(2 182 slov, doba čtení 12 minut)
Dnešní audio bude vydáno následující dny. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 9. února ruské jednotky zaútočily na Ukrajinu pomocí 149 útočných dronů a 11 balistických raket Iskander-M. Uvedlo to Velitelství Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Raketové útoky byly vedeny z Brjanské oblasti Ruské federace. Drony typu Šahed, Gerbera, Italmas a dalších typů byly vypuštěny z oblastí Kursk, Orel, Primorsko-Achtarsk, Brjansk a Šatalovo v Rusku, dále z Gvardiyske na dočasně okupovaném Krymu a z okupovaného Doněcku. Přibližně 90 dronů tvořily Šahedy. Podle předběžných údajů bylo k 9:30 sestřeleno nebo potlačeno 116 nepřátelských dronů. Část balistických raket Iskander-M byla rovněž zachycena a nedosáhla cílů. Zásahy raket a 23 útočných dronů byly zaznamenány na 15 místech, na dalších šesti místech dopadly trosky sestřelených cílů.
V důsledku úderu Obranných sil Ukrajiny na ruský muniční sklad v blízkosti Rostova na Donu se podařilo zničit přibližně 6 000 ruských FPV dronů. Informoval o tom Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Útok byl proveden před několika dny, přičemž nyní byly zveřejněny jeho následky. Bylo potvrzeno zničení tří kontejnerů s FPV drony a jejich komponenty, další kontejnery byly poškozeny. Generální štáb rovněž uvedl další údery provedené v noci na 9. února: v oblasti města Sudža v Kurské oblasti byl zasažen velitelský stanoviště ruské výsadkové jednotky a u obce Novooleksijivka na dočasně okupovaném území Chersonské oblasti byl napaden ruský muniční sklad. Rozsah škod a ruské ztráty jsou nadále upřesňovány.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Starycjy, Prilipek, ve Vovčansku a směrem na Fiholivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru Rusové útočili v Kupjansku. Boje probíhaly i u Petropavlivky a směrem na Podoly, což ukazuje na poměrně velké díry v ukrajinské obraně v tomto směru. Dále Rusové útočili u Piščaného, Novoosynového a u Nové Kruhljakivky a Novoplatonivky.
V lymanském sektoru se bojovalo u Kopanek, směrem na Druželjubivku u Seredného, Drobyševého, Stavek, Zaričného a směrem na Lyman.
Ve slovjanském sektoru se okupanti snažili postupovat na Zakitné, Platonivku, u Dronivky a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta:Ve směru na Kramatorsk proběhly střety u Orichovo-Vasylivky.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku pokračovaly boje u Pleščijivky, Ivanopilije, Kosťantynivky, Jablunivky, směrem na Stepanivku, u Rusyn Jaru, směrem na Sofijivku a Torecké.
V pokrovském sektoru se bojovalo ve směru na Nový Donbas, Ivanivku, Bilické, u Rodynského, v Myrnohradu, Pokrovsku, u Hryščiného, severně od Kotlyného, Udačného, u Molodeckého, Novopidhorodného, u Muravky, Dačného a Filije.
Ve směru na Oleksandivku Rusové tlačili u Ivanivky, směrem na Andrijivku-Klevcové, Oleksandrohrad a u Pryvilije.
Jižní fronta: Ve směru na Huljajpole se bojovalo u Solodkého, Dobropilije, Olenokosťantynivky, Huljajpole, Zalizného, Dorožňanky a Mirného.
Jak už jsme psali včera, zdá se, že situace v Ternuvatém se obráncům podařila dostat pod kontrolu a ukrajinské ozbrojené síly v této oblasti provedli i protiútok u Pryluk.
