(2 070 slov, doba čtení 11 minut)
Na Ukrajinu se vrátila těla 563 mrtvých vojáků. Oznámil to Koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci. Konkrétně se podařilo repatriovat 320 těl bojovníků, kteří zemřeli v Doněcké oblasti, a 89 padlých vojáků z prostoru Bachmutu. Také se podařilo vrátit 154 těl z márnic na území Ruské federace. Ozbrojené síly Ukrajiny převezou repatriovaná těla a ostatky do určených státních institucí. Zástupci orgánů a soudní lékaři následně oběti identifikují.
Podle ukrajinského letectva dnes ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 62 sebevražedných dronů Šahed, dalších 26 mělo padnout za oběť ukrajinským systémům radioelektronického boje. Měly pak být sestřeleny všechny čtyři vyslané střely s plochou dráhou letu Ch-59/69. Rusové dále vypálili i balistické střely Iskander-M, z nichž nejméně dvě měly dopadnout do Oděsy, kde si vyžádaly jednoho mrtvého. Na ruských kanálech se objevily záběry dopadů těhto střel.
Během nočního ruského bombardování centra Charkova bylo zraněno celkem 25 lidí. Portál Astra uvádí, že se jednalo o munici KAB-500, tedy naváděné pumy o váze 500 kg.
V ruském městě Saratov bylo hlášeno vypuknutí požáru poblíž místní rafinerie. Podle ruských úřadů došlo k dronovému útoku. O incidentu informoval guvernér oblasti Roman Busargin. Podle něj byly v noci 8. listopadu nad oblastí sestřeleny nepřátelské drony a část trosek dopadla do průmyslové zóny. Údajně nejsou žádné oběti. Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo zničení šesti ukrajinských dronů. Ukrajinské úřady se k tomu nevyjádřily. Ruské kanály na Telegramu s odkazem na místní zdroje uvádějí, že poblíž rafinerie vypukl požár, podle místních zdrojů nedošlo k poškození rafinérie ale “hořáku” – výpustné plynové trubky na spalování plynu. Na zveřejněných záběrech je však podle některých zdrojů hořák vidět napravo od vypuknuvšího požáru.
Na Kypru došlo před několika dny pravděpodobně k požáru na ruské fregatě Projektu 22350 Admiral Gorškov. Příčina ani případné škody nejsou známy, ale lze předpokládat, že nejde o úplně dobré znamení.
Neplecha v Rusku: Ukrajinské kanály hlásí, že v Kurské oblasti začala další ruská protiofenzíva. Vést ji mají 51. gardový výsadkový pluk a příslušníci 83. výsadkové brigády VDV u Ljubimovky. Ve směru na Pogrebki pak i nadále funguje ruská 810. brigáda námořní pěchoty. Podle ukrajinského vojáka vystupujícím na twitteru pod jménem Kriegsforscher se Rusové pokusili využít zhoršených povětrnostních podmínek, aby tu prorazily, na základě zpráv z ruských kanálů se však prozatím zdá, že se jim moc nedaří. Oba dva úseky se pokusíme trochu rozvést níže:
V prostoru Ljubimovky, konkrétně v Novoivanovce, se podle ruského milblogera Radova podařilo Ukrajincům vytlačit ruské vojáky z pozic, které měli údajně získat v posledních dnech. Ukrajinci zde podle autora nasazují těžkou mechanizovanou techniku (jak je vidět na tomto videu), proti které nemá lehce obrněná mobilní pěchota ruských výsadkových vojsk moc možností se krýt – Kriegsforscher tvrdí, že zde Rusové v rámci výsadkových oddílů nasadili především vozidla BMP-3 a BMD-2, tedy stroje, které se nemohou s tanky moc měřit. Podle ukrajinského milblogera Petrenka zde pokračují tvrdé boje.
