(2 515 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 18. června podnikla Ruská federace další dronový útok na Ukrajinu, při kterém bylo vypuštěno 58 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed a jejich imitací z oblastí Kursk, Primosko-Achtarsk a z okupovaného mysu Čauda na Krymu. Hlavními cíli byly Doněcká, Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Ukrajinská protivzdušná obrana zlikvidovala 30 dronů – 12 bylo sestřeleno přímým zásahem a 18 neutralizováno prostředky elektronického boje. Zásahy nepřátelských prostředků byly zaznamenány v devíti lokalitách.
Také ruské ministerstvo obrany oznámilo noční sestřel, a to 48 ukrajinských bezpilotních prostředků letadlového typu nad územím Ruské federace. Podle hlášení byly drony zničeny ve vzdušném prostoru Brjanské (14), Kurské (11), Orelské (10), Belgorodské (5), Tulské (3), Kalužské (2), Moskevské oblasti (2) a Lipecké oblasti (1). Ruská strana nezveřejnila informace o škodách nebo zasažených cílech, útoky přicházejí souběžně s masivními údery Ruska na ukrajinská města.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Tato část fronty dnes beze změn.
Směr Kursk: Podle ruských zdrojů, zejména propagandisty DnevnikDesantnika, se situace v obci Tětkino stabilizovala. Ukrajinské jednotky zde již údajně neoperují a jejich aktivita v oblasti výrazně poklesla. Severozápadní část obce včetně hřbitova je nyní označována za šedou zónu, kde probíhají čistky ruskými silami. Na východě Tětkina však přetrvávají střety s ukrajinskými jednotkami, které se údajně snaží prorazit z vlastního území.
Ukrajinci podle ruských zdrojů pokračují v útocích v malých skupinkách (3–8 osob) na čtyřkolkách nebo kolech na směrech Tětkino a Gluškovo. Tyto skupiny mají být eliminovány poblíž hranic. V oblasti Pavlovka–Nový Put byly zaznamenány i španělsky mluvící žoldnéři, které mělo ruské letectvo a pozemní síly zatlačit zpět s těžkými ztrátami. Pokusy praporu „Aidar“ o průlom u Tětkina a Ryževky skončily podle ruských tvrzení zničením těchto jednotek. Stejně dopadly útoky 158. mechanizované brigády a 225. útočného praporu z oblastí Bessalivka a Ikskriskivščyna, které byly odraženy s pomocí dronů a ručních zbraní. Tyto informace nejsou nezávisle ověřeny.
Směr Sumy: Podle ukrajinského analytika Petrenka ruské síly obsadily oblast traktů západně a jihozápadně od Olešné. V Junakovce dnes probíhají těžké boje.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku, u Dovhenke a Kamjanky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se ruské síly pokusily postoupit u Stepové Novoselivky.
Na limanském směru okupanti útočili směrem na Hrekivku, Olgivku a Nový Myr. Boje probíhaly také u Lypového a Zelené Doliny, odkud se Rusové snaží prorazit na Šandryholové.
Na siverském směru pokračovaly boje v Serebrjanském lese a Rusové se pokusili o postup směrem na Serebrjanku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se ruské síly pokoušely postoupit směrem na Markové, Predtečiné a Bilou Horu.
Doněcká fronta: Na severu Toreckého sektoru pokračovaly boje u Dilijivky. Ruským silám se podle dostupných údajů daří postupovat údolím Kamjianuvata směrem na Oleksandro-Šultyně, což potvrzují i zásahy ukrajinských dronů. V samotném Torecku se bojuje v západní části města, zatímco na jihu se okupanti snaží prorazit u Ščerbynivky.
Ve směru na Kosťantynivku Rusové útočili u Oleksandro-Kalynove, kde postoupili několik set metrů severně od Zorji. Pokračují útoky v západní části Jablunivky, směrem na Stěpanivku, Rusyn Jar, Poltavku a Ševčenko Perše.
Na pokrovském směru ruské jednotky postupují pomalu směrem ke Kopteve. Boje probíhají u Malynivky a Myrného, přičemž v druhé jmenované vesnici okupanti dosáhli určitého postupu. Další střety hlášeny u Myroljubivky, směrem na Promin, u Lysivky, Dačenského a v Udačném.
Jižně od Pokrovsku okupanti útočili v Novoserhijivce, směrem na Muravku, západně od Kotljarivky, v Horichovém a Oleksijivce. Ve směru na Novopavlivku se bojuje u Bahatyru, Odradne a Záporoží. V Komaru a jeho okolí pokračuje ruský tlak, stejně jako u Ševčenka a Vilného Pole.
