(2 836 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 3. září podnikla ruská armáda jeden z velkých kombinovaných vzdušných útoků posledních týdnů. Od 16. hodiny 2. září do rána bylo proti Ukrajině vypuštěno celkem 526 prostředků vzdušného napadení, především z oblastí Kursk, Brjansk, Orjol, Millerovo, Šatalovo, Primorsko-Achtarsk a z okupovaného Krymu. Útok zahrnoval 502 dronů Šahed a imitátory, 16 střel Kalibr z Černého moře a 8 střel Ch-101 ze Saratovské oblasti a Krasnodarského kraje. Do 09:00 se podařilo zničit nebo potlačit 451 cílů: 430 dronů Šahed, 14 střel Kalibr a 7 střel Ch-101. Zaznamenáno je 69 zásahů dronů a 3 raket ve 14 lokalitách, na dalších 14 místech dopadly trosky. Útok přes den dále pokračoval a ve vzdušném prostoru se pohybovaly další nepřátelské drony.
Polská armáda oznámila, že v reakci na noční ruský vzdušný útok proti západní Ukrajině byla do vzduchu vyslána polská a spojenecká letadla, jejichž úkolem bylo chránit polský vzdušný prostor. Podle agentury Reuters se jedná o opatření, které polské letectvo podniká opakovaně při ruských útocích blízko hranic, aby byla zajištěna bezpečnost sousedních oblastí NATO.
Ruské ministerstvo obrany v dnešní svodce tvrdí, že noční útoky směřovaly proti podnikům ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu a infrastruktuře zásobování palivy a dopravě, kterou využívají ozbrojené síly Ukrajiny. Moskva tradičně neuvádí konkrétní výsledky ani míru poškození cílů. Současně ruská média informují o následcích ukrajinských dronových úderů na ruském území. V Rostovské oblasti podle státní železniční společnosti Ruské dráhy došlo k přerušení dodávek elektřiny a zpoždění desítek vlaků poté, co dron dopadl v blízkosti vlakového nádraží. Incident potvrzuje, že ukrajinské údery i nadále zasahují logistické uzly hluboko na ruském území a narušují běžný provoz.
Ukrajina od 1. září 2025 zavedla nový model povinné vojenské služby pro občany ve věku 18–25 let, označovaný jako základní vojenská služba, který je oddělen od mobilizace a má zajistit získání základních bojových dovedností a vojenské specializace. V době míru trvá až pět měsíců (tři měsíce základní kombinovaný výcvik a dva měsíce odborná příprava), za stanného práva maximálně tři měsíce (z toho alespoň jeden měsíc základní příprava a až dva měsíce odborný výcvik). Branci, kteří tuto službu absolvují, nepodléhají mobilizačním povolávacím rozkazům do dosažení 25 let. Osvobozeni jsou pouze ti, kteří byli uznáni zdravotně nezpůsobilými, nebo již vykonali vojenskou službu v jiné zemi. Nově také platí, že muž mladší 60 let nemůže poprvé vstoupit do civilní služby, pokud neabsolvoval základní vojenský výcvik či vojenskou službu.
Belgorodská, Kurská a Sumská oblast jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo ve Vovčansku a u Krasneho Perše.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě pokračovaly střety v okolí Kupjansku a ve směru na Petropavlivku.
V limanském sektoru se bojovalo u Hrekivky, Karpivky, Kolodjaz a v Torském.
V siverském směru pokračovaly boje v Serebrjanském lese, ve směru na Hryhorivku, Serebrjanku, Vyjimku a Fedorivku.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru se okupanti pokusili postoupit ve Stupočkách a směrem na Predtečiné.
Doněcká fronta: U Torecku došlo ke střetům západně od města ve směru na Pleščijivku a v Ščerbinivce.
Ve směru na Konsťantynivku okupanti útočili v Jablunivce, Rusyn Jaru, u Popiv Jaru, v Poltavce, Majaku a směrem na Volodymyrivku. V pokrovském sektoru se bojovalo u Vilného, Nového Šachového, Zapovidného, Rodynského, v Novoekonomičném, Mykolajivce, Myroljubivce a směrem na Mirnohrad a Promin. Další střety probíhaly u Lisivky, Zeleného, v Udačném a směrem na Moloděcké.
