(2 616 slov, doba čtení 14 minut)
Dnešní audio bude vydáno následující den. Děkujeme za trpělivost.
Vyjádření redakce Válka Online
V médiích a u řady proukrajinských influencerů se již včera objevila zpráva o údajném nasazení až 360 000 ruských vojáků v Bělorusku. Ještě tentýž den však byla tato informace popřena jak některými důvěryhodnými zdroji, tak i samotným autorem výroku, který uvedl, že jeho slova byla vytržena z širšího kontextu ruské vojenské přítomnosti na hranicích NATO, nikoli pouze v Bělorusku.
Přesto se tato zpráva od dnešního rána začala šířit velkými českými médii jako senzace, s čímž redakce Válka Online zásadně nesouhlasí. Ano, Rusko je bezpečnostní hrozbou a není radno ji podceňovat. To však neospravedlňuje clickbaitovou manipulaci s informacemi, jejich další šíření bez ověření (třeba ze dvou zdrojů, že?), ani absenci omluvy či následné editace původních textů.
Takový přístup nepoškozuje Rusko, ale důvěryhodnost médií samotných a v dlouhodobém horizontu dále přispívá k odlivu veřejnosti směrem k „alternativním“ zdrojům informací. To považujeme za vážný a nebezpečný trend a medvědí službu všem, kdo se snaží o realitě kolem nás informovat bez zbytečného balastu, propagandy nebo touze po zisku.
V noci na 17. prosince zaútočilo Rusko na Ukrajinu 69 bezpilotními prostředky typu Šahed, Gerbera a dalšími drony, vypuštěnými z oblastí Kursk, Orel, Primorsko-Achtarsk a Millerovo v Ruské federaci a z Hvardijského na dočasně okupovaném Krymu. Přibližně 40 z nich tvořily drony typu Šahed. Podle předběžných údajů bylo k 9:00 sestřeleno nebo potlačeno 37 nepřátelských dronů různých typů na severu, jihu a východě země. Zaznamenáno bylo 29 zásahů úderných UAV na dvanácti místech. Útok pokračuje a ve vzdušném prostoru se stále nachází několik nepřátelských dronů; obyvatelstvo je vyzváno k dodržování bezpečnostních pokynů.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Prilipky, Synelnikového a směrem na Izbické, Obuchivku a Koloďazy.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo přímo v Kupjansku, u Petropavlivky, Kučerivky, Piščaného, Nové Kruhljakivky a Novoplatonivky.
V lymanském směru okupanti útočili u Stepového, Hluščenkového, směrem na Korovij Jar, u Drobyševého, Stavek, Zařičného a Lymanu.
Ve slovjanském směru probíhaly boje u Serebrjanky, kterou nyní drží okupanti. Další boje se odehrávaly v Siversku a jižně od něj, kde se okupantům daří pronikat v okolí Svjato-Pokrovského a boje probíhaly i směrem na Pazeno.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Bondarného.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku provedli okupanti útoky v Pleščijivce, Ivanopilji, ve východní části Konsťantynivky, severně od Jablunivky, u Rusyn Jaru a směrem k Sofijivce.
V pokrovském směru pokračovaly boje u Nového Šachového, směrem na Dorožné, Suchecké, v Rodynském, Mirnohradu, severně od Kotlyného a Udačného. Boje pokračují i v severní části Pokrovsku.
Směrem na Novopavlivku se bojovalo západně od Kotljarivky, u Dačného a Filije.
Ve směru na Oleksandrivku Rusové tlačili u Zeleného Haje, směrem na Ivanivku, Iskru, Oleksandrohrad, u Sičněvého, Verbového, Zlahody, Krasnohirského, Rybného a Pryvilného.
Jižní fronta: V huljajpioském směru pokračovaly boje u Solodkého, směrem na Varvarivku a v jižní části Huljajpole.