Jižní fronta: Obráncům se podařilo odrazit ruské útoky u Malynivky. Tato část fronty zůstává pod kontrolou ukrajinských sil bez potvrzených změn.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
V březnu a dubnu 2025 zaznamenala evropská pomoc Ukrajině výrazný nárůst, čímž poprvé od června 2022 překonala Spojené státy v celkovém objemu vojenské podpory. Zatímco USA v tomto období neposkytly žádnou novou pomoc, evropské státy vyčlenily 10,4 miliardy eur na vojenskou a 9,8 miliardy eur na humanitární a finanční pomoc, což představuje rekordní kombinovanou částku za jakékoli dvouměsíční období od začátku války. Celková evropská vojenská pomoc tak dosáhla 72 miliard eur oproti 65 miliardám eur ze strany USA.
Spojené království oznámilo novou vlnu sankcí namířenou proti subjektům podporujícím ruskou válečnou agresi, přičemž opatření se vztahují na čtyři jednotlivce, šest firem a dvacet plavidel, včetně ropných tankerů a společností obchodujících s elektronikou, které napomáhaly obcházet mezinárodní embarga. Tento krok přichází ve chvíli, kdy mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov veřejně chválí Donalda Trumpa a přebírá jeho kritiku Západu, což na Ukrajině vyvolalo obavy z možné prohlubující se vazby mezi Moskvou a Washingtonem.
Společnost KNDS Germany představila první snímky systému MARS 3, německé verze raketového dělostřeleckého systému EuroPULS, vyvinutého ve spolupráci s izraelskou firmou Elbit Systems, která v únoru 2025 uzavřela smlouvu s německým úřadem BAAINBw na dodávku pěti systémů v hodnotě přibližně 55 milionů eur. Systém využívá podvozek Iveco Trakker 8×8 s pancéřovanou kabinou pro tříčlennou posádku, přičemž jeho otevřená architektura umožňuje integraci různých typů munice – od raket Accular a EXTRA přes střely Predator Hawk až po přesně naváděné střely Kongsberg NSM s doletem přes 300 km. Systém podporuje i další efektory včetně GMLRS, minových raket AT2, dronů SkyStriker a připravované střely Joint Fire Support od MBDA. V září 2024 Elbit uzavřel další dohodu s firmou Diehl Defence zaměřenou na rozvoj schopností hlubokého úderu a zapojení německého průmyslu do výroby raketové munice.
Italská společnost Leonardo a turecká firma Baykar Makina založily společný podnik LBA Systems, který se zaměří na vývoj, certifikaci a mezinárodní prodej bezpilotních letounů, zbraní a palubních systémů. Prvotním cílem je integrace a certifikace tureckých bojových dronů Akinci a TB3 pro evropské trhy, přičemž certifikační proces má být dokončen do roku 2026. Spolupráce, která vznikla v říjnu 2024 a byla formalizována v březnu 2025, se rozvíjí rychlým tempem a odráží rostoucí technologickou synergii mezi evropským a tureckým obranným sektorem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron navštívil Grónsko jako první hlava státu od vypuknutí diskuse o amerických plánech převzít ostrov a během své cesty vyjádřil důvěru ve spojenectví se Spojenými státy a odmítl spekulace o převzetí území Dánského království, přičemž zároveň projednal možnosti zapojení Francie do arktických misí. V rozhovoru s dánským a grónským premiérem se zaměřil na společné vojenské operace v regionu včetně nasazení výsadkové lodi Mistral a fregaty Surcouf a francouzské plány vyjednat u Dánska možnost rozmístění svých jednotek na Grónsku jako preventivního opatření.
Dnes se zaměříme na další z plánů na technologickou samostatnost, pomocí kterých se chce Rusko zbavit závislosti na zahraničních dodavatelích, tentokrát v oblasti těžby ropy. V nedávném rozhovoru uvedl vicepremiér Alexander Novak, že ruský palivovo-energetický komplex zcela přejde na využití domácích technologií do roku 2030. Dodal, že aktivní náhrada importu je vynucena zvýšeným sankčním tlakem na Ruskou federaci. Dále uvedl, že po úplném nahrazení importovaných technologií vlastními řešeními bude Rusko připraveno zahájit dodávky vlastních řešení zahraničním zákazníkům metodou dodávek na klíč, tedy jako kompletní technologické celky.
