(2 157 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 27. března ruské jednotky zaútočily na Ukrajinu 102 drony, přičemž obránci podle Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny zneškodnili 93 z nich. Podle ukrajinské strany Rusko nasadilo bezpilotní prostředky různých typů, přičemž většinu – přibližně 60 měly tvořit „Šahedy“. Drony byly vypuštěny ze směrů Orel, Kursk, Millerovo a Primorsko-Achtarsk a také z okupovaného Hvardijského na Krymu. K 08:30 protivzdušná obrana podle Vzdušných sil zneškodnila 93 UAV na severu, jihu a východě země. Zároveň bylo zaznamenáno devět zásahů útočných dronů na osmi místech a dopady trosek po zničených dronech na čtyřech místech.
Rusko oznámilo další dronový útok na klíčové přístavy na Baltském moři – Ust-Lugu a Primorsk. Terčem měla být také „průmyslová zóna“ města Čerepovec ve Vologdské oblasti. Informovali o tom gubernátor Vologdské oblasti Georgij Filimonov, gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko a ruské telegramové kanály. Filimonov uvedl, že v rámci útoku na průmyslový areál v Čerepovci bylo zaznamenáno osm dronů. Dalších deset dronů měla podle něj protivzdušná obrana sestřelit. Podle předběžných údajů nejsou hlášeny oběti. Místní telegramové kanály s odvoláním na svědky tvrdí, že drony zasáhly závod Apatit, který patří mezi největší chemické podniky v Rusku. Podle těchto tvrzení podnik vyrábí fosforová hnojiva, kyselinu fosforečnou a sírovou a patří mezi významné producenty NPK hnojiv, amoniaku a dusičnanu amonného. Zveřejněná videa z místa podle upozornění obsahují vulgární výrazy. Drozdenko uvedl, že ruská protivzdušná obrana údajně zničila nad územím Leningradské oblasti 36 dronů. Telegramový kanál Exilenova+ zároveň informoval o explozích v oblasti přístavů Primorsk a Ust-Luga, které patří mezi největší v regionu a mají významný podíl na ruském exportu ropných produktů.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Starycje a Zybyného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo u Novoosinového.
V lymanském směru okupanti útočili u Nadije, Tverdochlebového, Drobyševého, Stavek a Lymanu.
Ve slovjanském směru Rusové tlačili u Platonivky a směrem na Riznykivku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly hlášeny žádné větší střety.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly střetyu Kosťantynivky, Pleščijivky, v Berestoku, Illinivce, u Stepanivky, Sofijivky a Novopavlivky.
V pokrovském sektoru se bojovalo u Šachového, směrem na Kučeriv Jaru, Nový Donbas, u Bilyckého, Rodynského, směrem na Svitlé, u Hryščiného, Kotlyného, Udačného, Molodeckého a Novopidhorodného.
V oleksandrivském směru útočili okupanti u Oleksandrohradu, Vyšněvého a Krasnohirského.
Jižní fronta: V huljajpolském směru probíhaly boje u Svjatopetrivky, Huljajpole, Zaliznyčného a Mirného.
