu, avšak realizace takového modelu bude náročná na personál, výcvik, logistiku a interoperabilitu a vyžaduje výrazné zvýšení stavu Heer z přibližně 62 tisíc na cílových ~150 tisíc, přičemž Berlín zatím oficiálně detaily odmítá zveřejnit z důvodu důvěrnosti aliančních plánů.
Britské námořnictvo oficiálně uvedlo do služby HMS Agamemnon, šestou útočnou jadernou ponorku třídy Astute, čímž se program dostává do své závěrečné fáze před dodáním poslední jednotky (HMS Agincourt). Slavnostní ceremoniál, jemuž předsedal král Karel III., zdůraznil význam ponorkových sil pro obrannou strategii Spojeného království – nejen jako klíčového prvku odstrašení, ale i jako nástroje pro projekci síly a podporu spojenců v rámci NATO. Paralelní zahájení stavby čtvrté strategické ponorky třídy Dreadnought ukazuje, že Londýn souběžně posiluje jak svou schopnost útočných operací, tak i kontinuitu jaderného odstrašení založeného na balistických střelách. HMS Agamemnon, s délkou 97 metrů, výtlakem 7 400 tun a reaktorem Rolls-Royce PWR2 schopným pohánět loď po celou dobu její životnosti bez výměny paliva, představuje technologický vrchol britského námořního inženýrství.
Německá společnost Gabler Naval Technology představila inovativní koncept bezpilotních podvodních systémů určených k odpalování z torpédometů ponorek, čímž otevírá novou dimenzi pro nasazení bezpilotních prostředků v podmořském boji. Průzkumný dron Ranger a útočný Raider jsou konstrukčně podobné elektrickým torpédům, ale s rozšířenou funkčností a schopností operovat samostatně i v součinnosti. Hlavní výhoda systému spočívá v minimalizaci rizika pro samotnou ponorku, která může zůstat ve skrytu, zatímco drony provedou průzkum i útok ve vzdáleném prostoru. Pokud bude Raider skutečně schopný zasahovat cíle v dosahu několika desítek kilometrů, bude představovat nový typ hrozby, na kterou současné námořní obranné systémy nejsou přímo stavěné.
Dnes se zaměříme na to, jak hluboko se ruské hospodářství přepnulo do „válečného režimu“. Odhady pro rok 2025 mluví o tom, že obrana s bezpečností požírají zhruba 8 % HDP a až 40 % federálního rozpočtu. Ještě před rokem 2022 dávalo Rusko na armádu přibližně 3–4 % HDP a ročně vyrábělo kolem 1,7 mil. civilních aut. Dnes běží na plné obrátky především zbrojní závody; výroba munice a techniky roste dvouciferným tempem, zatímco řada civilních odvětví padá.
Příjmová strana mezitím ztrácí dech. Ropné a plynárenské příjmy v 1. pololetí 2025 klesly zhruba o −17 %, s citlivostí rozpočtu na cenu ropy a ztráta každých 10 USD na barel znamená zhruba −0,8 % HDP. Moskva proto prodává suroviny se slevami do Asie a „globálního Jihu“, zatímco dovoz pod sankcemi je dražší a kapitálové toky zůstávají pod kontrolou. Centrální banka drží dvouciferné sazby už přes rok, inflace trápí domácnosti a vláda přitvrzuje daňovou politiku (zvýšení daně ze zisku, mimořádné odvody, praktický jisté je už i vyšší DPH).
Trh práce pak válka přehřála; zbrojní sektor od roku 2023 nabral odhadem 600–700 tis. lidí, dohromady už kolem 3,8 mil. pracovníků. Nezaměstnanost se drží u 2,2 %, ale chybí kvalifikace. Komponenty jsou dražší a méně spolehlivé, výrobci zjednodušují konstrukce, akceptují vyšší zmetkovitost a mizí exportní potenciál. Soukromé úvěry vysychají, investice do autoprůmyslu, letectví, farmacie či IT slábnou a levné čínské zboží bez sankčních překážek ruské výrobce dál podsekává.