V současné době je však ruský průmysl u těchto zakázek kriticky závislý na importu zahraničních technologií. U vrtných zařízení a programového vybavení pro analýzu získaných dat je nezbytné importovat přes 90% těchto zařízení, těžní zařízení jsou importována z přibližně 50% a z přibližně 30% jsou importovány systémy pro geologický průzkum. Aby se ruský těžební průmysl zcela zbavil závislosti na importovaných technologiích, musel by vytvořit lokální ekvivalenty přibližně 1500 typů nejrůznějších zařízení a technologických celků.
Energetická strategie 2050, kterou v dubnu tohoto roku schválil premiér Michail Mišustin, předpokládá kromě jiného také náhradu veškerých importovaných technologií. V této strategii je však uvedeno, že pro dosažení jejích cílů budou nezbytné značné státní investice do tohoto programu a také dosažení technologické suverenity, bez kterých hrozí, že těžba surovin (tedy zejména ropy a zemního plynu) v následujících desetiletích v Rusku dramaticky poklesne.
Přičemž připomeňme, že podobný cíl si Rusko již dříve stanovilo v oblasti civilní letecké dopravy, plány zahájení sériové výroby letadel s lokálně produkovanými komponenty (například motory) se ale neustále odsouvají, a u některých programů (například náhrada malého transportního letounu An-2 novým typem Bajkal) byl již ohlášen neúspěch těchto programů. Lze tak předpokládat, že podobně chabé budou i výsledky ruské snahy o samostatnost v oblasti těžby ropy pomocí vlastních technologií.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Sbor islámských revolučních gard (IRGC) odpověděl na pokračující údery Izraelského letectva (IAF) vypálením přibližně 20 balistických raket a desítek dronů kamikadze v rámci operace True Promise 3. Podle prohlášení IRGC došlo k prvnímu bojovému použití hypersonické střely na pevné palivo Fattah-1, která údajně prorazila izraelskou protivzdušnou obranu a dopadla poblíž Tel Avivu, kde způsobila požár. Cílem měla být letecká základna, detaily o škodách ani obětech zatím nejsou známy.
Opět byl zaznamenán pád vadné munice systému Iron Dome, což vyvolává další otázky ohledně jeho spolehlivosti. Americká média upozorňují na snižující se zásoby přepadových střel v izraelském systému „Hez“, který hraje klíčovou roli v obraně proti IRBM. USA již v dubnu 2025 přesunuly do Izraele další prostředky protivzdušné obrany, ale jejich kapacity nejsou neomezené.
Podle izraelských úřadů vypálil Írán od začátku konfliktu asi 400 balistických raket, z nichž 40 prorazilo obranu. Izraelské zpravodajské služby odhadují, že Írán v rámci operace Rising Lion vyčerpal až čtvrtinu svých zásob IRBM, což by mohlo ovlivnit schopnost Teheránu pokračovat v intenzivní palbě.
Gaza: Na severu Pásma Gazy postupuje 162. divize IDF do oblasti Džabalíje, kde byl při průzkumu lokalizován trojčlenný oddíl Hamásu a přivolán letecký úder, který zasáhl i budovu využívanou teroristickou infrastrukturou. V centrálním sektoru zlikvidovala 252. divize dva podezřelé a zasáhla tunelové struktury Hamásu.
Na jihu působí 36. divize, jejímž cílem je úplné dobytí oblasti Chán Júnis a likvidace zdejší sítě Hamásu. Při jedné z operací vojáci narazili na podezřelý objekt maskovaný jako humanitární pomoc. Po jeho otevření a zjištění, že se jedná o nástražný systém, byl objekt zničen řízenou explozí, která vedla ke zřícení celé budovy.
Sýrie: V provincii Latákíja byl syrskými bezpečnostními složkami zatčen brigádní generál Daas Hassan Ali, bývalý šéf státní bezpečnosti v Deir ez-Zoru. Ali je obviněn z válečných zločinů, systematického porušování práv civilistů a ekonomických deliktů, včetně zpronevěry ropy, kterou prodával pro osobní zisk. Jeho zatčení může signalizovat snahu režimu o vnitřní konsolidaci nebo symbolickou reakci na mezinárodní tlak.
Íránské rogaloo: Íránské síly protivzdušné obrany sestřelily izraelský bezpilotní letoun Hermes 900 nad Isfahánem. Jedná se o první potvrzený případ ztráty izraelského letadla od počátku války. Izrael reagoval leteckými údery, při nichž byly údajně zničeny čtyři vrtulníky AH-1 na základně v Kermánšáhu a vojenská základna Meisami v Karadži. Záběry některých zasažených strojů však vyvolávají podezření, že šlo o makety sloužící jako návnady.