V orichivském směru Rusové tlačili u Tokmačky, Stepového, Ščerbaků a v Prymorském.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ruský diktátor Vladimir Putin měl na schůzce s částí ruských podnikatelů vyzvat přítomné, aby přispěli do rozpočtu s cílem umožnit Ruské federaci dokončit dobytí Doněcké oblasti. S odvoláním na tři zdroje obeznámené s jednáním o tom píše Financial Times; dříve o setkání informoval také ruský server The Bell. Podle dvou zdrojů Financial Times Putin uvedl, že Rusko bude ve válce pokračovat, dokud nezíská zbývající části ukrajinského Donbasu, které se mu dosud nepodařilo ovládnout. Jako důvod měl uvést, že Ukrajina během nedávných jednání zprostředkovaných USA odmítla stáhnout své jednotky z Donbasu. Podle informací listu měl Putin zároveň podpořit kompromisní návrh, aby se Donbas s podporou USA proměnil v „demilitarizovanou zónu“ nebo „zvláštní ekonomickou zónu“, od této myšlenky však měl ustoupit poté, co Ukrajina nechtěla region opustit. Na výzvu k rozpočtovým příspěvkům podle Financial Times okamžitě reagovali nejméně dva ruští podnikatelé. Mezi nimi má být oligarcha Sulejman Kerimov, který měl oznámit připravenost přispět 100 miliardami rublů, a také magnát v kovoprůmyslu Oleg Děripaska. Oba jsou podle dostupných informací pod sankcemi Spojených států a Ukrajiny. Putin měl na schůzce podnikatele zároveň varovat, aby nepočítali s tím, že „mimořádné zisky“ plynoucí ze zmírnění sankcí na ruskou ropu v souvislosti s válkou v Íránu „vydrží tak dlouho“. Podle Alexandra Šochina, šéfa lobbistické organizace Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů, měl Putin říct, že válka v Íránu skončí během „tří až čtyř týdnů“, a doporučit firmám využít mimořádné zisky k posílení bilancí.
Večer 26. března hodili neznámí pachatelé na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze zápalné láhve. Uvedla to česká policie. Podle policie neznámá osoba či osoby vhodily několik lahví se zápalnou směsí na „Ruské středisko vědy a kultury“ v pražských Dejvicích. Policie po pachatelích pátrá kvůli podezření z poškození cizí věci. Ředitel střediska Igor Girenko serveru Seznam řekl, že „šťastnou náhodou“ tři ze šesti zápalných lahví nevybuchly, a nedošlo tak k požáru. Podle něj mohl být útok spojen se závěrečnou akcí Dnů ruské kultury, která byla plánována na 27. března. Centra “Ruský dům” v různých zemích působí pod správou ruské státní agentury Rossotrudničestvo. Česká republika budově nepřiznává diplomatický status.
Rusko by mohlo obnovit přímé dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) do Indie. Pokud bude Indie nakonec souhlasit, příslušná dohoda má být uzavřena během několika týdnů. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Podle Reuters se na pokračování jednání o dohodě shodli ruský náměstek ministra energetiky Pavel Sorokin a indický ministr ropy a zemního plynu Hardeep Singh Puri 19. března během setkání v Dillí. Zároveň se podle Reuters dohodli na dalším navýšení prodeje ruské ropy do Indie; dodávky mají podle agentury vzrůst tak, že se jejich objem zdvojnásobí a ruská ropa bude tvořit nejméně 40 % celkového indického dovozu od ledna. Indické ministerstvo zahraničí podle Reuters jedná s několika zeměmi o zajištění dodávek energií včetně LNG. Indické úřady zároveň uvedly, že nakupují i dodávky ruského zkapalněného ropného plynu (LPG), který má být podle těchto vyjádření využíván převážně „na vaření“. Reuters dále píše, že Indie se stala hlavním odběratelem ruské ropy, jejíž cena od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu výrazně klesla. Loni měla Indie podle agentury nakoupit ropu z Ruska téměř za 44 miliard dolarů. V souvislosti s válkou na Blízkém východě a blokádou Hormuzského průlivu Spojené státy podle uvedených informací udělily Indii třicetidenní povolení k nákupu ropy z Ruské federace po měsících tlaku na omezení dovozu ruských surovin. Ministr financí Scott Bessent k tomu podle citovaných vyjádření uvedl, že rozhodnutí Rusku nepřinese významný finanční prospěch, protože umožňuje transakce pouze s ropou, která už uvízla na moři.
