(3 361 slov, doba čtení 18 minut)
17. listopad bývá dnem, kdy se ohlížíme zpět – na odvahu, která změnila dějiny, i na chyby, které jsme si jako společnost museli přiznat. V roce 2025 ale už nejde jen o vzpomínku na minulost. Svátek boje za svobodu a demokracii se stále víc stává připomínkou toho, že i naše generace stojí před vlastními rozhodnutími. Česká republika vstupuje do období, kdy bude muset řešit otázky bezpečnosti, ekonomické odolnosti a technologické soběstačnosti mnohem důsledněji než dřív. Vedle tradičních hrozeb se objevují nové (od kybernetických útoků po informační manipulaci) a státní instituce i veřejnost budou muset hledat způsob, jak se s nimi vyrovnat. Tak držíme palce.
V noci na 17. listopadu, od 20. hodiny předchozího dne, provedla ruská armáda další rozsáhlý útok kombinací balistických střel Iskander-M a útočných dronů Shahed, Geran a dalších typů. Ze směrů Kursk, Brjansk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z okupované Čaudy na Krymu bylo vypuštěno 128 dronů, z nichž přibližně 80 tvořily Šáhedy, a zároveň byly zaznamenány dvě balistické střely z oblasti Rostova. Podle předběžných údajů se k 9:00 podařilo zničit či potlačit 91 dronů nad severními, jižními a východními oblastmi Ukrajiny. Zaznamenáno bylo 32 zásahů útočných dronů na 15 místech a také dopady obou balistických střel na dvou lokalitách. Útok pokračoval i ráno a ve vzdušném prostoru byly hlášeny další skupiny nepřátelských dronů.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci protivzdušná obrana údajně zničila 36 ukrajinských dronů, z toho 14 nad Brjanskou oblastí, osm nad Tambovskem a další kusy nad Uljanovskou, Voroněžskou, Orlovskou, Nižněgorodskou a Tulskoю oblastí.
Rumunské úřady dnes nařídily evakuaci vesnice Plauru na břehu Dunaje kvůli „bezprostřednímu riziku exploze“ poté, co ruský dron zasáhl tanker MT Orinda se zkapalněným plynem na ukrajinské straně hranice u přístavu Izmajil. Následný požár na plavidle, které vykládalo LPG, donutil posádku čítající 16 námořníků k okamžité evakuaci. Incident přišel den po oznámení dohody, kterou prezident Zelenskyj uzavřel v Řecku o dovozu amerického LNG do černomořských přístavů. Rumunská agentura pro mimořádné situace varovala obyvatele před hrozící explozí a vyzvala je k opuštění oblasti a respektování dopravních omezení. Podle vedení Oděské oblasti provedlo Rusko v noci rozsáhlý dronový útok na energetickou a přístavní infrastrukturu, přičemž byly poškozeny i další civilní lodě kotvící v dunajských přístavech.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku, u Obuchivky a Dvoričanského.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se okupanti snažili postupovat v Kupjansku, u Holubivky a Piščaného.
V lymanském sektoru okupanti útočili u Novojehorivky, Hrekivky, směrem na Nový Mir, u Karpivky, směrem na Korovyn Jar, u Novoselivky, Drobyševé, Stavek, Teren, v Zaričném a u Jampilu.
Ve slovjanském směru se bojovalo u Serebrjanky, Siversku, Vjymky, směrem na Zvanivku a u Fedorivky. Ruské dělostřelectvo ostřeluje Dronivku, ve které před několika dny okupanti vyvěsili vlajky, což naznačuje, že se jim zde nepodařilo udržet.
