(2 507 slov, doba čtení 13 minut)
Dnešní audio bude vydáno následující dny. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 30. ledna podnikly ruské síly další kombinovaný vzdušný útok proti Ukrajině, při němž byla z Voroněžské oblasti odpálena jedna balistická raketa Iskander-M a současně bylo nasazeno 111 útočných bezpilotních prostředků různých typů, včetně dronů Šáhed, Gerbera a Italmás, vypuštěných z oblastí Brjansk, Orel, Kursk, Millerovo a Primorsko Achtarsk na území Ruska a z okupované části Doněcké oblasti. Obranu proti útoku zajišťovalo ukrajinské letectvo, jednotky protivzdušné obrany, prostředky radioelektronického boje, bezpilotní systémy a mobilní palebné skupiny. Podle předběžných údajů bylo k 8.00 ráno sestřeleno nebo elektronicky potlačeno 80 nepřátelských dronů. Zásahy balistické rakety a 25 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na patnácti lokalitách, na dalších dvou místech dopadly trosky sestřelených dronů.
Osint účet Tatarigami zpochybňuje nejnovější odhady amerického CSIS, podle nichž mělo Rusko od roku 2022 přijít „pouze“ o zhruba 325 000 padlých. Na základě rozsáhlé analýzy ruských interních dokumentů z let 2024–2026, které jeho tým studoval, upozorňuje, že po započtení ztrát Wagnerových jednotek a formací tzv. LDNR je skutečný počet ruských obětí výrazně vyšší a již pravděpodobně přesahuje hranici 400 000 mrtvých. Podle Tatarigamiho byly roky 2024 a 2025 pro ruskou armádu mimořádně smrtící, přičemž prudký nárůst ztrát pokračoval i navzdory územním ziskům. Zároveň upozorňuje, že značná část ztrát nevznikla přímo v boji, ale v důsledku dopravních nehod, předávkování, zdravotních komplikací, násilných incidentů či dalších „nebojových“ příčin, které ruská statistika často zastírá. Pro srovnání stejná studie odhaduje, že ukrajinské ztráty na životech se od začátku války pohybují v rozmezí 100–140 tisíc padlých, což dále zvýrazňuje disproporci v lidských nákladech ruského způsobu vedení války.
Data z posledních měsíců ukazují, že ruská raketová kampaň nese jasné znaky vyčerpání a cyklického hospodaření se zásobami. Od června Rusko použilo přibližně 1 510 střel různých typů, přičemž údery mají typický rytmus krátkých intenzivních vln následovaných několika dny relativního klidu, což odpovídá nutnosti doplňování skladů a přípravě další salvy. Z měsíčních přehledů je patrné, že páteří útoků zůstávají střely Ch-101 a Iskander-M, zatímco podíl Kalibrů a Iskander-K kolísá a nasazení Kinžalů zůstává spíše epizodické. Zlomový je především přelom roku, kdy z dat mizí střely Ch-101, což naznačuje buď dočasné vyčerpání zásob, nebo nutnost jejich šetření pro strategicky významnější údery. Celkově nejde o eskalaci v podobě trvale rostoucích objemů, ale o snahu udržet tlak prostřednictvím opakovaných, mediálně i psychologicky výrazných úderů, jejichž intenzita je však stále více limitována výrobními a logistickými možnostmi ruského raketového arzenálu.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Zeleného, směrem na Ternovu, u Starycji, směrem na Hrafské, ve Vovčansku, u Tychého, Vovčanských Čutor, směrem na Hrihorivku, Kolodjazné a směrem na Fiholivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se okupanti snažili postoupit u Kupjansku, Petropavlivku, u Piščaného a u Borivské Andrijivky.
V lymanském směru se bojovalo u Kopanek, směrem na Druželjubivku, u Hrekivky, Drobyševého, Stavek a Zařičného.
Ve slovjanském sektoru probíhaly střety u Jampilu a směrem na Zakitné a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V směru Kramatorsk Rusové neprováděli útočné akce.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku se bojovalo u Pleščijivky, Kosťantynivky, Ščerbinivky, směrem na Berestok, Ilijivku, Stepanivku, u Rusyn Jaru a u Sofijivky.
V Pokrovském směru probíhaly boje u Toreckého, Zapovidného, směrem na Bilické, u Rodynského, Krasného Lymanu, v Pokrovsku, Rivném, Mirnohradu, severně od Kotlyného, Udačného, u Molodeckého a Novopidhorodného. Dále se bojovalo u Muravky a Filije.