Ministerstva obrany Ukrajiny a Saúdské Arábie podepsala dohodu o obranné spolupráci, která zahrnuje technologickou spolupráci a investice. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky. Zelensky do Saúdské Arábie přicestoval den předtím. Během návštěvy se setkal s ukrajinskými vojenskými odborníky, kteří v zemi působí déle než týden. Jednal také s korunním princem Muhammadem bin Salmánem Ál Saúdem. Podle Zelenského spolu probírali situaci na Blízkém východě a v oblasti Perského zálivu, ruskou pomoc Íránu, vývoj na palivových trzích a možné formy energetické spolupráce. Dohoda o obranné spolupráci byla podepsána před jejich setkáním. Prezident uvedl, že dokument „vytváří základ pro další kontrakty, technologickou spolupráci a investice“ a posiluje mezinárodní roli Ukrajiny „jako poskytovatele bezpečnosti“. „Jsme připraveni sdílet naše zkušenosti i náš systém se Saúdskou Arábií a spolupracovat na posílení ochrany životů. Už pátým rokem Ukrajinci čelí stejným teroristickým útokům balistickými střelami a drony, jaké nyní íránský režim provádí napříč Blízkým východem a oblastí Perského zálivu. A Saúdská Arábie má to, o co má zájem Ukrajina. Tato spolupráce může být oboustranně výhodná,“ dodal Zelensky. Zelensky už dříve uvedl, že Saúdská Arábie, stejně jako Katar, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Jordánsko, Kuvajt a Spojené státy, se na Ukrajinu obrátily kvůli zkušenostem ukrajinské protivzdušné obrany.
Dnes se opět zaměříme na to, jak současný stav ruské ekonomiky vnímá sama ruská vláda, a konkrétně ministr financí Šišluanov. Ten na nedávno proběhlé konferenci Sdružení průmyslníků zdůraznil, že v současné době prochází ruská ekonomika složitým období, proto nyní je ten správný čas, aby společnosti začaly uvažovat o své konkurenceschopnosti, a iniciativy směřující k optimalizaci výdajů, snižování nákladů a růstu produktivity práce jsou tím, co jak společnosti, tak i celá ruská ekonomika, potřebují v současné době nejvíce.
Dodal, že vláda uvažuje o desetiprocentním krácení rozpočtových výdajů na všechny investice, které nejsou spojeny se zbrojním průmyslem, a tímto způsobem se snaží o nalezení úspor. Podotkl, že v současné době je hlavním úkolem vlády nalezení rozpočtové rovnováhy, a to nejen pro tento rok, ale i pro následující léta, a ruské společnosti by se podle něj měly vydat stejnou cestou.
S odpovědí na toto prohlášení vystoupil Alexandr Šochin, předseda svazu průmyslníků (v čele organizace je od roku 2005, od roku 2014 jsou na něj uvaleny sankce). Ten uvedl, že se společnosti obávají dalšího zvyšování daní. Připoměl, že v minulém roce byl i přes růst daňové zátěže státní deficit přibližně pětkrát vyšší, než bylo plánováno, a v tomto roce, i přes opětovné zvýšení daní, dosáhl rozpočtový schodek výše 3,5 bilionu rublů jen za první dva měsíce tohoto roku.
Podle analýzy Sdružení průmyslníků pouze 19% ruských společností pokračovalo v minulém roce v investicích v plánovaném rozsahu, 66% je omezilo a 15% investice zcela přerušilo. Společnosti tak nemají prostor k dalšímu hledání úspor, a pokud by došlo k dalšímu zvýšení daní (ale také ke krácení státních investičních programů, co ž by se projevilo na poklesu počtu zakázek a tím i zisku společností), znamenalo by to pro mnoho z nich neřešitelné finanční potíže.
Izrael: V Herclíje byl následkem dopadajících trosek Íránské balistické rakety poškozen hotel. Útok se obešel bez ztrát na životech.
Nad celou zemí byla a je aktivní izraelská kombinovaná protivzdušná obrana.
Libanon: Při nedávné razii na jihu Libanonu příslušníci elitní jednotky izraelského námořnictva Šajetet 13 zajistili ve škole ve městě Chiam velké množství zbraní. Podle armády akce vycházela ze zpravodajských informací o jejich přítomnosti ve škole. V objektu vojáci našli stovky kusů výzbroje, včetně protitankových střel, minometů, granátů, raketometů, útočných pušek, min a výbušnin. Spolu se zbraněmi byly nalezeny i předměty označené logem UNHCR, agentury OSN pro uprchlíky.
