(3 141 slov, doba čtení 17 minut)
V noci na 17. října zaútočila ruská armáda na Ukrajinu 70 útočnými drony typu Šáhed, Herbera a dalšími bezpilotními prostředky, vypuštěnými z oblastí Millerovo, Kursk, Primorsko-Achtarsk a Čauda na okupovaném Krymu. Přibližně 50 z nich tvořily íránské drony Šáhed. Podle ukrajinského letectva se na odrážení útoku podílely protivzdušné raketové jednotky, letectvo, prostředky radioelektronického boje i mobilní palebné skupiny. K 9. hodině ráno bylo sestřeleno nebo potlačeno 35 ruských dronů na severu a východě Ukrajiny, přičemž 31 dronů zasáhlo cíle na deseti lokalitách a trosky zničených bezpilotních prostředků dopadly na dalších dvou místech.
V noci podnikly také ukrajinské ozbrojené síly rozsáhlý útok na vojenské cíle a energetickou infrastrukturu na dočasně okupovaném Krymu. Podle informací ukrajinského generálního štábu byly zasaženy především ropná základna v obci Hvardijske, kde po zásahu jednoho z hlavních zásobníků RVS-2000 vypukl rozsáhlý požár, a průmyslový komplex „Hvardijskyj“ v obci Karjerne v Sakyjském okrese. Kromě toho byly úspěšně zasaženy sklad pohonných hmot ruské armády v Džankoji a radarová stanice protivzdušné obrany „Nebo-U“ v okolí Jevpatorie.
Ruské síly omylem sestřelily vlastní stíhací letoun Su-30SM při odrážení nočního útoku ukrajinských dronů na dočasně okupovaný Krym, potvrdil mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk. Během rozsáhlého útoku ukrajinských bezpilotních prostředků, které zasáhly mimo jiné ropnou základnu a pravděpodobně i sklad munice v obci Hvardijske nedaleko Simferopolu. Podle dostupných informací, včetně zachyceného rádiového odposlechu, došlo u ruského letounu k požáru obou motorů a posádka se katapultovala, její stav však zůstává neznámý. Podle ruského telegramového kanálu Fighterbomber se posádka zasaženého letounu katapultovala a je v pořádku.
Ukrajinské ozbrojené síly se po měsících bojů stáhly z centra Kupjansku, aby se vyhnuly obklíčení, zatímco ruské jednotky po dlouhé pauze zintenzivnily útoky a obnovily nasazení obrněné techniky i malých infiltračních skupin. Ruský postup začal na severní hranici města, kde útočníci využili potrubní infrastrukturu k proniknutí do urbanizované zóny, a po jejím zničení se jim podařilo uchytit v severních čtvrtích. Boje byly doprovázeny masivními údery letectva pomocí bomb FAB a útoky dronů Lancet, které měly zlomit ukrajinskou obranu trpící nedostatkem vojáků a techniky. Do poloviny září Rusko ovládlo sever města a zahájilo rozsáhlý útok na centrum a jih, čímž se jednotky ukrajinské armády ocitly v ohrožení obklíčením; 3. útočná brigáda proto 11. října ustoupila. Ukrajinci však přešli do protiútoku severně od Kupjansku na linii Tyščenkovka–Radkivka s cílem přerušit ruskou zásobovací trasu po silnici P-79 a ohrozit logistiku podél řeky Oskil, od níž je nyní dělí zhruba 3,5 km. Obě strany se potýkají s vážnými logistickými problémy, které zpomalují operace a naznačují, že bitva o Kupjansk může přejít do fáze pozičních bojů bez rozhodujícího vítěze.
Směr Sumy: Podle milblogera Majakovského zaznamenaly ukrajinské síly postup v centrální části Oleksiivky. Podrobnější informace o vývoji bojů zatím nejsou k dispozici.
Ruský propagandistický zdroj DnevnikDesantnika uvádí, že u Oleksiivky pokračují těžké boje, přičemž ukrajinská armáda údajně útočí s cílem ovládnout střed vesnice a vytlačit ruské jednotky. Východně od obce se Ukrajinci snaží přesouvat posily skrz lesní pásy, kde využívají opevněné pozice. Ruské letectvo tam podle těchto zdrojů provedlo nálety. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.
