(2 493 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 19. října podnikla ruská armáda další vzdušný útok proti Ukrajině. Podle velení ukrajinského letectva Rusové vypustili 62 útočné drony typu Šáhed, Gerbera a dalších typů z oblastí Millerovo, Kursk, Orjol, Šatalovo a Primorsko-Achtarsk, přičemž asi 40 z nich tvořily íránské Šáhedy. Na odražení útoku se podílely protivzdušné raketové jednotky, letectvo, prostředky radioelektronického boje a mobilní palebné skupiny. K 8:30 ráno bylo podle předběžných údajů sestřeleno nebo potlačeno 40 ruských dronů nad severními a východními oblastmi Ukrajiny. Zaznamenáno bylo také 19 zásahů dronů na sedmi různých místech.
Ruské jednotky zaútočily na důl DTEK v Dněpropetrovské oblasti. Podle společnosti DTEK se během ruského útoku pod zemí nacházelo 192 horníků, které se však podařilo bezpečně evakuovat na povrch, a nikdo nebyl zraněn. Firma uvedla, že šlo už o čtvrtý rozsáhlý útok na její uhelné podniky za poslední dva měsíce a zdůraznila, že Rusko znovu udeřilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu těsně před začátkem topné sezóny. Ruské síly zároveň zaútočily na energetický objekt v Korjukivském okrese Černihivské oblasti, v důsledku čehož bez elektřiny zůstalo asi 55 000 odběratelů. Opravy podle Černihivobleněrga začnou, jakmile to dovolí bezpečnostní situace.
Podle oficiálních informací byl zasažen Novokujbyševský ropný rafinační závod v Samarské oblasti, kde byly zaznamenány exploze a rozsáhlý požár. Závod vyrábí více než 20 druhů produktů a jeho roční kapacita primárního zpracování činí přibližně 4,9 milionu tun ropy. Úder podle dostupných údajů poškodil zařízení primární rafinace (ELOU-AVT). Dalším cílem byl Orenburský závod na zpracování plynu, jeden z největších komplexů svého druhu v Rusku. Závod má kapacitu až 45 miliard m³ plynu a 6,2 milionu tun kondenzátu či ropy ročně. I zde byly zaznamenány výbuchy a rozsáhlý požár, přičemž útok pravděpodobně zasáhl zařízení pro zpracování a čištění plynu. Kromě toho byla zasažena základna pohonných hmot a maziv v dočasně okupovaném Berdjansku, kde rovněž došlo k výbuchům a požáru.
Sumský, Bělgorodský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Odradného, směrem na Bolohivku a u Kamjanky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru došlo k útokům v Kupjansku, směrem na Petropavlivku, u Stepové Novoselivky a Piščaného.
V lymanském směru se bojovalo směrem na Nový Mir, Seredné, v Zařičném a u Jampilu.
V slavjanském směru okupanti útočili u Dronivky a u Vijimky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru proběhly střety u Orichovo-Vasilivky.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku se okupanti snažili postupovat u Pleščijivky, ve Ščerbynivce, v okolí Rusyn Jaru a u Volodymyrivky.
V pokrovském směru pokračovaly boje u Rodynského, Krasného Lymanu, Miroljubivky, Novoekonomičného, u Lysivky, severně a severovýchodně od Zvirového, u Kotlyného, Udačného a ve směru na Molodecké. Boje pokračují i v samotném Pokrovsku, ačkoliv zatím nejsou k dispozici ověřené zprávy, zdá se, že okupanti zde mají úspěchy v jižní části města.
Ve směru na Novopavlivku Rusové tlačili u Kotljarivky.
V oleksandrivském směru okupanti postupovali u Filije, další boje probíhaly u Sosnivky. Ukrajinské síly se snažily vytlačit okupanti z Pryviliji a tlačili u Voroného, Novomykolajivky, Novohryhorivky, Malynivky a Poltavky. V jižní části tohoto úseku fronty okupanti dále postupují.