Ruské síly útočily v Novochatském, směrem na Ivanivku a Andrijivku-Klevtsove. Ukrajinským jednotkám se podařilo vyčistit vesnici Tolsté, zatímco okupanti postoupili k vesnici Janvarské a pokračovali v útocích směrem na Oleksandrohrad a u Komyšuvachy.
Jižní a Chersonská fronta jsou dnes beze změny.
Krym: Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) oznámila, že 30. srpna provedla speciální operaci na okupovaném Krymu, při níž byly zasaženy dva ruské transportní vrtulníky Mi-8 a jeden remorkér.
Česká vláda 3. září 2025 schválila program pomoci Ukrajině na období 2026–2030, v jehož rámci bude každoročně poskytovat jednu miliardu korun (přibližně 40 milionů eur) na obnovu země. Polovina prostředků má být alokována prostřednictvím Národní rozvojové banky na spolufinancování evropských projektů, do nichž se zapojí i české podniky – již v březnu EU schválila dva projekty v hodnotě 4 miliard korun zaměřené na obnovu kritické infrastruktury a modernizaci nemocnic na Ukrajině. Zbývajících 500 milionů korun bude v rámci programu „Ukrajina 2026–2030“ určeno na humanitární a rekonstrukční projekty, zejména v oblasti zdravotní péče, vzdělávání, energetiky, vytápění, odminování a kybernetické bezpečnosti. Podle českého ministerstva zahraničí je cílem programu systematická a dlouhodobá podpora obnovy Ukrajiny a zároveň zapojení českého průmyslu do projektů financovaných z evropských zdrojů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron při dnešním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Paříži prohlásil, že evropské státy jsou připraveny poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky ve stejný den, kdy bude podepsána mírová dohoda s Ruskem. Podle Macrona byla přípravná práce, zahájená po srpnovém summitu ve Washingtonu a koordinovaná na úrovni evropských ministrů obrany, dokončena a nyní čeká na politické schválení. Garanční rámec má být projednán 4. září na pařížském zasedání tzv. „koalice ochotných“, která vznikla letos v březnu a sdružuje přibližně 30 států připravených poskytnout Ukrajině podporu při zajištění míru. Podle dřívějších vyjádření britského premiéra Kiera Starmera by koalice mohla vyčlenit do mírové mise přes 10 000 vojáků, přičemž hlavní kontingenty by tvořily jednotky z Velké Británie a Francie. Agentura AFP dříve uvedla, že nejméně šest států, včetně Spojeného království, Francie a pobaltských zemí, je připraveno rozmístit své síly přímo na Ukrajině. Macron zároveň zdůraznil, že nyní je zásadní otázkou, zda jsou ruské návrhy na mírové řešení míněny vážně.
Dnes se uskutečnilo první zasedání řídící rady Americko-ukrajinského investičního fondu obnovy, o čemž informovala premiérka Ukrajiny Julija Svyridenko. Rada je složena ze tří zástupců Ukrajiny a tří zástupců USA, mezi nimiž jsou americký ministr financí Scott Bessent, hlavní investiční ředitel DFC Connor Coleman a viceprezident a generální právník DFC Robert Stebbins. Na úvodním zasedání byly schváleny pravidla fungování, ustaveny komise a uděleny mandáty k otevření bankovních účtů fondu a k výběru administrátora i investičního poradce. V následujících týdnech má rada určit projekty pro první pilotní investice, které budou projednávány také během zářijové návštěvy delegace DFC v Kyjevě. Fond byl vytvořen na základě dohody podepsané 30. dubna 2025 Svyridenko a Bessentem, přičemž dokument známý jako „minerální dohoda“ se zaměřuje na těžbu nerostných surovin a využívání přírodních zdrojů. Podle premiéra Denyse Šmyhala je postaven na pěti principech: rovné správě 50/50, zachování plné kontroly Ukrajiny nad zdroji a infrastrukturou, financování formou investic namísto dluhu, garanci odběru produkce na principu „ber nebo plať“ a kompatibilitě s evropskou integrací.
