(2 833 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 17. června podnikla Ruská federace další velmi rozsáhlý kombinovaný vzdušný útok na Ukrajinu, při kterém nasadila celkem 472 prostředků: 440 dronů typu Šahed a jejich imitátorů, dvě balistické střely Ch-47M2 Kinžal, 16 střel s plochou dráhou letu Ch-101, čtyři střely Kalibr, devět řízených raket Ch-59/69 a jednu protilokační střelu Ch-31P. Drony a střely byly odpáleny z různých směrů; mimo jiné z oblastí Kursk, Šatalovo, Orel, Brjansk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z Černého moře, kde hlavním cílem byl Kyjev. Podle Vzdušných sil Ukrajiny se protivzdušné obraně podařilo neutralizovat 428 cílů – 262 bylo sestřeleno, 166 potlačeno systémy REB nebo lokalizačně ztraceno. Zničeno bylo mimo jiné 239 dronů typu Šahed, 15 střel Ch-101 a osm řízených raket Ch-59/69. Zásahy byly potvrzeny ve 10 lokalitách, trosky dopadly do 34 oblastí.
Ruské ministerstvo obrany pak oznámilo zničení celkem 198 ukrajinských bezpilotních prostředků letadlového typu. Z toho 147 dronů bylo podle tvrzení ruské PVO sestřeleno nad územím deseti oblastí – Belgorodské, Kurské, Brjanské, Voroněžské, Tverské, Lipecké, Orelské, Tambovské, Tulsé a nad Moskevskou oblastí. Údaje o dopadech či případných škodách ruská strana nezveřejnila.
Podle informací portálu Militarnyj došlo k nárůstu letů ruských vojenských dopravních letounů Il-76 a An-124 směrem do Běloruska, konkrétně na základnu v Mačuliščy u Minsku. Tyto přesuny jsou s vysokou pravděpodobností součástí příprav na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ-2025, které se má uskutečnit v září. Prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve varoval, že síly soustředěné v Bělorusku by teoreticky mohly být využity nejen k útoku na Ukrajinu ze severního směru, ale i k případnému ohrožení členské země NATO. Běloruský ministr obrany Viktor Chrenin tato tvrzení odmítl s tím, že cvičení mají čistě obranný charakter. Přesto přítomnost ruských strategických transportních kapacit na běloruském území vyvolává pozornost, neboť Il-76 a An-124 jsou schopny přepravovat nejen vojenskou techniku, ale i výsadkové jednotky.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Tato část fronty je dnes beze změn.
Směr Kursk: Podle ruského propagandisty DnevnikDesantnika se ruské jednotky pokoušejí obnovit kontrolu nad obcí Tětkino z jihozápadu, zatímco ukrajinské síly nadále podnikají útoky na tomto i přilehlém směru k Gluškovu. Údajně bez úspěchu, ale je třeba tyto informace vnímat s rezervou.
Ukrajinské aktivity byly zaznamenány také u Ryževky, kde se jednotky praporu Ajdar přesouvaly směrem k hranici. Pokus o průnik 158. mechanizované brigády u Bessalovky byl podle ruských zpráv odražen. V oblasti Iskriskovščiny měla být zničena útočná i skupina 225. praporu pomocí FPV dronů. Další útok z Pavlovky směrem na Nový Put byl prý rovněž zastaven a přeživší se stáhli. Aktivita v regionu zůstává vysoká, ale ukrajinské zdroje situaci v Kurské oblasti zatím nekomentují.
Směr Sumy: Ruské zdroje hlásí postup směrem k Junákovce a údajné získání kontroly nad západní částí zásobovací komunikace od Jablonovky. V oblasti Sadkova údajně probíhá „čištění“ lesního terénu od ukrajinských jednotek, přičemž další střety se odehrávají u vesnice Alexandrie, kde ruské síly postoupily k jejímu okraji. Zároveň však jiné zdroje, například Stanislav Osman, uvádějí, že v některých částech sumského sektoru byl ruský postup zastaven.
Charkovská situace: Ruské síly nadále útočí na jihu Charkovské oblasti, konkrétně v prostoru Kamjanky a směrem na Dovhenke.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru ruské jednotky pokračovaly v útocích z okolí Synkyvky na Holubivku a Petropavlivku. Boje se odehrály i jižně od Stepové Novoselivky a v Zahryzovém.
