(2 574 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 30. září podnikla ruská armáda další vzdušný útok proti Ukrajině s nasazením 65 bezpilotních letounů typů Šáhed, Gerbera a dalších. Útok přicházel z oblastí Brjansk, Orjol, Kursk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk v Rusku a z okupované Čaudy na Krymu, přičemž více než 40 strojů tvořily íránské drony Šáhed. Podle ukrajinského letectva se do obrany zapojila protivzdušná obrana, jednotky radioelektronického boje, mobilní palebné skupiny i bezpilotní systémy. Do 9. hodiny ranní se podařilo sestřelit či potlačit 46 ruských dronů na severu, jihu, východě a ve středu země. Dalších 19 dronů zasáhlo cíle na šesti místech a trosky zničených strojů dopadly na dvou lokalitách.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci zneškodnila 81 ukrajinských dronů nad pěti oblastmi Ruska. Resort ale tradičně nespecifikoval, kolik bezpilotních prostředků Ukrajina proti Rusku nasadila ani kolik z nich zasáhlo své cíle.
Belgorodský, Kurský a Sumský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: Boje pokračovaly ve Vovčansku a v prostoru u Kamjanky.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě probíhaly střety severně od Kupjansku, u Radivky a směrem na Stepovou Novoselivku.
V lymanském sektoru okupanti útočili u Hrekivky, Karpivky, Seredného, Šandryholového, Kolodjaz, v Torském a směrem na Jampil.
Na siverském směru se bojovalo v Serebrjanském lese a u Serebranky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se okupanti pokusili o postup u Minkivky, dále u Stupoček ve směru na Kosťantynivku a v okolí Oleksandro-Šultyného.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovaly boje ve směru na Pleščijivku a v Ščerbinivce.
Ve směru na Konsťantynivku probíhaly střety u Rusyn Jaru, okupanti upevnili pozice v Poltavce a tlačili i u Šachového a Volodomyrivky.
Na pokrovském směru se bojovalo u Zapovidného, Rodinského, Krasného Lymanu, v Novoekonomičném, Myroljubivce, u Lysivky, ve Zvirovém, Kotlyném a Udačném.
Na novopavlivském směru okupanti útočili u Dačného, Filiji, Novochatského, Zeleného Haje, Piddubného a směrem na Oleksandrohrad. Boje pokračovaly také u Vorone, Sosnivky, Komyšovači, Berezového, Novomykolajivky a Novohryhorivky.
Jižní fronta: Na této části fronty pokračovaly střety u Poltavky, u Sepového, Kamjanského a směrem na Stepnohirsk.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Německý kancléř Friedrich Merz podpořil návrh Evropské komise využít zmrazená aktiva Ruské centrální banky uložená v Evropě k poskytnutí bezúročného úvěru Ukrajině ve výši až 140 miliard eur, což má umožnit financování její obrany bez přímého zatížení rozpočtů členských států EU. Šéfka EK Ursula von der Leyen uvedla, že je třeba přejít k dlouhodobějším a strukturálním řešením podpory Ukrajiny a plán oficiálně představí na neformálním summitu EU v Kodani. Podporu návrhu vyjádřil i český ministr zahraničí Jan Lipavský, který jej označil za formu zálohové platby na válečné reparace. Dosavadní přístup EU umožňoval využití pouze výnosů z ruských zmrazených aktiv, především prostřednictvím belgického Euroclearu, přičemž plné zabavení aktiv naráží na právní rizika, na která upozorňují státy jako Německo, Itálie či Belgie. Von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte zároveň oznámili snahu o hlubší koordinaci bezpečnostních a obranných aktivit EU a NATO, a to v návaznosti na narušení vzdušného prostoru evropských států a rostoucí dronovou hrozbu, jejíž původ aliance dále vyhodnocuje. V Kodani bude rovněž představen návrh obranné připravenosti EU s horizontem do roku 2030, který bude dále projednáván na říjnových jednáních ministrů obrany a na summitu v Bruselu.
Nejvyšší polský kontrolní úřad varuje před způsobem, jakým Polsko financuje své zbrojní investice prostřednictvím Fondu podpory ozbrojených sil (FWSZ). Ten během let 2023–2024 zaplatil nákupy za 58 miliard zlotých, ale stojí hlavně na půjčkách a emisích dluhopisů. Podle propočtů NKÚ do roku 2035 narostou náklady na obsluhu tohoto dluhu na 403 miliard zlotých, zatímco na jejich splácení je v rozpočtu vyčleněno jen 46 miliard. To znamená, že ministerstvo obrany bude muset stále větší část peněz utrácet na splátky a úroky, což omezí možnosti plnit uzavřené kontrakty a financovat provoz nově nakoupené techniky. Ekonomové, například profesor Witold Orłowski, kritizují chyby v konstrukci fondu a varují před důsledky špatného plánování. Jako jedno z možných řešení zazněl návrh na mimořádnou daň na zbrojení, nejlépe ve formě majetkové daně, ovšem politická podpora je prozatím minimální – jednak kvůli odporu veřejnosti, jednak kvůli obavám z odchodu pracovních sil do zahraničí.