V orichivském směru se Rusové pokoušeli postupovat na Malou Tokmačku, Novoandrijivku, u Ščerbak, Stepového a u Prymorského. Rusové se pokoušejí postupovat i východně od Stepnohirsku a pronikají na území opuštěného stepnohirského dolu.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Evropský parlament schválil postupný zákaz dovozu ruského potrubního plynu a zkapalněného zemního plynu. Podle schváleného návrhu má být ruské LNG zakázáno na spotovém trhu EU od začátku roku 2026, zatímco dovoz potrubního plynu má být postupně ukončen nejpozději do 30. září 2027. Poslanci se během jednání shodli na urychlení ukončení většiny dovozních kontraktů a nový právní rámec zavede také sankce, které budou členské státy ukládat provozovatelům za porušení pravidel. Aby se zabránilo obcházení zákazu, budou provozovatelé povinni před dovozem či uskladněním plynu předkládat celním orgánům detailní důkazy o zemi původu. Europoslanci zároveň vyzvali k vytvoření mechanismu, který by umožnil dočasné pozastavení zákazu v případě mimořádné hrozby pro energetickou bezpečnost EU. Podle europoslance Villeho Niinistöa jde o historický krok, který má Evropu definitivně zbavit závislosti na ruských fosilních palivech a znemožnit Moskvě používat energetické suroviny jako politickou zbraň. Návrh zákona nyní musí formálně schválit Rada EU, než vstoupí v platnost. Parlament se rovněž zabýval úplným zákazem dovozu ruské ropy; Evropská komise má k této otázce předložit legislativu na začátku roku 2026 s cílem ukončit dovoz do konce roku 2027. Evropská unie se snaží omezit spotřebu ruského plynu od roku 2022 a podle předsedy Evropské rady Antónia Costy se podařilo snížit nákupy ruských energetických surovin o 80 %, přičemž značná část zbytku připadá na Maďarsko.
Německý kancléř Friedrich Merz zároveň uvedl, že vytvoření demilitarizované zóny by mohlo přispět k ukončení rusko-ukrajinské války. V rozhovoru pro ZDF řekl, že pokud by byl takový scénář realizován, rozmístěné západní jednotky by byly připraveny reagovat na případnou novou ruskou agresi. Podle Merze přinesla nedávná jednání v Berlíně výrazný pokrok, zejména pokud jde o ochotu Spojených států a evropských zemí poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky podobné článku 5 NATO, a zdůraznil, že v případě další ruské agrese by následovala konkrétní odpověď. Na otázku, že Vladimir Putin odmítá přítomnost zahraničních jednotek na Ukrajině, Merz uvedl, že ruský prezident už řadu věcí odmítl, ale pokud má válka skončit, bude se muset smířit i s nepříjemnými rozhodnutími. Zároveň ponechal otevřenou otázku účasti Německa v případných mírových silách s tím, že tzv. koalice ochotných zahrnuje nejen evropské státy, ale také Kanadu a Austrálii.
Trump nechce podporovat Ukrajinu z ruských peněz. Server Politico mezitím informoval, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvíjí tlak na státy Evropské unie, aby upustily od plánu poskytnout Ukrajině reparační úvěr ve výši 210 miliard eur krytý zmrazenými ruskými aktivy. Podle publikace se Evropská komise a některé klíčové členské státy snaží přesvědčit belgického premiéra Barta de Wevera, aby s konfiskací ruských aktiv souhlasil, avšak šance na dohodu se podle zdrojů spíše zhoršují. Trumpova administrativa má na evropské partnery vyvíjet bezprecedentní tlak, aby od využití ruských aktiv ustoupili, což vedlo k tomu, že k odpůrcům tohoto plánu se přidaly Itálie, Bulharsko, Malta a Česká republika. Podle evropských představitelů by odmítnutí takového úvěru znamenalo vážný zásah do důvěryhodnosti Evropské unie na mezinárodní scéně.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan podle agentury Bloomberg požádal ruského diktátora Vladimira Putina o stažení systémů protivzdušné obrany S-400, které Ankara před několika lety nakoupila, a to ve snaze zlepšit vztahy se Spojenými státy. Podle agentury Bloomberg měl téma Erdoğan otevřít během setkání s Putinem v Turkmenistánu, kde se jejich rozhovor objevil i na uniklém videu. Ankara zároveň požaduje finanční kompenzaci za miliardy dolarů vynaložené na nákup systémů, přičemž zvažuje jejich započtení proti platbám za ruskou ropu a plyn. Krok souvisí s tlakem Washingtonu, který podmiňuje návrat Turecka k programu stíhaček F-35 opuštěním pokročilých ruských technologií; NATO dlouhodobě varuje, že provoz S-400 by mohl Moskvě umožnit získat citlivá data o aliančních letounech. Turecko systémy aktuálně neprovozuje a jejich odstranění by mohlo otevřít cestu ke zrušení amerických sankcí vůči tureckému obrannému průmyslu.