Výsledek je ekonomika „na granátech a dronech“. Rychlý mír by byl pro tento model šok. Prudké škrty by zničily pracovní místa, demobilizace stovek tisíc vojáků by zvedla nezaměstnanost a kvalifikace by stále chyběla. Krátkodobě by tak mír znamenal pokles HDP a politické riziko. I proto Kreml počítá minimálně s dalšími třemi lety zbrojního režimu a s tím i s dražším účtem za návrat toho co Rusku můžeme považovat za návrat “k normálu”.
Izrael: Izraelská zpravodajská služba Šin Bet vyšetřuje, proč se 9. září nepodařilo při útoku v katarském Dauhá zlikvidovat přední představitele Hamásu. Cílem byl zásah izraelského letectva na budovu, v níž se měli lídři hnutí nacházet. Útok ale zabil pouze několik nižších členů Hamásu, včetně bodyguardů a jednoho katarského bezpečnostního pracovníka. Neobvykle dodal zpravodajské informace Šin Bet, nikoli Mossad, který má obvykle na starosti operace v zahraničí. Vojenské zpravodajství IDF sehrálo pouze vedlejší roli. Podle zprávy serveru Ynet nyní Šin Bet prověřuje kvalitu získaných informací o poloze cílů a také rozhodnutí použít přesně naváděné střely, které zasáhly jen část budovy. Neověřené zprávy naznačují, že vedení Hamásu se mohlo v době útoku nacházet v jiné části objektu. Šin Bet se k celé věci nevyjádřil.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že během uplynulého dne provedla údery na zhruba 140 cílů v Gaze. Mezi nimi byly budovy využívané teroristickými skupinami, jejich bojovníci a další infrastruktura. Podle ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem zemřelo za posledních 24 hodin při izraelských útocích 77 Palestinců. Současně pokračuje pozemní operace tří divizí IDF, které postupují do Gazy. V jednom z incidentů v Gaze jednotky brigády Golani zaznamenaly pětici bojovníků Hamásu, kteří odpálili RPG na budovu s izraelskými vojáky. Nikdo nebyl zraněn a útočníci byli následně zlikvidováni pomocí dronu. Armáda rovněž uvedla, že 98. divize prohloubila svou kontrolu nad městem a řídila údery na další cíle Hamásu. Na jihu Gazy jednotky Gaza Division zneškodnily další bojovníky a zničily infrastrukturu Hamásu, včetně sledovací techniky.
Velení IDF dnes oznámilo, že jednotky IDF zmařily další pokus o pašování zbraní z Egypta do Izraele pomocí dronu. Podle armády byl dron zachycen poté, co překročil hranici. V jeho nákladu se nacházely tři útočné pušky. V uplynulém roce došlo k častým pokusům o pašování zbraní a drog přes egyptskou hranici právě pomocí dronů. Podobné metody se také používají k pašování zakázaného zboží z Izraele do Pásma Gazy.
Sýrie: Podle zpráv místních zdrojů vstoupila patrola IDF do obce Saida al-Golan, kde provedl domovní prohlídky a krátké rozhovory s místními obyvateli. Před odchodem vojáci rozdali potraviny a humanitární pomoc.
V obci Tamana poblíž Khan Šejchúnu (jih provincie Idlib) došlo k výbuchu. Podle informací šlo o útok dronem vedený silami mezinárodní koalice pod vedením USA. Pokud se zpráva potvrdí, půjde o první takový incident v této dříve opuštěné oblasti.
Na východě provincie Aleppo dochází k přestřelkám mezi syrskou armádou a jednotkami SDF v okolí přehrady Tišrín.
Ve městě Suvejda probíhají prudké střety mezi hnutím „Ridžal al-Karama“ a gangy Salima Hamída. Konflikt vypukl poté, co Hamíd zatkl a údajně mučil jednoho z bojovníků spojených s hnutím.
Na severem Rakká přelétávají turecké bezpilotní letouny. Syrská armáda zároveň posílá posily na frontu proti SDF u východního Aleppa. V oblasti se nachází i rozsáhlý turecký vojenský konvoj u základny Kuweyres. Napětí zde zůstává vysoké. V posledních dnech roste aktivita vojenského letectva mezi městy Hasaka a Shaddadi až k irácké hranici. Lety probíhají nonstop, nasazeny jsou vrtulníky Apache, Chinook a Black Hawk. Poprvé byly v noci zaznamenány stroje s blikajícím červeným světlem pod trupem – v regionu neobvyklé. Video zachycuje také vzdušné tankování stíhačky nad městem Shaddadi (jižní Hasaka).