Francie nasazuje do Dánska vrtulník Fennec specializovaný na boj proti dronům spolu s 35 příslušníky ozbrojených sil, aby podpořila zabezpečení summitu EU, který se uskuteční 1. a 2. října v Kodani. Nasazení přichází v reakci na sérii nedávných incidentů s neidentifikovanými drony, které narušily provoz na dánských letištích a zvýšily obavy ohledně regionální bezpečnosti. Kromě vrtulníku francouzské ministerstvo obrany uvedlo, že budou nasazeny i další „aktivní prostředky pro boj proti dronům“, bez bližších specifikací.
Dánsko v reakci na rostoucí hrozbu dronových incidentů ve svém vzdušném prostoru naléhavě povolalo část svých záložních sil, aby je připravilo na případné operační nasazení na území země. Podle dánské televize TV 2 jde o mimořádný krok, který podle bývalého analytika vojenské zpravodajské služby Jacoba Kaarsba odráží výjimečnost současné bezpečnostní situace, jež nemá v posledních letech obdoby. Předseda dánské organizace pro záložníky Jesper Schneider uvedl, že záložníci jsou sice běžně povoláváni k výcviku a specifickým úkolům, avšak současné opatření podtrhuje význam rozsáhlých a připravených záloh v krizových situacích. Kontextem tohoto rozhodnutí je zvýšené napětí v regionu související s neidentifikovanými drony a zabezpečením nadcházejícího summitu EU v Kodani.
Německo uzavřelo kontrakt se společností Arianespace na vypuštění dvou nových telekomunikačních satelitů Bundeswehru typu SATCOMBw Stufe 3 pomocí raket Ariane 6, čímž zajistí pokračování strategické komunikační infrastruktury po vyřazení družic COMSATBw 1 a 2. Satelity, vyvíjené firmou Airbus Defence and Space na bázi platformy Eurostar Neo, mají hmotnost přibližně 6 tun, životnost 15 let a budou umístěny na geostacionární dráze. Hodnota celého programu činí 2,1 miliardy eur a posiluje evropskou snahu o autonomní přístup do vesmíru. Paralelně s tím oznámila firma Planet Labs GmbH otevření nové výrobní linky v Berlíně pro satelity nové generace Pelican s vysokým rozlišením, čímž zdvojnásobí svou globální produkční kapacitu. Výstavba je součástí plnění víceleté zakázky v hodnotě 240 milionů eur, financované německou vládou, zaměřené na zajištění vyhrazené satelitní kapacity a přímého přenosu dat z evropského území.
Německý Bundeswehr obdržel první záchytné drony ARGUS Interceptor od společnosti Argus Interception, určené k eliminaci nepřátelských bezpilotních prostředků pomocí integrovaného síťového systému. Drony, vyvíjené specificky pro přesné a bezpečné použití v civilních i vojenských podmínkách, mohou operovat až 30 minut a váží méně než 25 kg. Díky zvolenému typu efektoru jsou vhodné nejen pro bojové nasazení, ale i pro ochranu kritické infrastruktury nebo policejní zásahy. Dodávky zatím nejsou podrobně specifikovány, nicméně podle dostupných informací má Bundeswehr v letošním roce obdržet celkem 24 těchto prostředků a do roku 2027 dalších 136 kusů. Systém je kompletně vyráběn v Německu včetně všech klíčových komponent.
Dnes se zaměříme na některé aspekty návrhu ruského rozpočtu na rok 2026. Přičemž to, že je v tomto návrhu uvedena nižší nominální částka výdajů na armádu, než jaká byla deklarována pro rozpočet na rok 2025, je podle nás nejméně zajímavým aspektem tohoto návrhu. Ruská vláda již v předchozích letech pracovala s touto rozpočtovou kapitolou velmi pružně (tedy, přeloženo do lidské řeči, navyšovala ji podle aktuální potřeby bez ohledu na jiné rozpočtové kapitoly nebo výsledný schodek rozpočtu), a lze předpokládat, že se bude chovat stejně i v příštím roce.