Bachmutská fronta: Ve směru na Kramatorsk došlo bojovým střetům u Majského a směrem na Vyroljubivku.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku pokračovaly boje u Pleščijivky, ve Ščerbinivce, směrem na Stěpanivku, u Rusyn Jaru, Sofijivky a Volodymyrivky. V Pokrovském směru se okupanti snaží postoupit k Novému Šachovému, ze Zapovidného k Bilyckému, v Rodynském, Krasném Lymanu, Myrnohradu a Novoekonomičném. Dále se bojovalo u Suchého Jaru, Kotlyného a Udačného. Těžké boje pokračují v Pokrovsku a i přes poměrně sebevědomé tvrzení ukrajinského velení, je zřejmé, že okupanti rozšiřují svou kontrolu převážně v západní a severozápadní části města.
Ve směru na Novopavlivku probíhaly střety u Novomykolajivky, Dačného a Filije. Ukrajinští vojáci v Novopavlivce čistí zbytky odporu po té, co se do vesnice dva dny zpět pod rouškou mlhy dostala skupina okupantů z 90. tankové brigády. Ve směru na Oleksandrivku pokračovaly boje u Jalty, Zeleného Haje, ve směru na Andrijivku-Klevcové, u Voskresenky, Stepového, Sosnivky, Verbového, Pryvilného, Zlahody a Krasnohirského. Okupanti vyvěsili své vlajky v Rivnopiliji, ale předpokládáme, že ukrajinští obránci v této vesnici nejsou už několik dní.
Jižní fronta: V směru na Huljajpole se bojovalo u Veselého, Zeleného Haje a u Vysokého. Ve směru na Orichiv pokračovaly boje ve Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Náčelník generálního štábu polských ozbrojených sil, generál Wiesław Kukuła, uvedl, že poškození železniční trati na trase Varšava–Lublin neznamená válku, ale podle něj odpovídá „předválečné situaci“. Upozornil, že incident vykazuje znaky sabotáže, avšak konečné závěry je nutné ponechat na ministerstvu vnitra a dalších odpovědných institucích. Kukuła v rozhovoru pro Rzeczpospolitu zdůraznil, že po sérii kyberútoků a dalších incidentů lze pozorovat „přípravu nepřítele na válku“. Podle něj cílem těchto aktivit je oslabit důvěru veřejnosti ve vládu, armádu a policii a vytvořit podmínky příznivé pro případnou agresi proti Polsku. Poškození kolejí bylo zaznamenáno 16. listopadu poblíž obce Życzyn v okrese Garwolin poté, co si strojvedoucí všiml narušení infrastruktury. Ve vlaku se v té době nacházeli dva cestující a několik členů posádky, nikdo nebyl zraněn. Polský premiér Donald Tusk následně potvrdil, že podezření na sabotáž bylo ověřeno. Provoz je nyní veden po sousední koleji. Ukrajinské železnice oznámily, že incident způsobí přibližně 25minutové zpoždění spoje Kyjev–Varšava.
Organizace na ochranu lidských práv Truth Hounds zveřejnila zprávu, podle níž ruské jednotky na pravém břehu Dněpru systematicky používají drony k nerozlišujícím útokům a k úmyslnému zabíjení civilistů. Studie vychází z 39 rozhovorů s oběťmi a svědky útoků krátkodosahovými drony, tří expertních rozhovorů s odborníky na bezpilotní technologie a varovné systémy a z analýzy otevřených zdrojů. Podle organizace bylo jen mezi březnem a květnem letošního roku při ruských útocích zraněno nejméně 313 civilistů v Chersonu. Poškozeno bylo také 135 vozidel, včetně sanitek a vozů záchranných služeb. V březnu město čelilo zhruba 600 až 700 útokům dronů týdně. Truth Hounds uvádí, že útoky proti civilistům jsou systematické a staly se trvalou součástí taktik ruských sil na tomto území. Tomu odpovídají i informace z ruských vojenských kanálů na Telegramu, jejichž autoři označují pobřežní oblasti za „červenou zónu“, kde považují jakýkoli pohyb za legitimní cíl. Podle organizace skutečnost, že ruské velení nereaguje ani po potvrzených případech masivních civilních obětí, naznačuje, že odpovědnost za tyto činy sahá výše než k jednotlivým operátorům dronů a může se vztahovat i na velitele jednotek a širší velitelskou strukturu.