Blíže k Varačinu mají zas ruské útočné skupiny postupovat a provádět vyčišťování lesních porostů. Jižně od Varačina, v oblasti lesa Razbojnoje, podniklo ruské letectvo další nálety na ukrajinské logistické trasy. Výsledky těchto úderů nejsou z ukrajinských zdrojů potvrzeny.
Bělgorodský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku, u Vovčanských Čutor a ve směru na Bolohivku, Koloďazné a Kutkivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru okupanti útočili ve směru na Petropavlivku, u Piščaného a směrem na Bohuslavku.
Ve směru na Lyman se bojovalo u Hrekivky, Ridkodubu, Novoselivky, Děrylového, Koloďaz, Torského, Zařičného, směrem na Lyman a u Jampilu. Ruské síly zde nadále vyvíjejí tlak na ukrajinské pozice, zejména v oblasti mezi Torským a Zařičným.
Ve slavjanském směru probíhaly střety u Serebranky, frontová linie však zůstává stabilní.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly zaznamenány žádné boje.
Doněcká fronta: Ve směru na Kostantynivku se okupanti dostali až k předměstí Santurinivka, boje pokračovaly u Pleščijivky, Ščerbynivky, směrem na Stepanivku, u Rusyn Jaru, Poltavky, Volodymyrovky a Šachového.
V pokrovském směru se ukrajinské síly snažily vytlačit okupanty z Dorožného, přičemž boje probíhaly také u Zapovidného, Rodynského, Krasného Lymanu, v Novoekonomičném, směrem na Balahan, u Lysivky, v Novopavlivce, Trojandě, u Kotlyného, Udačného a ve směru na Molodecké. Okupanti se navíc nadále dostávají do samotného Pokrovsku, kde se je obránci snaží lokalizovat a zničit v městské zástavbě.
Ve směru na Novopavlivku pokračovaly boje u Filije.
Ve směru na Oleksandriv útočily ruské jednotky u Zeleného Haje, v Ivanivce, Janvarském, u Sosnivky, Verbového a Voroného. Rusům se podařilo postoupit u Novomykolajivky, Oleksandrohradu a Novohryhorivky.
Jižní fronta: V huljajpilském směru se bojovalo u Poltavky a Malynivky, kde se okupantům bohužel nadále daří pomalu postupovat. V orichivském směru pokračovaly střety u Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Polská pohraniční stráž v Podleském vojvodství objevila tunel vedoucí pod hraničním plotem na polsko-běloruské hranici, oznámil ministr vnitra Marcin Kierwiński. Podle jeho vyjádření začínal podkop na běloruském území a končil přibližně 20 metrů za hranicí na polské straně. Ministr uvedl, že díky moderním elektronickým systémům, které jsou součástí hraniční bariéry, byl pokus o nelegální překročení hranice včas odhalen. Tunel je považován za součást snah o obcházení pětimetrového elektronického plotu, který Polsko vybudovalo v reakci na migrační krizi vyvolanou běloruským režimem od roku 2021, kdy Alexandr Lukašenko přestal bránit průchodu migrantů do zemí Evropské unie. Hraniční bariéra, vybavená tisíci kamer, senzory a pohybovými čidly, patří k nejsofistikovanějším v Evropě a incident znovu ukazuje, že Varšava zůstává pod tlakem hybridních aktivit Minsku zaměřených na destabilizaci východní hranice EU.
Finsko oznámilo svůj již 30. balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě přibližně 52 milionů eur, který schválil prezident Alexander Stubb na základě návrhu vlády. Podle finského ministerstva obrany se většina tohoto balíku skládá z nových objednávek zadávaných finským obranným podnikům, přičemž konkrétní typy dodávané techniky nejsou z bezpečnostních důvodů zveřejněny. Helsinky zdůraznily, že pomoc byla koncipována s ohledem na aktuální potřeby Ukrajiny i možnosti finských ozbrojených sil. Celková hodnota finské vojenské pomoci Ukrajině tak dosáhla 2,9 miliardy eur, čímž se Finsko řadí mezi nejštědřejší podporovatele Kyjeva v poměru k velikosti své ekonomiky. Kromě toho se Finsko nově zapojilo do alianční iniciativy NATO PURL, která koordinuje nákupy klíčových zbraňových systémů ve Spojených státech pro potřeby Ukrajiny. Od jara 2025 Finsko realizuje i program přímých státních zakázek u domácího obranného průmyslu určených výhradně k bezplatnému předání Ukrajině.
