(2 415 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 22. června zasáhla Ruská federace Ukrajinu dvěma balistickými střelami Iskander-M/KN-23, jednou protiletadlovou raketou systému S-300 a 47 útočnými drony Šáhed včetně imitátorů; odpaly mířily především z Kurské, Voroněžské a Rostovské oblasti a z okupovaného Donbasu, hlavním cílem byla Černihivská oblast. Ukrajinská PVO zničila 28 z nasazených dronů: 18 bylo sestřeleno palbou, dalších deset ztratilo lokalizaci či bylo potlačeno REB. Informace o případném zachycení balistických střel zatím zveřejněny nebyly. Zaznamenány jsou zásahy či pád trosek v sedmi lokalitách, mimo jiné na Černihivsku, Sumsku a Oděšsku; rozsah škod a případné oběti se nadále upřesňují.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Tato část fronty dnes beze změn.
Směr Kursk: Ruské propagandistické zdroje hlásí pokračující pokusy ukrajinských jednotek o průnik do Kurské oblasti. Podle tvrzení kanálu DnevnikDesantnika mělo dojít během posledního dne k odražení deseti ukrajinských útoků, přičemž ruské síly údajně způsobily nepříteli těžké ztráty. Konkrétně byla zmíněna ukrajinská útočná skupina praporu Ajdar, která měla proniknout z oblasti Ryževky, avšak byla údajně rychle odhalena a neutralizována. Podobný scénář se měl odehrát i u Bessalovky. Informace je třeba brát s rezervou, neboť zdroje toto samé hlásí už několik týdnů..
Směr Sumy: Ukrajinské obranné síly zaznamenaly úspěch osvobozením obce Andrijivka, jak informoval kanál DeepStateUA. Akci provedl 225. pluk speciálních sil, kterému se podařilo stabilizovat situaci na levém křídle fronty po intenzivních bojích a vyčištění obce od nepřátelských zbytků. Ovládnutí Andrijivky zabránilo dalšímu ruskému postupu k důležitým sídlům Chotyň a Pyšarivka. Pro posílení obrany Andriivky byla rovněž vyslána bojová skupina 110. mechanizované brigády.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly ruské útoky směrem na Lypci, zároveň byly hlášeny intenzivní boje ve Vovčansku, Kamjance, u Krasneho Perše a u Fiholivky.
Severovýchodní fronta: Na Kupjanském sektoru okupanti podnikli útoky u Zahryzového a jižně od Stepové Novoselivky směrem na Holubivku.
Na limanském směru Rusové pokračují ve snahách přiblížit se k obcím Hrekivka, Olhivka a Nový Myr. Intenzivní boje proběhly také u Ridkodubu směrem na Karpivku, u Zelené Dolyny na Černěščynu a v oblasti Jampolivky a Torského.
V Siverském sektoru došlo k ruskému postupu v oblasti Verchnokamjanského, a to jak v samotné obci, tak jižně od ní. Intenzivní boje se odehrály také severně od Bilohorivky a směrem na Serebrjanku.
Bachmutská fronta: Pokračují těžké boje ve městě Časiv Jar, ve Stupočkách a také ve směru na Bílou Horu a Predtečiné. Linie fronty se zde však výrazně neposunula.
Doněcká fronta: U Torecku okupanti postoupili na severu města, kde obsadili sídliště Dačné a Krymské. Boje pokračují také u Dilijivky a jižně od města u Ščerbynivky.
Ve směru na Kosťantynivku probíhají střety v západní části Jablunivky a směrem na Rusyn Jar a Novou Poltavku. Na Pokrovském směru byly zaznamenány boje v oblasti Malynivky, Myrného, Myroljubivky, Prominu, Lysivky, Novopavlivky, Dačanského, Ševčenka, Zvirového a Udačného.
Jižně od Pokrovsku okupanti útočili u Horichového, Kotljarivky a Oleksijivky. V novopavlivském sektoru okupanti postoupili do východní části Zaporžije, kde již vztyčili svou vlajku. Pokračují také intenzivní boje u Komaru směrem na Myrne, dále v Ševčenku, kde okupanti upevnili své pozice, a východně od Vilného Pole a v Novopilu.
Jižní fronta: V Orichivském sektoru ruské síly podnikly útoky severně od Nesterijanky směrem k Novoandrijivce a Kamjanskému, zatím bez zaznamenání většího průlomu.
