(2 901 slov, doba čtení 15 minut)
Audioverze budou opět dostupné od 31.12.2025
V noci na 31. prosince zaútočila ruská armáda na Ukrajinu 127 bezpilotními prostředky, z nichž síly protivzdušné obrany zneškodnily 101 vzdušných cílů. Informovalo o tom letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. Přibližně 80 dronů tvořily útočné stroje typu Šahed, zbytek byly drony Gerbera a další typy. Okupanti je vypustili současně ze šesti směrů – z Kurské, Orlovské a Brjanské oblasti, z Millerova a Primorsko-Achtarsku v Rusku a také z Čaudy na dočasně okupovaném Krymu.
V Oděse bylo při ostřelování zraněno šest lidí, včetně dvou dětí a kojence, jejichž stav je středně vážný; část města zůstala bez elektřiny, vody a tepla.
Ruské drony zasáhly také Bílou Cerekev v Kyjevské oblasti, kde byli zraněni dva lidé, kteří však nemuseli být hospitalizováni, a poškozeny byly dva výškové obytné domy.
Údery dopadly i na Dněpropetrovskou oblast, kde byli ve Vasylkivské komunitě zraněni muži ve věku 84 a 52 let; oba skončili v nemocnici se středně těžkými zraněními. V několika lokalitách vypukly požáry, které hasiči již uhasili, dva rodinné domy byly zcela zničeny a dalších šest poškozeno, škody utrpěl také obchod, několik automobilů, plynovod a elektrické vedení.
Město Nikopol a Pokrovská komunita byly napadeny FPV drony a dělostřelectvem, přičemž došlo k poškození rodinného domu, dvou aut a elektrického vedení.
Ráno 31. prosince zasáhly drony Bezpečnostní služby Ukrajiny ropný sklad Temp ve městě Rybinsk v Jaroslavské oblasti Ruska. Podle zdroje z SBU, který informace potvrdil serveru Hromadske, byl úder proveden dálkovými drony speciální jednotky Alfa. Rybinsk je významným tranzitním a logistickým uzlem a samotný sklad Temp hraje klíčovou roli při skladování a distribuci ropných produktů v severovýchodní části Ruské federace. Objekt je součástí systému Rosrezerv a slouží k uchovávání velkých objemů paliva. Podle zdroje SBU Ukrajina „chirurgicky přesně“ pokračuje v přerušování dodavatelských řetězců ruských ropných produktů, a to jak pro export, tak pro jednotky útočící na Ukrajinu, přičemž tato systematická práce má pokračovat i v roce 2026. Záběry zveřejněné na sociálních sítích ukazují rozsáhlý požár, který po zásahu v areálu vypukl.
Ve stejnou noc podniklo Hlavní zpravodajské ředitelství ukrajinského ministerstva obrany společně se Státní pohraniční službou útok na námořní ropný terminál v Tuapse a tamní ropnou rafinerii v Krasnodarském kraji. Podle zdroje bezpečnostních složek se podařilo zasáhnout primární jednotku zpracování ropy AVT-12, přepravní potrubí i nakládací zařízení pobřežního terminálu. Místní úřady přiznaly požár na molu v přístavu i v areálu rafinerie, kde oheň zasáhl plochu zhruba 300 metrů čtverečních, přičemž oba požáry byly údajně uhašeny. Rafinérie v Tuapse byla během letošního roku terčem dronových útoků opakovaně a dvakrát musela přerušit zpracování ropy a výrobu.
Ukrajinské bezpilotní systémy zároveň zasáhly řadu vojenských a infrastrukturních cílů na dočasně okupovaných územích Doněcké, Luhanské a Záporožské oblasti i na Krymu. Velitel Sil bezpilotních systémů Robert Brovdi uvedl, že šlo o deset cílů na okupovaných územích a další dva hluboko na území Ruské federace, jejichž zničení potvrdil Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Ukrajinské jednotky společně se SBU zasáhly ropný sklad v Rovenkách v Luhanské oblasti, drony rovněž udeřily na základnu 92. brigády říčních člunů v Olenivce na okupovaném Krymu. Zničena byla také tříkoordinátová radarová stanice ST-68 v Olenivce, tři místa rozmístění jednotky speciálních sil Rubikon-D v Selidovu a dvě shromaždiště ruské živé síly ze 74. motostřelecké brigády a 589. motostřeleckého pluku ve stejném městě. Už v noci na 30. prosince ukrajinské bezpilotní síly zasáhly místo na území okupovaného doněckého letiště, kde se Rusové připravovali k vypouštění dronů typu Šahed, Geran a Gerbera.
