(2 240 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 19. června provedla Ruská federace další dronový útok na Ukrajinu, při němž nasadila celkem 104 útočných bezpilotní prostředků typu Šahed a imitací. Drony byly vypuštěny z oblastí Millerovo, Kursk, Orel, Primosko-Achtarsk a z okupovaného Krymu (mys Čauda). Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 88 cílů, z toho 40 bylo zničeno přímým zásahem a 48 neutralizováno prostředky REB. Zásahy nepřátelských prostředků byly potvrzeny ve šesti lokalitách napříč severem, východem, jihem a středem Ukrajiny.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Směr Kursk: Podle ruského propagandisty DnevnikDesantnika ruské jednotky včera odrazily další ukrajinský pokus o ofenzívu ze směru Ryževka, Bessalovka a Iskriskovščina (Sumská oblast). Informace nejsou potvrzeny nezávislými zdroji a je nutné je brát s rezervou.
Směr Sumy: Podle milblogera Majakovského ruské jednotky postupují směrem k Jablonovce a ovládají severní část vesnice. Zároveň údajně znovu získaly kontrolu nad jižní částí Novomychajlivky. Ukrajinské síly mezitím provádějí protiútoky v oblastech Andrivka a Kindrativka.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly ruské útoky ve směru na Lipcy, ve Vovčansku, u Kamjanky a směrem na Dovhenke. Boje se soustředí na tradiční směry, ale zatím bez potvrzených změn v linii fronty.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru došlo k bojům ve směru na Stepovou Novoselivku a u Zahryzového.
Na limanském směru se okupanti pokusili postoupit na Hrekivku, Novyj Mir a Olhivku. Boje probíhaly také u Karpivky a Lypového, přičemž další tlak směřoval na Zelenou Dolynu a Šandryholové. Aktivita byla hlášena i v oblasti Torského.
Na siverském úseku se intenzivně bojovalo severně i jižně od Bilohorivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se ruské síly snažily o postup na Bondarne, u Orichovo-Vasylivky a směrem na Novomarkové. V oblasti Ševčenka si podle zásahů ruských dronů ukrajinská obrana drží většinu pozic. Pokračovaly boje i ve Stupočkách, kde Rusové získávají pozice. Od Kurďumivky se pokusili o postup na Bílou Horu a Predtečiné.
Doněcká fronta: Na sever od Torecku pokračují těžké boje u Dilijivky. Okupanti se snaží o průlom západně od města a dosahují zde pomalého postupu. Jižně od Torecku probíhaly střety u Ščerbynivky a Novospaského.
Ve směru na Kosťantynivku se okupanti pokoušeli postoupit směrem na Oleksandro-Kalynove, avšak přístupové cesty zůstávají pod kontrolou obránců. Další střety hlášeny z Jablunivky, Poltavky a Popiv Jaru.
Na pokrovském směru probíhaly boje u Malynivky, Myrného a Myroliubivky, dále na západ pak u Lysivky, Prominu, Novopavlivky a v Udačném.
Jižně od Pokrovsku tlačí ruské síly v Novoserhijivce, Kotljarivce a Oleksijivce. V novopavlivském sektoru pokračují střety u Bahatyru a Záporoží. Rusové konsolidují pozice severně od Odradného a tlačí v okolí Komaru na Myrné a Veselé. Dále se bojuje ve směru na Ševčenko, Vilné Pole a Novosilku.
Jižní fronta: V tomto sektoru pokračují boje v oblasti Malynivky a u Ščerbaků.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Senát Spojených států odložil projednání nového sankčního zákona proti Rusku kvůli eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Íránem, přičemž pozornost administrativy je momentálně soustředěna na tuto krizi. Ačkoli návrh sankcí, který má podpořit tlak na Moskvu v souvislosti s neochotou k mírovým jednáním s Ukrajinou, získal podporu 81 ze 100 senátorů, Bílý dům vedený prezidentem Donaldem Trumpem zatím nepovolil jeho přijetí. Podle republikánského senátora Lindsaye Grahama je třeba na sankce počkat, jelikož íránská otázka dominuje agendě. Prezident Trump zároveň opakovaně deklaroval záměr zavést „agresivní“ opatření vůči tzv. ruskému stínovému loďstvu, avšak v kontextu současné diplomatické linie požádal Kongres o čas k dalším jednáním, jak vysvětlil ministr zahraničí Marco Rubio.
