Velení ukrajinského letectva dnes informovalo, že se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 18 z 25 sebevražedných dronů a jednu řízenou střelu Ch-59. Další tato střela v noci dopadla do Kryvého Rihu, kde způsobila škody na městské infrastruktuře, ale incident se podle místních úřadů obešel bez obětí na životech. Později odpoledne se ozvalo několik explozí v okupovaném Berďansku.
Severovýchodní fronta: V prostoru Lymanu Peršoho ruské jednotky pokračují v útocích směrem na Synkivku. Východně od Ivanivky ukrajinské ozbrojené síly odrazily útok okupantů na místní křižovatku. Je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti budou Rusové pokračovat v útočných operacích ve směru na obec Terny, protože tímto směrem přesouvá velení nepřátelské 144. gardové motostřelecké divize své útočné jednotky.
Bachmutská fronta: V oblasti města Bachmut pokračují těžké bitvy na severozápad a jih od města. Obě strany podnikají série útoků a protiútoků a situace je zde značně dynamická. Ruským výsadkářům se pravděpodobně podařilo vytlačit jednotky ukrajinských ozbrojených sil z několika pozic severně od Bohdanivky. Chromové je podle všech dostupných informací již definitivně kompletně pod kontrolou ruských výsadkových sil. Jednotky ukrajinských ozbrojených sil pravděpodobně postoupily východně od Kliščijivky, neboť některé zdroje hlásí, že se jim podařilo vytlačit příslušníky ruské 88. samostatné motostřelecké brigády.
Doněcká fronta: Další video ukazuje ukrajinské jednotky těsně u kontrolního bodu Majorsk na severozápadě Horlivky, což naznačuje postup v této oblasti o několik set metrů. U Avdijivky se podle ukrajinského Deep State podařilo Rusům vybudovat předmostí v severní části Stepového. Severně a severozápadně od Krasnohorivky pokračují ruské jednotky v útocích podél lesních remízků ve směru na Novokalynové a ruské letectvo pokračuje v bombardování areálu avdijivské koksovny. V areálu průmyslové zóny na jihu Avdijivky zuří silné boje, ale ke změně fronty zde nedošlo. Ruská armáda během posledních dnů zvýšila tlak na poslední ukrajinské pozice v jihozápadní části, toho co zbylo z Marjinky. Zdá se, že to vedlo k částečnému stažení ukrajinských obránců, kteří nejspíše zůstali v severozápadní části vesnice sousedící s rybníkem Marjinské mořem. Předpokládáme, že oblast na jihozápadě města je nyní zemí nikoho, což naznačuje video, na kterém není vidět přítomnost ani ruských, ani ukrajinských vojáků. Dobytí Marjinky okupanty by znamenalo konec těžkých, 645 dní trvajících bojů a nyní je prakticky jen otázkou času, než se pod ruskou kontrolu dostane i poslední část vesnice, kterou ještě Ukrajinci drží.
Záporožská fronta: Tvrdé boje pokračují u Novofedorivky a Verbového, ale nejsou zprávy o žádných změnách. Podle některých ruských zdrojů ztrácejí Ukrajinci v těchto místech iniciativu, ale je pravděpodobnější, že jde o oboustranné utlumení bojů kvůli příchodu zimy, která nastoupila na bojiště během několika posledních dní. Mezi Novoprokopivkou a Verbovým probíhají boje zhruba v oblasti rokle, kolem které se snaží Ukrajinci protlačit k východnímu okraji Novoprokopivky. Celkově však nejsou k dispozici informace o změně situace.
Chersonská fronta: Na ruských sociálních sítích se stále objevují příspěvky okupantů, které popisují špatnou situaci na východním břehu Dněpru. Ruští vojáci kritizují připravenost a morálku jednotek operujících v oblasti a zároveň zmiňují nedostatek podpory jak od dělostřelectva, tak od letectva. Boje probíhají převážně v oblasti lesa jižně od Krynek. Okupační úřady informovaly o explozi v Nové Majačce, kam údajně dopadla řízená střela z ukrajinského salvového raketometu HIMARS.
Diplomatické a politické události:
Rusko nevidí důvody, proč upravovat své cíle na Ukrajině, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle agentury TASS vystoupil na konferenci týkající se závěrů summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. „Nevidíme žádné důvody, proč by bylo potřeba přezkoumávat naše cíle,“ sdělil. Válka, kterou Rusko rozpoutalo loni v únoru na Ukrajině, připravila o život tisíce ukrajinských civilistů, vyhnala z domovů miliony lidí a zpustošila ukrajinská města.
Ministr zahraničí Jan Lipavský v pátek v Praze jednal se svým polským protějškem Szymonem Szynkowskim vel Sekem o rozšiřování Evropské unie nebo podpoře Ukrajiny. Lipavský to uvedl na sociální síti X. Szynkowski vel Sek byl dříve ministrem pro záležitosti EU, nyní je šéfem diplomacie. „S Polskem máme řadu společných témat – rozšiřování EU, regionální spolupráci i potřebu podporovat Ukrajinu,“ uvedl Lipavský.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který přesunuje práva na řízení petrohradského letiště Pulkovo z rukou zahraničních investorů na ruskou firmu. Informovaly o tom agentury Bloomberg a Reuters. Mezi dotčené zahraniční investory patří německá společnost Fraport a firmy z oblasti Perského zálivu. Společnost provozující letiště Pulkovo má celkem 14 spoluvlastníků. Fraport v ní vlastní zhruba čtvrtinový podíl, podobné podíly drží katarský státní investiční fond QIA a ruská státní banka VTB.
