(2 375 slov, doba čtení 13 minut)
Ukrajinské síly zaútočily na závod Promsintez ve městě Čapajevsk v ruské Samarské oblasti pomocí střel FP-5 Flamingo. Potvrdil to Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Podle Generálního štábu úder provedli příslušníci raketových vojsk a dělostřelectva Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Střely Flamingo zasáhly výrobní část podniku. Zasažený závod se specializuje na výrobu složek výbušnin využívaných při kompletaci munice, leteckých pum, raket a dalších zbraňových systémů. Podle dostupných informací podnik vyrábí více než 30 000 tun vojenských výbušnin ročně. Rozsah škod se upřesňuje. Gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedorjiščev ráno informoval o útoku na region, který označil za „neproduktivní“. Na internetu se zároveň objevily záběry střely zachycené na obloze nad Čapajevskem s tvrzením, že jde o ukrajinskou střelu Flamingo. Později spolumajitel společnosti Fire Point, která Flamingo vyrábí, Denis Štilerman zveřejnil video, které má podle všeho zachycovat odpálení střely, a doplnil jej krátkým popiskem: „Čapajevsk.“
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Prilipek, ve Vovčansku, u Zybyného, Ochrimivky a Malé Vovči.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje u Petropavlivky, Piščaného, Kurylivky, Novoosinového, Hluškivky a Novoplatonivky.
V lymanském směru Rusové útočili u Novoserhijivky, Seredného, Drobyševého, Stavek a Lymanu.
Ve slovjanském směru obránci zastavili útoky u Platonivky a ve směru na Tiznykivku a Raj-Oleksandrivku
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Markového a Červeného.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje u Kosťantynivky, Pleščijivky, Ivanopilije, Illinivky, Stepanivky, Rusyn Jaru, Sofijivky a Novopavlivky.
V pokrovském směru probíhaly střety u Šachového, směrem na Kučeriv Jar, Nové Šachové, Bylické, u Nykanorivky, Rodynského, Mirnohradu, Pokrovsku, Hryščiného, Kotlyného, Udačného, Novopidhorodného, Novomykolajivky, Muravky a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském sektoru Rusové tlačili směrem na Oleksandrohrad, u Verbového a Kalynivského.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru se bojovalo u Varvarivky, Olenokosťantynivky, Zeleného, Staroukrajinky, Zaliznyčného a Myrného.
V orichivském směru nebyly za poslední den zaznamenány žádné větší útočné akce.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ministři zahraničí zemí G7 se shodli na tom, že budou chránit průjezd mezinárodních lodí Hormuzským průlivem, avšak až po skončení americké operace v Íránu. Píše o tom Euronews. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvedl, že mezinárodní síly zemí G7 budou lodě průlivem doprovázet „jakmile se obnoví klid“. Podle něj má jít o „čistě obrannou“ misi v souladu s mezinárodním právem. „V mezinárodním společenství panuje velmi široká shoda na zachování společného dobra, jímž je svoboda plavby. Není možné žít ve světě, kde jsou mezinárodní vody uzavřeny pro plavbu,“ řekl Barrot. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul zároveň uvedl, že Německo je připraveno se k misi na ochranu Hormuzského průlivu připojit. „Německo je samozřejmě připraveno sehrát svou roli po skončení bojů, pokud jde o zajištění bezpečnosti plavby v Hormuzském průlivu,“ uvedl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky reagoval na vyjádření amerického ministra zahraničí Marka Rubia, který jej obvinil ze lži ohledně podmínek možného poskytnutí bezpečnostních záruk ze strany Spojených států. Zelensky to uvedl v rozhovoru s novináři, citují jej Suspilne a Interfax-Ukrajina. Rubio den předtím označil za „lež“ Zelenského tvrzení, že USA podmiňují bezpečnostní záruky pro Ukrajinu předáním Donbasu Rusku. Podle Rubia se americká strana nikdy nesnažila Ukrajině určovat, co má dělat s okupovanými územími. Zelensky na to odpověděl, že Ukrajina se snažila podepsat bezpečnostní záruky ještě před koncem války a příslušné dohody byly podle něj téměř připravené, Spojené státy však měly uvést, že to bude možné až po ukončení bojů. „Většina ledovce není vidět, ale věřte mi, ukázal jsem jen menší část. Mluvím naprosto otevřeně,“ zdůraznil ukrajinský prezident. Podle Zelenského během vyjednávání „zcela přímo zaznívá“, že Ukrajina může bezpečnostní záruky od Spojených států získat „ne před příměřím, ne před koncem války, ale až poté, co se naše jednotky stáhnou z Donbasu“. Zelensky zároveň uvedl, že nejde o nátlak ze strany USA, ale o realitu vyjednávacího procesu. Dodal, že je podle něj zřejmé, kdo je v této situaci agresorem a kdo na koho vyvíjí tlak, a že „lidem s mozkem“ stačí analyzovat situaci, aby pochopili současné podmínky pro ukončení války.
Místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallas se podle serveru Axios během jednání ministrů zahraničí zemí G7 zeptala amerického ministra zahraničí Marka Rubia, kdy Spojeným státům „dojde trpělivost“ s Ruskem. Podle tří zdrojů přítomných na schůzce to Rubia viditelně rozčílilo. Podle lidí citovaných Axios při debatě o Ukrajině Kallas, která je známá tvrdým postojem vůči Rusku, kritizovala USA za to, že odmítají zvýšit tlak na Moskvu. Rubiovi připomněla, že na loňském ministerském setkání G7 uvedl, že pokud Kreml bude brzdit mírové snahy, Spojeným státům dojde trpělivost a přijmou další opatření. „Uplynul rok a v otázce Ruska není žádný pokrok. Kdy vám dojde trpělivost?“ měla podle Axios říct Kallas. Rubio podle Axios na otázku reagoval podrážděně, zvýšil hlas a odpověděl: „Děláme všechno, co můžeme, abychom tu válku ukončili. Jestli si myslíte, že to dokážete lépe, tak do toho. My ustoupíme stranou.“ Americký ministr zahraničí podle zdrojů zároveň uvedl, že USA se snaží jednat s oběma stranami, zároveň však poskytují zbraně, zpravodajské informace a další podporu pouze Ukrajině. Po této výměně si podle Axios několik evropských ministrů v místnosti vzalo slovo a zdůraznilo, že si stále přejí, aby Spojené státy pokračovaly v diplomatických snahách o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Dva zdroje serveru uvedly, že Rubio a Kallas poté na chvíli odešli stranou, aby napětí zklidnili. Rubio po jednání novinářům řekl, že žádné napětí nebylo. Podle něj jsou podobná setkání „často o tom, že lidé děkují Americe za roli, kterou sehrála… a oceňují roli, kterou se snažila sehrát v této válce mezi Ruskem a Ukrajinou“. „Nikdo tam nekřičí, nezvyšuje hlas ani neříká nic negativního,“ dodal. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí naopak v komentáři pro Axios incident označil za „otevřenou výměnu názorů“ a dodal, že „od toho diplomacie je“.
Dnes se zaměříme na to, jak se deficit regionálního rozpočtu projevil v jednom z nejvíce válkou proti Ukrajině zatížených ruských regionů, tedy Belgorodské oblasti. Deficit rozpočtu, který již za měsíc leden dosáhl výše 17 miliard rublů (tedy v přepočtu přibližně čtyři a půl miliardy Kč) přinutil regionální administrativu od počátku tohoto roku přerušit výplatu některých dávek, na které se obyvatelé tohoto regionu spoléhali.
Jako první zmíníme ukončení výplaty dávky za práci v oblasti, kde hrozí riziko bojových operací pro pracovníky veřejného sektoru. Přidělování této dávky bylo schváleno regionální administrativou v září 2024, od ledna tohoto roku ale dávka ve výši okolo 10 000 rublů (v přepočtu přibližně 2500 Kč) není vyplácena. Regionální administrativa vysvětluje přerušení vyplácení této dávky výší rozpočtového deficitu.
Další dávkou, jejíž výplata byla k lednu tohoto roku ukončena, je doplaek určený na léčbu veteránů, raněných v bojích na Ukrajině. Dávka, jejíž výše činí 20 000 až 100 000 rublů (tedy přibližně 5000 až 25 000 Kč), byla vyplácena z federálního rozpočtu od března 2023 a kompenzovala zdravotnickým zařízením dodatečné výdaje, které tyto mají z důvodu léčby raněných ruských vojáků. Ukončení výplaty této dávky tak povede k dalšímu omezení dostupnosti lékařské péče pro obyvatele regionu, neboť zdravotnická zařízení přijímají raněné vojáky přednostně, a na léčbu civilního obyvatelstva už jim nemusí vystačit již tak omezené prostředky.