Dnes došlo k dalšímu kolu výměny válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem, v jehož rámci byli na svobodu propuštěni těžce nemocní a zranění ukrajinští vojáci ze složek Ozbrojených sil, Národní gardy a Pohraniční služby. Přesný počet propuštěných nebyl zveřejněn, nicméně většina z nich byla držena v zajetí déle než tři roky, přičemž nejstaršímu bylo 63 let. Mezi navrátilci byl i obránce, který se právě v den výměny “oslavil” 45 let. V Kyjevě se rovněž konalo rozloučení s hercem Jurijem Felipenkem, který padl na frontě.
Prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval brigádního generála Hennadije Šapovalova novým velitelem Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny. Ve funkci nahradil generálporučíka Mychajla Drapatého, který byl povýšen na velitele Spojených sil. Sedmačtyřicetiletý Šapovalov, původem z Kirovohradské oblasti, absolvoval mimo jiné Institut tankových vojsk v Charkově, Národní univerzitu obrany, Ostrožskou akademii a americký vojenský kolej. Během své kariéry prošel celou velitelskou strukturou až k velení 59. samostatné motopěší brigády. V roce 2022 vedl Hlavní správu vojenské spolupráce OSU, později se stal členem Komise pro euroatlantickou integraci. V roce 2024 velel uskupením „Tavrija“ a následně operativnímu velení „Jih“. Od února 2025 se podílel na koordinaci vojenské pomoci Ukrajině v rámci aliančního centra v německém Wiesbadenu.
Podle informací japonské stanice NHK World plánuje KLDR vyslat až 25 000 dělníků do Ruska, konkrétně do Ałabužské speciální ekonomické zóny v Tatarstánu, kde se vyrábějí drony typu Shahed, které Rusko používá pod označením M214 „Geraň-2“. Záměrem je posílit výrobní kapacity výměnou za přístup k výcviku v oblasti provozu bezpilotních prostředků. Tato zpráva navazuje na dřívější informace ukrajinské vojenské rozvědky, podle nichž KLDR a Rusko vyjednávají o vytvoření společných výrobních kapacit pro drony typu „Geraň“ a „Harpyje“ přímo na severokorejském území. Očekává se, že tento krok může zásadně změnit vojenskou rovnováhu na Korejském poloostrově a současně vytvořit kanál pro zpětný export dronů do Ruska k využití na Ukrajině, čímž by došlo k další internacionalizaci ruské válečné logistiky a posílení rusko-severokorejské vojenské spolupráce.
Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil generálnímu tajemníkovi NATO Marku Ruttovi, že jeho země odmítá navýšit obranné výdaje na úroveň 5 % HDP, jak navrhovaly některé členské státy a podporoval prezident USA Donald Trump. Sánchez označil tento cíl za iracionální a kontraproduktivní, neboť by si vyžádal zvýšení daní pro střední třídu, škrty ve veřejných službách či omezení environmentálních a rozvojových závazků. Podle něj Španělsko jako suverénní člen Aliance podporuje vyvážený přístup a považuje aktuální výdaje na úrovni 2,1 % HDP za adekvátní. Premiér zároveň uznal, že Rusko představuje existenční hrozbu a že NATO potřebuje silné transatlantické vazby. Dopis adresovaný Ruttovi před blížícím se summitem v Haagu, kde by se mělo jednat o závazném cíli 5 % do roku 2032, ukazuje na rostoucí napětí v rámci Aliance.
