(2 226 slov, doba čtení 12 minut)
Dnešní audio bude vydáno následující den. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 16. prosince zaútočily ruské síly na Ukrajinu 69 údernými drony typu Šahed, Gerbera a dalších modelů, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 57 cílů. Uvedlo to letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. Drony byly vypuštěny z oblastí Orel, Primorsko-Achtarsk, Millerovo a z Hvardijského na dočasně okupovaném Krymu, zhruba 40 z nich tvořily „šahedy“. V důsledku bojové činnosti bylo na jihu a východě země neutralizováno 57 ruských dronů různých typů, zároveň bylo zaznamenáno deset zásahů úderných UAV na sedmi místech. Ostřelování zasáhlo i Záporoží, kde okupanti vypálili dron Šahed na výškovou obytnou budovu, což způsobilo požár ve dvou patrech; při útoku byli zraněni tři lidé.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Prilipek a ve směru na Obuchivku. Údery ukrajinského dělostřelectva ukazují, že se okupantům nadále daří pronikat do Lymanu.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru došlo k bojům u Piščaného, který se malým skupinám daří obcházet směrem na Kurilivku.
V lymanském směru pokračovaly boje u Novoselivky, Seredného, Drobyševého, Zarečného a u Lymanu
Ve slovjanském směru probíhaly střety u Dronivky, Serebrjanky, v Siversku a ve směru na Svjato-Pokrovské.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nedošlo kromě vzájemného ostřelování k útočným operacím.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku se bojovalo u Oleksandro-Šultyného, v Pleščijivce, Ivanopyliji u Kosťantynivky, Kleban-Byku, Rusyn Jaru a směrem k Sofijivce.
V pokrovském směru se okupanti pokoušeli postupovat v Rodynském, Myrnohradu, severně od Kotlyného, Udačného a u Molodeckého. Boje pokračují i v Pokrovsku.
Ve směru na Novopavlivku probíhaly boje u Filije.
Ve směru k Oleksandrivce se bojovalo u Jalty, Zeleného Haje, směrem k Andrijivce-Klevcovému, u Oleksandrohradu, Sičněvého, Sosnivky, Verbového, Zlahody, Rybného a Privilného.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru útočili okupanti směrem na Dobropil, u Varvarivky a v Huljajpole, který okupanti obcházejí z jihu.
V orichivském sektoru fronty se bojovalo směrem na Novoandrejevku, u Ščerbaků a Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že možnost přerušení bojů o Vánocích závisí výhradně na rozhodnutí ruské vlády. Řekl to 15. prosince na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Merze chtějí partneři Moskvu vyzvat alespoň k dočasnému zastavení bojů během vánočních svátků. Připomněl, že v posledních týdnech a měsících válka systematicky ničí civilní infrastrukturu, školky a školy a slouží k terorizování civilního obyvatelstva, a dodal, že pokud v ruském vedení zůstalo alespoň minimum lidskosti, mohlo by lidem na Ukrajině dopřát alespoň několik dní klidu. Takový krok by podle něj mohl otevřít cestu k věcným a realistickým jednáním vedoucím k trvalému míru. Prezident Volodymyr Zelenskyj tuto iniciativu podpořil a uvedl, že myšlenka vánočního příměří byla projednávána i s americkou stranou, která ji podle něj podporuje. Zdůraznil, že Ukrajina je připravena podpořit jakýkoli typ příměří, včetně energetického, a obecně stojí za kroky Evropy i Spojených států směřujícími k ukončení války, přičemž zároveň upozornil, že klíčovým faktorem zůstává politická vůle Ruska. Moskva však návrh na vánoční příměří odmítla. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko podle něj neusiluje o přestávku v bojích, která by Ukrajině “umožnila se přeskupit a připravit na pokračování války”. Tvrdil, že otázkou je dosažení dohody, nikoli dočasné a podle Moskvy nefunkční kroky, a naznačil, že pokud by Kyjev upřednostňoval krátkodobá řešení před dohodou, Rusko se na nich podílet nehodlá.