Podle analýzy agentury Bloomberg Ukrajina v prosinci výrazně zesílila údery na ruskou energetickou infrastrukturu. Jen za tento měsíc provedla nejméně 24 útoků na rafinerie, ropné sklady, tankery, pobřežní terminály i potrubní infrastrukturu, což představuje největší počet a zároveň nejširší spektrum cílů od začátku plnohodnotné války.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Starycji, směrem na Izbické, Lyman, ve Vovčansku, a u Vovčanských Čutorů.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly střety v Kupjansku, u Piščaného, Bohuslavky a Šyjkivky.
V lymanském směru okupanti útočili u Novoserhijivky, směrem k Druželjubivce, u Novoselivky, Drobyševého, Stavek, Zařičného a u Jampilu.
Ve slovjanském směru se Rusové snažili postupovat u Dronivky a směrem na Platonivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly zaznamenány žádné útočné akce okupantů.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru se bojovalo u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Kosťantynivky, Ščerbynivky, Kleban-Byku a ve směru na Stepanivku a Sofijivku. Celkově se zde za poslední měsíc pro obránce podstatně zhoršila.
V pokrovském směru pokračovaly boje v Rodynském, Krasném Lymanu, Rivném, Mirnohradu, Pokrovsku, severně od Kotlyného, Udačného a u Molodeckého.
Ve směru na Novopavlivku probíhaly střety u Filije.
V oleksandrivském sektoru pokračovaly boje u Jalty, směrem na Oleksandrohrad, u Sičněvého, Vyšněvého, Privilije, Zlahodů a Rybného.
Jižní fronta: V huljajpolském směru se bojovalo u Solodkého, směrem na Varvarivku, u Huljajpole a Bilohirji. Ukrajinské zdroje tvrdí, že v Huljajpoli probíhají stabilizační akce, ale malé skupinky okupantů byly viděny (a zničeny) i západně od města v Zalizničném.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Finsko zadrželo loď Fitburg plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin v oblasti, kde došlo k poškození telekomunikačního kabelu mezi Finskem a Estonskem. Informovala o tom finská veřejnoprávní stanice Yle. Podezřelé plavidlo zaznamenala hlídková loď Turva společně s vrtulníkem pohraniční stráže ve finské výlučné ekonomické zóně; hlídka si všimla, že loď má spuštěný kotevní řetěz. Posádka byla vyzvána, aby kotvu vytáhla a zamířila do finských teritoriálních vod. Podle sledovací služby Marinetraffic se Fitburg aktuálně nachází u pobřeží poloostrova Porkkala a mířila do izraelské Haifa. Yle uvádí, že loď ani její číslo IMO nejsou na oficičních sankčních seznamech, databáze Open Sanctions ji však označuje jako „zajímavou“, mimo jiné kvůli napojení na sankcionovaný Ruský námořní rejstřík lodní dopravy.
Francie uvedla, že neexistují žádné přesvědčivé důkazy o údajném dronovém útoku na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle deníku Le Monde, který cituje zdroj blízký Emmanuel Macron, se ani po ověření informací u partnerských států nepodařilo tato vážná tvrzení ruských úřadů nijak potvrdit. Zdroj zároveň upozornil, že ruské úřady si navzájem odporují v popisu toho, co se mělo ve skutečnosti stát. Pokračování a zesilování ruských úderů pak podle Francie samo o sobě představuje demonstrativní vzdor vůči mírové agendě amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí mezitím reagovalo na prohlášení Spojených arabských emirátů, Indie, Pákistánu a států Střední Asie k údajné „akci“ proti Putinově rezidenci. Resort oznámil, že indický a pákistánský chargé d’affaires byli předvoláni k samostatným jednáním, během nichž jim byla jasně sdělena nepřijatelnost podpory ruské dezinformace. Kyjev vyjádřil očekávání, že političtí lídři těchto zemí projeví hluboké znepokojení nad skutečnými ruskými útoky na civilní cíle na Ukrajině a solidaritu se zemí, proti níž Rusko již čtvrtým rokem vede nevyprovokovanou a neopodstatněnou agresi. Podobné diplomatické kroky podnikly i ukrajinské ambasády ve Spojených arabských emirátech a ve státech Střední Asie.