Ukrajinský parlament 18. června schválil zákon č. 11469 o zavedení institutu vícenásobného občanství, který inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj a pro který hlasovalo 243 poslanců. Norma umožňuje uznání dvojího občanství v případech automatického nabytí občanství dítětem při narození, při adopci občany cizího státu, uzavření manželství s cizincem či aplikací zahraničního zákona bez formálního potvrzení druhého občanství. Zákon rovněž upravuje podmínky pro zjednodušené získání ukrajinského občanství pro občany vybraných států. Konečné znění obsahuje požadavek na složení zkoušky z ukrajinské ústavy, jazyka a historie. Není však výslovně zakotvena zákazová klauzule pro občany Ruské federace, přičemž rozhodnutí o seznamu způsobilých států bude v gesci ukrajinské vlády.
Svéráz podněste®ské ekonomiky:
Dnes si odskočíme od ruských ekonomických reálií a podíváme se, jak se vyvíjí situace v Podněsterské republice. O tomto klienském mezunárodně neuznaném státním útvaru, který je podle mezinárodního práva součástí Moldávie, jsme několikrát informovali v lednu tohoto roku, a to v důsledku toho, že Ukrajina přerušila dodávky plynu do Podněstří a region tak začal čelit značnému nedostatku nejen tepla, ale i elektrické energie. V návaznosti na to vyhlásila místní vláda v Podněstří výjimečný stav, který byl od té doby několikrát prodloužen a trvá dodnes.
Nyní se ukazuje, že potíže ruského rozpočtu se odrážejí i na nemožnosti dále subvencovat entity, jako je Podněstří, a ty se tak propadají do stále hlubší ekonomické krize. To potvrdil i průběh nedávného zasedání podněsterské Nejvyšší rady, kde vicepremiér Sergej Obolnik uvedl, že z celkového pohledu je ekonomická situace v Podněstří kritická, a za příčinu tohoto stavu označil blokování exportu ze strany Moldávie. Ve skutečnosti však došlo pouze k tomu, že Moldáviie ukončila na hranicích s Podněstřím bezcelní pohyb zboží, a podněsterští exportéři musí nyní při dovozu do Moldávie platit stejná cla jako kdokoli jiný.
Objem průmyslové výroby poklesl v období od ledna do května tohoto roku o 43%, což odpovídá poklesu hodnoty výroby o přibližně 3 miliardy rublů. O 31% poklesla také přeshraniční obchodní výměna, a v podněsterském rozpočtu chybí prostředky například na výplaty důchodů. Průmyslová výroba v Podněstří, která byla udržována zejména díky téměř bezplatnému importu zemního plynu z Ruska, není po přechodu na tržní ceny za tuto surovinu konkurenceschopná a bez ruských subvencí se nedaří ekonomiku v této enklávě stabilizovat.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Sbor islámských revolučních gard (IRGC) odpověděl na pokračující izraelskou leteckou kampaň vypuštěním přibližně 35 balistických raket a desítek bezpilotních letounů kamikadze. Írán poprvé nasadil dvoustupňovou raketu na pevné palivo Sejil, s doletem až 2 000 km a bojovou hlavicí o hmotnosti 650 kg. Přestože většina útoku byla odražena, tři střely prorazily obranu a zasáhly cíle v Tel Avivu a okolí – včetně nemocnice Soroka, kancelářských objektů a obytných budov. Zraněno bylo 76 osob.
Podle IRGC mířil útok na izraelské velitelské středisko umístěné poblíž nemocnice. Tvrdí, že šlo o vojenské zařízení využívající civilní objekt jako krytí. Izrael označil zásah nemocnice za válečný zločin. Ministr obrany Jisra’el Katz pohrozil likvidací ajatolláha Chameneího a zároveň potvrdil, že cílem izraelské operace je i změna režimu v Íránu. Ironií zůstává, že 16. června zasáhly izraelské síly nemocnici v Kermánšáhu. Stejnou záminku – přítomnost vojenského zařízení – Izrael v minulosti opakovaně použil při útocích na infrastrukturu v Gaze.
Libanon: Libanonská média informují o zásahu vozidla izraelským dronem u města Houla. Cíl a následky útoku zatím nejsou známy, izraelská armáda se k incidentu dosud nevyjádřila.