V orichivském sektoru probíhaly boje u Ščerbaků, Kamjanského a směrem k Lukjanivské.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Americké ozbrojené síly zastavily v Indickém oceánu sankcionovaný tanker Aquila II, který je podle ruského ministerstva obrany zapojen do vývozu ruské ropy obcházející sankce. Tanker byl zadržen americkým námořnictvem poté, co se pokusil uniknout kontrole po porušení karantény vyhlášené prezidentem Donaldem Trumpem pro sankcionovaná plavidla. Podle amerického ministerstva války byl pronásledován od Karibiku až do Indického oceánu. Aquila II je podle ruských databází a ukrajinské rozvědky součástí tzv. stínové flotily, podílel se na vývozu sankcionované ropy z černomořských a baltských přístavů, je pod americkými sankcemi od ledna 2025 a pod sankcemi EU a dalších zemí od října téhož roku. Od července 2025 má nejasnou registraci, při plavbě používá panamskou vlajku a na začátku roku 2026 opustil venezuelské přístavy navzdory americké námořní blokádě v rámci operace Southern Spear, pravděpodobně s nákladem venezuelské ropy či topného oleje.
Velká Británie mezitím plánuje výrazně posílit boj proti ruské „stínové flotile“ a vytvořit speciální velicí centrum pro sledování a případné zadržování sankcionovaných plavidel u svého východního pobřeží. Podle vyšetřování Sunday Times má nové centrum vzniknout v areálu HMS Calliope v Gatesheadu a fungovat jako plnohodnotná vojenská základna. Odtud by armáda shromažďovala zpravodajské informace, sledovala lodě pomáhající Rusku obcházet sankce a mohla je i zachycovat na moři, mimo jiné pomocí dálkově řízených plavidel operujících až do vzdálenosti 800 kilometrů v Severním moři a Lamanšském průlivu. Jedním z hlavních problémů je podle britských úřadů vysoká cena dlouhodobého zadržování tankerů; jako možné řešení se zvažuje prodej zabavené ropy k pokrytí nákladů. Ministr obrany John Healy zároveň uvedl, že Británie s partnery připravuje strategii k častějším zásahům proti ruským tankerům a nevylučuje zapojení elitní námořní jednotky Special Boat Service. Od roku 2022 podle britských odhadů Rusko přepravilo po moři přes Lamanšský průliv zhruba 550 milionů tun ropy v hodnotě 239 miliard liber.
Francouzská ministryně ozbrojených sil oznámila přípravy na předání stíhacích letounů Mirage 2000 Ukrajině. Uvedl to ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov po jednání se svou francouzskou kolegyní Catherine Vautrin. Fedorov uvedl, že s Francií jednal také o dalších dodávkách zbraní, konkrétně o střelách dlouhého doletu SCALP, naváděných leteckých pumách AASM Hammer a raketách Aster. Ukrajina má zároveň zájem o další systémy protivzdušné obrany SAMP/T, Mistral a Crotale včetně munice. V této souvislosti Fedorov navrhl společnou práci na modernizaci systému SAMP/T tak, aby byl účinnější proti balistickým hrozbám. Ministr obrany Ukrajiny rovněž podepsal s Catherine Vautrin dopis o záměru týkající se společné výroby zbraní na Ukrajině a ve Francii. Spolupráce se má zaměřit na testování bezpečnostních řešení a vývoj inovativních systémů elektronického boje. Společné projekty budou financovány z úvěru Evropské unie a programu SAFE. „Otevírá to cestu k rozsáhlým společným projektům v obranně-průmyslovém komplexu. Přecházíme od samotných dodávek ke společné výrobě a dlouhodobým řešením, která systematicky posilují naši obranu,“ uvedl Fedorov.
Dnes se zaměříme na jev, který byl některými analytiky očekáván, a o kterém jsme se několikrát zmiňovali i zde – tedy o možné krizi ruského bankovního systému z důvodu nesplácení podnikatelských úvěrů. Zadlužení fyzických osob v Rusku sice také neustále roste, podnikatelské úvěry ale pro banky představují daleko větší podíl jejich portfolia a pokud není shopná dostatečně velká část společností splácet své úvěry (o horšící se finanční situaci ruských společností jsme informovali mnohokrát), promítnou se jejich potíže i do bankovního sektoru.