Litva oznámila dokončení instalace betonových protitankových překážek typu „dračí zuby“ na hranici s ruským Kaliningradem, což je součást širšího balíku opatření zaměřených na odstrašení možné ruské agrese. Podle litevského ministerstva obrany jde o první krok integrovaného inženýrského plánu, který má zahrnovat nejen fyzické bariéry, ale i systémovou koordinaci obranných prvků podél celé hranice. Nové překážky byly rovněž rozmístěny na nepoužívaných hraničních přechodech s Běloruskem (Sumskas, Lavoriškės, Raigardas, Latežeris) a na přechodu Romaniskes s Kaliningradskou oblastí. Velitel litevské armády Raimundas Vaiksnoras zdůraznil, že záměrem je propojit jednotlivá taktická opatření do komplexního systému obrany. Instalace bariér doplňuje podobné kroky v Lotyšsku, které v červenci začalo budovat betonové protitankové pyramidy na hranici s Ruskem.
Francie a Německo se 29. srpna v rámci francouzsko-německé rady obrany a bezpečnosti dohodly na vytvoření společného systému včasného varování před raketovými hrozbami, který má fungovat jako doplněk k aliančním kapacitám. Iniciativa, nesoucí pracovní název JEWEL, bude mít dva pilíře: vesmírný systém založený na projektu ODIN’S EYE financovaném z Evropského obranného fondu, jenž využívá satelity s infračervenými senzory k detekci odpálení raket, a síť pozemních radarů využívajících stávající i budoucí technologie. Koordinaci projektu ODIN’S EYE, považovaného vzhledem k velkému množství zapojených partnerů za mimořádně komplexní, zajišťuje německý výrobce OHB. K formálnímu zahájení iniciativy JEWEL má sloužit memorandum o porozumění, přičemž projekt má být otevřen i dalším evropským partnerům.
Finská vláda předložila parlamentu návrh zákona, který má výrazně posílit vojenské zálohy rozšířením o 125 000 osob, čímž by celkový počet záložníků do roku 2031 přesáhl jeden milion a finská armáda by se stala početně největší v rámci EU. Návrh počítá se zvýšením věkové hranice pro službu v záloze z 60 na 65 let u všech branců narozených po roce 1966, zatímco důstojníci od hodnosti kapitána výše by neměli stanovený věkový limit a zůstávali by v záloze do doby, dokud budou zdravotně způsobilí. Prakticky to znamená prodloužení služby v záloze o 15 let u vojáků a o 5 let u důstojníků a poddůstojníků. Aktivního výcviku se však mají účastnit pouze ti záložníci, kteří budou mít v případě války konkrétní úkoly.
Dánsko obdrželo první finské obrněné transportéry Patria 6×6 z celkových 129 vozidel objednaných v rámci mnohonárodního programu Common Armoured Vehicle System (CAVS), ke kterému se připojilo v červenci 2025. Hodnota kontraktu činí přibližně 1,9 miliardy dánských korun (247 milionů eur) a je financována z vládního fondu Accelerationsfonden. Cílem je posílit dánské pozemní síly modulárními a interoperabilními vozidly, která lze nasazovat v rámci společných evropských operací. Program CAVS, spuštěný v roce 2019, sdružuje Finsko, Lotyšsko, Švédsko, Německo a Dánsko, přičemž zůstává otevřen i dalším evropským partnerům. Dosud bylo objednáno více než 850 kusů Patria 6×6 a přes 200 jich již bylo dodáno, včetně 341 pro Švédsko a 42 vozidel poskytnutých Ukrajině z lotyšských zásob. Německo současně zahájilo proces nákupu 300 kusů s možností navýšení až na 1 000. Zahájení dánských dodávek v roce 2025 představuje první krok k plnému převzetí vozidel, jejichž hlavní série dorazí od roku 2026.
Na sociálních sítích se objevila kritika výcviku britské armády, konkrétně nácviku městského boje, který podle zveřejněného videa probíhá bez zohlednění masového nasazení dronů. Komentář upozorňuje, že v reálných podmínkách současného bojiště by takto cvičené jednotky byly vysoce zranitelné – zkušený operátor dronů by dokázal během několika minut způsobit těžké ztráty. Kritici varují, že i relativně špatně vybavený prapor s drony, jaký nyní nasazují Rusové či Ukrajinci, by mohl vážně ohrozit i plně vycvičenou brigádu NATO, pokud by nebyly zajištěny adekvátní prostředky protivzdušné obrany a elektronického boje. Toto naze poukazuje na rostoucí dilema západních armád, které musejí své doktríny a výcvik rychle adaptovat na realitu bojišť definovaných všudypřítomnými průzkumnými a útočnými drony.