Indický premiér Narendra Modi přitom prohlásil, že je zprávami o údajném útoku „hluboce znepokojen“, a vyzval všechny strany k soustředění na mír. Pákistánský premiér Shahbaz Sharif označil tvrzený útok za „ohavný čin“, který má představovat vážnou hrozbu pro mír, bezpečnost a stabilitu. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů vydalo prohlášení s „ostrým odsouzením“ a deklarovalo solidaritu s ruským prezidentem a ruským lidem. Údajný incident odsoudily rovněž Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán a Kyrgyzstán, přestože samotná existence útoku zůstává bez jakéhokoli doložení.
Rumunsko se připojilo k mechanismu PURL na podporu obrany Ukrajiny a vyčlenilo na něj 50 milionů eur. Oznámilo to rumunské ministerstvo zahraničí s tím, že účast Bukurešti v tomto programu přispívá k posílení regionální bezpečnosti a je plně v souladu se závazky země v rámci NATO i se strategickým partnerstvím se Spojené státy americké. Podle resortu diplomacie tím Rumunsko přispívá k evropskému a unijnímu diplomatickému dialogu a zároveň ke společnému úsilí o vytvoření důležitých bezpečnostních záruk jak pro Ukrajinu, tak pro celý region.
Dnes si přiblížíme současnou ekonomickou situaci největšího ruského zaměstnavatele, tedy Ruské železnice. Ta již dlouhodobě nepatří k nejlepším, současné potíže již ale dosáhly takového stupně, že se ekonomické kondici Ruské železnice věnoval i výbor pro obranu ruského parlamentu. Zástupce RŽD (od Rossijskije železnyje dorogi, tedy v překladu Ruská železnice) přítomným poslancům sdělil, že stav této společnosti je takový, že pokud nedojde k oddlužení pomocí státní subvence, bude Ruská železnice okolo poloviny roku 2026 ukončit veškerou činnost, a to včetně přepravy vojenských nákladů.
Dluh RŽD se jen za poslední čtvrtletí zvýšil o 40 miliard rublů, a jeho celková výše již dosáhla hranice 4 bilionů rublů – což je přibližně desetina veškerých výdajů ruského státního rozpočtu. Místopředseda výboru pro obranu, penzionovaný generál a známý host besed u Vladimíra Oslovjova, Andrej Goruljov, na toto prohlášení pobouřeně reagoval dotazem, jak je možné, že RŽD dopustila, aby situace vygradovala až do takovéhoto stavu. Zástupce RŽD ale obratem odpověděl, že společnost pouze přesně vyplňovala zadání za podmínek, které určil ruský stát, a za současnou situaci není zodpovědná. Ministerstvo obrany samozřejmě obratem přislíbilo nápravu situace, nicméně přítomný zástupce ministerstva financí tuto výzvu nijak nekomentoval, a tak je otázkou, kde budou zajištěny prostředky pro umoření alespoň části takto velkého dluhu.
Připomeňme, že RŽD se nachází ve velkých potížích již od prvního čtvrtletí roku 2025, nejedná se tedy o žádné prudké zhoršení v poslední době. Již v první polovině tohoto roku došlo k poklesu zisku RŽD až o 96% ve srovnání s první polovinou předchozího roku. To bylo způsobeno z jedné strany propadem v převozu nákladů, například stavebních materiálů, a svůj podíl má i zesílení ukrajinských útoků na železniční vozidla i infrastrukturu. K tomu je potřeba přičíst rostoucí opotřebení vozového parku RŽD (v důsledku špatné finanční situace poklesl objem nákupu jak nových lokomotiv, tak i vagonů), a také nedostatek personálu způsobený nucenými odvody do ruské armády.
Posledním faktorem, který táhne hospodaření RŽD ke dnu, který zde zmíníme, jsou stále rostoucí náklady na obsluhu dřívějšího zadlužení. Připomeňme, že základní úroková sazba v Rusku v průběhu tohoto roku sice poklesla, stýle je ale na úrovni 16%, což při zmíněném celkovém zadlužení společnosti již samo o sobě generuje obrovské dodatečné náklady.
V současné době jsou diskutovány dvě varianty oddlužení RŽD:
a) Vyhlášení bankrotu a rozprodej akcií drobným investorům. Takto mají být získány přibližně 2 biliony rublů, přičemž odkup akcií chronicky prodělečné RŽD bude samozřejmě probíhat na čistě dobrovolné bázi.
b) Emise dluhopisů, které by v rámci pomoci válečnému úsilí mohl zakoupit každý pracující Rus. Touto cestou je plánováno získal přibližně 2,5 bilionů rublů, přičemž způsobem, jak tyto prostředky získat, by mohla být například výplata části výdělku nikoli v penězích, ale ve zmíněných úpisech. Každý obyvatel Ruska by tak dobrovolně přispěl na záchranu této společnosti, která je kriticky důležitá nejen pro pokračování invaze na Ukrajině.
