(2 761 slov, doba čtení 15 minut)
Dnešní audio bude vydáno následující dny. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 29. ledna provedly ruské síly rozsáhlý dronový útok, při němž proti Ukrajině nasadily 105 útočných bezpilotních prostředků různých typů včetně Šáhed, Gerbera a Italmás, vypuštěných z oblastí Brjansk, Orel, Millerovo a Primorsko Achtarsk na území Ruska, z okupované části Doněcké oblasti a z Krymu. Obranu proti vzdušnému útoku zajišťovalo ukrajinské letectvo, jednotky protivzdušné obrany, prostředky radioelektronického boje, bezpilotní systémy a mobilní palebné skupiny. Podle předběžných údajů bylo k 8.30 ráno sestřeleno nebo potlačeno 84 nepřátelských dronů na severu, jihu, ve středu a na východě země, zatímco zásahy útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na sedmi lokalitách.
Podle dostupných dat ruský obranný průmysl v roce 2025 dodal ruské armádě přibližně 1,7 milionu dělostřeleckých granátů ráže 152 mm, 850 tisíc granátů ráže 122 mm a zhruba 60 tisíc granátů ráže 203 mm, doplněných o rozsáhlou produkci minometné munice, která zahrnovala přibližně 750 tisíc kusů ráže 82 mm, 1,9 milionu kusů ráže 120 mm a asi 20 tisíc kusů těžké munice ráže 240 mm. Drtivou většinu těchto dodávek, přibližně 95 procent, zajistily dvě klíčové společnosti GosNIImash a KBP, což potvrzuje vysokou míru koncentrace ruské válečné výroby.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Zeleného, Starycji Prilipek, ve Vovčansku, směrem na Vovčanské Čutory, u Obuchivky, Zeleného, Kolodjazného a Kutkivky, do které se dostali okupanti.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo v Radkivce a u Piščaného.
V lymanském sektoru probíhaly střety u Drobyševého, Mirného a směrem na Lyman.
Ve slovjanském sektoru fronty se okupanti snažili postupovat u Jampilu, západně od Siversku a u Svjato-Pokrovského.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nedošlo k útočným operacím.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru se bojovalo u Predtečiného, Pleščijivky, Kosťantynivky, Sofijivky a směrem na Novopavlivku.
V pokrovském směru Rusové tlačili u Rodynského, v Pokrovsku a Mirnohradu. Ukrajinské drony ničí okupanty, kterým se podařilo dostat do Hryščiného a bojovalo se i severně od Kotlyného, Udačného, u Molodeckého a u Dačného a Filije.
V oleksandrivském sektoru probíhaly střety směrem na Jehorivku.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru se bojovalo směrem na Dobropiliji, u Mirného a Huljajpole.
V orichivském směru došlo k bojům u Stepnohirsku a směrem na Prymorské.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský vůdce Vladimir Putin údajně souhlasil s jeho žádostí, aby Rusko na týden zastavilo údery na Ukrajinu, zejména kvůli silným mrazům. Trump tvrdí, že Putina osobně požádal, aby „neútočil na Kyjev a další města“, a že ruská strana s tím měla souhlasit. Podle něj byli Ukrajinci touto informací „velmi potěšeni“, i když jí zpočátku téměř nevěřili. Ukrajinští představitelé však uvedli, že se o údajném souhlasu Moskvy dozvěděli až z Trumpových vyjádření a dosud neobdrželi žádný oficiální signál z ruské strany. Neexistuje ani potvrzení o jakémkoli příkazu k omezení útoků. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k věci odmítl vyjádřit. Podle informací Financial Times USA a Ukrajina v poslední době diskutovaly možnost omezeného „energetického příměří“: Rusko by přestalo útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu výměnou za to, že Kyjev by omezil údery na ruské rafinerie a tankery tzv. stínové flotily. Zatím však žádná ze stran žádnou dohodu oficiálně nepotvrdila.