Jižní fronta: V orichivském směru se okupanti snažili postoupit u Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že je připraven osobně přijet do Budapešti na plánované jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem. V rozhovoru pro NBC News uvedl, že o své ochotě být přítomen informoval i prezidenta USA. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina sice válku neprohrává, ale ani Rusko nedosahuje vítězství, což podle něj vysvětluje zvýšenou intenzitu ruských leteckých úderů v posledních týdnech. Podle jeho slov Kreml usiluje o vyvolání „energetické katastrofy během nadcházející zimy“ jako nástroje nátlaku na Západ. Na otázku o možných územních ústupcích Zelenskyj odpověděl, že mírové rozhovory jsou možné pouze za předpokladu, že Ukrajina si udrží své současné pozice: „Неbudeme nic dávat navíc Putinovi. Pokud chceme ukončit válku diplomatickou cestou, musíme zůstat tam, kde jsme.“ Zároveň připomněl, že jakákoli dohoda bez účasti Ukrajiny by byla nelegitimní a neudržitelná. Zelenskyj však připustil, že sdílení názorů je nezbytné, i když pochybuje, že je Putin skutečně připraven válku ukončit. Jeho vyjádření přichází krátce po telefonátu mezi Trumpem a Putinem, po němž americký prezident oznámil plán uspořádat summit v Budapešti zaměřený na ukončení války. Maďarsko poté potvrdilo, že je připraveno hostit obě delegace, přičemž Budapešť podle dostupných informací neplánuje vykonat mezinárodní zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem na Putina. Evropská komise v reakci na to uvedla, že formálně neexistuje zákaz Putinova vstupu na území EU, i když vůči němu nadále platí sankce a omezení pohybu.
Spojené státy jsou připraveny dodávat Evropě dostatek plynu a ropy, aby plně nahradily ruské energetické dodávky, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj jsou americké signály v této otázce „velmi jasné“ a cílem je zcela vyloučit ruské energetické zdroje z evropského trhu. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina již předložila USA konkrétní návrhy týkající se rozvoje plynové infrastruktury, jaderné energetiky a dalších strategických projektů, které by mohly posílit energetickou nezávislost regionu. Americký prezident Donald Trump přitom dříve kritizoval Evropskou unii za to, že některé členské státy stále nakupují ruskou ropu, a oznámil, že Washington připravuje nové sankce proti Moskvě, které budou koordinovány s evropskými opatřeními. Předseda Evropské rady António Costa připomněl, že EU již snížila dovoz ruských energetických surovin o 80 %, přičemž zbytek připadá především na Maďarsko – jedinou členskou zemi, která pokračuje v nákupu ruské ropy a zároveň blokuje zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny do EU.
Večer 18. října byl provoz na letišti v Mnichově dočasně přerušen poté, co několik svědků, včetně pracovníků bezpečnostní služby, nahlásilo pozorování neznámých dronů nad areálem letiště. Událost, která podle svědků trvala přibližně půl hodiny kolem 22. hodiny a znovu krátce po 23. hodině, vedla k zastavení příletů i odletů civilních letadel. Podle vyjádření letiště byl dopad na provoz i cestující minimální – tři lety byly odkloněny, z nichž dva se později mohly vrátit a přistát, a jeden odlet byl zrušen. Krátce po půlnoci byl provoz zcela obnoven a následující ráno letiště fungovalo v běžném režimu. Federální policie po provedení pátrání uvedla, že se nepodařilo prokázat přítomnost jakýchkoli dronů ani podezřelých osob v okolí letiště. Incident nicméně znovu vyvolal otázky ohledně opakujících se pozorování neidentifikovaných dronů nad německým územím. K podobné situaci došlo u mnichovského letiště již 3. října, kdy muselo být zrušeno 17 letů a dalších 15 bylo přesměrováno do jiných měst. Drony byly rovněž zaznamenány v severoněmeckém regionu Šlesvicko-Holštýnsko, kde se pohybovaly nad objekty kritické infrastruktury.
Německé úřady vyšetřují stovky případů, kdy občané Maďarska (často s dvojím, maďarsko-ukrajinským občanstvím) byli v Německu registrováni jako uprchlíci z Ukrajiny, přestože na tento status nemají nárok. Podle deníku Welt zaznamenaly migrační úřady spolkové země Bádensko-Württembersko už během zimy 2022–2023, že část příchozích „ukrajinských uprchlíků“ nehovoří ukrajinsky, ale výhradně maďarsky a potřebuje tlumočníky. Podobné případy byly hlášeny i z dalších spolkových zemí. Od května 2023 do října 2025 bylo v Německu evidováno 9640 podezřelých případů, z nichž 1136 připadá na letošní rok. Vyšetřováním se zatím potvrdilo, že nejméně 568 osob má maďarské občanství, někteří z nich i dvojí. Jako občané Evropské unie tito lidé nemají nárok na dočasnou ochranu ani na finanční a sociální podporu určenou uprchlíkům z Ukrajiny.