Lídři členských států Evropské unie zveřejnili společné prohlášení, v němž nastínili bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a opatření na podporu její poválečné obnovy. Dokument podepsalo jedenáct evropských lídrů spolu s předsedou Evropské rady Antóniem Costou a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen. V prohlášení se uvádí, že evropští a američtí představitelé se zavázali společně pracovat na zajištění důvěryhodných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a na podpoře její ekonomické obnovy v rámci dohody o ukončení války. Závazky zahrnují dlouhodobou a rozsáhlou podporu Ukrajiny s cílem udržet její ozbrojené síly na úrovni přibližně 800 tisíc vojáků i v mírovém období, vytvoření mnohonárodní síly pod evropským vedením, která má pomoci s obnovou ukrajinské armády, zajištěním bezpečnosti vzdušného prostoru a udržením bezpečnosti na moři, a zavedení mechanismu monitorování a ověřování příměří pod vedením USA za účasti mezinárodních organizací, včetně systému včasného varování před případnými budoucími útoky a nástrojů pro řešení sporů. Prohlášení počítá také s opatřeními pro případ budoucího ozbrojeného útoku, která mohou zahrnovat vojenskou, zpravodajskou a logistickou pomoc i ekonomické a diplomatické kroky. Součástí závazků jsou investice do Ukrajiny, financování obnovy a rekonstrukce, uzavírání obchodních dohod a zohlednění potřeby, aby Rusko neslo odpovědnost za škody způsobené Ukrajině, přičemž ruská státní aktiva v EU zůstávají zmrazená. Lídři zároveň jednoznačně podpořili vstup Ukrajiny do Evropské unie a zdůraznili, že rozhodnutí o územních otázkách náleží ukrajinskému lidu, i když některé body bude nutné dořešit až v závěrečných fázích jednání. V dokumentu se rovněž uvádí, že Rusko musí prokázat ochotu směřovat k trvalému míru tím, že přijme mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa a souhlasí s příměřím jako důkazem skutečného závazku k ukončení bojů. Prohlášení podepsali lídři Německa, Dánska, Finska, Francie, Litvy, Itálie, Nizozemska, Norska, Polska, Švédska, Spojeného království a představitelé EU, přičemž dokument zůstává otevřený k připojení dalších zemí.
Spojené království vyčlení 600 milionů liber na posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Oznámil to britský ministr obrany John Healey na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny. Podle něj je protivzdušná obrana „absolutní prioritou“ a připomněl, že jen za poslední dva měsíce Rusko provedlo přibližně 20 tisíc raketových a dronových útoků. Healey uvedl, že jde o největší jednorázovou roční investici Británie do ukrajinské PVO a že prostředky budou využity na nákup tisíců systémů protivzdušné obrany, raket a automatizovaných věží určených k ničení dronů, přičemž dodávky budou probíhat v průběhu roku 2026. Londýn zároveň vyvinul a dodá Ukrajině záchytné drony Octopus a bude pokračovat ve financování výcviku vlastních jednotek, které se připravují na možné nasazení bezpečnostních sil na Ukrajině. Podle Healeyho se během jednání v Berlíně objevily dosud nejvýraznější náznaky pokroku v mírových rozhovorech od začátku války a díky tzv. Koalici ochotných se zvyšuje úroveň připravenosti. Britský ministr zároveň naznačil, že Spojené království by bylo schopno nasadit nejen pozemní síly, ale v případě potřeby i letectvo.
Celkem 34 států a zástupci Evropské unie podepsali úmluvu o zřízení Mezinárodní kompenzační komise pro Ukrajinu pod hlavičkou Rady Evropy. Oznámila to Rada Evropy po diplomatické konferenci v Haagu, které se zúčastnili představitelé více než padesáti zemí včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten uvedl, že mechanismy, které se nyní pro Ukrajinu vytvářejí, měly vzniknout už dávno, minimálně po roce 2014, a vzhledem k počtu válek, které Rusko zahájilo nebo podporovalo, dokonce ještě dříve. Podle Zelenského je klíčové, aby celý systém – od registru škod přes kompenzační komisi až po samotné výplaty – začal reálně fungovat a získal silnou mezinárodní podporu, aby lidé skutečně pocítili, že škody způsobené válkou mohou být nahrazeny. Zároveň vyzval k udržení tlaku na Rusko po celou dobu, kdy pokračuje okupace ukrajinského území. Ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo počet 35 signatářů za rekordní a Rada Evropy zdůraznila, že spravedlnost musí zvítězit a Ukrajina nezůstane osamocena. Česká republika nepodepsala.