Šéfka evropské diplomacie Kaia Kallas odmítla ukrajinský návrh na vytvoření společných evropských ozbrojených sil. Podle ní už mají všechny evropské státy vlastní armády a 23 z nich jsou zároveň součástí struktur NATO, takže vznik „paralelní“ evropské armády by byl nepraktický a mohl by rozmazat velení a odpovědnost v krizových situacích. Zdůraznila, že v armádě je klíčová jasná hierarchie a řetězec velení, jinak hrozí chaos. Návrh společných evropských sil dříve předložil Volodymyr Zelenskyj, který argumentoval rostoucí velikostí ruské armády a potřebou, aby Evropa měla vlastní silnou obrannou kapacitu nezávislou na USA, aniž by tím konkurovala NATO. Zelenský zároveň upozornil, že Ukrajina může Evropě nabídnout unikátní válečné zkušenosti a technologie, ale dodal, že za uplynulý rok se ze strany evropských států neudál žádný konkrétní krok k realizaci této myšlenky.
Ukrajinské ministerstvo obrany ve spolupráci se společností SpaceX řeší problém zneužívání satelitní komunikace Starlink na ruských útočných dronech. Ministr obrany Mychajlo Fedorov uvedl, že ukrajinská strana okamžitě kontaktovala SpaceX a navrhla konkrétní technická řešení, přičemž ocenil rychlou reakci vedení firmy i Elon Musk. Podle Fedorova má Starlink sloužit k obraně a ochraně civilistů, nikoli k teroru a ničení měst. Média dříve upozornila, že Rusko stále častěji využívá Starlink na dronech k obcházení ukrajinských prostředků elektronického boje a ke zvýšení přesnosti útoků; poradce ministra obrany Serhij Beskrestnov (Flash) například uvedl, že online řízené „šahedy“ takto zaútočily i na osobní vlak v Charkovské oblasti.
Představitelé hnutí Alberta Prosperity Project, které prosazuje úplnou nezávislost kanadské provincie Alberta na Kanadě, tvrdí, že se už třikrát setkali se zástupci amerického ministerstva zahraničí. Podle médií se chystá další jednání v únoru, kterého by se měli zúčastnit i vysocí představitelé Alberty a ministerstva financí USA, a na němž se má jednat o možném úvěru až 500 miliard dolarů pro případ, že by referendum o odtržení od Kanady uspělo. Americké ministerstvo zahraničí samotná setkání nepopřelo, označilo je však za běžné kontakty s občanskou společností bez jakýchkoli závazků. Zároveň zaznívají vstřícné výroky z Washingtonu: ministr financí Scott Bessent označil Albertany za „velmi nezávislé lidi“ a provincii bohatou na ropu a další zdroje za „přirozeného partnera USA“. Otázka odtržení Alberty se v Kanadě diskutuje už několik let; premiérka provincie Danielle Smith loni připustila možnost referenda, pokud se podaří nasbírat dostatek podpisů, sama však odchod Alberty z Kanady nepodporuje.
Ukrajina plánuje v roce 2026 výrazně navýšit produkci bezpilotních prostředků a vyrobit více než sedm milionů dronů, které se staly klíčovým prvkem asymetrické obrany a umožnily vytvořit údernou zónu do hloubky až 20 kilometrů s cílem jejího dalšího rozšíření. Drony již na taktické úrovni překonaly dělostřelectvo v počtu potvrzených zásahů a v roce 2025 se podílely na více než 80 procentech všech zničených cílů na bojišti, což potvrzuje jejich dominantní roli v současném konfliktu. Jen v prosinci 2025 dronové údery zasáhly přibližně 33 tisíc ruských vojáků, zatímco za celý rok bylo zaznamenáno celkem 719 737 úspěšných zásahů. Tyto údaje vycházejí z centralizovaného systému evidence, který Ukrajině umožňuje detailně sledovat každý potvrzený zásah, vyhodnocovat efektivitu jednotlivých jednotek i typů dronů a optimalizovat jejich nasazení.