Sýrie: V provincii Dajr az-Zaur syrské bezpečnostní složky a armáda provedly operaci v okolí města Al Mayadeen zaměřenou na likvidaci ozbrojených skupin zapojených do únosů, terorismu a obchodování s drogami.
V Latákíji byl při jiné operaci zatčen Ammar Šakir alias „Abu Haidar“. Je jedním z vůdců zločineckých gangů, které se podílely na útocích na kontrolní stanoviště „vnitřní bezpečnosti“ a pozice syrské armády 6. března letošního roku. Při zatčení byly zabaveny zbraně a průmyslové kamery.
Íránské rogaloo: Izraelské letectvo v noci 19. června zasáhlo neaktivní reaktor na výrobu těžké vody v Araku. Zničena byla hlavní budova reaktoru a těsnicí konstrukce aktivní zóny, klíčová pro případnou produkci plutonia. Další úder směřoval na Natanz, kde byly uskladněny komponenty související s vývojem jaderných zbraní. Izraelská armáda tak pokračuje v cílené likvidaci infrastruktury kritické pro íránský jaderný program.
Africká vsuvka:
Somálsko: Puntlandské síly zahájily novou operaci proti džihádistickému hnutí al-Šabáb v pohoří Qal Madow, kde se extremisté drží od roku 2008. Terén tvořený hustými lesy, úzkými průsmyky a strmými svahy značně komplikuje vedení ofenzivy a znemožňuje efektivní letecký průzkum. Nejkrvavější epizodou se stala bitva u Af Ururu, při níž al-Šabáb dočasně obsadil místní armádní základnu.
Zatímco proti IS v pohoří Almiskad byl úspěšný masivní pěchotní nápor, v Qal Madow není podobná taktika možná. Ofenziva proti al-Šabábu bude vyžadovat minimálně půlroční přípravu, během níž může nepřítel zesílit obranu, aktivovat podpůrné sítě a rozmístit léčky. V případě neúspěchu hrozí ústup al-Šabábu do téměř nepřístupných oblastí Sanaagské vysočiny, kde jsou možnosti zásahu sil Puntlandu i Somalilandu omezené. Hrozí tak dlouhodobá destabilizace regionu a přeskupení džihádistů.
Niger: Ranní útok bojovníků Islámského státu (IS) na město Bani Bangu v severní provincii Tillaberi vedl k obsazení tábora armády a Národní gardy a následnému vyplenění těchto zařízení i přilehlé správní budovy. Militanti poté oblast opustili s ukořistěnou výzbrojí. Armáda do oblasti vyslala posily, ale oficiální informace ani potvrzení ztrát nejsou k dispozici. Událost zatím nebyla komentována ani vládou, ani samotným IS, a tudíž je třeba vyčkat na oficiální vyhodnocení situace.
Dnešní Třešnička™ bude sklenkou na dva prsty. Dima Pejskov, dvorní heřmánek kremelských migrén, oznámil, že summit Putin–Trump teď nemá smysl; prý je nutno nejprve „odstranit podráždění“. Zdvořilý výraz pro to, aby Západ odebral sankce, Ukrajina složila zbraně a fakta se odporoučela zadním vchodem. Putin se mezitím tváří, že telefonáty s Trumpem jsou „příjemné, leč bez okamžitého míru“, což je asi jako označit požár ropné rafinerie za hřejivou atmosféru. Trump zase trousí, že se s Vladimírem potká „brzy“, až se smíří „všechny strany“ – v jeho slovníku to znamená, že sám sebe prohlásí za vítěze tiskovky a odletí na golf. A tak zůstáváme svědky dialektiky dvou narcistů: jeden by rád mapu Novoruska, druhý vlastní hvězdu na chodníku slávy. Naštěstí setkání odkládají. Jak nás učí dějiny, když se autokrat a egoista skutečně sejdou, rodí se spíš Jalta než mír. Nuže, pánové, klidně dál telefonujte; sluchátko se pokládá tiše, zatímco následky špatné dohody řvou ještě dlouhé generace.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