Japonsko oznámilo, že na začátku roku 2026 převede Ukrajině první prostředky získané z výnosů zmrazených ruských aktiv v rámci mezinárodní iniciativy Extraordinary Revenue Acceleration for Ukraine (ERA), kterou schválily země G7. Tokio a Japonská agentura pro mezinárodní spolupráci (JICA) již v roce 2025 podepsaly úvěrovou dohodu v hodnotě 471,9 miliardy jenů (více než 3 miliardy dolarů), jejíž splácení bude zajištěno právě z budoucích zisků plynoucích ze zmrazených ruských aktiv. Podle náměstkyně ministra financí Olgy Zykové poskytlo Japonsko Ukrajině od roku 2022 celkem 8,7 miliardy dolarů finanční pomoci, z toho 955 milionů formou grantů. Iniciativa ERA má celkový objem 50 miliard dolarů a kromě Japonska se na ní podílejí Spojené státy (do 20 miliard), Evropská unie (do 35 miliard) a Velká Británie (asi 3 miliardy). Cílem programu je financovat klíčové výdaje ukrajinského státního rozpočtu, posílit ekonomickou stabilitu země a zajistit dlouhodobý zdroj prostředků pro obnovu a obranu.
Polský státní zbrojní holding PGZ a německá společnost Rheinmetall podepsaly memorandum o porozumění o strategické spolupráci v oblasti podpůrných obrněných vozidel s cílem vytvořit společný podnik, který by se mohl stát evropským centrem pro výrobu a údržbu této techniky. Nový závod, jehož zřízení se plánuje v Poznani a který by měl využívat kapacity místního podniku WZM, má vyrábět široké spektrum podpůrných vozidel – od vyprošťovacích tanků třídy Bergepanzer 3 přes ženijní a mostní vozidla až po specializované varianty určené k podpoře moderních platforem, jako jsou Leopard 2 nebo Borsuk. Projekt má sloužit nejen k pokrytí potřeb polských ozbrojených sil, ale i k exportu v rámci evropského trhu, čímž by posílil pozici Polska jako regionálního centra těžkého vojenského průmyslu.
Francouzská loděnice Naval Group v Cherbourgu 25. září 2025 zahájila první fázi výstavby nové jaderné letadlové lodě PA-NG (Porte-Avions de Nouvelle Génération) symbolickým svařením prvního ocelového plechu, čímž oficiálně vstoupil do realizace největší námořní projekt v dějinách francouzského námořnictva. Loď o výtlaku přibližně 78 000 tun, délce 310 metrů a šířce letové paluby kolem 85 metrů bude vybavena americkými elektromagnetickými katapulty EMALS a záchytným systémem AAG, což ji technologicky přibližuje letadlovým lodím třídy Gerald R. Ford amerického námořnictva. PA-NG tak zachová tradici francouzských katapultovacích letadlových lodí, kterou zahájila třída Charles de Gaulle, avšak s výrazně modernizovanou architekturou, poháněnou novými jadernými reaktory K22 vyvíjenými společností TechnicAtome. Projekt je klíčovým prvkem francouzské strategie zachování národní schopnosti výstavby a provozu letadlových lodí a zároveň potvrzením ambice Paříže zůstat hlavní evropskou námořní mocností. První jednotka má být uvedena do služby do roku 2038 a očekává se, že zůstane v provozu minimálně do 60. let 21. století.