Evropa podle listu The Wall Street Journal zahájila rozsáhlou obnovu vlastního obranného průmyslu s cílem snížit závislost na Spojených státech a reagovat na ruskou agresi, přičemž výroba munice, dronů, obrněné techniky i raket roste nejrychlejším tempem za poslední desetiletí. Německý Rheinmetall otevřel nebo staví šestnáct nových továren, italský Leonardo výrazně navýšil počet zaměstnanců a produkce raket v konsorciu MBDA se několikanásobně zvýšila, zatímco Estonsko se vyprofilovalo jako světový lídr v oblasti pozemních dronů. V některých segmentech již Evropa překonává USA, například v produkci dělostřelecké munice, kde má Rheinmetall brzy dosáhnout kapacity 1,5 milionu granátů ročně, a kontinent je prakticky soběstačný v oblasti obrněných vozidel, lodí a ponorek. Přetrvávají však slabiny v oblasti stealth letounů, raket dlouhého doletu a satelitního průzkumu, kde Evropa stále závisí na amerických technologiích, což otevřeně připouštějí i evropští lídři. Současně se ale rozbíhají projekty raket s doletem přes 1500 kilometrů po roce 2030, Spojené království spustilo vlastní satelitní systém a Francie uvádí, že již dnes poskytuje většinu satelitních zpravodajských služeb Ukrajině. Prudký růst obranných výdajů, které mají v roce 2025 dosáhnout zhruba 560 miliard dolarů a do roku 2035 se přiblížit úrovni Pentagonu, postupně posouvá Evropu k operační samostatnosti, přičemž plné nahrazení amerických vojenských kapacit by podle odhadů vyžadovalo investice kolem jednoho bilionu dolarů.
Čtrnáct evropských států, konkrétně Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Island, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Švédsko a Spojené království, vydalo společné prohlášení, v němž varovalo Rusko, že tankery tzv. stínové flotily již nebudou moci nerušeně operovat v Baltském moři. Signatáři oznámili, že plavidla, která účelově mění vlajku, vypínají identifikační transpondéry nebo nebudou schopna doložit požadované dokumenty, budou nově považována za lodě bez státní příslušnosti, a tedy způsobilá k zadržení bez významných právních rizik. Prohlášení zároveň zdůrazňuje nutnost důsledného vymáhání mezinárodních námořních úmluv a avizuje, že lodě porušující pravidla bezpečnosti, identifikace či registrace budou v Baltském moři systematicky kontrolovány a v případě porušení předpisů zadrženy.
Do Itálie dorazily další bojové vozy pěchoty Lynx v rámci probíhající modernizace pozemních sil, přičemž první vozidlo bylo dodáno v prosinci 2025 jako součást úvodní pětice ve variantě s věží Lance, shodné s konfigurací používanou Maďarskem. Dne 17. ledna byly na italském území zaznamenány další dva Lynxy, což naznačuje jejich předání armádě, zatímco následujících šestnáct kusů má být již vybaveno domácí italskou věží Hitfist 30. Itálie v rámci programu A2CS plánuje pořídit až 1 050 vozidel rodiny KF41 Lynx v celkem šestnácti variantách, které mají postupně nahradit stávající bojová vozidla pěchoty Dardo i pásové transportéry VCC 1 a VCC 2.
Rumunsko zveřejnilo rozsáhlý seznam akvizic v rámci evropského programu SAFE, který zahrnuje 21 projektů v celkové hodnotě 9,53 miliardy eur a představuje jednu z největších modernizací ozbrojených sil v regionu. Klíčovou prioritou je protivzdušná obrana, kde se počítá s pořízením tří systémů středního dosahu, dvou velitelských stanovišť, sedmi kompletů Skynex, dvou systémů Skyranger a velkých zásob munice C-RAM a AHEAD ráže 35 mm za více než 1,8 miliardy eur. Ve spolupráci s Francií Rumunsko pořídí také 231 přenosných systémů Mistral s 934 střelami, 12 víceúčelových vrtulníků H225M a 12 radarů GM200. Pozemní síly mají získat 139 transportérů Piranha V, více než 1 370 nákladních vozidel Iveco, 198 bojových vozidel pěchoty Lynx a 240 tisíc ručních palných zbraní, zatímco námořnictvo posílí dvě hlídkové lodě, dvě protiponorková plavidla, sedm pobřežních protilodních systémů NSM a dva lodní systémy blízké PVO Millennium. Program dále zahrnuje nákup toulavé munice, bezpilotních prostředků, integrovaného výcvikového systému a softwarové platformy C4ISR. Financování je zajištěno dlouhodobým úvěrem SAFE se splatností 45 let a desetiletým odkladem splátek za podmínek odpovídajících ratingu EU AAA, přičemž z celkového balíku 16,6 miliardy eur je 9,6 miliardy určeno na vojenské zakázky, zbytek na strategickou infrastrukturu směrem k Ukrajině a Moldavsku a na posílení vnitřní bezpečnosti.