Ve směru na Pogrebki a obecně na severovýchodě ukrajinského průlomu, došlo podle ruského kanálu Dva Majora k údajnému vyprovokování ukrajinských jednotek k protiakcím. Ty mají údajné vést k “vypalování ukrajinských sil,” nejsou však k dispozici bližší informace nebo videozáběry, které by to potvrzovaly.
Změny na tomto úseku nezaznamenal ani ruský milbloger Wargonzo. Ruské ztráty na technice, ale i tlak podél velké části fronty potvrzuje např. ukrajinský milbloger Petrenko.
Ruské i ukrajinské zdroje se shodují v navýšení intenzity ruské aktivity, ale liší se interpretace výsledků. Valka.online není současné době schopna určit, zda Rusové skutečně postupují, je ale vidět, že jisté problémy mají např. právě v Novovivanovce. Velmi chybí také obvykle poměrně spolehlivé záběry z dronů, na kterých stojí značná část práce OSINT zdrojů jejichž informace analyzujeme a vyhodnocujeme. Momentálně se proto odmítáme uchýlit k nějakým závěrům, protože zkrátka nemáme dostatek relevantních informací.
Charkovská situace: Na severu Charkovské oblasti zůstává situace i nadále beze změn. Jedním z možných důvodů může být i fakt, že se ruské velení snaží využít část jednotek pro obranu Kurské oblasti.
Ukrajinští dronaři však útočí na zásobovací konvoje v Bělgorodské oblasti (geolokalizace posledního dronového útoku z videa) ve snaze dále oslabit ruské jednotky na ukrajinské straně hranice.
Severovýchodní fronta: Ukrajinský projekt Deepstate neregistruje k dnešnímu dni na severní části úseku žádné změny. Šéf vojenské správy Charkovské oblasti, Oleh Syněhubov, hlásí pokračování bojů v již tradičních místech, tedy podél osy Synkivka-Petropavlivka, ve směru na Hluškivku a Kolisnykivku a v Kruhljakivce.
Jak jsme psali již ve včerejší svodce, ruským okupantům se podařilo získat opěrné body v Ternách, předpokládáme, že především na severu vesnice, kam v poslední době směřoval hlavní ruský tlak. Dnes to potvrzují i ukrajinské zdroje. Ruské letectvo se mezitím snaží bombardováním zničit možné předsunuté pozice v jižní části vesnice, ovšem pokud je zde Ukrajinci mají.
Bachmutská fronta: Videozáběry, zveřejněné ruskými vojáky ukazují příslušníky ruských sil zvláštního určení, operujících nejspíše v oblasti východě od Pivdenno-schidného dolu a struskové haldy.
Doněcká fronta: Podle jednoho příslušníka 68. samostatné myslivecké brigády postupují ruští vojáci od Selydového do Hryhorivky pomocí malých pěchotních útoků, zatímco těžká technika je využívána jižněji, v místech, kde nejsou ukrajinské obranné linie tak husté.
Poté, co se okupantům podařilo postoupit do Novooleksijivky, dokázali postoupit na východní okraj Jurivky a v současné době zde probíhají tvrdé boje. Deepstate v tomto směru taky registruje posun bojů až k Soncivce, která leží až za úrovní západního břehu Kurachovského rezervoáru, což jasně ukazuje na ruskou snahu toto vodní dílo obejít a následně odříznout ukrajinské zásobovací trasy do Kurachového.
Východně od Kurachového probíhají velmi těžké boje v Antonivce, kde se podařilo okupantům proniknout a získat pozice v zemědělském areálu na severovýchodě města. Ruští vojáci zde mají podporu frontového letectva, které ostřeluje ukrajinské pozice za vesnicí, a také salvových termobarických raketometů, kterými útočící Rusové ostřelují severozápad Antonivky.