Bundeswehr oficiálně zavedl digitální systém mobilizace záložníků prostřednictvím nové aplikace „Moje rezerva“, která má výrazně zkrátit čas potřebný k povolání do služby z několika dnů na méně než 48 hodin. Aplikace, vyvinutá společností BWI ve spolupráci s Federálním úřadem pro personální management Bundeswehru, nahrazuje dosavadní papírový systém založený na poštovních výzvách a telefonních seznamech, který byl časově náročný a v krizových situacích obtížně použitelný. Nový nástroj umožňuje okamžité oslovení všech záložníků, vybraných skupin nebo jednotlivců a zároveň integruje zpětnou komunikaci o dostupnosti a nasazení. První praktické testování proběhlo v roce 2024 během cvičení Quadriga, kde se systém osvědčil v rámci dílčího nasazení. Oficiální spuštění bylo oznámeno během výroční schůze záložníků a v současnosti mají přístup k aplikaci všichni registrovaní členové zálohy. Další rozšíření funkcí, včetně integrace s logistikou a evidencí výcviku, je plánováno v následujících měsících.
Rheinmetall spustil plnohodnotnou sériovou výrobu rodiny loitering munition HERO v Itálii (montáž a elektronika v Musei, výroba a integrace hlavic v Domusnovas), přičemž produktová řada zahrnuje přenosný pěchotní HERO 30, střední HERO 120 určený proti obrněné technice a opevněným cílům a dlouhodobější HERO 400 pro přesné údery na hlubší cíle; společnost hlásí backlog objednávek přes 200 milionů eur s plánovanými dodávkami do osmi evropských zemí.
Dnes si přiblížíme to, s jakým úsilím udržuje ruská vláda v chodu svůj automobilový průmysl. O tom, že nejen AvtoVAZ (výrobce automobilů Lada), ale i například KamAZ (výrobce nejrozšířenějších nákladních automobilů v ruské armádě) byli nuceni přejít na čtyřdenní pracovní týden, a to z důvodu nedostatečné poptávky po jejich automobilech na domácím trhu, jsme vás informovali již dříve. Tady se názorně ukazuje, jak se Rusku nedaří přechod na válečnou ekonomiku, neboť není schopno zajistit ani svým klíčovým podnikům (armádu si bez nákladních automobilů lze představit jen obtížně, i když ruská armáda se stále častějším využitím oslů a koní na omezení závislosti na automobilech usilovně pracuje) dostatečný odbyt pomocí státních zakázek.
Vlastní automobilový průmysl je ale pro ruskou vládu otázkou prestiže, a tak si nemůže dovolit jeho kolaps. Jediným řešením jsou tak státní subvence tomuto sektoru, které pro rok 2026 dosáhnou výše 966,4 miliard rublů (tedy přibližně 2,5% všech rozpočtových výdajů), pro rok 2027 jsou pak naplánovány subvence ve výši 1,2 bilionu rublů a pro rok 2028 ve výši 1,4 bilionu rublů. Dalších 20 miliard rublů bude každoročně poskytnuto bankám pro podporu zvýhodněných úvěrů určených na nákup aut, a 55 miliard rublů bylo vyčleněno na subvence leasingovým společnostem.
Ruský automobilový průmysl tak začíná připomínat Lenina v mauzoleu. Na jeho zachování vynakládá stát obrovské prostředky, a tak stále platí, že Lenin je věčný, života mu to ale nepřidává a zůstává v mauzoleu stejně nehybný, jako byl před sto lety. Ruský automobilový průmysl by také bylo levnější naložit do formalínu a zakonzervovat, než se ho snažit s velkými náklady neustále křísit, naše redakce ale tuto snahu oceňuje – snažit se za každou cenu udržet v chodu výrobu osobních automobilů je vždy lepší, než uvolnit tyto prostředky na zbrojní výrobu.
Izrael: Podle vyjádření izraelské armády (IDF) byl ještě před svítáním zadržen dron, který překročil hranici a převážel dva útočné samopaly, zásobníky a munici. Ráno byl nalezen další dron s blíže nespecifikovaným kontrabandem, přičemž už v noci IDF informovala o předchozím zadržení dronu s dalšími dvěma samopaly. Incidenty naznačují pokračující pokusy o pašování zbraní z Gazy, pravděpodobně s cílem vyzbrojit palestinské skupiny operující na izraelském území nebo v jeho blízkosti.