Dnes si přiblížíme zpětný rozvoj financování ruské vědy a výzkumu, ke kterému došlo po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Připomeňme, že již krátce po zahájení invaze a uvalení západních sankcí na transfer technologií byla ruskou vládou vyhlášena řada programů, které by měly vést k nahrazení importovaných komponent a plné technologické nezávislosti Ruska. Takové programy, které by znamenaly rozvoj odvětví, v Rusku intenzivně rozvíjených naposledy za časů Sovětského Svazu, by ale znamenaly nutnost značného zvýšení objemu investic do ruské vědy a výzkumu, a jak si ukážeme dále, trend změny objemu financování má v posledních letech poněkud regresivní charakter.
Jak ve své analýze publikoval Andrej Klepač, hlavní ekonom VEB (ruská státní korporace zaměřená na vědecký rozvoj) v roce 2024 investovalo Rusko to vědy a výzkumu přibližně 0,95% svého HDP, což je nejnižší podíl od devadesátých let, kdy se Rusko potýkalo s následky kolapsu Sovětského Svazu. Na počátku 21. století se tato hodnota v Rusku pohybovala okolo 1,3%, přičemž průměr EU je u těchto výdajů okolo 2%. Pro srovnání, podle této analýzy Rusko v současné době importuje výsledky výzkumných a vývojových prací v hodnotě přibližně 1,5% HDP, a pokud by bylo zahrnuto i know how, dosáhla by celková hodnota importu přibližně 2% HDP.
S tím je spojený i hromadný exodus vědeckých pracovníků z Ruska. Na počátku roku 2024 bylo v Rusku přibližně 340 000 vědeckých pracovníků, což je nejméně za celou historii současného Ruska. Ve srovnání s počátkem 21. století počet vědeckých pracovníků poklesl o přibližně 20%, a ve srovnání se stavem těsně před rozpadem Sovětského Svazu se jedná o pokles na přibližně třetinový počet.
Jak odliv vědeckých pracovníků, tak i pokles financování rozvojových programů, ukazují na to, že přes deklarativní snahu o samostatnost Rusko v posledních letech zvýšilo svou závislost na importovaných technologiích, a to zejména Číny. Ta si je toho dobře vědoma, a tak může požadovat například ceny ropy, které se zahrnutím přepravy nepokrývají ani náklady na těžbu, a obdobně se Čína chová i v mnoha jiných sektorech ruské ekonomiky.
Izrael: IDF oznámilo, že dnes na jihu Pásma Gazy zabilo palestinského ozbrojence, který překročil příměří a přiblížil se k jednotkám 7. obrněné brigády se podezřelým předmětem, čímž podle armády představoval bezprostřední hrozbu. Vojáci ho proto zastřelili. IDF zároveň uvedlo, že den předtím jednotky téže brigády zabily dalšího ozbrojence, který rovněž překročil demarkační linii a přiblížil se k jejich pozicím.
Libanon: Velení IDF uvedlo, že během dneška provedlo úder proti bojovníkovi Hizballáhu na jihu Libanonu. Podle libanonských médií byl zasažen automobil jedoucí po silnici mezi městy Markaba a Odaisseh. O několik hodin později IDF oznámilo, že provedlo útok na dalšího operativce Hizballáhu poblíž města Sebline na jihu Libanonu. Sebline leží asi 40 kilometrů severně od izraelské hranice, nedaleko Sidonu.