Zajímavější je výhled schodku státního rozpočtu, a to nejen na rok 2026, ale i na následující roky. Vidíme, že se pro roky 2026 předpokládá setrvalý schodek státního rozpočtu, pro rok 2026 ve výši 3,8 bilionu rublů, pro rok 2027 ve výši 3,1 bilionu rublů a pro rok 2028 ve výši 4,4 bilionu rublů. Vzhledem k tomu že ruský státní rozpočet je schodkový setrvale od roku 2022, znamená to sedm let setrvalých rozpočtových schodků, což je situace, kterou si Rusko prošlo naposledy v devadesátých letech minulého století, a která vedla ke státnímu bankrotu. Navýšen byl také předpoklad schodku rozpočtu pro rok 2025, nyní se předpokládá výše schodku 5,74 bilionu rublů, lze ale z vysokou mírou pravděpodobnosti odhadovat, že reálná výše schodku pro rok 2025 (kterou budeme znát až přibližně v polovině února 2026) dosáhne hranice okolo 8 bilionů rublů, tedy přibližně 20% rozpočtových příjmů roku 2025.
Bylo potvrzeno již dříve uvažované zvýšení DPH z 20 na 22% (informovali jsme o tom 19.9.), a to od počátku příštího roku. Současně s tím došlo k daňové úpravě, která bude mít na ruskou ekonomiku mnohem větší vliv, a sice ke snížení stropu obratu pro osvobození společností od platby DPH ze 60 milionů ročního obratu na pouhých 10 milionů rublů (tedy přibližně 2,5 milionu Kč). To velmi zasáhne především malé společnosti, které se již nyní potýkají se značnými finančními problémy, a lze předpokládat, že v následujícím roce vyhlásí bankrot nebo přejde do šedé ekonomiky ještě větší množství těchto společností.
Plánují se i opatření proti OSVČ, například starosta Moskvy Sergej Sobjanin se vyjádřil v tom smyslu, že nechápe, jak je možné že OSVČ platí nižší daně než zaměstnanci, a strategii boje s šedou ekonomikou, jak tato opatření nazval, chystá i ministr pro ekonomický rozvoj Maxim Rešetnikov. Konkrétní opatření ještě nebyla oznámena, lze ale očekávat, že povedou ke zvýšení daňové zátěže i této ekonomicky aktivní skupině obyvatel, což v současné situaci bude pro mnoho z nich znamenat nutnost ukončit své podnikání.
Současně s tím se předpokládá velmi nízký růst mezd. Již v tomto roce se předpokládá průměrný celoroční růst reálných mezd pouze ve výši přibližně 3%, reálná inflace ale značně převyšuje oficiální údaj (aktuálně 8,14%) a to znamená pokles reálných mezd. Ten pak povede k poklesu kupní síly obyvatelstva, což dále prohloubí jeho zadlužení a také přispěje k dalšímu úpadku především malých společností ze sektorů jako gastronomie nebo jiné služby, které jsou závislé na poptávce obyvatel.
Vidíme tak, že pro rok 2026 ruská vláda zhasla i příslovečné světlo na konci tunelu, zlepšení ekonomické situace se v nejbližších letech nepředpokládá a je pouze otázkou, do jaké míry bude rozpočtová nerovnováha kompenzována zvýšenou inflací vzniklou vkladem nekrytých finančních prostředků do ekonomiky, a do jaké prohlubující se recesí vlivem stále rostoucích daní a jiných poplatků.
Izrael: Izraelská armáda oznámila, že vojáci brigády Givati zastřelili ozbrojence Hamásu, který se pokusil přiblížit k jejich pozici přikrytý dekou. U sebe měl útočnou pušku, pistoli a granáty. Izraelští vojáci ho odhalili včas a zastřelili, aniž by sami utrpěli ztráty. Podle IDF Hamás v posledních týdnech opakovaně útočí na izraelské jednotky v Gaze. Jen včera při jednom z útoků utrpělo pět izraelských vojáků vážná zranění.
Libanon: Při včerejších izraelských náletech byli zabiti dva členové Hizballáhu. Muhammad Abbás Šašua působil v Sohmoru a stál za dělostřeleckými útoky na Kirjat Šmona a Golanské výšiny. Muhammad Husejn Jásin operoval v oblasti hradu Beaufort, kde podle IDF vedl útoky na sever Izraele a pašoval zbraně v rozporu s příměřím. Libanon hlásí i civilní oběti – dva mrtvé (při zásahu bagru a cisterny) a jednoho zraněného.
Sýrie: Další jednotky SDF dorazily k linii kontaktu se syrskou armádou východně od Aleppa. V oblasti Dajr Hafir armáda vybudovala hliněnou bariéru na silnici, čímž uzavřela přístupové cesty a obklíčila kurdské čtvrti v Aleppu. Situace naznačuje přípravy na možnou novou operaci. SDF zároveň přesouvá posily z Rakky k obci Džazrat al-Buhámid v západní části provincie Dajr ez-Zor. Na sociálních sítích kurdští spojenci hovoří o „převzetí kontroly nad celou Sýrií“, ale ve skutečnosti žádají o podporu Západ i Východ.
Syrská civilní obrana (Bílé přilby) mezitím pokračuje v odminovávání území před zimní zemědělskou sezónou. V provincii Hamá byly zadrženy tři osoby podezřelé z vraždy čtyř členů alávitské komunity ve vesnici Džadrín. Vyšetřování probíhá a podezřelí mají stanout před soudem.