Dnes si přiblížíme možné scénáře vývoje ruské ekonomiky, které byli publikovány v nedávné zprávě ruské centrální banky. Ta předpokládá jeden ze čtyř následujících scénářů vývoje pro rok 2026.
- Rizikový (pesimistický) scénář – předpokládá eskalaci napětí v mezinárodním obchodu, a to zejména mezi USA a Čínou, což může způsobit globální finanční krizi, podobnou té z roku 2008. V takovém případě se předpokládá pokles ruského HDP v roce 2026 až o 3,5% a inflace vzroste na 12%.
- Neutrální (základní) scénář – předpokládá zpomalení růstu HDP na 1% ročně při poklesu inflace na 7%. Předpokládá se, že nedojde k žádným výrazným změnám v geopolitické situaci i ruské monetární politice.
- Optimistický (dezinflační) scénář – předpokládá se znatelné zvýšení produktivity práce a vysokou návratnost investic, což umožní snížení inflace, díky čemuž bude moci centrální banka uvolnit současnou regulační politiku a podpořit tak ekonomický růst.
- Proinflační scénář – v obdobných analýzách centrální banky z minulých let byly publikovány vždy pouze tři scénáře, pro příští rok byl ale přidán i tento. Tento scénář předpokládá potíže s trvalým snížením inflace zejména v roce 2026, což má být způsobeno rozšířením preferenčních úvěrových programů. To podle centrální banky povede k dalšímu růstu cen a jiným ekonomickým potížím.
Pokud se na tyto scénáře podíváme z vnějšku, uvidíme, že pravděpodobné jsou pouze scénáře 1. a 4., přičemž to, jakou cestou se v příštím roce ruská ekonomika vydá, bude záviset zejména tom, zda bude centrální bance vydán příkaz k dramatickému snížení základní úrokové sazby. Pokud ne, bude vývoj probíhat stávajícím tempem směrem k stagflaci a stále výraznější recesi civilních sektorů ruské ekonomiky. Pokud ano, dojde nutně k prudkému růstu inflace se všemi z toho vyplývajícími důsledky.
Izrael: Izraelské zdroje informují, že protiváleční demonstranti zapálili auta poblíž rezidence premiéra Benjamina Netanjahua v Jeruzalémě. Podle místních médií byl incident označen za teroristický čin. Policie uvedla, že při události nebyl nikdo zraněn.
Izraelské obranné síly (IDF) provedly razii ve městě Náblus na Západním břehu, vedenou speciální jednotkou Duvdevan za podpory zpravodajské služby Šin Bet. Při zásahu byl zabit jeden Palestinec a zadržen hledaný muž spojený s teroristickou činností v táboře Balata. Podle IDF muž házel na vojáky betonové bloky ze střechy, načež byl zastřelen. Akce je součástí dlouhodobých operací zaměřených na narušení palestinských ozbrojených sítí.
Izraelské námořnictvo oznámilo, že před dvěma dny uskutečnilo cvičení ve Středozemním moři spolu se Severní brigádou divize Gaza. Cvičení zahrnovalo simulace bojových scénářů a nouzových situací s cílem zlepšit koordinaci mezi námořními a pozemními jednotkami. Oznámení přichází krátce před očekávaným pokusem aktivistické flotily prolomit blokádu Gazy, i když IDF popírá přímou souvislost.
Libanon: Izraelská armáda uvedla, že její jednotky v noci pronikly do oblasti Mount Dov (Shebaa Farms) na jihu Libanonu a zničily několik pozic dříve využívaných Hizballáhem. Operaci provedla 810. horská brigáda pod velením 210. divize „Bašan“ po několikaměsíčním sledování. Izrael také provedl letecký úder na objekt, kde Hizballáh údajně vyráběl materiály k obnově infrastruktury a vojenských kapacit.