Na limanském směru útočili okupanti u Kopanky, Nadije, směrem na Hrekivku, a také v okolí Ridkodubu a u Kolodjazi.
Na siverském úseku se Rusové snažili postoupit u Hryhorivky, ale obrazový materiál naznačuje, že se jim podařilo proniknout přes tuto vesnici až k Serebrjance.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru pokračují boje v okolí Orichovo-Vasylivky, v Časiv Jaru, u Kurďumivky a směrem na Bílou Horu.
Doněcká fronta: Na sever od Torecku se ruské jednotky pokusily o postup u Dilijivky. V samotném městě pokračují útoky na jeho západní část, zatímco jižně od Torecku tlačí okupanti u Ščerbynivky.
Ve směru na Kosťantynivku boje pokračují v západní části Jablunivky, směrem na Rusyn Jar a u vesnice Popiv Jar.
Na pokrovském směru Rusové útočí u Ševčenko Perše, v oblasti Malynivky (většina vesnice je již pod jejich kontrolou) a v Miroljubivce. Okolí Myroljubivské nádrže severně od Hrodivky přešlo pod ruskou kontrolu. Dále se útočí ve směru na Promin a v Udačném.
Jižně od Pokrovsku probíhají boje v Novoserhijivce, západně od Kotljarivky, v Horichovém, u Andriivky a Oleksijivky.
V novopavlivském sektoru okupanti postoupili v okolí Bahatyru a téměř až k vesnici Záporžija. Těžké boje probíhají v Komaru a jeho okolí, kde se ruským jednotkám podařilo zpevnit pozice západně od vesnice a téměř kompletně ovládnout Fedorivku. Další útoky směřovaly na Ševčenko, Vilne Pole a Novosilku.
Jižní fronta: V tomto sektoru pokračují boje v Malynivce a severně od Nesterianky. Bez potvrzených informací o posunu v linii fronty.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Americký prezident Donald Trump zpochybnil hodnocení ředitelky americké Národní zpravodajské služby Tulsi Gabbardové, která v březnu uvedla, že Írán nevyvíjí jaderné zbraně a že nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí neposvětil jaderný program. Trump během rozhovoru s novináři na palubě letadla prohlásil, že Írán byl podle něj „velmi blízko získání jaderné zbraně“, přičemž výslovně uvedl, že ho nezajímá, co Gabbardová prohlásila. Tento výrok opět vyvolává otázky ohledně konzistence americké zpravodajské politiky a může dále zvyšovat napětí v oblasti Blízkého východu, zejména s ohledem na pokračující izraelsko-íránské napětí.
Spojené království oznámilo urychlené nasazení laserového zbraňového systému DragonFire, který má být do roku 2027 instalován na torpédoborcích typu 45 Královského námořnictva a následně v roce 2028 zaveden i do výzbroje britské armády. Británie tak zřejmě předstihne Německo v operačním využití vysokoenergetických laserových zbraní, přestože s jejich vývojem začala později. Ministerstvo obrany plánuje investice ve výši jedné miliardy liber do rozvoje této technologie, přičemž DragonFire se má stát prvním takovým systémem nasazeným evropskou zemí. Projekt je součástí širšího Strategického přezkumu obrany (SDR), který zahrnuje alokaci čtyř miliard liber na rozvoj autonomních a energetických zbraní s cílem upevnit pozici Británie jako technologického lídra v rámci evropské NATO.
Polsko a Jižní Korea finalizují novou smlouvu na dodávku 180 hlavních bojových tanků K2 Black Panther v hodnotě přibližně 6,1 miliardy dolarů, čímž se jedná o jednu z největších zbrojních zakázek v jihokorejské historii. Tato dohoda navazuje na kontrakt z roku 2024 a rozšiřuje strategickou spolupráci obou zemí nejen v oblasti dodávek, ale i průmyslové kooperace. Z plánovaných 180 tanků bude 117 vyrobeno v Jižní Koreji a 63 v Polsku, což podtrhuje snahu o posílení lokálních výrobních kapacit prostřednictvím transferu technologií a zapojení domácího zbrojního průmyslu. Vyjednávaná cena, dosahující téměř 34 milionů dolarů za kus, vyvolává v Polsku otázky ohledně ekonomické efektivity a nákladovosti „polonizované“ výroby.