Izraelská armáda (IDF) uvedla, že během nedávných operací na jihu Libanonu zlikvidovala bojovníka Hizballáhu, který vyšel z tunelu a pokusil se na vojáky zaútočit. Příslušníci 401. obrněné brigády ho po výstupu z tunelu zpozorovali, opětovali palbu a útočníka rychle eliminovali. Nikdo z vojáků nebyl zraněn. Elitní ženijní jednotka Yahalom následně tunel prozkoumala a nalezla v něm zbraně, vojenské vybavení a mapy.
Hizballáh přiznal, že izraelská armáda (IDF) operuje v oblasti vesnice Al-Biyadheh severně od Nakúry. Podle Hizballáhu došlo k potyčkám mezi jeho bojovníky a jednotkou IDF, která postupovala z Al-Bijadeh směrem k vesnici Šema. Přímé střety s IDF byly hlášeny v obou vesnicích. IDF tyto vesnice dříve kontrolovala, než se stáhla na základě posledního příměří s Hizballáhem koncem listopadu 2024.
IDF by mělo v současné době postupovat pozemní i silami směrem na město Kusajr v oblasti Mardžajún.
Izraelské letectvo dnes podniklo letecký úder na infrastrukturu Hizballáhu ve městě Sarafand.
Spojené Arabské Emiráty (UAE): Protivzdušná obrana Spojených arabských emirátů dnes zničila 9 Íránských sebevražedných dronů a 6 balistických raket. Útok si nevyžádal žádné ztráty na životech.
Kuvajt: V Kuvajtu byl dnes íránskými sebevražednými drony zasažen přístav Šuvajch. Rozsah škod zatím není znám, útok si naštěstí nevyžádal žádné oběti ani zranění.
Irák: Americká armáda zasáhla vojenskou základnu Habbánija v provincii Anbár. Útok poškodil mimo jiné zdravotnické zařízení a další budovy. Zahynulo sedm vojáků, přes 20 bylo zraněno. Oběťmi byli příslušníci regulérní irácké armády, nikoli bojovníci milic Hašd aš-Šaabí, na které se americké operace obvykle zaměřují. Irácké ministerstvo obrany oznámilo, že přijme odvetná opatření, a zranění vojáci přislíbili pomstu. Zajímavostí je, že v roce 2016 tuto základnu společně využívaly americké i irácké síly v boji proti Islámskému státu. Podle irácké strany tak USA musely vědět, že se zde nacházejí pouze jednotky regulérní armády
Írán: Po výzvě k evakuaci provedlo izraelské letectvo útok na íránský těžkovodní reaktor v Araku, uvedla íránská média. Agentura Fars tvrdí, že útok nezpůsobil žádné oběti a díky předchozím bezpečnostním opatřením nehrozí místním obyvatelům nebezpečí. Izraelská armáda předtím vydala naléhavou výzvu k evakuaci jaderného komplexu i další průmyslové oblasti v Araku. Izrael tento komplex bombardoval už během války v červnu 2025. Potvrzen byl také zásah továrny na výrobu mořských min a raket v Yazdu. Zasaženy měly být také ocelárny Sandžan v Isfahánu.
Burkina Faso: Provládní milice VDP zaútočily na vesnici asi 30 km od města Seba na východě země a vypálily ji. Podle místního svědka někteří obyvatelé nestihli uprchnout a byli zabiti.
Mali: Bývalí bojovníci Hnutí za záchranu Azawadu (MSA), nyní začlenění do malijské armády, se účastní operace proti džihádistům z Islámského státu (IS) v oblasti Sahelu u Inadeuanu. Jde už o třetí operaci v sektoru Menaka během tohoto týdne. Podle provládních zdrojů se do dnešních bojů zapojilo také malijské letectvo. Střety proběhly severně od Menaky mezi IS a malijskou armádou (FAMa) za podpory Afrického sboru.
Dnešní Třešnička™ se neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