Maďarský premiér Viktor Orbán v rozhovoru pro Matthiase Döpfnera, šéfa mediální skupiny Axel Springer, prohlásil, že nevěří ve schopnost Ukrajiny porazit Rusko. Další finanční podporu Kyjevu ze strany Evropské unie označil za „naprosté šílenství“. Podle Orbána evropská pomoc Ukrajině „ekonomicky a finančně zabíjí Evropskou unii“ a údajně nemá smysl, protože Ukrajina podle něj „nemá šanci válku vyhrát“. Orbán tvrdí, že EU už „spálila 185 miliard eur“ a plánuje utratit ještě více. Znovu obvinil evropské lídry, že údajně záměrně prodlužují válku, což označil za „zcela mylný přístup“. Podle jeho slov současná situace nahrává Rusku více než Evropě, a proto by měly evropské vlády tlačit na co nejrychlejší ukončení bojů. Maďarský premiér rovněž uvedl, že očekává dohodu mezi Spojenými státy a Ruskem, která by se měla týkat nejen války na Ukrajině, ale i obchodu, energetiky a dalších globálních otázek. Zároveň vyzval evropské státy, aby si otevřely „nezávislý komunikační kanál“ s Moskvou. Podle něj by Američané měli vyjednávat s Ruskem samostatně, Evropané také, a teprve poté by bylo možné posoudit, zda lze společné pozice sladit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a francouzský prezident Emmanuel Macron podepsali dohodu zaměřenou na posílení obranných kapacit Ukrajiny. Podle oznámení Prezidentské kanceláře jde o deklaraci záměru v oblasti získávání obranné techniky, přičemž při samotném podpisu prezidenti neposkytli žádné detaily. Zelenskyj později upřesnil, že dokument umožňuje Ukrajině nakupovat z francouzské obranné a technologické základny klíčové systémy, včetně 100 víceúčelových letounů Rafale F4 do roku 2035, systémů protivzdušné obrany SAMP-T, radiolokátorů pro protivzdušnou obranu, střel vzduch–vzduch a leteckých pum. Zelenskyj také uvedl, že ještě letos začnou společné projekty mezi ukrajinským a francouzským obranným průmyslem. Patří mezi ně společná výroba zachycovacích dronů, vývoj kritických technologií a komponentů pro začlenění do ukrajinských bezpilotních systémů. Podle informací France24 měl Zelenskyj během návštěvy Francie rovněž prohlédnout stíhačky Rafale, nejnovější verzi systému SAMP-T a vybrané dronové systémy na letecké základně Villacoublay. Francie již dříve přislíbila dodávku šesti letounů Mirage, a letos na podzim Macron oznámil i dodání dalších letadel a protiletadlových střel Aster. Média uvádějí, že obě země mohou brzy schválit desetiletou strategickou leteckou dohodu.
Dánsko oznámilo, že se připojí k aliančnímu programu zaměřenému na sjednocení konstrukce 155mm dělostřelecké munice. Ministr obrany Troels Lund Poulsen podepsal deklaraci o záměru spolupracovat na vývoji univerzálního typu munice v rámci projektu NATO známého jako High Visibility Project. Podle dánského ministerstva obrany ruská invaze na Ukrajinu potvrdila, jak zásadní je mít dostatek kompatibilní munice pro různé dělostřelecké systémy používané na bojišti. Společný vývoj jednotného typu střel má posílit jak alianční schopnosti, tak obranný průmysl členských států. Dánsko očekává, že účast na projektu pomůže i regionálním iniciativám, protože do programu se zapojily také Norsko, Finsko a Švédsko.
V dnešní svodce týkající se ukrajinských útoků na ruskou ropnou infrastrukturu uvidíme, že po několika týdnech, kdy byla jejich hlavním cílem energetická infrastruktura, se v minulém týdnu Ukrajinci zaměřili primárně na ruský ropný sektor.