Diplomatické a politické události:
Zástupci všech 32 členských států NATO se před nadcházejícím summitem v Haagu dohodli na společné deklaraci, která počítá se zvýšením obranných výdajů aliance na 5 % HDP do roku 2035, přičemž Španělsko, původně jediný odpůrce tohoto závazku, dosáhlo výjimky. Premiér Pedro Sánchez uvedl, že Madrid považuje za dostatečné výdaje ve výši 2,1 %, přičemž aktuálně činí španělské obranné výdaje pouze 1,24 % HDP. Podle španělského tisku byla do konečné verze deklarace zahrnuta formulace umožňující jednotlivým státům zvolit si vlastní cestu k dosažení vojenských cílů v období 2026–2029. Generální tajemník NATO Mark Rutte potvrdil tuto flexibilitu dopisem adresovaným španělské vládě. Deklarace bude formálně schválena na středečním jednání summitu za účasti lídrů členských zemí, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Bělorusko a Spojené státy americké vedou jednání o úplné normalizaci vzájemných vztahů, včetně obnovení plnohodnotného fungování ambasád v obou zemích, pravidelných bilaterálních návštěv a možného zrušení amerických sankcí, které Minsk označuje za „zcela nezákonné“. Podle běloruského zástupce při OSN Valentina Rybakova si administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvědomuje politickou váhu a zkušenost Alexandra Lukašenka a význam Běloruska v regionálním kontextu. Rybakov rovněž uvedl, že mezi oběma stranami probíhají pravidelné konzultace již čtyři roky a že 21. června se Lukašenko setkal v Minsku se zvláštním vyslancem prezidenta USA Keithem Kelloggem, přičemž jednali o bilaterálních vztazích, situaci v regionu i válce na Ukrajině. V souvislosti s touto schůzkou bylo zároveň propuštěno 14 běloruských politických vězňů včetně Sergeje Tichanovského, Natalie Duliny a Igora Korneje, přičemž podle informací agentury Reuters označil Kellogg tento krok za možný impuls k zahájení mírových jednání o ukončení rusko-ukrajinské války.
Nejvyšší soud České republiky dne 19. června 2025 zamítl dovolání Filipa Simana, bývalého českého vojáka, jenž se po ruské invazi na Ukrajinu přidal bez oficiálního povolení k ukrajinské jednotce Karpatští Síč a během svého nasazení na Kyjevsku čelil obvinění z rabování a služby v cizích ozbrojených silách. Městský soud v Praze jej původně uznal vinným pouze z plenění a uložil trest sedmi let vězení, ale odvolací soud v lednu 2025 rozšířil verdikt i o trest za neoprávněné zapojení do cizí armády, čímž byl celkový trest navýšen na osm let. Klíčovými důkazy byla vlastní videa a fotografie zveřejněné Simanem, jakož i výpovědi jeho spolubojovníků. Nejvyšší soud označil dovolání za „zjevně neopodstatněné“ a rozhodl bez veřejného jednání. Odvolací instance rovněž odmítla přihlížet k politickým prohlášením prezidenta a premiéra ohledně možnosti abolice pro dobrovolníky, čímž potvrdila, že ani služba ve spřátelené armádě bez výslovného souhlasu prezidenta neosvobozuje od trestní odpovědnosti.
Vladimír Synělnik, který byl v dubnu 2024 odsouzen k doživotnímu trestu za velezradu kvůli navedení ruského raketového útoku na restauraci v Kramatorsku, při němž 27. června 2023 zahynulo 13 civilistů včetně spisovatelky Viktorie Ameliny, požádal 6. března 2025 o zařazení do ukrajinského programu „Chci k svým“. Tento projekt, spuštěný v červenci 2024, umožňuje odsouzeným kolaborantům dobrovolně vyjádřit souhlas s výměnou za ukrajinské válečné zajatce zadržované Ruskem. Synělnik, tehdy zaměstnanec plynárenské společnosti, na příkaz důstojníka rozvědky tzv. „DNR“ ověřoval přítomnost ukrajinských vojáků v kramatorské pizzerii RIA, zaznamenal jejich přítomnost na video a informace okamžitě předal přes Telegram, čímž přispěl k bezprostřednímu provedení útoku. V rámci projektu již v květnu 2025 došlo k první větší výměně, kdy Ukrajina předala Rusku 70 kolaborantů.