V bilyckém sektoru na dobropilském směru probíhají od listopadu 2025 poziční boje nízké intenzity, soustředěné především do prostoru Dorožného u nákladní stanice Mertsalove. Proti sobě zde stojí ruská 39. střelecká brigáda a ukrajinská skupina složená ze 4. praporu brigády Rubež a částí 1. praporu 158. brigády. Oblast má za sebou už dvě změny kontroly během léta a podzimu. Nejprve ji na začátku srpna obsadila ruská 110. střelecká brigáda, ale počátkem října 2025 byla oblast stanice znovu dobyta 425. útočným plukem Skala po protiútoku s nasazením bojových vozidel Bradley. Od té doby zůstává Dorožné pod kontrolou Ukrajinské armády a ruské velení se o jeho znovudobytí pokouší od poloviny prosince, zatím však bez úspěchu, zejména při přímých útocích. Severněji, v prostoru Nového Šachova, provádí ruská 1. střelecká brigáda pouze omezené útočné akce na podporu hlavního směru. Současně jsou do oblasti kolem obce Nový Donbas nasazovány malé ruské průzkumně-diverzní skupiny, které se střetávají s ukrajinskou skupinou kolem 2. útočného praporu pluku Da Vinci. Rusům se sice podařilo proniknout k troskám budov v Novém Donbasu, který se dlouhodobě nachází v šedé zóně, avšak nejsou schopni se zde upevnit, protože zástavba je po měsících bojů prakticky srovnána se zemí, podobně jako v sousední Ivanivce. Ukrajinské síly proto vesnice přímo nebrání a drží obranu v zalesněném pásu severozápadně od Nového Donbasu. V posledních dnech je v oblasti relativní klid, daný i extrémními mrazy, kdy ranní teploty klesají až k −18 °C. Očekávané zhoršení počasí na začátku února však může vytvořit podmínky pro ruský pokus o útok s vyšší intenzitou, potenciálně i s využitím obrněné techniky na zmrzlém terénu.
Ve směru na Oleksandrivku okupanti útočili u Ivanivky, směrem na Iskru, Oleksandrohrad, Oleksijivku, u Verbového, Jehorivky a Solodkého.
Jižní fronta: Ve směru na Huljajpole se bojovalo směrem na Dobropiliji, u Pryluk, Varvarivky, Zeleného, Huljajpole a Dorožňanky.
Ve směru Orichiv proběhly útoky u Lukjanivky a Pavlivky.
Rusko podle tvrzení Kremlu souhlasilo, že se do 1. února zdrží útoků na Ukrajinu na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, jehož slova citovala agentura RIA Novosti. Moskva to zdůvodňuje snahou „vytvořit příznivé podmínky pro jednání“. Podle médií by se nové kolo jednání mohlo uskutečnit 1. února v Abú Zabí, což Peskov nepřímo potvrdil. Trump již dříve uvedl, že osobně požádal ruského vůdce Vladimir Putin, aby kvůli silným mrazům na týden zastavil údery na Ukrajinu, a že Moskva s tím souhlasila. Ruské i ukrajinské telegramové kanály mezitím psaly o pokynech neútočit na energetickou infrastrukturu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyy však 30. ledna uvedl, že návrh na zastavení útoků na energetiku vzešel ze strany USA a že mezi Kyjevem a Moskvou neexistuje žádná přímá dohoda. Dodal, že Ukrajina je připravena „energetické příměří“ zrcadlit, pokud se Rusko bude chovat stejně.
Ukrajina dosud nedostala stovky milionů dolarů na energetickou pomoc z USA. Ukrajina stále neobdržela zhruba 250 milionů dolarů na energetickou pomoc, které jí Spojené státy dříve přislíbily. Tyto prostředky měly sloužit především k dovozu zkapalněného zemního plynu a k obnově energetické infrastruktury poškozené ruskými útoky. Podle zdrojů agentury Reuters z USA i Ukrajiny došlo po nástupu administrativy Donalda Trumpa a faktickém uzavření USAID k byrokratickému zablokování části financí. O dalším postupu se vedou spory mezi americkými institucemi – část úředníků navrhuje, aby peníze uvolnilo ministerstvo zahraničí, které převzalo zbytky agendy USAID, jiní mluví o zapojení Rozvojové finanční korporace. Zdržení podle Reuters nevypadá jako politický nátlak na Kyjev, ale spíše jako důsledek vnitřního chaosu a sporů v americké administrativě. Americký Kongres je o zmrazených prostředcích informován a žádá další vysvětlení. Ukrajinská strana o problému ví, ale obává se, že jeho otevřené řešení by mohlo vést k diplomatickým nedorozuměním. Bílý dům zároveň tvrdí, že část dřívější energetické pomoci byla v minulosti špatně využita. Podle Úřadu pro rozpočet a řízení se inspekce USAID týkala případů nedostatečné kontroly, korupce a ztrát energetických zdrojů v řádu milionů dolarů.