Rafinerie
Saratovská rafinerie je v posledních měsících pravidelným hostitelem ukrajinských inspekcí, které odhalují nedostatky v požární bezpečnosti. K návštěvám došlo jen v rámci aktuální ukrajinské kampaně ve dnech 10. srpna, 15. a 20. září, 16. října a 3. a nyní i 11. listopadu.
Další útok na tuto rafinerii, již celkem jedenáctý, proběhl 14.11., lze tedy říci, že v průběhu listopadu probíhají útoky na tuto rafinerii častěji, než jsou na ředitelství Rosněftu pořádány ovocné čtvrtky, a je otázkou, zda se v dohledné době podaří u této rafinerie obnovit alespoň částečnou produkci.
Došlo také k opětovnému útoku na Orksk skou rafinerii, při které byla poškozena jednotka prvotní destilace AVT, a také jednotka hydrokrakování. V rafinerii se zpracovatelským výkonem 6,6 mil tun ročně tak byl opětovně přerušen provoz a opravy potrvají několik měsíců.
K již několikátému útoku došlo v minulém týdnu také na rafinerii v Rjazani, která je jednou z největších v Rusku a její výpadek představuje pro oblast centrálního Ruska, tedy i Moskvu a Moskevskou oblast, zásadní výpadek při zásobování těchto regionů palivy. Stejně jako v předchozích případech bude tento výpadek pokryt přesměrováním dodávek z jiných regionů, což ale způsobí problémy jinde.
V noci na neděli 16.11. proběhl také útok na Volgograd, a některé zprávy naznačují požár v tamní rafinerii. V okamžiku psaní této svodky jsme ale nenarazili na zprávu jednoznačně potvrzující její poškození.
Sklady a terminály
V noci na 11.11. proběhl další útok na ropnou infrastrukturu, tentokrát byly poškozeny zásobníky paliv v terminálu ve Feodosii, který je největším objektem tohoto druhu na okupovaném Krymu. Můžeme tak sledovat již déle než měsíc trvající útoky na všechny větší sklady paliv v tomto regionu, což představuje značnou komplikaci pro plynulé zásobování Krymu palivy.
Poškozen byl také sklad paliv u města Engels, náležící Státním hmotným rezervám, a to v noci na 14.11. Poškození není velké, došlo k vyhoření pouze oddělené čtveřice zásobníků, každý takový útok ale ižuje celkový objem paliv, který má Rusko k dispozici, aby pokrylo výpadky v produkci svých rafinerií.
Nejzásadnějším útokem minulého týdne byl ten, který proběhl stejné noci na terminál v Novorossijsku. Tím je exportováno přibližně 20% veškeré Ruskem vyvážené ropy, a při kombinovaném útoku, při kterém Ukrajina využila jak dálkové drony, tak i střely s plochou dráhou letu, došlo k úplnému vyřazení terminálu z provozu na dva dny (a lze předpokládat, že i poté byl provoz obnoven pouze v omezeném rozsahu) což pro pro ruské ropné společnosti znamená značný výpadek příjmů.
Chemický průmysl
V minulém týdnu došlo i ke dvěma útokům na objekty chemického průmyslu. Ty jsme dříve v našich svodkách nezmiňovali, i když k občasným útokům na tyto objekty docházelo i dříve, nicméně nyní vzhledem k celkové situaci i tyto útoky zkomplikují situaci ruské ropné infrastruktury. Konkrétně jde o to, že i tyto provozy využívají jako vstupní surovinu ropu, a přerušení jejich provozu znamená, že opět klesnou ruské možnosti toho, jak vytěženou ropu využít.
Pokud započteme výpadky činnosti rafinerií, způsobeny ať již technogenními haváriemi, nebo budanovovými sankcemi, a potíže při exportu ropy kvůli požárům terminálů, ať již v této svodce zmíněného Novorossijsku nebo terminálu Tuapse, který byl cílem ukrajinských útoků v minulých týdnech, a nyní i množící se potíže chemického průmyslu, vidíme příčinu toho, proč Rusko není schopné využít veškerou vytěženou ropu, a je nuceno ji skladovat. Ruské kapacity pro skladování surové ropy jsou při tom relativně nevelké, a tak nemusí být daleko doba, kdy bude Rusko nuceno začít omezovat těžbu ropy.