Údery IAF zasáhly také budovu Íránské vnitřní bezpečnosti Faradž v Teheránu a objekty v dalších čtvrtích, včetně Lavizanu, Šahrijáru, vesmírného střediska Šahrod a raketového komplexu v Chódžiru. Vzdělávací instituce spojené s íránským jaderným programem – konkrétně Univerzita imáma Husajna – byla rovněž zasažena, stejně jako budova ministerstva obrany.
Z Teheránu údajně míří do Ománu tři íránská letadla, včetně prezidentského speciálu. Neexistuje oficiální potvrzení, ale předpokládá se, že se jedná o mírovou misi či vyjednávací tým. Omán v minulosti sloužil jako neutrální prostředník mezi Teheránem a Západem v otázkách jaderného programu. Íránská média informovala o výskytu „proizraelských milicí“ v městě Rey, které se měly střetnout s bezpečnostními složkami. Detaily incidentu zůstávají nejasné, ale pokud by se informace potvrdila, šlo by o mimořádně závažný signál narůstajícího vnitřního napětí v zázemí íránského režimu.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) potvrdila, že izraelské síly zasáhly dvě zařízení spojená s jaderným programem: komplex TESA v Karadži a výzkumné centrum v Teheránu. Zasažená teheránská budova sloužila k výrobě a testování rotorů pro centrifugy, zatímco v Karadži byly zničeny dva objekty na výrobu komponentů. Obě lokace byly oficiálně pod dohledem MAAE v rámci dohody JCPOA, což podtrhuje strategické zaměření izraelských úderů na kritické části íránského jaderného řetězce.
Africká vsuvka:
Somálsko: Ministerstvo obrany autonomní oblasti Puntland oznámilo, že vůdce Islámského státu uprchl do Somálska, aby se vyhnul intenzivním leteckým útokům USA a Spojených arabských emirátů. Podle mluvčího armády se Abdiqadir Mumin obává o svůj život a opustil své původní operační území. V zemi zůstal jeho zástupce, Mumin Abdirahman Fahiye Issa Mahmoud, kterého se armáda snaží dopadnout.
Puntlandská armáda uvádí, že již ovládá 98 % území, které dříve kontrolovala somálská odnož IS. Během operací byli zajati i dva zahraniční bojovníci – Etiopan a Turek jménem Hassan Atar. Ten uvedl, že připlul do Somálska z Jemenu před čtyřmi lety a připojil se k Islámskému státu. Výpověď potvrzuje dlouhodobou přítomnost zahraničních džihádistů v regionu.
Dnešní Třešnička™ bude opět historická. V Moskvě je dusno. Ne z letního žáru, ale z pachu ponížení a nervozity. Ukrajinská operace Pavučina, ta filigránská práce s drony a přesností chirurga, zasáhla strategické letecké základny v srdci Ruské federace a vyvolala reakci, kterou známe z učebnic. Ne zpytování, ne pokoru, ale výkřiky po „totální válce“. Zní to povědomě, že? Jako by se nám z hlubin historie ozval ozvěnou hlas Josepha Goebbelse, který v únoru 1943 v berlínském Sportpalastu zařval na dav: „Wollt ihr den totalen Krieg?“ A dav řval zpět, že ano. Stejně jako dnes ruští „vlastenci“ v okolí Putina, kteří se prý cítí dotčeni, uraženi, poníženi, protože jejich bájný medvěd dostal v noci ránu na čenich od malého, ale odhodlaného protivníka. A tak chtějí „víc války“. Chtějí, aby Putin konečně sundal masku „speciální operace“ a formálně přiznal to, co celý svět ví už od února 2022; že vede imperiální agresi, která se nezastaví, dokud nezničí, nebo nebude zničena. Chtějí další odvody, další rakety, další mrtvé. Ne pro vítězství, ale pro zadostiučinění. Protože nacionalistický bolák uvnitř režimu nevolá po míru, ale po katarzi a nejlépe v ohni a krvi. Z historie víme, že kdo volá po totální válce, bývá zpravidla ten, kdo bude stát nejdál od zákopů. A že ti, kdo nejhlasitěji křičí o ponížení, bývají ti, kteří si nikdy nepoložili otázku, proč k němu došlo. Možná se tedy dočkáme, že Medveděv jednoho dne vystoupí před národ a zeptá se, jestli si přeje totální válku. A možná se znovu ozve jásot. Ale jedno je jisté: kdo jednou vykřikne „Ano!“, ten už si nesmí stěžovat, až se válka skutečně stane totální a pohltí i toho, kdo si ji jen přál z pohodlí kanceláře s portrétem cara nad stolem.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