Dnes se zaměříme na další z aspektů, které způsobují pokles příjmů ruských ropných společností z exportu ropy. Po vysokém kurzu rublu, kterému jsme se věnovali včera, a v současné době nízké ceny ropy na světových trzích (ropa URALS se v pátek prodávala za cenu 54,66 USD za barel, což je méně než 80% ceny předpokládané pro tento rok v rozpočtu Ruské federace), je potřeba započítat ještě dva další faktory.
Prvním je, že aktuální cena na burze je tzv. spotová cena, za kterou je ale ropa nakupována pouze v malých objemech a obvykle pouze v okamžiku akutního nedostatku ropy u dané společnosti, která ropu zpracovává. Drtivá většina nejen ruské ropy je dodávána v rámci dlouhodobých kontraktů, což v případě Ruska (jehož největšími odběrateli jsou Čína a Indie, které společně odebírají přibližně dvě třetiny veškeré Ruskem exportované ropy) znamená, že je nuceno prodávat ropu s výraznými slevami oproti sspotovým cenám. V současnosti tyto slevy obvykle dosahují 5 až 7 USD za barel, což při aktuálních cenách znamená pokles prodejní ceny pod úroveň 50 USD za dolar.
Taková cena pak při progresivně nastavené ruské dani z těžby nerostných surovin znamená, že stát na této dani nezískává téměř žádné prostředky. Dalším daňovým příjmem spojeným s těžbou ropy je pak dle daň ze zisku společností, která byla od 1.ledna tohoto roku v Rusku zvýšena z 20 na 25%. Jak si ale ukážeme dále, 25% z nuly je pořád nula, a tak ani tato daň nepomůže s pokrytím schodku státního rozpočtu.
Dalším faktorem, který je potřeba od výše zmíněné ceny odečíst, jsou totiž ještě náklady na přepravu (náklady na přepravu obvykle hradí dodavatel). Ty za poslední týdny vzhledem ke stále se stupňující ekonomické konfrontaci mezi USA a Čínou značně vzrostly, což sice nejdříve zdražilo dopravu mezi těmito dvěma zeměmi, následně to ale vedlo k řetězové reakci zdražování napříč celým sektorem lodní přepravy. Ve výsledku byla tak ruská ropa prodávána v baltských přístavech pod úrovní nově zavedeného cenového stropu EU ve výši 47,5 USD za barel, což pro ruské ropné společnosti znamená nutnost prodávat ropu se ztrátou.
Krátkodobě bude takovýto prodej pokračovat, neboť přerušení těžby (a zejména její následné obnovení) by pro ruské ropné společnosti znamenalo značné dodatečné náklady, jakmile se ale vyčerpají za tento rok značně uskromněné finanční rezervy, nezbude jim nic jiného, než zahájit postupné uzavírání vrtů. Alternativou by byly samozřejmě státní subvence pro ruský ropný průmysl, podobně jako jsou již nyní z rozpočtu sanovány například ruské automobilky (o čemž jsme informovali 17.10.), vznikla by tak ale značně bizarní situace – po Venezuele (jejíž ekonomické úspěchy v posledních letech jsou všeobecně známy) by se Rusko stalo druhou zemí světa, která je nucena jinak značně ziskový ropný průmysl podporovat z jiných zdrojů.
Izrael: Izrael obvinil Hamás z útoku na své jednotky na „žluté linii“ na severu a jihu Gazy. Údajně šlo o ostřelování techniky ženijního vojska. Izraelské síly v odvetě zlikvidovaly několik útočníků a zahájili sérii leteckých úderů v jižní části Gazyaúdská stanice Al-Hadath uvedla, že cílem dnešního izraelského útoku ve střední Gaze byl Jahjá al-Mabhúh, velitel elitních jednotek Nuchba z vojenského křídla Hamásu v severní Gaze. Jeho jméno se objevilo i v palestinských zprávách mezi šesti oběťmi útoku západně od Dajr al-Baláhu. Podle palestinských médií Hamás útočil pouze na skupiny spolupracující s Izraelem. Tel Aviv reagoval leteckými údery na podporu svých spojenců. Izrael považuje incident za porušení dohody o příměří, přestože ji v minulosti sám narušil. Armáda plánuje odpověď v plném rozsahu. V noci USA varovaly záruky příměří před možným útokem Hamásu a označily jej za potenciální porušení dohod. Spekuluje se, že Washington tím připravuje půdu pro opětovné izraelské operace v Gaze.