Švédsko realizuje komplexní modernizační a akviziční program, v jehož rámci obdrží do roku 2031 celkem 154 tanků Stridsvagn 123, čímž dojde k významnému posílení schopností mechanizovaných brigád. Projekt zahrnuje modernizaci 110 tanků Strv 122 na verzi Strv 123A a nákup 44 nových tanků Leopard 2A8, které ponesou označení Strv 123B. Zakázku realizuje konsorcium KNDS, přičemž modernizované stroje budou pocházet z existující švédské flotily Leopardů 2A5. První smlouva z října 2023 zahrnovala modernizaci 44 kusů, druhá ze začátku roku 2025 pak přidala dalších 66 modernizací a 44 nově vyrobených tanků. Deset z těchto nových strojů nahradí tanky dříve poskytnuté Ukrajině. Dodávky Strv 123A mají probíhat mezi lety 2027 a 2030, zatímco Strv 123B dorazí v letech 2028 až 2031.
Dánsko uzavřelo smlouvu na dodávku přibližně 1 000 nových terénních vozidel Mercedes-Benz třídy G, která postupně nahradí zastaralé modely GD sloužící v dánských ozbrojených silách téměř čtyři desetiletí. Dodávky budou zahájeny koncem roku 2025 a mají probíhat tempem 200 až 300 kusů ročně až do roku 2029. Vozidla budou dodávána v pěti variantách a celý program, financovaný prostřednictvím Akceleračního fondu a Programu obnovy obranné infrastruktury, zahrnuje také dodávky náhradních dílů, speciálního nářadí a výcvik instruktorů. S dánskou společností Ejner Hessel byly uzavřeny dvě rámcové smlouvy – na dodávku vozidel a na jejich údržbu a servis po dobu až 28 let.
Slovinsko potvrdilo nákup 12 samohybných houfnic CAESAR 6×6 ráže 155 mm z Francie, čímž reaguje na potřebu posílení svých dělostřeleckých schopností a zapojuje se do širší evropské obranné spolupráce. Akvizice je součástí rámcového obranného programu, k němuž se Slovinsko připojilo v červnu 2024 spolu s Francií, Chorvatskem a Estonskem, a který podporuje společné zadávání zakázek a budování evropské obranné průmyslové základny. První dodávky, zahrnující houfnice, integrované průzkumné prostředky a systém velení a řízení Atlas, mají být realizovány do roku 2028.
V Polsku se objevil další problém související s nouzovými zbrojními nákupy z roku 2022, konkrétně s granátomety K4 jihokorejské výroby, kterých bylo podle dostupných informací pořízeno několik set kusů spolu s 500 000 náboji v hodnotě zhruba 100 milionů PLN. Zakázka, původně provedená ve stínu větších kontraktů na tanky K2, houfnice K9 nebo letouny FA-50, se nyní dostala do centra pozornosti kvůli logistickým komplikacím. Podle polských médií je v současnosti problém udržet tyto zbraně v provozuschopném stavu kvůli nedostatku náhradních dílů a speciálního nářadí, což může vést k jejich dočasnému vyřazení z výzbroje. Analytici navíc kritizují, že nebyly zvoleny domácí alternativy jako například GA-40 od ZM Tarnów, a varují, že podobné problémy by se mohly v budoucnu objevit i u složitější jihokorejské techniky. Skandál dále zvyšuje kritiku na adresu „ad hoc“ nákupních rozhodnutí v krizovém období bez zajištění dlouhodobé udržitelnosti a podpůrné infrastruktury.
Dnes si přiblížíme, jak se zhoršující se finanční situace ruských obyvatel (a s tím spojené omezování nákupů pouze na nezbytné minimum) odráží na stavu ruského maloobchodního sektoru. Ukazuje se, že obchodní řetězce omezují otevírání nových prodejen, a celková plocha prodejních prostor se v prvním čtvrtletí tohoto roku ve srovnání s předchozím rokem zmenšila.