Banka MKB (Moscow kredit bank), která je vlastněná největší ruskou ropnou společností Rosněft, která se v současné době nachází na sedmé příčce největších bank v Rusku, zaznamenala ve čtvrtém čtvrtletí jako první z deseti největších ruských bank ztrátu. Ta dosáhla 9 miliard rublů (tedy v přepočtu přibližně 2,4 miliardy Kč) netto, což se vzhledem k celkovému objemu aktiv banky nevypadá jako významná suma. Je ale třeba zdůraznit to, že 8,2 miliardy rublů účetní ztráty připadá na prosinec, což již je pro banku nepříjemný výsledek. Celoroční účetní uzávěrka banky stále vykázala zisk ten se ale oproti minulému roku snížil o 21 miliard rublů.
Největší potíží banky je rostoucí podíl nesplácených úvěrů. Ten se od ledna do září minulého roku zvětšil o 700% a celkový objem těchto úvěrů dosáhl 668 miliard rublů, tedy 28% celého úvěrového portfolia banky, a je srovnatelný s celkovým objemem bankovních vkladů. Takto vysoký podíl rizikových úvěrů, a také další nesrovnalosti, odhalila kontrola centrální banky, která v bance MKB nedávno proběhla, důsledkem této kontroly bylo kromě jiného odvolání ředitele banky. Největší podíl na nesplácených podnikatelských úvěrech má vojensko-průmyslový sektor, hutnictví, stavebnictví a sektor těžby ropy a zemního plynu.
Již v minulém roce bylo Rusko nuceno dokapitalizovat komerční banky částkou ve výši 1,02 bilionu rublů, což odpovídá téměř 2,5% celkových rozpočtových výdajů, a v tomto roce lze předpokládat výrazné zvětšení této částky. Ruský stát si nemůže dovolit kolaps banky MKB, neboť to by vyvolalo řetězovou reakci a ztrátu důvěry v bankovní sektor, takže bude nucen její ztráty pokrýt, ovšem za cenu zvětšení celkového vnitřního dluhu.
Izrael: Desítky ultraortodoxních demonstrantů protestujících proti vojenským odvodům se dnes střetly s policií a zablokovali silnici č. 4 poblíž haredského města Bnej Brak. Protest vypukl po včerejším zatčení dvou osob podezřelých z vyhýbání se odvodu. Policie označila shromáždění za nezákonné. Záběry z místa ukazují skupiny mladých mužů sedících před projíždějícími auty, zatímco policisté je pomocí megafonu vyzývají k uvolnění komunikace. Na místě zasahuje také Pohraniční policie a řidiči jsou odkláněni na objízdné trasy. Silnice zůstává uzavřená. Ultraortodoxní skupina Jeruzalémská frakce, známá pořádáním ostrých protestů proti odvodům haredů, zároveň oznámila, že podobná demonstrace se chystá i na jihu Izraele.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že omezuje využívání nadbytečných záložníků poté, co vláda nařídila zastropovat jejich počet v letošním roce. Zároveň slíbila, že nesníží benefity pro ty, kteří nastoupí do služby. Na vrcholu války IDF povolala zhruba 300 000 záložníků. Původně se počítalo s tím, že v roce 2026 bude pro běžné úkoly povoláno asi 60 000 z nich. V prosinci se však ministr obrany Israel Katz a ministr financí Bezalel Smotrich dohodli, že počet aktivních záložníků v roce 2026 klesne na 40 000 denně, což má ušetřit miliardy šekelů.Armáda proto ruší pozice, které považuje za nepotřebné — například celodenní nasazení záložníků u civilní obrany v pohraničních obcích či některá štábní místa. Zároveň zkrátí běžnou délku služby záložníků (nikoli v nouzovém stavu) ze 72 na 55 dní a ukončí některé postupy zavedené po 7. říjnu 2023. Benefity pro dlouhodobě sloužící záložníky zůstanou zachovány, nově však budou poskytovány po 45 dnech služby. Cílem je odradit vojáky od zbytečného prodlužování služby a motivovat je k návratu do civilního zaměstnání. Ministerstvo financí dlouhodobě kritizovalo časté a rozsáhlé povolávání záložníků jako neefektivní a finančně plýtvající. IDF proto zakáže nábor záložníků přes sociální sítě, kde se během války běžně přesouvali z jednotky do jednotky. Nově bude nábor možný pouze přes oficiální armádní web. Armáda také ukončí tzv. hybridní službu, kdy záložníci kombinovali vojenskou službu s civilní prací v týdenních intervalech. Tento model podle IDF narušoval soudržnost bojových jednotek, protože se někteří vojáci se svými spolubojovníky nikdy nesešli. Přímé náklady války se odhadují na zhruba 220 miliard šekelů (asi 67 miliard dolarů), přičemž 50–70 miliard šlo na dlouhodobou mobilizaci stovek tisíc záložníků
Libanon: Izraelská armáda (IDF) dnes oznámila, že její jednotky zabily operativce Hizballáhu v obci Ajta aš-Šab na jihu Libanonu. Podle IDF armáda o muži v posledních měsících shromažďovala zpravodajské informace. Operativec se podílel na sledování izraelských sil a na obnově infrastruktury Hizballáhu v jižním Libanonu. Jeho činnost podle armády porušovala dohody mezi Izraelem a Libanonem a představovala přímou hrozbu pro izraelské jednotky v oblasti. Po vyhodnocení zpravodajských informací jej zlikvidovali vojáci 300. regionální brigády „Baram“.