To je však zejména v případě ropy URALS dodatečný problém, neboť ta je tzv. těžká (má velký podíl těžších frakcí typu asfaltu nebo parafínu), což kromě jiného znamená i to, že se vrt při zastavení nebo velkém omezení průtoku (zjednodušeně řečeno) daleko rychleji ucpe usazeninami z těchto těžších frakcí, což způsobí degradaci tohoto vrtu, kterou již není možné obnovit a je potřeba provést nový vrt. To je ale ale velmi nákladné, a tak to bude znamenat značnou zátěž již nyní nedobré finanční situace ruských ropných společností.
Nyní ale zpět ke zmíněným útokům na chemické závody. V noci na 12.11. došlo k útoku na chemický provoz Stavrolen, kde je vyráběn například polyethylen, polypropylen nebo benzen.
Následující noci došlo vlivem ukrajinského útoku k požáru v závodu Nižněkamskněftěchim, který se nachází v Tatarstánu.Tento závod je jedním z největších ruských producentů plastů a syntetického kaučuku.
Izrael: Výbor lidové odbojové skupiny (PRC), palestinská ozbrojená organizace spojená s Hamásem, oznámily, že jejich místní velitel byl zabit údajnou izraelskou speciální jednotkou poblíž města Deir al-Balah ve středním pásmu Gazy. Podle PRC byl velitel jejich ozbrojeného křídla, Vasím Abd al-Hádí, zabit při „zbabělé a zrádné atentátní operaci“. Skupina uvádí, že Abd al-Hádí se podílel na rozvoji její vojenské struktury. Přímou hrozbu odplaty nevydala. Izrael se k incidentu bezprostředně nevyjádřil. PRC je považována za třetí největší ozbrojenou organizaci v Gaze po Hamásu a Islámském džihádu a v posledních letech působí převážně pod vedením Hamásu.
Izraelská armáda (IDF) uvedla, že dnes v Pásmu Gazy zabila dva ozbrojence, kteří ve dvou oddělených incidentech překročili tzv. Žlutou linii označující hranici armádního stahování a přiblížili se k izraelským jednotkám. V prvním případě na severu Gazy byli ozbrojenci spatřeni, jak po překročení linie pokládají podezřelé předměty poblíž izraelských vojáků, čímž podle armády vytvořili „bezprostřední hrozbu“. Izraelské letectvo poté jednoho z nich zlikvidovalo a zbylí se stáhli zpět za linii. V dalším incidentu na severu Gazy byl identifikován další ozbrojenec, který se po překročení linie přibližoval k vojákům. Jednotky na něj zahájily palbu a „odstranily hrozbu“, uvádí armáda.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) potvrdila, že včera v noci provedla dronový útok na jihu Libanonu, při němž byl zabit příslušník Hizballáhu. K útoku došlo u vesnice Mansúrí jižně od města Týr. Podle IDF byl zabit Muhammad Alí Šuvejch, místní zástupce Hizballáhu, který zajišťoval komunikaci mezi hnutím a obyvateli v ekonomických a vojenských záležitostech. IDF dodává, že Šuvejch také zabíral soukromý majetek pro účely Hizballáhu, což podle armády porušovalo dohody mezi Izraelem a Libanonem.
Sýrie: Vnitřní bezpečnost v Latakii zadržela čtyři pachatele: dva, kteří u vstupu do stanice v okrsku Kanins položili výbušná zařízení a pokusili se ujet na motocyklu, a další dva, identifikované podle záznamu z roku 2012, na němž bijí a mučí Samira Chašrího (ten později zemřel). Všichni se k činům přiznali.