Ruský diktátor Vladimir Putin podepsal zákon umožňující okupačním úřadům zabavovat bydlení Ukrajincům, kteří opustili okupovaná území. Podle serverů The Moscow Times a iStories se jedná o novelu federálního ústavního zákona schválenou ruským parlamentem, která umožňuje konfiskaci bytů a domů označených za „bezesprávné“, tedy pokud nelze dohledat vlastníka nebo chybí „platné doklady“ o vlastnictví. Zabavený majetek má přecházet na okupační správy a může být přidělován místním obyvatelům, státním zaměstnancům, vojákům, policistům, učitelům či lékařům, případně pronajímán v rámci sociálního bydlení. Pravidla mají platit do roku 2030; pokud se vlastník po konfiskaci přihlásí, nárok na finanční náhradu mají pouze občané Ruské federace a její výši určí samotná okupační správa. Den předtím mariupolská městská rada upozornila, že Rusko zkrátilo lhůtu pro registraci nemovitostí na okupovaných územích do 1. července 2026, přičemž už letos v září ruští kolaboranti v Mariupolu přiznali zabavení nejméně 1 200 bytových jednotek.
Dnes se blíže zaměříme na možné důsledky spolupráce Ruska a Číny. Jak jsme zmínili například včera, Čína postupně získává v mnoha sektorech ruské ekonomiky dominantní roli. Přičemž tento proces začal již v roce 2014, kdy byla Čína po ruské okupaci Krymu a následných západních sankcích ochotná podpořit Rusko a zvýšila úroveň ekonomické spolupráce.
Přičemž i když Rusko tuto spolupráci vždy deklarovalo jako rovnocennou, a ruská vláda sama sebe vnímá v tomto partnerství jako seniorního partnera, pro Čínu byla ale tato spolupráce vždy zaměřena pouze na vlastní zisk. Čínské společnosti jsou s ruskými partnery ochotny uzavírat pouze takové smlouvy, které jsou jednoznačně výhodné pro čínskou stranu, veškeré dodatečné náklady a rizika ale zůstávají na ruské straně.
Příkladem je nejen čínská politika při nákupu ruské ropy, kdy Čína požaduje (a vzhledem k pozici dominantního odběratele i dostává) slevy, které ruské ropné společnosti nutí dodávat ropu za nižší cenu, než jsou náklady na těžbu. Případně neustálé diskuze ohledně stavby plynovodu Síla Sibiře 2, kdy je hlavní překážkou z ruské strany to, že Čína požaduje stejnou nákupní cenu, jakou mají vnitroruské subjekty. Rusko však cenu na svém vnitřním trhu dotuje, a tyto dotace byly až donedávna kompenzovány vyšší exportní cenou zemního plynu, primárně do Evropy. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu byl ale export ruského plynu do Evropy postupně utlumen,
Obdobná je i situace v čínských podnicích, které se v rusku zabývají těžbou dřeva. Tyto podniky jsou obvykle vedeny tak, aby hospodařily se ztrátou, a neodvádějí tak daně ze zisku do ruského rozpočtu. Přičemž tyto čínské společnosti obvykle nerespektují místní ekologické regulace ani jiné normy a požadavky, které jsou na ně kladeny, po několika letech jsou obvykle likvidovány a zůstávají po nich pouze vytěžené lesní plochy bez jakéhokoli přínosu pro regionální ekonomiku – stejně jako v Africe totiž u čínských společností pracují velmi často pouze čínští dělníci.