Izraelská armáda znovu varovala obyvatele Gazy, aby nevstupovali do oblastí pod její kontrolou a nepřibližovali se k izraelským vojákům. „Po opakovaném porušení příměří a dnešním teroristickém útoku ze strany Hamásu odpoví IDF silnou odvetou proti jeho infrastruktuře a bojovníkům,“ uvedl mluvčí IDF v arabštině plukovník Avichaj Adraé. Zároveň vyzval obyvatele, aby kvůli pokračujícím náletům zůstávali pouze západně od žluté linie, kterou ukazuje přiložená mapa.
Sýrie: V provincii Tartús zadržely složky vnitřní bezpečnosti ve spolupráci s protiteroristickým oddělením Aliho Falara – vůdce teroristické buňky napojené na zbytky „padlého režimu“. Falar je podezřelý z plánování útoků proti bezpečnostním silám a jednotkám ministerstva obrany.
Nedaleko města Al-Muharram v provincii Homs byla na zemědělských pozemcích odhalena udajná tajná věznice, která byla podle všeho pod správou íránských milic napojených na Hizballáh. Věznice se nacházela ve vesnici Al-Buwejda.
Afghánistán a Pákistán se při jednáních v katarském Dauhá dohodly na okamžitém příměří. Podle katarského ministerstva zahraničí chtějí obě strany vytvořit mechanismy pro udržení míru a stability. Jednání proběhla za zprostředkování Kataru a Turecka. V následujících dnech jsou plánována další setkání k zajištění dodržování příměří.
Somálsko: Dnes ráno začali ozbrojení vojáci násilně vystěhovávat chudé rodiny z jejich domovů v oblasti Tarabunka v Mogadišu. Podle novinářů byly zabrané pozemky rozděleny na malé parcely a prodány bohatým developerům za 50 000 dolarů za kus.
Etiopie: Amharské milice Fano obsadily město Addis-Kidam. V oblasti Tekuleš a na okraji města Kobo se Etiopská armáda pokusila o protiútok. Výsledek zatím není známý. Na severu v regionu Severní Wollo milice Fano po obsazení Gašeny postupovaly náročným terénem a obsadily několik vesnic až k Chechonu, čímž se přiblížily k jižnímu Gondaru. Mezitím armáda zahájila ofenzivu z Kobo směrem ke Kulkmesku, ale podle jejího vlastního prohlášení byla odražena s těžkými ztrátami.
Mali: Malijské úřady nařídily vyklizení zlatého dolu Ntakaka ve prospěch společnosti SOREM Mali SA. Tisíce místních hledačů zlata musely oblast opustit bez náhrady. Podle rozhodnutí má být oblast využita pro průmyslovou těžbu a armáda tam bude nasazena k zajištění bezpečnosti ve prospěch firmy. Tento krok vyvolal silné nepochopení u obyvatel, protože lokalita byla klíčovým zdrojem obživy pro tisíce lidí. Místní upozorňují, že nasazení armády v této souvislosti může vést k napětí a odcizení obyvatelstva, čímž se zvýší riziko jejich přiblížení k džihádistickým skupinám působícím v regionu. Svědci hlásí, že po ultimátu vydaném vojenskou juntou už někteří těžaři oblast opustili, jiní však stále vyzývají vládu k přehodnocení „neúnosného“ rozhodnutí.
Ve stejný den se k útoku na malijskou armádu přihlásila džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM.) Podle jejich vyjádření použili nástražné výbušné zařízení proti armádní hlídce mezi Kolondiebou a Kandžanou v regionu Sikasso – v téže oblasti, kde 17. října zapálili přes 50 cisteren s palivem.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že i válka za „svatou Rus“ má nakonec cenovku. Podle The Washington Post Putin prý naznačil, že by byl ochoten vrátit kus Záporožské a Chersonské oblasti výměnou za Doněck a klidně by o tom jednal s Trumpem, který by to prodal světu jako „mírový průlom“. Milion mrtvých, města rozmetaná na prach, děti odvlečené do Ruska a po třech letech se ukáže, že to celé bylo jen špatně vyjednané realitní řízení. Putin by zřejmě s vážnou tváří prohlásil, že „Rusko dosáhlo svých cílů“ což je fráze, kterou v překladu z kremličtiny znamená něco jako„už nám došly lidi i tanky. Už je toho trochu moc“. Trump by si k tomu vzal golfovou čepici a připojil: „Je to dobrý deal, nejlepší deal, všichni vyhráli.“ Ano, všichni… tedy kromě těch, co leží pod zemí. Člověk má chuť se smát, ale nejde to. Kdyby šlo milion mrtvých přepočítat na hektary, Putin by právě vyhandloval celé peklo.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