Import jaderného materiálu a souvisejících služeb z Ruska do Evropské unie je letos opět vyšší ve srovnání s rokem 2021, tedy proti období před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. S odkazem na Zásobovací agenturu Euratomu (ESA), tedy Evropského společenství pro atomovou energii, to v pátek uvedla agentura Reuters. Unie dováží jaderné palivo pro jaderné reaktory navržené v Rusku.
Ruská ekonomika:
Finanční situace obyvatel RF je stále složitější. Téměř 10 milionů obyvatel není schopných splácet své půjčky a jejich platby jsou opožděny o 90 a více dní, což znamená hrozbu osobního bankrotu. Je to nárůst o 11% oproti stejné situaci v minulém roce, přičemž připomínáme, že pro mobilizované platí zákonný odklad splácení půjček. Celkové zadlužení ruské populace dosáhlo 6,3 bilionu rublů, tedy přibližně 1,6 bilionu Kč.
Situace na Blízkém východě:
Izraelská armáda dnes ráno oznámila, že obnovila své bojové operace v Pásmu Gazy. Hamás podle ní porušil příměří tím, že provedl raketový útok z Pásma Gazy. Izraelské oznámení přišlo krátce poté, co v 6:00 SEČ minul termín konce klidu zbraní bez toho, že by některá ze stran zapojených do vyjednávání potvrdila jeho prodloužení.
V Pásmu Gazy je dál zadržováno 137 lidí unesených z Izraele. Hamás během týdenního příměří, které v pátek skončilo, 110 rukojmích propustil. Informoval o tom server listu The Times of Israel (ToI) s odkazem na vyjádření mluvčího izraelské vlády.
Libanonský Hizballáh prohlásil, že ostřeloval pozice izraelské armády na libanonsko-izraelské hranici při útoku na podporu Palestinců v Pásmu Gazy poté, co znovu propukly boje mezi Izraelem a Hamásem. Informovala o tom agentura Reuters, podle které skupina před útoky varovala, že je ostražitá a připravena jednat,
Dnešní Třešnička™ bude zavařeninou bláznivých důvodů. Když byl prezidentem Argentiny zvolen Javier Milei, mnoho lidí si klepalo na čelo, co je to za šílence a jaký bude mít jeho vláda vliv nejen na Jižní Ameriku, ale vzhledem k rozhodnutí země přidat se k “ruskému” BRICS+ i na celý svět. Ať už měli Argentinci pro svoji volbu jakýkoliv důvod, malinký kamínek nám ze srdce spadl. Vysoce postavený člen týmu nově zvoleného argentinského prezidenta totiž oficiálně oznámil, že Argentina odmítne dohodu předchozí vlády o připojení ke “globálnímu Jihu” a zruší žádost o členství ve výše jmenovaném rádobypaktu. Co se, ale honilo hlavou následujícímu krymskému Ukrajinci nevíme, tedy mimo alkoholu. Soud v Záporoží totiž odsoudil 46 letého občana Ukrajiny Serhije Voznijuka z Armjansku, který sloužil v ruských ozbrojených silách, za zradu. Podle informací sloužil Voznijuk na straně ruských okupantů v Chersonské a Záporožské oblasti. V srpnu 2023 se během přestřelky ztratil v lese a byl zajat Ukrajinci. Voznijuk prý vstoupil do okupační armády pod vlivem. Jít na frontu mu totiž podle jeho slov poradili kamarádi, se kterými popíjel v hospodě. Řekli mu, že v armádě „dobře oblékají, krmí a dokonce dávají nějaké peníze“, no a tak šel. Soud ho poslal na 15 let do vězení s propadnutím veškerého majetku. Ten nejspíš tvořily jen prošoupané maskáče, machorka a zbytek důstojnosti. A jestli vám z toho ještě nešplouchá na maják (nešlo neodolat), tak pro vás máme námořnický bonus: Rusko nebylo znovu zvoleno do Rady Mezinárodní námořní organizace (IMO) – agentury OSN zabývající se otázkami bezpečnosti lodní dopravy. Ačkoliv bylo jednou z 11 kandidátských zemí na členství v Radě v kategorii „A“ (země s největším zájmem o poskytování mezinárodních dopravních služeb), jako jediné nebylo, poprvé od roku 1958 kdy do organizace vstoupilo, zvoleno. Shromáždění Mezinárodní námořní organizace zřejmě našlo lepšího garanta bezpečnosti světových oceánů, a to africkou Libérii. Kuloárním důvodem je, že za poslední dekády žádná země na světě neučinila moře nebezpečnějším než Rusko. Zřejmě kategorie “B” je to, co Rusko čeká v globálním měřítku. Slza by ukápla.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, které se nebojíme a na množství nehledíme!
Děkujeme všem, kteří nám již přispěli, moc si toho vážíme!