Íránský parlament schválil návrh na uzavření Hormuzského průlivu, kterým prochází přibližně 20 % světové ropy a zemního plynu, jako reakci na nedávné americké údery. Oznámil to poslanec a velitel jednotek Íránských revolučních gard Esmaíl Kósárí, podle něhož mezi poslanci panuje v této otázce konsenzus, nicméně konečné rozhodnutí náleží Nejvyšší radě národní bezpečnosti Íránu. Hormuzský průliv je klíčovým dopravním uzlem pro vývoz energetických surovin z Perského zálivu a jakékoli omezení jeho průchodnosti by mohlo zásadně narušit globální dodavatelské řetězce a způsobit prudký růst cen. Po íránském prohlášení již cena ropy Brent vzrostla o 10 % na více než 77 dolarů za barel. Západní státy, včetně USA, varovaly, že uzavření průlivu by mohlo být považováno za nepřijatelnou eskalaci a mohlo by vést ke střetu s americkou 5. flotilou, operující v oblasti.
Dnes ještě zůstaneme u vystoupení, která proběhla na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, a představíme si obhajobu politiky centrální banky, se kterou vystoupila její guvernérka Elvíra Nabiullina. Připomeňme, že útoky na restriktivní politiku centrální banky a vysokých úrokových sazeb jsme mohli sledovat již od podzimu minulého roku, kdy s nimi přicházeli ruští oligarchové, například generální ředitel Rostechu Sergej Čemezov. Od jara tohoto roku můžeme pak stejnou kritiku sledovat i ze stále vyšších kruhů ruské vlády, a na fóru samotném již s otevřenou kritikou vystoupil ministr pro ekonomický rozvoj Maxim Rešetnikov.
Elvíra Nabiullina uvedla, že již byly vyčerpány veškeré rezervy, které umožňovaly ruské ekonomice růst v potmínkách zahraničních sankcí a pokračování invaze na Ukrajinu. Ruská ekonomika již podle ní nedisponuje žádnými nevyužitými rezervami co se týká pracovní síly, výrobních kapacit, kapitálových rezerv v bankách ani prostředky uloženými v národním rezervním fondu. Tyto prostředky, které ruská vláda dříve využívala k financování rozvojových projektů a investic, již podle ní nejsou k dispozici a ruská vláda si musí vybrat, zda bude pokračovat v invazi na Ukrajinu, ale za cenu krachu ekonomiky, nebo prostředky využije pro její záchranu.
Podle ní tak největším problémem ruské ekonomiky nejsou vysoké úrokové sazby, které pomáhají alespoň částečně tlumit vysokou inflaci, ale zejména rostoucí schodek rozpočtu a nedostatek prostředků pro rozvoj ekonomiky. Za těchto podmínek, i pokud dojde ke značnému snížení úrokových sazeb, není k dispozici kapitál, který by umožnil rozvoj ekonomiky. Snížení úrokových sazeb by tak podle ní neodstranilo příčinu potíží ruské ekonomiky, a je možné že by je naopak prohloubilo.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Sbor islámských revolučních gard (IRGC) v noci na neděli vystupňoval raketové útoky proti Izraeli. Vůbec poprvé použil novou balistickou raketu středního dosahu Kheybar Shekan 3. Celkem bylo vypáleno nejméně dvacet raket, přičemž několik z nich proniklo izraelskou protivzdušnou obranou. Dopady byly zaznamenány v obytných oblastech Tel Avivu a Haify, kde způsobily zranění 22 osob. Mezi hlavními cíli útoku byly také objekty izraelské armády, Ústav pro biologický výzkum, který spolupracuje s izraelskými ozbrojenými silami, a Ben-Gurionovo letiště.
Sýrie: Velení vnitřní bezpečnosti v syrském Homsu vydalo zákaz používání masek a zakrývání obličeje příslušníky bezpečnostních sil, speciálních jednotek a na kontrolních stanovištích. Opatření má zvýšit kontrolu a transparentnost bezpečnostních složek, omezit kriminalitu a zabránit zneužívání masek při protiprávní činnosti.
Írán: Spojené státy provedly masivní vojenskou operaci proti íránské jaderné infrastruktuře. Útoku se zúčastnilo šest těžkých strategických bombardérů B-2 Spirit, které svrhly celkem 14 bomb typu GBU-57A/B, tzv. „bunker busters“. Dvanáct bomb cílilo na podzemní závod Fordow, další dvě byly shozeny na zařízení v Natanzu. Současně americké ponorky vypálily 30 střel Tomahawk proti pozemním objektům v Natanzu a Isfahánu. Americký prezident Donald Trump akci označil za úspěšnou a prohlásil, že veškerá klíčová íránská jaderná infrastruktura byla zničena, přičemž pohrozil dalším útokem, pokud Teherán nepřistoupí k jednáním.