Katar: Do Dauhá dnes dorazil šéf turecké rozvědky (MIT) İbrahim Kalın, vyslaný prezidentem Erdoğanem k jednání s Hamásem o americkém návrhu na ukončení války v Gaze. Turecká státní média zdůraznila, že tento krok podtrhuje roli Ankary jako prostředníka, kterou zastává už dva roky. Kalın se s vedením Hamásu setkal již dříve v Turecku, nyní jedná v Kataru společně se zástupci USA a katarskou stranou. Podle dostupných informací Hamás návrh zvažuje a oficiální odpověď má předat zprostředkovatelům zítra.
Libye: Saddam Haftar, zástupce velitele Libyjské národní armády, telefonicky jednal s čadským prezidentem Mahamatem Idrisem Débym o bezpečnosti v pohraniční oblasti Tibesti. Déby ujistil, že hranici plně kontroluje čadská armáda, která ji drží stabilní a chráněnou. Haftar ocenil postup Čadu a zdůraznil nutnost užší spolupráce. Minulý týden přitom Čad uzavřel mírovou dohodu s povstalci v Tibesti, čímž ukončil vleklý konflikt kolem těžby zlata.
Somálsko: Bojovníci hnutí Al-Šabáb zaútočili na ugandskou vojenskou základnu ve městě Janale v provincii Dolní Šabel. O rozsahu ztrát ani o průběhu střetů zatím nejsou k dispozici podrobnosti.
Sudán: Satelitní snímky společnosti Maxar odhalily, že jednotky sil rychlé reakce (RSF) rozmístily u města Niyala přibližně 43 odpalovacích zařízení pro drony typu OWA. Nasazení této kapacity naznačuje přípravy na rozsáhlý útok. RSF už dříve využívaly tyto drony k úderům na civilní infrastrukturu napříč zemí.
Mali: V sobotu večer dorazil do Bamaka pod silnou ochranou armády konvoj FAMa, reagující na časté útoky hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM). Blokády komunikací vedou k akutnímu nedostatku paliva a růstu cen. Úřady proto začaly uzavírat čerpací stanice porušující cenové limity, přičemž v některých oblastech už dochází k výpadkům elektřiny.
Malijská armáda oznámila, že v noci podnikla „přesné letecké údery“ na základny JNIM východně od města Bougouni, na zablokované silnici mezi Bougouni a Sikasso.
Prezident Nigeru dnes přicestoval do Bamaka, kde ho oficiálně přivítal malijský prezident Assimi Goïta. Návštěva má symbolizovat upevnění regionální spolupráce.
Nigérie: Ve městě Kerawa ve státě Borno došlo ke střetům mezi armádou a skupinou Boko Haram (frakce JAS). Zabit byl jeden civilista a jeden bojovník Boko Haram. Zničeno bylo také několik vozidel patřících povstalcům.
Pákistán: Ve městě Kvéta došlo k těžkému teroristickému útoku. Incident začal sebevražedným výbuchem u sídla pohraniční stráže a následně pokračoval přestřelkou se čtyřmi ozbrojenci, kteří byli po zásahu bezpečnostních složek zneškodněni. Podle oficiálních údajů zahynulo 10 lidí a více než 30 bylo zraněno. Mezi oběťmi jsou jak vojáci, tak civilisté.
K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Pákistánské úřady nicméně obviňují radikální skupinu Tehrík-e-Talibán Pákistán (TTP), která v minulosti v regionu provedla řadu podobných akcí. Samotná TTP se k útoku zatím nevyjádřila.
Dnešní Třešnička™ je jako z grotesky Red Dead Donbas Redemption. Ruská propaganda s vážnou tváří hlásí, že jejich vojáci z 9. motostřelecké brigády se cvičí v útoku na ukrajinské vesnice… na koních. Ano, v roce 2025 se „druhá armáda světa“ připravuje na jezdecké nájezdy, protože prý kůň cítí miny, obejde cestu a pohybuje se tiše. Jezdci se tak trénují ve dvojicích (jeden drží otěže, druhý střílí) a instruktoři učí koně nepanikařit při střelbě. Kolaps je maskován jako romantická nostalgie. Po tisících zničených tancích a obrněncích sahá Moskva k 19. století a doufá, že sedlo vyřeší to, co nezvládl Iskander. Země, která se chlubí hypersonickými raketami (jasně, víme… že jsou jen “jako” hypersonické), se najednou opájí vizí, že zákopy dobudou ostruhy a uzdy. Ukrajina mezitím integruje západní technologie, ale Rusko cválá zpátky do budoucnosti! Tak snad příště přijdou i s mušketami, ať je ta Potěmkinova přehlídka úplná.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