Sýrie: Ministr zahraničí Asad aš-Šajbání se v Rijádu setkal se zvláštním vyslancem USA pro Sýrii Tomem Barrackem. Jednání proběhlo na okraj schůzky politických ředitelů mezinárodní koalice vedené USA proti ISIS, které se zúčastnili i šéf syrské rozvědky Husajn as-Saláma.
Specializované týmy Syrské ropné společnosti zahájily průzkum ropných polí Rumejlán a Suwajdíja v provincii Hasaka. Kroky navazují na dohodu se Syrskými demokratickými silami (SDF) o technickém posouzení a následném převodu kontroly nad těmito poli na státní instituce. Delegace společnosti dorazila na místní správu ropných polí v doprovodu velitele vnitřní bezpečnosti provincie.
V rámci bezpečnostní integrace se v Ajn al-Arab (Kobani) uskutečnilo jednání mezi představiteli syrské vnitřní bezpečnosti v Aleppu a silami Asajiš kontrolovanými SDF. Diskutoval se postup předávání bezpečnostních pravomocí.
Ministerstvo zdravotnictví jedná s misí Evropské unie o posílení spolupráce. Delegace EU potvrdila plán otevřít kancelář v Damašku s cílem zlepšit koordinaci a rozšířit své působení v zemi.
Syrský ministr zahraničí rovněž telefonicky hovořil s novým kuvajtským ministrem zahraničí Džárihem Džábirem Ahmadem as-Sabáhem, kterému poblahopřál k jmenování a jednal s ním o posílení bilaterální spolupráce.
Podle místních zdrojů izraelské síly krátce vstoupily do nárazníkové zóny mezi obcemi Kudna a Burejka v provincii Kunejtra. Zřídily kontrolní stanoviště v oblasti Kabbása, provedly kontroly civilistů a vozidel a následně se stáhly. V téže oblasti byl izraelskými silami zadržen nezletilý pasák ovcí.
Ministr obrany Jašar Güler uvedl, že neexistuje žádný harmonogram ani záměr k odchodu tureckých sil, a to ani v případě dohody o integraci mezi Syrskou národní armádou a SDF. Jakékoli změny jsou podle něj možné pouze při plném zajištění bezpečnosti a stability. Turecké monitorovací mechanismy zůstanou v regionu zachovány a rozhodnutí o případném odchodu bude výhradně v kompetenci Ankary, s ohledem na národní bezpečnost Turecka.
Mali: Malijská armáda (FAMa) oznámila, že při leteckých úderech západně od města Ségou bylo zlikvidováno celkem 35 teroristů – 15 v lesnaté oblasti, 10 při pokusu o vylodění z člunu na březích řeky Niger a dalších 10 ve stejném regionu.
Keňa: Při útoku džihádistů z hnutí aš-Šabáb na vojenskou základnu keňských sil v provincii Garissa na hranici se Somálskem byl podle předběžných informací zabit jeden důstojník a tři vojáci keňské armády, další dva byli zraněni.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