Čína tedy využívá Rusko pouze jako zdroj nerostných surovin, a také jako odbytový trh pro své finální výrobky, odmítá být ale jakkoli zaangažována v další spolupráci, například odmítá jakýkoli transfer technologií nebo alokování ruských obligací na čínském trhu (a obecně jakékoli významnější půjčky ruským subjektům). Dodávky čínských výrobků pro ruský zbrojní průmysl jsou pak realizovány s výraznou přirážkou, kdy Čína využívá svou pozici dominantního partnera, a toho, že je Rusko nuceno zaplatit jakoukoliv cenu, o jakou si Čína řekne.
V současné době je v čínských médiích (která jsou pod permanentní a pečlivou kontrolou čínské vlády, takže by nebylo možné takovou zprávu zveřejnit bez schválení vlády) otevřeně diskutována i možnost anexe přibližně 7 milionů kilometrů čtverečních ruského území, které bylo Ruskem zabráno v 19.století, a které dříve patřilo Číně. To velmi názorně ukazuje, že pro Čínu je oslabené Rusko, které nedokáže udržet kontrolu nad svými dálněvýchodním územím, nejvhodnějším vyústěním současných bojů na Ukrajině.
Přičemž by měl být tento přístup, který Čína uplatňuje v Rusku a v mnoha afrických zemích, varováním pro Evropu a tedy i pro ČR, a ke každé smlouvě s čínskými partnery je potřeba přistupovat velmi obezřetně.
Izrael: Izraelská policie zadržela dalšího podezřelého v souvislosti s rozsáhlým žhářským útokem radikálních židovských osadníků na Palestince na severu Západního břehu, ke kterému došlo minulý měsíc. Muž je podezřelý, že patřil k desítkám maskovaných útočníků, kteří v oblasti Bejt Lid zapalovali auta, ničili budovy a napadali palestinské obyvatele holemi a kameny. Krátce po útoku byl zadržen jednotkami izraelské armády spolu s dalšími dvěma osobami, avšak dav násilných osadníků napadl vojenské vozidlo a podezřelého i jednoho dalšího zadržované ho. Podle policie po něm měsíc pátral speciální tým zřízený k potírání židovského extremistického násilí. Podezřelý byl znovu dopaden v pondělí, postaven před soud a zůstane ve vazbě minimálně do zítřka. V souvislosti s tímto útokem už byl minulý měsíc obžalován jiný podezřelý, který je nadále ve vazbě. Čelí obvinění z terorismu, žhářství, těžkého poškození majetku a úmyslného poškození vozidla.
Izraelská armáda (IDF) zahájila vyšetřování minometného granátu, který dnes odpoledne dopadl do města Gaza a zranil několik Palestinců. Podle armády byl granát vypálen izraelskými jednotkami v rámci vojenských aktivit na izraelské straně linie příměří, avšak vychýlil se od zamýšleného cíle. IDF uvedla, že si je vědoma zpráv o obětech a případ vyšetřuje.
Izraelské tajné služby zadržely dva občany země podezřelé z napojení na Islámský stát. Jedním z nich je Kinan Azajze z obce Dvúríja, druhý pochází z města Akko. Podle bezpečnostních složek oba složili přísahu věrnosti vůdci IS Abú Hafsovi al-Hášimímu al-Kurajšímu a plánovali odcestovat do blíže neurčené země na výcvikový tábor. Tam se chtěli naučit vyrábět výbušniny a vést bojové operace s cílem budoucích útoků na izraelské ozbrojené síly. V telefonu Azajzeho policie našla komunikaci se zahraničním koordinátorem IS i propagační materiály organizace, včetně fotografií s bývalým vůdcem Abú Bakrem al-Bagdádím a snímků z videa se stoupenci skupiny ze Súdánu.