Připomeňme, že Belgorodská oblast je poslední měsíce vystavena pravidelným ukrajinským dronovým útokům, které způsobily značné škody na infrastruktuře regionu. V důsledku toho bylo jen tuto zimu v regionu zaznamenáno 143 větších havárií dodávek elektřiny, vody a tepla, a v únoru gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov přiznal, že dodávky energií do některých částí Belgorodu budou obnoveny nejdříve v dubnu tohoto roku. Ukončení výplaty dávek je tak pro obyvatele regionu další ranou, a je otázkou, pro kolik z nich bude přežívání v tomto regionu nadále únosné.
Izrael: Přístavní město Ejlat, na jihu Izraele bylo dnes zasaženo Íránskou balistickou raketou. Útok si nevyžádal žádné oběti na životech. Další dopad byl potvrzen v Negevské poušti, kde si nevyžádal žádné materiální škody ani obětí na životech, dále pak bylo zasaženo město Eštaol.
Nad celou zemí byla během dneška aktivní kombinovaná protivzdušná obrana.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že při nočním útoku v Bejrútu zabila dva vysoce postavené členy komunikační jednotky Hizballáhu – Ajjúba Husajna Jákúba a Jásira Muhammada Mubáraka. Podle armády tato jednotka zajišťuje vnitřní komunikaci organizace a spravuje její komunikační systémy. Jákúb dříve působil i v raketové jednotce a podílel se na řadě útoků proti Izraeli. Mubárak měl současně roli v raketové i komunikační jednotce. Izraelské letectvo a námořnictvo zároveň během noci provedly desítky úderů na cíle Hizballáhu po celém Libanonu na podporu pozemních operací na jihu. Terčem byly sklady zbraní, raketové odpalovače a další objekty využívané touto organizací.
Izraelská armáda potvrdila, že při leteckém úderu na jihu Libanonu zabila novináře Alího Šuejba, napojeného na Hizballáh. Podle ní byl členem elitní jednotky Radwan. Armáda uvedla, že Šuejb působil v zpravodajské složce této jednotky a zároveň pracoval jako novinář pro televizi Al-Manar spojenou s Hizballáhem. Tvrdí, že pod záminkou novinářské práce pomáhal odhalovat pozice izraelských jednotek na jihu Libanonu a udržoval kontakt s dalšími členy organizace. Ve válce s Íránem měl ve své činnosti pokračovat. Podle armády se také podílel na podněcování proti izraelským vojákům a civilistům a šířil propagandu Hizballáhu. Při útoku na auto ve městě Džazzín zahynula také novinářka Fátima Ftouni z televize Al-Mayadeen, uvedla stanice.
Sýrie: Pohraniční jednotky syrské armády zmařily pokus o pašování velké zásilky drogy captagon z Libanonu do oblasti Džarúd Asal al-Vard. Po přestřelce byli pašeráci zahnáni na útěk.
Armáda také oznámila, že odrazila útok dronů na základnu at-Tanf v provincii Homs na jihu země. Bezpilotní prostředky byly podle ní vypuštěny z území Iráku.
Náměstek ministra obrany pro východní region Sípán Hamo uvedl, že zhruba 70 000 bojovníků bylo začleněno do pravidelných armádních brigád. Ženy zatím působí jen v regionálních rolích a nejsou plně součástí oficiální vojenské struktury. Hamo zároveň potvrdil ukončení dřívějších kontaktů kurdských sil SDF s Íránem. Syrské ministerstvo obrany nyní řeší další osud zbývajících neintegrovaných bojovníků, včetně jejich začlenění nebo demobilizace. Platí také, že syrská armáda nebude vstupovat do oblastí s kurdskou většinou, protože stávající dohody zůstávají v platnosti. Ministr obrany Murhaf Abú Kasra se se Sípánem Hamem setkal, aby potvrdil jeho mandát a zahájil proces reorganizace ve východním regionu.
Velení operací syrské armády oznámilo, že armáda objevila tunel spojující Sýrii a Libanon u vesnice Húš as-Sajjid Alí západně od Homsu. Tunel údajně využívaly libanonské ozbrojené skupiny k pašování a úřady ho již uzavřely.
Syrské ministerstvo vnitra zároveň provedlo zásah v provozu na balení drog v provincii Dar’á. Zajistilo asi jeden milion tablet captagonu určených k pašování a zadrželo podezřelé.
