Severozápadně od Kyjeva se Rusové snaží obsadit město Irpin, které je přístupem k objížďce okolo dříve zničeného mostu směrem k obci Buča. Ta byla ještě dopoledne v ruských rukou, avšak později proběhl protiútok ukrajinských vojsk a Ukrajincům se ji podařilo znovu dobýt. Boje v okolí nadále pokračují. Navzdory intenzivním bojům se tak zdá, že Rusové nejsou schopni Buču ani Irpin udržet. Obě strany se tedy uchylují k vzájemnému ostřelování. Ukrajinské síly nejspíše obsadili most u Ivankova, což je jediný most v tomto směru mezi Kyjevem a Běloruskem. Pokud je to pravda, ruské síly by byly odříznuty od svého pozemního spojení s běloruskými spojenci. Běloruské síly jsou stále velkou neznámou – k hranicím se dříve přesouvala běloruská gardová výsadková brigáda. Je otázkou jestli by mohla být nasazena k znovuzískání mostu.
Dle všech dostupných zpráv se zdá, že ruský postup kolem Kyjeva víceméně stojí a nikam se nehýbá. Je pravděpodobné, že se Rusové snaží stabilizovat linii na obou březích Dněpru, z čehož vyplývá, že dochází prakticky pouze k ostřelování města; bohužel včetně nočních raketových útoků. Existují však zatím neověřené zprávy, že čečenské jednotky podpořené jedním bojovým uskupením výsadkářů postupují jižněji od Kyjeva k Bílé Cerekvy. Ohledně zásobování v hlavním městě hovoří zprávy o zodpovědnosti obyvatel, kteří se nesnaží vykoupit veškeré potraviny. Těch je tak v obchodech zatím dostatek a situace je vcelku stabilní.
Ruský “konvoj” se ani dnes prakticky nepohl. Kromě dřívějších spekulací o jeho účelu se množí informace o tristním stavu ruské techniky. Například jedna zajímavá analýza naznačuje, že Rusové využívají pouze silnice, protože ruská kolová technika má pneumatiky v tak špatném stavu, že by v blátě jednoduše zapadla a už se nevyhrabala. Nepomohlo by ani podhuštění, protože popraskané pneumatiky by se dle zprávy vyzuly. Konvoj měl být dnes navíc napaden ukrajinským letectvem a na jeho části dopadla i ukrajinská protiofenzíva na severozápad od Kyjeva.
Na jižní frontě jsou Rusové aktivní zejména u Enerhodaru, kde jim však stále vzdoruje místní obyvatelstvo. Ozývá se ale i střelba, takže je zde pravděpodobně zapojená i ukrajinská armáda. Dněpr je v této oblasti příliš široký a jediný most je až v Záporoží, které je stále v rukou Ukrajinců. Předpokládá se, že se Rusové pokusí získat předmostí vrtulníkovým výsadkem. Ukrajinské síly však už nyní hlásí první sestřely ruských helikoptér a po dodávkách přenosných protiletadlových kompletů z Evropy budou vrtulníkové operace velice zranitelné. Mariupol na břehu Azovského moře byl odříznut od elektřiny, tepla i internetu. Navzdory druhému dni intenzivního ostřelování však vzdoruje. Ohledně Oděsy stále platí hlášení o riziku ruského vylodění. Ukrajinská strana už dříve přestala do města vypravovat civilní vlaky. V oblasti se nacházejí nejméně čtyři ruské velké vyloďovací lodě.
Na charkovské frontě stále probíhá neustále bombardování města. Rusové střílejí „hloupou“ municí a zásahy jsou tak víceméně náhodné. Střely dopadají zejména na okraj města, kde se nachází velká paneláková sídliště (hlavně sídliště Saltovka) a okolí charkovského letiště. Přesto se Charkov statečně drží a ruské průzkumné výpady jsou stále odráženy. Podle fotek zničené techniky se zdá, že obklíčení Charkova není úplně kompletní a jsou v něm trhliny.
Ani na severu nedochází k výrazným změnám. V obsazeném Konotopu dostalo místní obyvatelstvo „ultimátum“, nicméně občanský odpor je silný a ruští vojáci si neví příliš rady jak situaci zvládnout. Pro udržení pořádku bude muset okupační armáda vyčlenit značné síly, které zase budou chybět při pohybu vpřed. Černigov nehlásí žádný významný ruský postup. Město však bylo terčem těžkého ostřelování s mnoha civilními oběťmi.
Obecně lze říci, že invaze rapidně zpomaluje a začíná se projevovat vyčerpání na obou stranách. Ruské jednotky nadále doslova opouštějí bojiště. Ukrajinci se tak dostávají k velkému množství neporušené techniky a munice bez boje. Každopádně i na ukrajinské straně se projevuje únava; dochází ke spřátelené palbě, obtěžování civilistů nebo válečných zpravodajů (částečně může jít i o aktivitu záškodníků).
Náznaky ruské diplomacie, že chtějí válku ukončit, nebo že do ní snad byli vehnáni, ukazují, že ruské síly potřebují čas na reorganizaci a nebo doplnění. Ztráty zcela jistě dosáhly kritické hodnoty. Někteří analytici naznačují, že Rusko už nemá zájem na obsazení celé Ukrajiny a bude se více zaměřovat na dobytí východní části s hranicí na Dněpru. Minimálním operačním cílem bude vytvoření stabilního spojení mezi Krymem a Donbasem a udržení povstaleckých republik v jejich administrativních hranicích. To je pro Ukrajinu přirozeně neakceptovatelné. Tato situace by mohla vést k opětovnému zamrznutí konfliktu na mrtvém bodě jako v roce 2014.
Zprávy ze světa hovoří o příchodu první vlny dobrovolníků ochotných bojovat po boku Ukrajinců. Na straně Ukrajiny bojují překvapivě i Bělorusové, Čečenci nebo dokonce Rusové. V druhém kole mírových jednání ukrajinský prezident požaduje alespoň dohodu o vytvoření humanitárních koridorů kolem obklíčených měst; výsledek není dostud znám. Ukrajinci hlásí více než dva tisíce mrtvých civilistů, včetně mnoha dětí. Podle nejnovějšího odhadu Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) od začátku invaze zahynulo již nejméně 227 civilistů a dalších 525 jich bylo zraněno. OSN ale připouští, že skutečný počet obětí bude vyšší.