Sýrie: Syrské síly vnitřní bezpečnosti v Latákíji zatkly Anvara Nasera Hindího, obviněného z válečných zločinů, včetně poprav vězňů, znesvěcování těl a účasti na bojích v provinciích Idlib a Hamá. Podle úřadů dříve působil v milicích „Pouštní jestřábi“ a v Ruskem podporovaných „Námořních komandosech“, později se však zapojil do obchodu s drogami a padělání peněz.
Ve stejnou dobu bezpečnostní složky v oblasti Zabadání u Damašku překazily pokus o pašování zbraní do Libanonu. V pohraničním městě Sargaja byl zadržen náklad s velkým množstvím granátových nábojů, ukrytých za účelem nelegálního převozu přes hranici.
Mezitím byl při útoku neznámých pachatelů zabit Hasan Gásib, příslušník 60. brigády syrského ministerstva obrany.
Írán: Skupina Ansár al-Furkán ve svém prohlášení uvedla, že při nočním útoku v úterý kolem 1:00 zahynulo 16 íránských vojáků. Terčem byl kontrolní stanoviště u vjezdu do města Faradž v provincii Kermán na jihu Íránu. Podle skupiny byl útok veden ze tří směrů. V úvodní fázi bylo odstřelovači zabito pět příslušníků zpravodajských a bezpečnostních složek. Útočníci následně kontrolní stanoviště obsadili, zasáhli několik vozidel s posilami a v připravené záloze zabili další vojáky a zničili část techniky. Boje trvaly přibližně hodinu. Skupina tvrdí, že se akce zúčastnilo 43 bojovníků ze tří praporů a že všichni se vrátili bez zranění. Útok označila za odvetu za urážky a pomluvy ze strany íránských představitelů vůči stoupencům proroka Muhammada a uvedla, že v útocích hodlá pokračovat, dokud Írán své jednání nezmění.
Libye: Předseda libyjské Sněmovny reprezentantů Aguila Saleh navštívil Francii, kde se setkal s předsedkyní Národního shromáždění Yaël Braun-Pivet, předsedou Senátu Gérardem Larcherem a zvláštním zmocněncem pro Libyi Paulem Solerem. Jednání potvrdila závazek Francie podporovat politický proces v Libyi a úsilí o obnovení jednoty země.
Současně v novém výcvikovém centru přijal náčelník generálního štábu Libyjské národní armády Chalíd Haftar francouzského vojenského atašé. Obě strany jednaly o dalším rozvoji spolupráce v oblasti výcviku vojáků. Francouzské delegaci byla představena infrastruktura centra i samotný proces přípravy příslušníků LNA.
Somálsko: Elitní brigáda Džubbalandu, specializovaná na rychlé zásahy a náročné partyzánské operace, byla spatřena při přesunech vesnicemi u města Džilíb. To naznačuje pokračující tlak na pozice džihádistické skupiny al-Šabáb.
Burkina Faso: Burkina Faso oficiálně převzala dodávku čínské vojenské techniky určené k posílení boje proti terorismu a džihádistickým skupinám, jako je hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM). Součástí dodávky jsou čtyři raketomety NORINCO SR5 a dvě vozidla pro doplňování munice. Systém SR5 dokáže odpalovat řízené rakety ráže 122 nebo 220 mm s dosahem až 70 km a umožňuje přesné zásahy cílů džihádistů. Dodávka dále zahrnuje šest bojových vozidel palebné podpory VN22B s 105mm kanónem, šest samohybných minometů SM6/PLL-05 ráže 120 mm a dvě velitelská vozidla na podvozku WZ551. Posílení armády Burkiny Faso zároveň podporuje společnou obrannou strategii Aliance států Sahelu (AES) s Mali a Nigerem.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