Spojené Arabské Emiráty (UAE): Protivzdušná obrana Spojených arabských emirátů dnes byla mimořádně aktivní poté, co na její území vypálil Írán 37 sebevražedných dronů a 20 balistických raket.
Saúdská Arábie: Na internetu se objevily satelitní snímky americké letecké základny Prince Sultan v Saúdské Arábii. Ty naznačují, že při íránském útoku byl zničen nejméně jeden tankovací letoun KC-135 a další dva byly poškozeny. Americká média s odvoláním na zdroje z Pentagonu uvedla, že vážně poškozen byl také letoun včasné výstrahy Boeing E-3 Sentry. Při útoku bylo zraněno 12 amerických vojáků, z nichž dva jsou v kritickém stavu.
Irák: Kurdská média uvádějí, že rezidence Nečirvana Barzáního, prezidenta autonomního Kurdistánu v Duhoku, byla zasažena drony odpálenými proíránskými milicemi PMF v Iráku. Írán se podle těchto zpráv snaží vyvolat v Iráku sektářskou krizi.
Nad městem Erbil je aktivní americká protivzdušná obrana.
Írán: Izraelské letectvo bombardovalo sídlo íránské Organizace pro námořní průmysl, která zajišťuje výrobu námořních zbraní a plavidel, uvedla armáda. Noční útok v Teheránu, provedený na základě informací námořní rozvědky, podle izraelské armády výrazně oslabil schopnosti íránského režimu v oblasti námořní výzbroje, zejména výrobu pokročilých zbraní. Organizace je odpovědná za výzkum, vývoj i produkci široké škály námořní techniky – od hladinových a podvodních plavidel přes pilotované i bezpilotní systémy až po motory a zbraňové systémy. Během této vlny útoků Izrael zasáhl také další cíle spojené s vývojem zbraní a protivzdušné obrany v Íránu. Zasažena byla také letecká základna ve městě Bushehr a Parčín.
Somálsko: Islamisté z hnutí aš-Šabáb zaútočili na tři vojenské základny ugandských jednotek a provládních milicí ve městě Džanale v provincii Dolní Šabele na jihu země a způsobili jim ztráty. Při výbuchu u vojenských kasáren ve městě Afgooye, jihozápadně od Mogadiša, bylo zraněno šest milicionářů, z toho dva těžce.
Nigérie: V Nigérii mezitím armáda zmařila pokus bojovníků Islámského státu (IS) o útok na základnu v Mandaragiraou ve státě Borno. Několik útočníků bylo zlikvidováno a vojáci zajistili zbraně.
Mali: Malijská armáda (FAMa) uvedla, že letectvo zasáhlo bojovníky z hnutí Islámský stát (IS) severozápadně od města Ménaka a zlikvidovalo nejméně 50 z nich.
Současně Mauritánie ostře protestovala proti úmrtí svých občanů při nedávných incidentech u hranic, odsoudila postup úřadů v Bamaku a varovala, že ochrana jejích občanů je „červená linie“. Požaduje vyšetření, potrestání viníků a vyzvala své občany, aby se cestám do Mali vyhýbali.
Situace v zemi se dál komplikuje i kvůli aktivitám džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM.) Přestože se mluví o „obklíčení“ Bamaka, cílem džihádistů není přímý útok na hlavní město. Místo toho se snaží získat podporu obyvatel tam, kde stát selhává, budovat si politickou legitimitu a postupně se profilovat jako partner pro vyjednávání. Zatímco vojensky je obtížné jejich postup zastavit, politicky JNIM posiluje svůj vliv. Hrozba tak už není jen bezpečnostní, ale i politická – skupina si upevňuje kontrolu nad územím i myslí obyvatel a připravuje se na budoucí vyjednávání.
Napětí roste i na lokální úrovni, milice Dozo v oblasti Bandiagara jsou nespokojené, protože některé dogonské vesnice raději uzavírají dohody s JNIM místo ozbrojeného odporu.
Střet mezi džihádisty: vedení Islámského státu v Africe (IS) oznámilo smrt vysokého bezpečnostního velitele Abú Jahji al-Muhádžira, kterého zabila frakce Boko Haram (JAS) v oblasti Čadského jezera na pomezí Nigeru, Nigérie, Čadu a Kamerunu. Pocházel z Dosso a studoval v Niamey v Nigeru. V rámci ISIS měl na starosti věznice, kde jsou podle skupiny drženi i členové JAS.
Dnešní Třešnička™ se neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