V Pekingu jednal syrský ministr zahraničí Asaad Aš-Šejbání se svým čínským protějškem Wangem Yi o posílení bilaterálních vztahů a další spolupráci. Mluvčí syrského ministerstva zahraničí agentuře SANA sdělil, že zprávy AFP o údajném záměru Damašku vydat ujgurské bojovníky Číně nejsou pravdivé.
V Damašku přijal ministr obrany Sýrie, generálmajor Murhav Abú Kasra, ruskou delegaci vedenou náměstkem ruského ministra obrany Junus-Bekem Jevkurovem. Diskutovali o prohloubení vojenské spolupráce a koordinace mezi oběma zeměmi. Ruská delegace se v provincii Kunejtra přesouvá v koloně více než 15 vozidel směrem k oblasti Sajda al-Chanút a okolním pohraničním obcím, kde izraelská armáda často podniká vpády.
Podle místních zdrojů zřídily izraelské síly dočasnou kontrolní stanoviště na východní silnici Samdanía poblíž Chan Arnaby v provincii Kunejtra. Jde o druhý izraelský vstup do této oblasti během dne.
Somálsko: Somálské jednotky a síly státu Džubbaland zahájily ofenzivu proti hnutí al-Šabáb v oblasti Dolní Džubba. Operace vedená armádou Džubbalandu probíhá v několika vesnicích okresu Džamame za podpory Somálské národní armády a komandos Danab.
Z regionu se rovněž objevily záběry následků amerického leteckého úderu z 15. listopadu 2025, na kterém se podílely i místní vládní síly. Útok zasáhl oblast Jamame a podle dostupných informací si vyžádal 12 civilních obětí – osm dětí, tři ženy a jednoho staršího muže.
Mali: Džihádistické hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámilo údajné převzetí kontroly nad velitelstvím provládní milice Dozo v Kuoru (region Sikasso,) a nad stanovištěm milice VDP ve vesnici Duma v Burkině Faso.
Po dočasném ovládnutí města Loulouni na jihu Mali se jednotky JNIM stáhly. Jeden z bojovníků na záznamu uvádí, že nemůže ukázat všechny své muže, protože je jich příliš “mnoho”, a tvrdí, že přišli bojovat proti provládním milicím Dozo – většina z nich však podle něj uprchla. JNIM také tvrdí, že na silnici mezi Sikasem a Loulouni zničili dvě vojenská vozidla a jedno obrněné vozidlo MRAP pomocí tří improvizovaných výbušných zařízení.
Další kolona cisteren s palivem včera dorazila do Bamaka z jihu, ze směru od Buguni a hranic s Pobřežím slonoviny. Blokáda, kterou JNIM na jihu Mali udržovala, výrazně polevila, zatímco na západě země zůstává silná. Navzdory zprávám o jednáních mezi vládou a JNIM, která údajně začala poté, co džihádisté v září zaútočili na cisterny s palivem, se situace v mnoha částech Mali nezlepšila. Lidé stále tráví dlouhé hodiny ve frontách na čerpacích stanicích.
Indie: V Indii při výbuchu na policejním oddělení zahynulo devět lidí a více než třicet dalších utrpělo zranění. K explozi došlo v obci Nougem v oblasti Džammú a Kašmír ve chvíli, kdy policie zkoumala zabavené výbušniny související s podezřením na plánování útoku v Novém Dillí. Podle úřadů k výbuchu došlo proto, že zajištěný materiál byl „nestabilní a citlivý“. Podle jiné verze mohl ve výbušninách zůstat aktivní detonátor.
Pákistán: Místní média informovala o likvidaci dalšího polního velitele takzvaného Islámského státu v Pákistánu. Podle zpráv byl v obci Ahtarabád v provincii Paňdžáb zastřelen muž jménem Burhan, známý také jako Zaid. Podle místních zdrojů se podílel na několika útocích v Afghánistánu a organizoval nábor mladých lidí do řad IS – a to v přípravných táborech a mešitách spojených s pákistánskou skupinou Laškar-e-Taiba působící v Džammú a Kašmíru. Dříve byla v Pákistánu hlášena i likvidace dalších členů IS.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