Francie musí zadržený tanker „stínové flotily“ propustit, zákony to zatím jinak neumožňují. Francouzský prezident Emmanuel Macron sdělil Volodymyru Zelenskému, že Francie bude muset zadržený tanker ruské „stínové flotily“ propustit, protože to vyžaduje současná francouzská legislativa. Zelensky to uvedl po telefonátu s Macronem 29. ledna. Zelensky poděkoval Francii za zadržení sankcionovaného tankeru Grinch, Macron však zároveň oznámil, že plánuje změnu zákonů, aby bylo možné podobná ruská plavidla v budoucnu zadržovat trvale, nikoli jen dočasně. Ukrajinský prezident vyzval další evropské státy, zejména námořní a severní země, aby následovaly francouzský příklad a systematicky zastavovaly a zabavovaly tankery ruské „stínové flotily“. Podle něj je klíčové, aby lodě nebyly pouze krátce zadrženy, ale aby bylo možné je skutečně udržet mimo provoz. Tanker Grinch byl zadržen francouzským námořnictvem 22. ledna ve Středozemním moři v souladu s mezinárodním právem a s podporou spojenců. Plavidlo je podezřelé z obcházení západních sankcí na vývoz ruské ropy. Marseillská prokuratura vzala kapitána tankeru do vazby kvůli porušení povinností ohledně vlajky. Podle médií má indické občanství, stejně jako zbytek posádky, která zůstává na lodi.
USA vyhlásily výjimečný stav kvůli Kubě a hrozí cly zemím, které jí dodávají ropu. Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým vyhlásil výjimečný stav ve vztahu ke Kubě. Podle dokumentu představují kroky havanského režimu „mimořádnou hrozbu“ pro národní bezpečnost a zahraniční politiku Spojených států. Trump obvinil Kubu ze spolupráce s „nepřátelskými státy a teroristickými skupinami“, konkrétně s Ruskem, Čínou, Íránem, Hamásem a Hizballáhem. Jako příklad uvedl umožnění působení ruské elektronické zpravodajské základny na kubánském území, která má shromažďovat citlivé informace o USA. Dalším důvodem jsou podle Washingtonu systematické porušování lidských práv na Kubě – potlačování svobody slova a médií, pronásledování politické opozice a mučení odpůrců režimu. V návaznosti na to Trump oznámil zavedení dodatečných cel vůči zemím, které Kubě dodávají ropu. Konkrétní výše a rozsah opatření budou stanovovány případ od případu ministrem obchodu a ministrem zahraničí, konečné slovo si ponechá prezident. Kuba se nedávno zařadila mezi státy, které odsoudily americkou operaci ve Venezuele. Trump už dříve varoval, že po Venezuele by na řadu mohly přijít i další země v regionu, včetně Kuby, Mexika a Kolumbie.
Několikrát jsme v průběhu posledních týdnů zmiňovali, že akce proti ruské stínové flotile přinutí ruské ropné společnosti k dalším slevám na jimi prodávanou ropu, aby pro ni nalezli kupce. Lednové údaje ukazují, že průměrná exportní cena z ruských terminálů, která se v prosinci minulého roku pohybovala okolo 39 USD za barel, poklesla v lednu na úroveň okolo 34 až 36 USD za barel.
Přičemž se jedná o průměr, v tomto týdnu byly zaznamenány i případy, kdy byla Indii dodána ropa s prodejní cenou okolo 25 USD za barel. To znamená, že rozdíl mezi cenou ropy BRENT a URALS dosáhl u některých kontraktů již téměř 40 USD za barel, a takto nízká prodejní cena byla zaznamenána (s výjimkou období pandemie Covid 19) naposledy v roce 2003.
Příčinou takto nízkých cen je kromě amerických sankcí, schválených v říjnu minulého roku, i poslední balík sankcí EU, který kromě jiného zakazuje import paliv vyrobených z ruské ropy. Indie, která na zpracování levné ruské ropy a následném prodeji paliv do Evropy dříve výrazně profitovala, tak musí hledat nové zákazníky a zájem o ruskou ropu (který klesal již od počátku ledna) se tak dále zmenšil – a prodejci tak musí nabídnout extrémně nízké ceny, aby nalezli kupce.
Takto nízké ceny jsou problematické jak pro ruský rozpočet, do kterého jsou odváděny nižší daně, tak zejména ropné společnosti, pro které je i cena na úrovni 35 USD za barel dlouhodobě neudržitelná. Těžba je udržována pouze z toho důvodu, že vzhledem ke složení ropy URALS (velký podíl těžkých frakcí) vede přerušení jejího čerpání k rychlému ucpání vrtu, což znamená nutnost jeho odepsání. I prodej se ztrátou je tak pro ruské ropné společnosti výhodnější, než přerušení těžby, neboť kvůli západním sankcím již nyní nedisponují technologiemi, které by jim umožnily těžbu obnovit.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) dnes zmařila pokus o pašování tří útočných pušek z Egypta do Izraele pomocí dronu. Dron byl odhalen při přeletu hranice díky kamerovému systému a řízení letového provozu letectva. Jednotky regionální brigády Paran jej následně sestřelily. Zajištěné zbraně byly předány policii k dalšímu vyšetřování.