Ministr obrany Jisra’el Katz nařídil armádě vyznačit v terénu tzv. Žlutou linii v Pásmu Gazy – tedy hranici, kam se IDF stáhla na základě příměří. Cílem je jasně vymezit oblast izraelské kontroly a předejít dalším incidentům. Podle Katze budou značky varovat Hamas i civilní obyvatele, že jakýkoliv pokus o překročení linie bude považován za bezprostřední hrozbu a bude okamžitě čelit palbě. V posledních dnech izraelské jednotky zastřelily několik Palestinců, kteří podle IDF překročili tuto linii a ohrožovali vojáky. „Žlutá linie“, jak byla stanovena během jednání o příměří, zahrnuje přibližně 53 % území Pásma Gazy, většinou mimo hustě obydlené oblasti. Ve skutečnosti však IDF kontroluje pouze část tohoto prostoru, přičemž většina izraelských pozic se nachází blíže ke státní hranici. V rámci příměří se do budoucna počítá s dalším stahováním izraelských jednotek z některých oblastí, pokud to situace dovolí. Podle snímků zveřejněných úřadem ministra obrany budou značky na Žluté linii připomínat modré barely, které dnes vymezují Modrou linii mezi Izraelem a Libanonem.
Libanon: Libanonská média informují o jednom mrtvém po izraelském útoku dronu na osobní vozidlo ve městě Khirbet Selm na jihu Libanonu. Podle dosavadních zpráv šlo o cílený zásah, jehož terčem měl být člen nebo spolupracovník Hizballáhu. Izraelská armáda (IDF) se k incidentu zatím oficiálně nevyjádřila.
Rada bezpečnosti OSN v prohlášení vyjádřila podporu snahám libanonské vlády o uplatnění svrchovanosti na celém území státu a vyzvala Izrael i Libanon k dodržování příměří uzavřeného v loňském roce. Rada ocenila úsilí libanonské armády (LAF) a vlády o zajištění kontroly, zejména v oblasti jižně od řeky Litani, kde byly na základě dohody zprostředkované USA rozmístěny společně s jednotkami UNIFIL. Cílem nasazení těchto sil je mimo jiné omezit přítomnost a infrastrukturu Hizballáhu v pohraničních oblastech. Navzdory tomu izraelská armáda nadále drží pozice na pěti strategických místech a pokračuje v útocích na cíle, které označuje za vojenskou infrastrukturu Hizballáhu, čímž podle OSN porušuje podmínky příměří. Rada bezpečnosti znovu vyjádřila plnou podporu mírovým silám UNIFIL a vyzvala všechny strany, aby zajistily jejich bezpečnost a nezasahovaly do jejich mandátu. Upozornila, že útoky na mírové jednotky jsou nepřípustné, a reagovala tak na incidenty, při nichž izraelské letectvo shazovalo munici v blízkosti pozic UNIFIL, údajně za účelem rozptýlení bojovníků Hizballáhu. OSN v této souvislosti apelovala na maximální zdrženlivost a dodržování mezinárodních závazků.
Sýrie: Syrské demokratické síly (SDF) oznámily zatčení tří osob podezřelých z členství v organizaci ISIS v oblasti Deir ez-Zor. K zásahu došlo v obcích Ibrícha a Sabhá, a to za podpory mezinárodní koalice. Podle SDF šlo o cílenou operaci proti buňkám ISIS, které se v regionu nadále pokoušejí obnovit činnost.
Na východním okraji města Karyatejn byl objeven masový hrob s těly žen a dětí. Lokalita se nachází poblíž bývalého kontrolního stanoviště z období vlády předchozího režimu. Ostatky byly vyzvednuty civilní obranou, která zahájila identifikační práce. Příčina smrti ani doba, kdy k události došlo, zatím nejsou potvrzeny.