Pákistán: Při rozsáhlé bezpečnostní operaci v pákistánské provincii Chajbar Paštúnchwá armáda zlikvidovala 27 bojovníků z extremistické skupiny Tehrík-e-Talibán Pákistán (TTP). Mezi mrtvými byl i občan Bangladéše. Militanti byli zapojeni do útoků na bezpečnostní složky v regionu.
Somálsko: V údolí Jasil dnes znovu propukly boje mezi bojovníky ISIS a jednotkami poloautonomního regionu Puntland. Oblast, která byla údajně osvobozena už v únoru, se opět stala místem střetů. Podle vyjádření Puntlendu bylo zabito 5 islamistů a jeden zajat. Při bojích však podle předběžných zpráv padli nejméně 3 příslušníci sil Puntlandu.
Etiopie: Milbloger Majakovsk píše, že za poslední tři dny zahájily amharské milice Fano operaci s názvem Arbegna Adem Ali na severu a jihu Wollo. Město Woldiya je blízko pádu, objevují se zprávy o stahování sil směrem k Harje. Fano údajně obsadily města Muja, Wondanchi, Sanka, Ahun-Tegegn, Mersa a velkou část silnice mezi Woldiyou a Dessií. Boje si vyžádaly stovky obětí v řadách armády a mnoho vojáků bylo zajato. Milice také dobyly Makane Salem a ovládají území západně od Dessie. Ofenziva probíhá ve velkém měřítku a etiopské letectvo zatím nedokázalo postup milic výrazně zpomalit.
Niger: Nigerská armáda představila na letišti v Niamey nový turecký dron Aksungur od společnosti TUSAS. Díky dlouhému doletu dokáže zasáhnout jakýkoliv cíl v zemi a unese až 12 střel MAM-C/MAM-L i těžší výzbroj, čímž výrazně převyšuje aktuálně používané drony TB2.
Podle místních zdrojů při útoku na město Assamaka zahynulo 6 nigerských vojáků, 1 byl zraněn. Na straně útočníků z džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) padli 2 bojovníci. Oficiální prohlášení JNIM zatím nebylo zveřejněno.
Mali: V oblasti Kidal byl dronem hnutí Fronty za osvobození Azawadu (FLA) proveden úder na tábor malijské armády v Angamali. Malijská vláda prozatím nezveřejnila podrobnosti o případných ztrátách.
Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) mezitím zveřejnila záběry útoku na armádní štáb v Carrefour-Djenne (provincie Mopti), stejně jako video z obsazení města Bina, kde bojovníci pronikli do města za přihlížení místních obyvatel. Útoky byly snímány bodykamerami a sledovány dronem – tato taktika se u JNIM stále více rozšiřuje.
Objevily se také neověřené zprávy o smrti generálního tajemníka prezidentské administrativy při útoku na jeho kolonu u města Kérala, asi 140 km od Bamaka. Připomeňme, že i jeho předchůdce byl zabit džihádisty.
Dnešní Třešnička™ bude o jedné staré chuti po cizím neštěstí, podané v nové sklenici. Z náměstka maďarského ministra zahraničí vypadlo, že Ukrajina by měla uvažovat o vzdání se části svého území, tak jako se prý kdysi muselo vzdát Maďarsko pro mír. Řekl to s odkazem na třináctý rok po velké válce a na trianonskou smlouvu, při níž přišlo Maďarsko o více než dvě třetiny své rozlohy a obyvatel, rozdělené mezi sousedy. Tuto historickou bolest pak Budapešť léčila revizionismem, úlevu hledala u mocností, které slibovaly návraty map a skončila možná i drobnou asistencí u genocidy… no a taky další porážkou. Je rozdíl mezi poraženým agresorem a napadeným státem. A kdo si plete bolest dějin s návodem na cizí kapitulaci, ten neřeší mír, jen zkouší, zda se dá zhasnout světlo v cizím domě.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