Samozřejmě lze jen velmi obtížně předvídat, jakou cestu si ruský stát vybere, aby RŽD pomohl, je ale evidentní, že plánovaná pomoc má být hrazena z prostředků ruských obyvatel
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že její jednotky v severní Gaze objevily raketomet připravený k odpálení směrem na Izrael. Nález byl učiněn během operace zaměřené na likvidaci ozbrojené infrastruktury v oblasti. Raketomet s pěti raketami našly jednotky Severní brigády Divize Gazy při prohledávání oblasti Bejt Hanún poblíž tzv. Žluté linie. Podle bezpečnostních zdrojů jde pravděpodobně o starší zařízení, které má být v nejbližších hodinách zničeno.
Sýrie: Včera večer izraelské jednotky (IDF) zahájily palbu z kulometů a vypálily světlice ze západní části Tal al-Ahmar směrem na východní část obce v okolí Kunejtry. IDF se k incidentu prozatím nevyjádřilo.
Silné sněžení mezitím způsobilo uzavírky silnic a vážné problémy v dopravě v několika regionech země. Úřady vyzvaly obyvatele k opatrnosti a doporučily omezit cestování na nezbytné případy.
Ministerstvo vnitra oznámilo, že bezpečnostní složky v Latákii, Džable, Kardáze a Tartúsu v posledních dnech zadržely několik osob podezřelých z válečných zločinů a z podněcování nepokojů ohrožujících občanský mír, a to i v souvislosti s nedávnými nepokoji na pobřeží. Mezi zadrženými je i Akram Díb z alávitské vesnice Baadba v jižní části provincie Latákie. Dříve otevřeně podporoval Asadův režim a jeho ozbrojené síly, nyní se však aktivně zasazoval o decentralizaci v alávitských oblastech a o propuštění vězňů. V posledních dnech vyzýval k razantnějším krokům než jen k protestům.
Ministr obrany Murhaf Abú Kasra jednal s guvernérem Damašku a zástupci provinčních úřadů o spolupráci mezi armádou a státní správou, posílení bezpečnosti a podpoře celostátní stability.
Turecké ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že Syrské demokratické síly nadále prosazují decentralizaci a odmítají integraci do centrální vlády, což Ankara považuje za hrozbu pro jednotu země. Turecko deklarovalo podporu všem krokům syrské vlády směřujícím k zachování územní celistvosti a národní jednoty.
Jemen: Milice Přechodné rady podporované SAE po střetech s místními obyvateli chaoticky opustily několik oblastí, včetně Gajl bin Jamin, vstupu do údolí Hard a okolí letiště Ar-Rajján. Podle terénních zdrojů se stažené jednotky přesunuly do pouště Al-Cháša. Situace se vyhrocuje v souvislosti se spekulacemi o blížící se pozemní ofenzivě jemenských sil podporovaných Saúdskou Arábií, které soustřeďují jednotky v oblasti Al-Abr.
Napětí dále vzrostlo po střetech mezi bezpečnostními silami a Hadramautskou elitou u ropné společnosti na okraji Mukally, po nichž následoval hromadný útěk proemirátských milicí. Během bojů jim byly zabaveny zbraně, technika i vozidla.
Mezitím vypršel saúdsko-jemenské ultimátum adresované SAE. Velitel sil obrany Hadramautu, generálmajor Mubárak al-Ubsání, po osvobození tábora Nachb potvrdil, že Hadramautská elita je nedílnou součástí těchto sil.
SAE současně urychlují svůj odchod z Jemenu. Z letiště Ar-Rajján pokračuje odsun techniky, výzbroje i personálu a řízení letiště bylo předáno velení Druhého vojenského okruhu. Tři emirátská transportní letadla již oblast opustila. Obyvatelé Hadramautu mezitím strhávají vlajky proemirátských milicí, které uprchly ze svých základen, což potvrzuje oslabování jejich vlivu v regionu. Milice Přechodné rady se rovněž stáhly z města Šibám v údolí Hadramautu.