Dnes si přiblížíme současnou situaci Ruské pošty. Ta je natolik znepokojivá, že se nad ní pohoršila i předsedkyně horní komory ruského parlamentu, Valentina Matvijenko. Ta uvedla, že není možné dále tolerovat situaci, kdy má mnoho pracovníků pošty, a to zejména ve vzdálenějších regionech, velmi malé výplaty, a současně náročné pracovní podmínky. Hrozí tak podle ní, že Ruská pošta přijde o značnou část zaměstnanců.
Dále zdůraznila, že poštovní pobočky zejména v malých městečkách a na vesnicích doslova vymírají, a vyzvala ruskou vládu, aby nedovolila pokračování této situace a vyřešil situaci státní poštovní služby. Ruská pošta má po celém Rusku přibližně 38 000 poboček, z toho se 27 000 nachází ve vesnických a vzdálených oblastech. Podle Michaila Volkova, generálního ředitele Ruské pošty, se většina z těchto 27 000 poboček nachází ve ztrátě, a realizuje pouze služby, které má předepsané v rámci zákona.
Ruská pošta v současné době zaměstnává přibližně 200 000 osob, a průměrná mzda v této společnosti dosahuje 27 000 rublů (tedy v přepočtu o něco více, než 7000 Kč). Již v minulém roce tak začali zaměstnanci z důvodu těchto nízkých mezd hromadně podávat výpovědi, a jen za rok 2025 tak Ruskou poštu opustilo přibližně 40 000 osob.
Jedním z hlavních příjmů byla dříve pro Ruskou poštu mezinárodní přeprava zásilek, ta byla ale se zavedením sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu výrazně omezena, a její hospodaření, které ani dříve nebylo nejlepší, se dále propadlo. Jen v za roky 2022 až 2024 vzrostlo zadlužení Ruské pošty o 68 miliard rublů (tedy přibližně 18 miliard korun podle současného kurzu), a jen za prvních devět měsíců minulého roku činila ztráta Ruské pošty přibližně 9 miliard rublů.
Část poboček bude vzhledem k vyysokému zadlužení nucena Ruská pošta zlikvidovat, ale vzhledem k tomu, že v Rusku neexistuje plán, jak její situaci řešit, stane se tato společnost další černou dírou na finance z rozpočtu, neboť si ruská vláda nemůže dovolit její kolaps – v mnoha vzdálenějších regionech je totiž Ruská pošta jediná, kdo v těchto oblastech zajišťuje přepravu zásilek.ů.
Izrael: Jednotky izraelské armády (IDF) a pohraniční policie byly v noci vyslány do beduínské osady Khallet al-Sidra u obce Mukhmas na Západním břehu poté, co izraelští extremisté z řad radikálních židovských osadníků založili požár. Podle armády podezřelí z místa uprchli a nebyly nalezeny žádné další stopy. Vyšetřování má pokračovat dnes. Při útoku bylo zapáleno několik domů. Oblast Mukhmas a okolní obce čelí podobným útokům opakovaně. V roce 2025 IDF zaznamenala přes 750 případů židovského nacionalistického násilí a útoků osadníků, oproti 675 v roce 2024. Tyto útoky se odehrávají téměř denně, většinou bez následků. Stíhání pachatelů je výjimečné a odsouzení ještě vzácnější. Kritici obviňují současnou, nejtvrdší vládu v historii Izraele, že nad násilím přivírá oči.