Pokud se zaměříme na prodejní prostory dvou set největších ruských obchodních řetězců, ty otevřely nové prodejny o celkové ploše pouze 218 000 metrů čtverečních, což je přibližně polovina výměry zaznamenané ve stejném období a nejnižší údaj za posledních patnáct let. Současně s tím docházelo i k uzavírání prodejen, a celková prodejní plocha uzavřených prodejen překročila výměru těch nově otevřených.
Na vině je kromě omezení nákupů i změna nákupních návyků ruských obyvatel. Stále více jsou mezi nimi oblíbeny rozvážkové služby, což také vede k poklesu nákupů v kamenných prodejnách. V předchozích letech byl ve spojení s rozvojem rozvážkových služeb zaznamenán jak růst platového ohodnocení kurýrů, tak i zvětšení skladovacích ploch. V tomto roce ale oba tyto ukazatele stagnují, což ukazuje, že snaha ruských obyvatel ušetřit na nákupech ovlivnila již i tyto služby.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Sbor islámských revolučních gard (IRGC) znovu odpověděl na izraelské nálety salvou přibližně třiceti balistických raket a desítek bezpilotních letounů kamikadze. Většinu hrozeb zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany Izraele, USA a Jordánska, nicméně nejméně dvě rakety prorazily obranu a zasáhly objekty izraelské jednotky 8200, která spadá pod vojenské zpravodajství AMAN. IRGC tvrdí, že další úder zasáhl budovu Mossadu v Tel Avivu – toto tvrzení zatím není nezávisle ověřeno.
Kromě vojenských objektů byly poškozeny i civilní cíle – několik obytných budov, autobusové depo a údajně i Tel Aviv, kam měla dopadnout vadná střela systému Iron Dome. Premiér Netanjahu pohrozil „dalšími smrtícími útoky“ a oznámil, že cílem je eliminace ajatolláha Chameneího. Izrael podle amerických médií požádal Washington o použití protibunkrových bomb proti podzemním částem íránského jaderného programu.
V reakci na eskalaci vyslal Pentagon do oblasti další jednotky – včetně stíhaček, tankovacích letounů a letadlové lodě USS Nimitz. Oficiálně jde o obranu základen USA a podporu Izraele, ale přítomnost naznačuje i možnou přípravu na aktivní vojenské zapojení.
IDF odhaduje, že cíle v rámci útoků proti íránskému jadernému programu bude schopna splnit během jednoho až dvou týdnů. Již byly zasaženy komplexy v Natanzu a Isfahánu, zabito nejméně devět jaderných expertů a zničena asi dvě stě raketových odpalovacích zařízení – přibližně 40 % známého íránského arzenálu. Podle IDF byli rovněž eliminováni desítky vysoce postavených velitelů IRGC a armády.
Gaza: Izraelské síly zahájily pozemní operace v oblasti Džabalíja na severu Pásma Gazy, kam se dosud během války nedostaly. Příslušníci 162. divize IDF nyní operují v části označované jako „Kafr Džabalíja“, která byla pod kontrolou stejnojmenného praporu Hamásu. Cílem operace je zničení podzemní infrastruktury, tunelů a raketových zařízení. IDF hlásí eliminaci řady operativců Hamásu a zničení několika šachet a odpalovacích míst.
Íránské rogaloo: Izraelské ministerstvo obrany zveřejnilo nové záběry z útoků na íránskou vojenskou infrastrukturu, včetně systémů protivzdušné obrany (SAM), radarů, skladů zbraní a odpalovacích zařízení balistických raket. Mezi zničenými cíli byly i dvě odstavené stíhačky F-14 Tomcat, které Írán využíval jako makety. Podle IDF bylo již zlikvidováno zhruba 200 odpališť IRBM, což má výrazně omezit schopnost Teheránu pokračovat v ostřelování izraelského území. Během dne bylo rovněž sestřeleno přes 30 bezpilotních letounů kamikadze.