Írán: Protesty v Íránu se už čtvrtý den šíří do více měst poté, co pokles kurzu íránského riálu a rostoucí životní náklady vyvolaly nespokojenost lidí. Ve městě Hamedan protestující na ulicích skandovali “Smrt Chamenejímu”. V městě Fasa se demonstranti pokusili prorazit do budovy místní vlády, útok byl ale odražen bezpečnostními složkami. Při incidentu byla zatčena 28letá žena, tři strážní byli zraněni a několik protestujících zadrženo. Protesty začaly v Teheránu, kde obchodníci a studenti vyšli do ulic, a rozšířily se také do Isfahánu, Yazdu a Zanjanu. Íránská vláda tvrdí, že chce naslouchat „legitimním požadavkům“ demonstrantů a umožňuje dialog, ale zároveň varuje, že pokusy o narušování pořádku budou tvrdě potlačeny. Hodnota riala prudce klesla na rekordní úroveň kolem 1,42 milionu za americký dolar, což spolu s inflací kolem 50 % zhoršuje situaci mnoha obyvatel. Vládní představitelé uznávají právo na pokojné protesty, ale zároveň zdůrazňují, že jakékoli násilí nebo snahy o destabilizaci země budou mít právní následky. Prezident Masoud Pezeškián se setkal s odborovými vůdci a slíbil, že vláda vyslechne „oprávněné požadavky“ a bude chránit živobytí lidí, i když veřejná důvěra v řešení ekonomických problémů je nízká.
Somálsko: Prezident Recep Tayyip Erdoğan uvedl, že Turecko podporuje somálskou armádu výcvikem a dodávkami vybavení a že tato pomoc v boji proti terorismu bude pokračovat.
Současně podle místních zdrojů islamistické hnutí aš-Šabáb zpřísňuje kontrolu pohybu na pobřežní silnici směrem ke Kadale. Hnutí zavedlo přísná pravidla pro vozidla jedoucí z Mogadiša přes střední Šabelle, Galgaduud a dále do Mudugu, čímž výrazně změnilo dopravní trasy ve středním Somálsku. Vozidlům, která dříve využívala pobřežní cestu přes oblast Kadale, bylo nařízeno zastavit u El-Makaánu a pokračovat vnitrozemím přes řídce osídlenou oblast Džiro. Důvod opatření není jasný. Podle analytiků může jít o snahu izolovat oblast Kadale nebo o přípravu rozsáhlejších útoků proti vládním silám s cílem město obsadit.
Sudán: Jednotky súdánské armády (SAF) v oblasti Severní Kordofán znovu ovládly oblast Kazgeil, kterou ztratily minulý měsíc. Kontrola území je zde mimořádně nestabilní.
Kongo (DRC): Včera se konžské armádě (FARDC) podařilo v oblasti Jižní Kivu znovu získat kontrolu nad městem Kigongo. Boje nadále pokračují na směru k Uviře. V ten samý čas se v provincii Ituri se jednotky milice “Konvence pro Lidovou Revoluci” (CPR) stáhly z města Bule, které předtím obsadily, aby se do něj dnes ráno znovu vrátily.
Mali & Burkina Faso: Obě země oznámily zákaz vstupu pro občany USA jako reakci na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zařadit jejich občany na rozšířený seznam vstupních omezení do Spojených států. Opatření bylo oznámeno pozdě večer 30. prosince v samostatných oficiálních prohlášeních ministrů zahraničí obou zemí.
Dnešní Třešnička™ bude krátkou bilancí. Rok 2025 ve válce na Ukrajině byl přesně tím typem roku, kdy si svět znovu ověřil, že „únava z války“ je pojem hlavně pro komentátory, ne pro ty, na které pořád padají rakety. Fronta se sice hýbala spíš kosmeticky (letos jsme museli mapu upravit asi jen třikrát), ale intenzita bojů, útoky na civilní infrastrukturu a systematické ruské bombardování ukrajinských měst ukázaly, že tahle válka se rozhodně nechystá do archivu. Diplomacie se točila v kruhu, mírové plány se prezentovaly, rozebíraly a ukládaly k ledu, zatímco realita na bojišti zůstávala nemilosrdně stejná. Ukrajina dál drží, Rusko dál ničí, Západ dál „zvažuje“ a civilisté dál platí celý ten mejdan. Pokud měl někdo pocit, že už to horší být nemůže, rok 2025 ho jemně, ale důrazně vyvedl z omylu. Držte se – protože jestli něco letošek jasně naznačil, tak to, že tahle jízda zdaleka nekončí a bezpečnostní pásy si teprve budeme utahovat.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