Americká média však s odvoláním na zdroje z Pentagonu uvedla, že podzemní zařízení Fordow a Natanz pravděpodobně neutrpěla významné škody a hlavní dopad útoku spočívá v likvidaci povrchové infrastruktury. Íránská strana označila americké akce za „barbarský akt a porušení mezinárodního práva“ a oznámila, že je odhodlána pokračovat ve svém programu. Írán rovněž pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu, což by mohlo vážně ovlivnit globální dodávky ropy. Šíitské hnutí Ansar Alláh (Húsíové) následně zrušilo příměří v Jemenu.
Izraelské letectvo (IAF) současně provedlo další masivní nálety v Íránu. Třicet izraelských stíhaček zaútočilo na objekty ve městech Isfahán, Búšehr, Ahváz a poprvé také v Jazdu, kde bylo cílem strategické raketové velitelství Imam Hussein, skladující rakety dlouhého doletu Choramšár. Celkem bylo shozeno přibližně 60 kusů munice. Podle izraelské armády z tohoto místa v minulosti odpálily íránské jednotky směrem k Izraeli na 60 raket. Dalšími cíli byly odpalovací stanoviště, zařízení na výrobu protivzdušných systémů, skladovací prostory dronů a velitelství íránského pluku pro bezpilotní letouny. Izrael tak pokračuje v systematické likvidaci íránských raketových a dronových kapacit.
Africká vsuvka:
Sudán: V oblasti Kordofánu již několik dní pokračují prudké boje v Bananuši. Jednotkám rychlé reakce (RSF) se podařilo proniknout do severní části strategické stanice, ale súdánská armáda (SFA) s podporou letectva neustále odráží jejich útoky. Situace zůstává nestabilní, ale obrana zatím odolává.
Somálsko: Somálské armádě se podařil výrazný úspěch v oblasti Dolního Šabelle, kde osvobodila vesnice Sabiir a Canoole od bojovníků hnutí Al-Šabáb. Islamisté při ústupu přes řeku Šabelie odpálili klíčový most, aby znemožnili pronásledování vládními jednotkami. Jedná se o nejvýznamnější úspěch vládních sil v rámci několik týdnů probíhající operace.
Puntland: Protiteroristická operace Hiilac proti bojovníkům Islámského státu v regionu Puntland se potýká se značnými problémy navzdory silným mediálním prohlášením. Navzdory americké vzdušné podpoře a náletu Centcomu z 15. června se armáda v obtížně kontrolovatelném terénu opakovaně dostává do léček a útoků, které způsobují citelné ztráty.
Mali: V Mali byla napadena kolona vládních sil (FAMa) a jejich ruských spojenců mezi městy Lere a Sumpi. Původní zprávy hovořily o útoku Fronty za osvobození Azavadu (FLA) za použití kamikadze dronů, ale podle islamistické skupiny Džamát Nusrát al-Islám wal-Muslimín (JNIM), která se k útoku přihlásila, šlo o útok nástražnou výbušninou bez použití dronů.
Dále bylo potvrzeno, že dočasný malijský prezident Assimi Goita odletěl na návštěvu do Moskvy na palubě ruského vládního speciálu Il-96-300, který jej dopravil na plánované setkání s prezidentem Vladimirem Putinem. Malijský vládní letoun je stále mimo provoz po loňském džihádistickém útoku.
Dnešní Třešnička™ je o selektivní morální zásadovatosti. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár dnes slavnostně odkryl prastaré tajemství diplomacie: „Je nepřípustné, aby jeden stát prováděl na území jiného svrchovaného státu vojenské operace.“ Člověk by téměř přísahal, že mluví o ruských tancích u Charkovu, ale kdepak! Morální maják z Bratislavy se rozsvítil teprve při americkém úderu na íránská jaderná zařízení tisíce kilometrů od Dunaje. Asi jde o nový druh geopolitické optiky, kterou lze otáčet podle potřeby; jednou je okupace Krymu „pochopitelná historická korekce“, jindy zase chirurgický úder na jaderné zařízení „eroze mezinárodního práva“. Samozřejmě, diplomatická řešení jsou ideálem, ale říkat, že „je nepřípustné“, když se to nepřípustné děje už třetí rok pár set kilometrů od slovenských hranic, to už zavání obyčejným pokrytectvím. A tak si odškrtáváme další den, kdy „zásady mezinárodního práva“ platí jen tam, kde nejsou ruské tanky v dohledu. Kdo mlčí k okupaci kolem Dněpru, neměl by moralizovat o dronech nad Persií.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