Sýrie: Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že politika USA v Sýrii nadále ohrožuje dlouhodobou stabilitu země. V rozhovoru pro íránskou státní televizi zdůraznil, že Washington kontroluje severovýchod Sýrie prostřednictvím Syrských demokratických sil (SDF). Podle Lavrova Spojené státy již od předchozích administrativ podporují v regionu separatistické tendence, což označil za „časovanou bombu“, která může vážně narušit územní celistvost Sýrie.
Ve městě Al-Bukamál na východě provincie Dejr ez-Zor explodovalo improvizované výbušné zařízení namířené na vozidlo ministerstva obrany. Při útoku byli zraněni lidé a podezřelý byl zadržen poblíž místa výbuchu.
Bezpečnostní zdroje dále oznámili zatčení skupiny osob napojených na Islámský stát (ISIS), podezřelých z útoku v Ma’arrat an-Nu’mánu. Skupina je rovněž odpovědná za ozbrojený útok na celní hlídku doprovázející tranzitní kamion v oblasti Az-Zirba v provincii Aleppo, ke kterému došlo 3. prosince. Při útoku zahynuli dva celníci a další dva byli zraněni.
Vnitřní bezpečnostní síly rovněž zadržely skupinu, která před dvěma dny zaútočila na příslušníky dopravní policie v Ma’arrat an-Nu’mánu jižně od Idlibu.
Od osvobození Sýrie bylo po celé zemi objeveno mnoho masových hrobů s ostatky tisíců obětí. Nejnovější nález pochází z města Maárat an-Numán na idlibském venkově, kde byly v budově bezpečnostních složek napojených na bývalý režim nalezeny lidské ostatky.
Současně americké vojenské transportní letadlo přistálo na základně sil Mezinárodní koalice ve městě aš-Šaddádí jižně od Hasaky.
Burkina Faso: V noci 14. prosince 2025 byl na letišti ve Ouagadougou (Burkina Faso) zaznamenán letoun Il-76 (registrace RF-78803). Na letištní ploše se nacházelo přibližně 50 ruských vojáků Afrického sboru. Podle zdroje byl letoun naložen, což naznačuje přípravu k odletu. Mohlo jít o rotaci jednotek nebo přesun sil v rámci Burkiny Faso, kde je oproti Mali ruská vojenská přítomnost výrazně menší (asi 200 vojáků).
Ozbrojený konflikt na hranici mezi Thajskem a Kambodžou pokračuje. Během osmi dnů se thajským silám podařilo postoupit na několika sporných úsecích. Kambodža odpovídá palbou z raketometů a ostrými obviněními, včetně tvrzení o použití chemických zbraní.
Na severu Kambodže Thajsko obsadilo další sporný chrámový komplex Takrobej v provincii Oddar Meanchey. Jde o významný úspěch, protože právě chrámy na hranici patří k hlavním bodům dlouhodobého sporu. Celkem tak Thajsko během osmi dnů převzalo kontrolu nad dvěma chrámovými areály. Vývoj je pro Thajsko příznivý i u obce Čonganma, kde armáda potvrdila kontrolu nad výšinami 500 a 677, což jí umožňuje sledovat a ovládat okolní území. Na severozápadě pokračují boje u vesnic Byngtrakoun a Ťouktěj, kde se kambodžské síly snaží vytlačit thajské jednotky zpět.
Na jihu se situace výrazně nemění: boje probíhají u vesnice Thmoda a v přilehlých vodách operuje thajské námořnictvo. Osmý den konfliktu Thajsko přistoupilo k „měkké“ námořní blokádě Kambodže, zaměřené zejména na omezení dodávek ropy z Thajska. Cílem je vyvolat palivovou krizi, která by oslabila vojenské schopnosti Kambodže i vnitřní situaci v zemi.
Současně Bangkok zpřísnil imigrační opatření. Média informují o zvýšených kontrolách cestujících z východní Evropy a severní Asie a šíří narativ o možném nasazení zahraničních žoldnéřů na straně Kambodže. Zvláštní pozornost je věnována ruským občanům. Stejně jako při letní eskalaci se znovu objevují neověřené zprávy o údajných ruských poradcích v kambodžské armádě, což již zaznamenalo i ruské velvyslanectví.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