Podle Myrošnykova, ukrajinského milblogera, se ruskému velení daří vytvářet velmi příhodné podmínky pro pomalé obkličování Kurachového, a to nejen proto, že Ukrajinci nejsou schopni držet ruský nápor na severní straně Kurachovského rezervoáru, ale taky proto, že se jim daří postupovat jižně od města, ze směru od Vuhledaru, kde se Ukrajincům pomalu hroutí obranná linie podél Suchého Jalu, konkrétně u Trudového. Tuto verzi událostí bohužel potvrzuje i Stanislav Osman, bojovník 24. samostatného útočného praporu Ajdar, který suše konstatuje, že “okupanti mají úspěchy jižně od Kurachového”.
Jižní a chersonská fronta dnes bez relevantních informací.
Diplomatické a politické události:
Elon Musk se zúčastnil telefonického rozhovoru mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským a vítězem prezidentských voleb v USA Donaldem Trumpem. Informuje o tom server Axios s odvoláním na své zdroje. Rozhovor mezi Trumpem a Zelenským podle Axiosu trval asi 25 minut. Poté, co Zelenskyj pogratuloval Trumpovi, nově zvolený prezident uvedl, že Ukrajinu bude podporovat, i když neupřesnil podrobnosti. Podle zprávy Musk během rozhovoru řekl, že Ukrajinu i on bude nadále podporovat prostřednictvím svých satelitů Starlink. Trump a Zelenskyj se však údajně nepustili do žádných podrobností, například o plánu republikánů na ukončení války nebo o jiných možnostech americké pomoci.
Donald Trump, který vyhrál prezidentské volby v USA, si údajně uvědomuje, že nemůže přinutit Ukrajinu k ústupkům, pokud za ně napadená země nic nezíská. Píše o tom Bloomberg s odvoláním na vysoce postaveného představitele, který zná podrobnosti o Trumpově rozhovoru s evropskými lídry. Alespoň jeden z těchto rozhovorů se zaměřil na to, jak by Trump mohl přistupovat k jednáním s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Lídři EU mezitím na summitu v Budapešti diskutovali o možnostech udržení vojenské podpory Ukrajiny v případě, že by Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa omezily svou pomoc. Prezident Zelenskyj naléhal na zachování dodávek zbraní, zatímco italská premiérka Giorgia Meloni zdůraznila význam odvahy Ukrajiny a důležitost západní podpory. Nad budoucností této podpory však visí otazníky. Maďarský premiér Viktor Orbán, známý svým proruským postojem, znovu vyjádřil nesouhlas s poskytováním rozsáhlé pomoci Ukrajině slovy, že “Evropa by neměla financovat prohranou válku”. Další evropští lídři uvedli, že klíčovou překážkou nejsou pouze finance, které EU dokáže sehnat, ale spíše reálná dostupnost vojenských zdrojů, které bez pomoci USA v EU jednoduše chybí. V případě oslabení americké podpory by tedy Ukrajina stála před značnými výzvami, což by mohlo negativně ovlivnit její vyhlídky ve válce.
Bílý dům plánuje urychlit poskytnutí bezpečnostní pomoci Ukrajině před tím, než prezident Joe Biden opustí úřad. Cílem je podpořit vládu v Kyjevě před inaugurací Donalda Trumpa 20. ledna. „Administrativa plánuje pokračovat vpřed aby Ukrajinu dostala do co nejsilnější pozice,“ uvedl úředník pod podmínkou anonymity. Z původní pravomoci k převodu zbraní zbývá 4,3 miliardy dolarů či 2 miliard dolarů financování na nákup nových zbraní od amerického průmyslu.
Bývalý německý ministr financí Christian Lindner uvedl, že důvodem jeho odvolání kancléřem Olafem Scholzem je, navrhl poskytnout Ukrajině německé střely Taurus s dlouhým doletem. Kancléř sám to však důsledně odmítá. Lindner to uvedl během svého projevu, který citovaly Berliner Zeitung a Welt. Podle jeho slov byla další podpora Ukrajiny projednávána na jednání koaličního výboru, po kterém byl propuštěn. Scholz navrhl půjčit si 15 miliard eur, z nichž tři miliardy měly být převedeny Ukrajině. Podle Lindnera však tři miliardy eur „nic nezmění,“ a pokud chce Německo svou podporu Ukrajině navýšit, mělo by jí poskytnout střely Taurus. Řekl, že „jiní vždy váhali s poskytnutím těchto střel, ale Svobodní demokraté nikdy.“ Kancléř však tento návrh kategoricky odmítl a místo toho Lindnera informoval o jeho odvolání.