Podle dostupných informací Turecko údajně připravuje dodávky vojenské techniky prezidentovi Ahmedu al-Šarovi, včetně dronů, raket a systémů protivzdušné obrany. Výzbroj má být součástí širší dohody o rozšíření turecké zóny přeshraničních operací ze současných 5 na až 30 kilometrů do syrského území, konkrétně v oblastech pod kontrolou YPG/SDF, které Ankara dlouhodobě spojuje s organizací PKK. Rozmístění techniky má proběhnout na severu Sýrie, přičemž záměrem je vyhnout se eskalaci v jihozápadních oblastech, kde roste napětí s Izraelem.
V provincii Idlib byl neznámými útočníky zabit Ahmad Hasan Ramadán, bývalý plukovník ozbrojených složek režimu Bašára Asada. Podle dostupných informací se léta skrýval před spravedlností. Ramadán byl velitelem 556. pluku a podílel se na brutálních operacích v Homsu, Rakká a dalších městech, kde nesl odpovědnost za civilní oběti, masakry a rozsáhlé loupeže. Pocházel z vesnice az-Závia v provincii Hamá, naposledy měl žít pod falešnou identitou v Tartúsu.
Pákistán: Při teroristickém útoku ve městě Mir Ali zahynulo šest vojáků a třináct dalších bylo zraněno. Útok začal sebevražedným výbuchem automobilu u vstupu do výcvikového centra vládních sil. Následně do areálu proniklo až pět ozbrojenců, kteří se střetli s vojáky. Útočníky podporovalo několik skupin pomocí útočných dronů. Přestřelka trvala více než tři hodiny, útočníci byli nakonec zneškodněni. K útoku se přihlásila skupina Džajš-e-Fursán-e-Muhammad, vedená Hafízem Gulem Bahádurem, která má na svědomí i předchozí útoky na pákistánské síly a zahraniční diplomaty, včetně ruských.
V provincii Chajbar Paštúnchwá došlo k dalšímu výbuchu. Podle dostupných zpráv zemřelo sedm vojáků a více než třináct dalších bylo zraněno. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.
Libye: Premiér vlády národní jednoty Abdulhamid Dbeibah pozval súdánského premiéra Kamila Idrise k oficiální návštěvě Libye s cílem posílit napjaté a dlouhodobě nestabilní vztahy mezi oběma zeměmi. Pozvání předal libyjský velvyslanec v Chartúmu Fawzí Abú Mrejs při příležitosti nástupu Idrise do čela tzv. Vlády naděje. Podle místních analytiků jde ze strany Tripolisu o snahu oživit bilaterální spolupráci, zejména v kontextu bezpečnostních a humanitárních výzev v regionu, kde obě země čelí přeshraničnímu obchodu se zbraněmi a migrací.
Ve městě Az-Zavíja opět došlo ke střetům mezi ozbrojenými skupinami, včetně jednotek loajálních vládě národní jednoty. Následkem bojů byla uzavřena pobřežní silnice spojující Tripolis s tuniskou hranicí. Jde již o druhý podobný incident během jediného týdne, který podtrhuje křehkost bezpečnostní situace v oblasti západní Libye, kde se střetávají různé frakce o vliv a přístup k pašeráckým trasám.
Mali: Dva zaměstnanci státní televize ORTM byli zadrženi ozbrojenci skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM). Jejich autobus byl zastaven poblíž města Konna. Po kontrole bylo většině cestujících umožněno pokračovat, kromě novinářů Daoudy Koného a Salifa Sangarého, kteří byli odvlečeni neznámo kam. Motiv únosu zatím není znám, ale JNIM v minulosti opakovaně využívala rukojmí k vyjednávání s vládou nebo šíření propagandy.
Ve stejný den ráno došlo k dalšímu útoku JNIM v oblastech Kolondiéba a Kadiana, kde džihádisté přepadli konvoj a zapálili několik cisteren s palivem. Přestože kolonu doprovázel vrtulník a ozbrojená eskorta, útok se podařilo provést díky důkladně připravené léčce. Jde již o druhou podobnou akci v krátkém časovém období, která ukazuje na vysokou míru organizovanosti a schopnost JNIM cílit na strategickou logistiku státu. Bezpečnostní složky incident nekomentovaly.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