TG kanál War & Conflict news uvedl, že nově jmenovaný náčelník generálního štábu íránské armády Alí Šadmání byl zabit při úderu na tajné velitelské středisko. Izraelské velení následně potvrdilo, že úder přiměl zbylé členy íránského vedení k úprku. Jde o vážnou ránu pro velitelskou strukturu íránských ozbrojených sil, zejména s ohledem na fakt, že Šadmání byl jmenován teprve minulý pátek.
IAF dále pokračovalo v útocích na objekty v západním Íránu – cílem se stala například ropná rafinérie v Isfahánu, policejní ředitelství v Kašánu a další zařízení související s výrobou balistických raket a dronů.
Podle nového vyjádření Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) došlo během izraelských náletů k přímým zásahům podzemních částí jaderného zařízení Natanz. Na základě analýzy satelitních snímků s vysokým rozlišením byly identifikovány znaky poškození podzemních hal pro obohacování uranu. Jde o zásadní moment v rámci izraelské snahy eliminovat „existenční hrozbu“ íránského jaderného programu.
Africká vsuvka:
Sudán: Jednotky sil rychlé reakce (RSF) potvrdily kontrolu nad severní částí města Babanousa. Pravidelná armáda (SAF) se stáhla k nemocniční oblasti a centru města, odkud údajně plánuje protiútok. Vzhledem k předchozím zkušenostem se dá očekávat opakující se scénář městských střetů.
Na severu země RSF obsadily základnu v Karb Al-Toumu poblíž libyjských hranic. Místo bylo podle dostupných informací pod jejich kontrolou několik dní, ale potvrzení přišlo až nyní. Pravděpodobně došlo k překročení hranic ze směru od Čadu nebo Libye, kde RSF využívá etnická a kmenová spojenectví.
Mali: Skupina Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila přepadení kontrolního stanoviště ve vesnici Zambougou, přibližně 50 km severně od Bamaka. Obec leží podél klíčové dálnice RN3 a její obsazení potvrzuje znepokojivý trend posunu operací džihádistických skupin směrem k hlavnímu městu.
Benin: Džihádisté zaútočili na policejní stanici v okresu Sonsoro, blízko města Kandy. I když nebyly hlášeny oběti, útok je součástí rostoucí série incidentů v oblasti přilehlé k parku W-Arly-Pendjari. Stanice Tanongu byla v květnu napadena dvakrát. Útočníci cílí na bezpečnostní infrastrukturu a rozšiřují svůj vliv směrem na jih, mimo rezervaci, s cílem destabilizovat venkovský prostor.
Aféra na Středním východě:
Pákistán: V Mirali, Severní Vazíristán, provedli bojovníci Tehrík-e-Tálibán Pákistán (TTP) demonstrativní operaci na centrálním trhu, kde kontrolovali průkazy totožnosti a zastavovali dopravu. Incident se odehrál jen několik metrů od velkého vojenského tábora, avšak bez jakékoli reakce ze strany armády. Analytici upozorňují, že aktivita militantů v regionu v posledních měsících výrazně vzrostla, zatímco vojenské jednotky jsou zřejmě omezeny v pohybu a zůstávají v kasárnách kvůli hrozbě překvapivých útoků.
Dnešní Třešnička™ bude patřit přátelům zpoza oceánu, kteří si občas pletou válku s debatním kroužkem. Kdykoli se totiž americká administrativa rozhodne, že je čas „deeskalovat“, bývá to moment, kdy někdo jiný ztratí domov, město nebo dítě. Nejnovější kapitolou této osvícené strategie je doporučení Ukrajině, aby neútočila na ruskou energetickou infrastrukturu; tedy na nervový systém války. Vážně? Říkat zemi, která čelí každodennímu bombardování, že má být zdrženlivá, je jako radit znásilněné ženě, aby se moc nebránila, protože by útočník mohl být nervózní. A jako obvykle, Rusko odpovědělo s chirurgickou brutalitou… totiž raketami a mrtvými civilisty. Pete Hegseth, šéf Pentagonu, mezitím vysvětluje, že Trumpova vláda má na konflikt „jiný názor“. Slovo „vítězství“ prý nebylo dost jasně definováno. Inu, bylo by poučné připomenout, že i v roce 1943 nebylo všechno úplně přesně vymezené – jenže spojenci přesto nepožádali Churchilla, aby neútočil na průmyslové zóny v Porúří.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