Dnes se zaměříme na další iniciativu, která má řešit akutní nedostatek pracovních sil na ruském trhu. Na úvod připomeňme, že aktuální míra nezaměstnanosti je v Rusku na celostátní úrovni 2,4%, přičemž v Moskvě a moskevské oblasti je pouze 1,8%, a současně, jak jsme informovali 14.10., dochází k neustálému odlivu pracovníků ze Střední Asie, což nedostatek pracovních sil v Rusku dále zhoršuje.
Nyní přišla ruská vláda s iniciativou, jak zajistit nové pracovníky zejména pro ruské stavebnictví. Na mezinárodní konferenci Forum, pořádané v Káhiře, se ruský víceministr pro výstavbu a komunální služby obrátil na svůj protějšek ze Zimbabwe s požadavkem, zda by bylo možné vyslat pracovníky ze Zimbabwe k vyřešení nedostatku pracovních sil v Rusku.
Výměnou za to nabídlo Rusko, že se podělí svými zkušenostmi při výstavbě sociálního bydlení. Zimbabwe projevilo zájem a pozvalo ruskou delegaci do Zimbabwe, aby bylo možné prodiskutovat detaily této dohody. Rusko se při hledání nových pracovních sil v posledním roce výrazně zaměřilo na africké země, například v Keni vzrostl počet ruských nabídek práce 39 krát, v Zimbabwe patnáctkrát a v Kamerunu desetkrát.
Nedá nám nedodat, že i některé strany u nás, které vzhlížejí k Rusku jako ke svému vzoru, současně velmi horlí proti jakékoli migraci z Afriky, Rusko samotné ale cíleně láká africké migranty do své země, což nám nepřijde zcela konzistentní. Druhou otázkou je, jak si pracovníci ze zcela odlišného klimatického pásma poradí například s ruskou zimou, nehledě na neznalost jazyka a jiných kulturních vzorců. Zcela upřímně musíme dodat, že nám tato iniciativa přijde poněkud zvláštní.
Situace na Blízkém východě:
Sirény se dnes rozezněly nad oblastí západní Galileje v severním Izraeli poté, co na něj bylo z Libanonu vypáleno přes 60 raket a několik dronů. Cílem dnešního útoku bylo město Haifa a jeho okolí. Izraelská protivzdušná obrana zneškodnila většinu raket a sestřelila nad městem Haifa dva drony. Jedna z raket zasáhla dům ve městě Kfar Jasif a těžce jej poškodila. Úder si nevyžádal žádné oběti a zbytek raket dopadl do neobydlených oblastí. Útok se obešel s drobnými zraněními, avšak bez ztrát na životech.
Izraelský Knesset, včera při čtvrtečním hlasování schválil jmenování Jisra’ele Kace ze strany Likud na pozici ministra obrany. Opozice na protest odešla před začátkem hlasování a to nakonec prošlo 58 ku 0. Schváleno bylo také nahrazení Kace v pozici ministra zahraničí Gideonem Sa’arem ze strany Nová Naděje.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Nedávno jsme měli další z našich “skorotradičních” středečních video podcastů. Jako obvykle jsme probrali vývoj na frontě za poslední dobu, nicméně to hlavní byl náš host – Vasyl Kapustej, se kterým jsme se bavili o Ukrajině, ztrátách, a hlavně o humanitárních projektech – i jeho jsme již jako hosta měli. Jelikož mnoho lidí si přeje vidět záznam i jinde, než na Twitchi, tak již je dostupný i na Youtube našeho partnerského projektu Twitch kanálu Brotherhood of Terra.
Jsme moc rádi za Váš zájem!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