Sýrie: Syrská armáda odrazila pokus jednotek SDF překročit řeku Eufrat ve východní části provincie Rakka. Během střetu bylo zabito nebo zraněno pět bojovníků.V oblasti Al-Báb u Aleppa byla zadržena vnitřní bezpečností Zuhejr Abdal Haja, blízký spolupracovník Raslána Alího Raslána, bývalého šéfa vojenské bezpečnosti. Podle místních zdrojů se podílel na násilnostech vůči civilistům, vydírání, loupežích a pašování do oblastí ovládaných SDF. Spolu s ním byli zatčeni čtyři spolupachatelé, při zásahu byly zabaveny zbraně, munice a falešné identifikační průkazy.
Libye: Sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninami zaútočil na tábor vládních sil v Bani Walid. Cílem byl jeden z táborů 444. bojového pluku, podřízeného ministerstvu obrany vlády národní jednoty. Exploze zničila bránu a několik vozidel. Jednotka vedená Mahmúdem Hamzou, spojencem premiéra Díbey, uvedla, že situaci rychle dostala pod kontrolu a zahájila vyšetřování. Zdůraznila, že operace proti terorismu a hrozbám pro bezpečnost země pokračují. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Incident se odehrál v době rostoucího napětí na západě Libye, po výbuchu muničního skladu v Misratě a střetech mezi provládními milicemi a tzv. Zadržovacím aparátem, což vyvolává obavy z možného konfliktu v Tripolisu.
Somálsko: Národní zpravodajská a bezpečnostní služba (NISA) oznámila, že za podpory mezinárodních partnerů zlikvidovala vysoce postaveného velitele skupiny Aš-Šabáb při cílené operaci v regionu Híran. Jméno zabitého nebylo zveřejněno.
Do Somálska poprvé v roli velitele AFRICOM dorazil generál Dagvin Anderson. Při setkáních s velvyslancem, zástupcem velení a policejním komisařem poděkoval misi AUSSOM za spolupráci v boji proti Aš-Šabábu. Zdůraznil, že klíčem k úspěchu je úzká spolupráce a sdílená odpovědnost. Připomněl také, že i když USA poskytují rozsáhlou podporu, hlavní tíhu boje nesou africké jednotky.
Mali: Na silnici Bamako–Kita, mezi Soribugu a Négelou, pokračuje útok, za nímž pravděpodobně stojí džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM). Na stejné trase byl už v únoru napaden konvoj s ministrem životního prostředí.
Ve stejném regionu se terčem útoku stala i rodina vlivného súfijského duchovního Buiého Haidary, známého podporou malijské junty. Jejich vozidla padla do léčky – muži byli uneseni, zatímco ženy byly později propuštěny.
Pákistán: V městě Kvéta došlo k teroristickému útoku, při kterém zahynulo 15 lidí a více než 40 bylo zraněno. Sebevražedný útočník odpálil výbušninu u davu lidí odcházejících z mítinku Balučistánské národní strany. Mezi zraněnými jsou i politici a policisté. K odpovědnosti se přihlásil Islámský stát, který uvedl, že strana byla cílem kvůli prosazování nacionalistických a demokratických myšlenek, jež označil za odporující islámu.
V horské oblasti Matta v regionu Svát došlo ke střetu mezi džihádisty a pákistánskými bezpečnostními silami. Padli čtyři příslušníci speciálních sil Special Service Group (SSG) a další tři byli zraněni. Podle zpráv se ozbrojencům podařilo zajmout dva vojáky a ukořistit dva samopaly kalašnikov.
Dnešní Třešnička™ bude syrovější. Fico se totiž v Pekingu rozbreptal Putinovi, že ho děsně štve, když Ukrajinci posílají drony a rakety na ruské rafinérie a dokonce píchli do ropovodu Družba, protože to bolí slovenské čerpadla a Orbánovy nervy víc než Putinovu válečnou mašinérii. A tak hrdě slíbil, že si o tom „vážně promluví“ se Zelenským – což je asi stejně realistické, jako kdyby si zajíc vážně domlouval s vlkem, že by mohl být trochu šetrnější při trhání krků. Realita je vlastně prostá… ruské rafinérie hoří, Moskva zoufale šetří a Putin tak musí tasit poslední trumf (ten co měl ukrytý někde ve spodkách) a poslat do hry slovenského premiéra jako svého lobbistu, což je PR sebevražda na úrovni toho, kdyby Hitler v roce 1944 poslal na frontu Tisa s rosničkou. Ty útoky na rafinérie už musí Rusko fakt hodně bolet, když na Ukrajinu posílá tohoto geroje.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