Izraelská armáda oznámila, že při nočním leteckém úderu ve střední části Pásma Gazy byli zabiti čtyři ozbrojení teroristé, kteří se přibližovali k jejím jednotkám. Vojáci brigády Kfir je podle armády zpozorovali na izraelské straně tzv. Žluté linie, přičemž jejich chování představovalo bezprostřední hrozbu. Izraelské letectvo následně zasáhlo a hrozbu odstranilo. Armáda zároveň uvedla, že při dalších nočních úderech v Rafahu zasáhla osm teroristů, kteří vyšli z tunelu; nejméně tři z nich byli zabiti.
Libanon: Izraelské letectvo dnes při leteckém úderu ve městě Seddiqine na jihu Libanonu zabila člena Hizballáhu, který se podílel na obnově infrastruktury této skupiny. Podle IDF tím porušoval příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Sýrie: Podle vládního zdroje pro Al-Ikhbariyah bylo mezi syrskou vládou a SDF dosaženo dohody o příměří v rámci komplexní smlouvy. Ta počítá s postupnou integrací vojenských i správních struktur obou stran. Dohoda zahrnuje stažení jednotek z kontaktních linií a nasazení sil ministerstva vnitra v centrech měst Hasaka a Kámišlí za účelem posílení stability. Součástí je také vznik vojenské divize podřízené provincii Aleppo, složené ze tří brigád SDF a jedné brigády z Kobani. Instituce místní samosprávy mají být začleněny do státních struktur při zachování pracovních míst civilních zaměstnanců. Dohoda rovněž řeší občanská a vzdělávací práva Kurdů a zaručuje návrat vysídlených osob. Jejím cílem je sjednocení syrského území, posílení právního státu a úplná integrace regionu. Integrace bezpečnostních a vojenských složek má probíhat postupně a individuálně v rámci brigád. Stát převezme kontrolu nad všemi civilními institucemi, hraničními přechody i kontrolními stanovišti, bez výjimek.
Vojenské velení syrské armády vyhlásilo oblasti Abu Hudžejra Havatna, západní farmu al-Hól, al-Hól a tábor al-Hól uzavřenou bezpečnostní zónou. Vymezený koridor slouží jako bezpečná trasa bez zastavování.
Somálsko: Islamisté z hnutí aš-Šabáb zaútočili na vojenskou základnu keňských sil v oblasti Kivanga v okrese Fafi, v pohraniční provincii Garissa. Útok si údajně vyžádal lidské oběti a způsobil materiální škody. Podrobnosti útoku prozatím nejsou známy.
Turecko ve středu rozmístilo tři stíhací letouny F-16 v Mogadišu, a to v době rostoucích tureckých investic zejména v somálském energetickém, vesmírném a obranném sektoru. Ankara v posledních měsících budovala na mezinárodním letišti zázemí pro jejich umístění, včetně nových hangárů, a v uplynulých dnech sem směřovalo několik tureckých nákladních letů, pravděpodobně s technikou a municí.
Podle zdrojů je nasazení F-16 předzvěstí plánů vyslat k somálskému pobřeží těžební plošinu na průzkum ropy, která má zahájit vrty ještě letos. Současně se připravuje i udajný projekt tureckého kosmodromu na severu Mogadiša. Turecké ministerstvo obrany sice rozmístění letounů oficiálně nekomentovalo, potvrdilo však, že Ankara v Somálsku udržuje letecké velení. Turecko dlouhodobě podporuje somálské bezpečnostní síly v boji proti islamistické skupině aš-Šabáb prostřednictvím výcviku, poradenství a vojenské pomoci. Tureckou přítomnost v zemi posílilo i nedávné uznání Somalilandu Izraelem a rostoucí napětí v oblasti Afrického rohu. Ankara zároveň znovu zdůraznila podporu územní celistvosti Somálska. Ve stejný den somálská vláda jmenovala novým velitelem armády brigádního generála Ibrahima Mohameda Mohamuda, absolventa tureckých vojenských institucí. Turecko již dříve do země nasadilo bojové drony, vrtulníky T129 Atak a předalo somálskému námořnictvu dva užitkové vrtulníky. V Mogadišu provozuje rozsáhlou vojenskou základnu Turksom, spravuje místní přístav i letiště a vycvičilo tisíce somálských vojáků, přibližně třetinu celé armády.
Dnešní Třešnička™ se bohužel/naštěstí neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