Vysoce postavení představitelé obrany a zpravodajských služeb Saúdské Arábie a Izraele tento týden jednají ve Washingtonu s administrativou Donalda Trumpa o možných amerických úderech proti Íránu, uvedl server Axios. Izraelci podle zdrojů sdílejí zpravodajské informace o potenciálních cílech v Íránu, zatímco Saúdská Arábie se snaží konfliktu zabránit diplomatickou cestou.Šéf izraelské vojenské rozvědky Šlomi Binder jednal s představiteli Pentagonu, CIA a Bílého domu. Saúdský ministr obrany Chálid bin Salmán se mezitím setkává s ministrem zahraničí Marcem Rubiem a zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem. Saúdský korunní princ zároveň ujistil Írán, že Rijád nedovolí využití svého území ani vzdušného prostoru k útokům proti Teheránu.Trumpova administrativa zvažuje varianty včetně cílených úderů na íránské bezpečnostní složky a vedení. Neúspěch jednání mezi USA a Íránem o jaderném a raketovém programu podle médií zvýšil ochotu Washingtonu k razantnějšímu zásahu.
Kongo (DRC): Konžská armáda (FARDC) znovu dobyla strategický bod Point-Zero v oblasti Fizi v regionu jižní Kivu, který byl několik měsíců pod kontrolou povstalců Twirwaneho, spojenců M23. Silné boje jsou hlášeny také v Severním Kivu v oblasti Rutshuru.
Niger: V časných ranních hodinách otřásly okolím mezinárodního letiště v Niamey silné exploze a intenzivní střelba. Kvůli útoku muselo být několik letů přesměrováno do sousedních zemí. Bezpečnostní síly oznámily, že při zásahu zabily nejméně pět útočníků. Podle nesených vlajek šlo o džihádisty, žádná skupina se však k útoku zatím nepřihlásila. První zprávy naznačují, že na letecké základně bylo zničeno několik dronů, včetně nedávno pořízeného typu Aksungur, a vyřazeno několik vojenských letounů i civilních strojů. Satelitní data FIRMS potvrzují rozsáhlé požáry v areálu vojenské části letiště. Útok byl zřejmě koordinovaný – zahrnoval minometnou palbu z města, údery dronů na letadla a souběžné pozemní střety s ozbrojenci na motocyklech.
Nigérie: Nigerijská armáda včera provedla operaci proti pozicím Islámského státu několik kilometrů jihovýchodně od města Bama ve státě Borno. Při zásahu bylo zabito šest bojovníků a zabaveny zbraně.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že dnes ráno přepadla konvoj malijské armády mezi městem Diboli na hranici se Senegalem a městem Kayes na západě Mali.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že ruská diplomacie zase vytáhla svou nejmilejší zbraň hromadného rozčilování a začala střílet učebnicí dějepisu upravenou pro potřeby Kremlu. Jeho mluvčí Alkomáša Zacharovová totiž obvinila polského prezidenta, že prý přesouvá vinu za začátek druhé světové války na Sovětský svaz, a doporučila mu přečíst si Putinův článek (zdalipak je také vlevo dole?), protože kdo by lezl do archivů, když může číst improvizaci člověka, který právě teď bombarduje sousedy a tváří se u toho jako osvoboditel. Poláci si totiž dovolují říkat nahlas nepohodlnou věc, že rok 1939 nebyl jen německý vpád, ale světe div se i sovětský vpád, a že následovalo dělení Polska podle paktu Molotov Ribbentrop, deportace, Katyň a také (poválečné) osvobozování, které se tak nějak protáhlo na několik surových dekád se sovětským dozorem. Ano, Rudá armáda přišla do Osvětimi, to je fakt, stejně jako fakt, že Kreml z toho dělá doživotní multipass na všechno od tanků v Praze po rakety na Kyjev. Celé to není spor o historii, ale o monopol na ni, protože kdo ovládá minulost, tomu se lépe prodává i současnost, včetně agresí, okupací a řečí o tom, kdo je fašista právě dnes (jak rebrandovat kámošský nacismus zlodušským fašismem si povíme jindy). A pointa je prostá, když vám Zacharovová radí číst Putina, jděte se projít na čerstvý vzduch a večer si pusťte nějakou ruskou klasiku, třeba Svéráz národního rybolovu.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
