(3 582 slov, doba čtení 19 minut)
V noci na 19. listopadu provedly ruské síly jeden z největších kombinovaných útoků od začátku zimní kampaně — proti Ukrajině vypálily stovky raket a dronů, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 483 cílů ze 524. Podle předběžných údajů bylo zneškodněno:
- 442 z 476 dronů typu Šahed, Gerber a dalších,
- 34 ze 40 střel Ch-101,
- 7 ze 7 střel Kalibr.
U balistických Iskanderů-M nebylo potvrzeno žádné sestřelení. Zároveň bylo zaznamenáno 7 zásahů raket a 34 zásahů dronů na 14 místech, a také dopady trosek na dalších šesti místech. Ruská armáda masivně útočila na devět oblastí: Charkovskou, Dnipropetrovskou, Ternopilskou, Kyjevskou, Mykolajivskou, Čerkaskou, Černihivskou, Ivanofrankivskou a Doněckou. Ministerstvo energetiky oznámilo, že pod těžkým úderem byla energetická infrastruktura. V řadě oblastí proto byly zavedeny nouzové odstávky elektřiny. Ruská raketa zasáhla obytný panelový dům v Ternopilu, kde zahynulo nejméně 10 lidí.
V noci došlo k další vlně ukrajinských úderů proti ruské energetické infrastruktuře a ropnému průmyslu. Největší škody hlásí Rjazaňská GRES v Novomičurinsku, kde podle ruských médií byly zcela vyřazeny bloky č. 4 a 5. Tato tepelná elektrárna s výkonem okolo 3 000 MW je jedním z hlavních zdrojů centrální energetické soustavy Ruska a napájí přenosová vedení 500 kV a 220 kV, takže útok představuje výrazný zásah do regionální i federální energetické stability. Současně byly hlášeny výbuchy v ropné rafinerii Ilsky, která se již dlouhodobě řadí mezi nejčastěji napadané objekty ukrajinskými drony. Ukrajinské síly bezpilotních systémů rovněž provedly koordinovaný úder na tepelné elektrárny Zuivská a Starobeševeská na okupovaném území, zaměřený na další oslabení ruské vojenské logistiky a dodávek elektřiny v Donbasu. Celkově jde o jednu z nejvýraznějších nocí úderů na ruskou energetiku za poslední týdny.
Ukrajinské zdroje hlásí, že Rusko nasadilo nový typ útočných dronů Šáhed-101, který se liší od dosud používaných verzí svou velikostí, konstrukcí i taktickým určením. Jde o menší taktický úderný dron, který je podle analýzy trosek kompletně vyráběn v Íránu a do Ruska je zatím pouze dovážen. Podle ukrajinců mohlo jít o zkušební dodávku, jelikož nebyly nalezeny žádné známky přesunu výroby do Ruska. Šáhed-101 dosahuje rychlosti kolem 120 km/h, operuje ve výškách až 3 km, měří 1,6 metru, má rozpětí křídel 2,5 m a celkovou hmotnost zhruba 26 kg. Bojová hlavice váží přibližně 8 kg. Navigace kombinuje satelitní a inerciální řízení a dron je vybaven čtyřkanálovou anténou CRPA, která zvyšuje jeho odolnost proti rušení. Dosavadní ruské licenční varianty (Šáhed-131 (Geran-1), Šáhed-136 (Geran-2) a proudový Šáhed-238 (Geran-3) zůstávají nadále hlavními typy používanými při útocích na Ukrajinu, avšak nasazení Shahedu-101 ukazuje na snahu rozšířit tuto škálu.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku, u Kamjanky a směrem ke Koloďaznému.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se okupanti pokoušeli postoupit v Kupjansku, na Petropavlivku a u Piščaného.
V lymanském sektoru se bojovalo ve směru na Korovyn Jar, Oleksandrivce, u Drobyševa, Stavek, Lymanu a Jampilu.
Ve slovjanském směru probíhaly střety u Serebrjanky a okupanti pronikli do Siversku a bojovalo se u Zvanivky a Fedorivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru došlo bojovým střetům u Bondarné a ve směru na Vyroljubivku.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku se bojovalo ve Ščerbynivce, směrem na Sofijivku, u Rusyn Jaru a u Sofijivky.
V pokrovském směru probíhaly boje v Šachovém, u Nového Šachového, v Rodynském, u Krasného Lymanu, v Myrnohradu, Novoekonomičném, Novopavlivce, Kotlyném, Udačném a u Molodecekého.
V Pokrovsku se bojuje ve většině částí města, ale nejtěžší boje se odehrávají na východě města u Rivného. Okupanti také postupně pronikají severně od Pokrovsku.
V Novopavlivském sektoru se bojovalo u Filije a obránci likvidovali poslední zbytky ruského výsadku v Novopavlivce. Ve směru Oleksandrivku pokračovaly boje u Zeleného Haje, Sosnivky, Verbového, Oleksijivky, Pryvilného, Rivnopilije, v Rybném, u Pavlivky a Krasnohirského. Ve směru na Huljajpole pokračovaly boje u Dobropillje, Zeleného Haje a u Veselého.
Jižní fronta: V orichivském směru se bojovalo v Primorském a Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Trumpova administrativa tajně vyjednává s ruskými představiteli o novém plánu na ukončení války na Ukrajině. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede podle serveru Axios neveřejné konzultace s ruskými představiteli, jejichž cílem je vytvořit nový plán k ukončení války proti Ukrajině. Podle zdrojů redakce se tento návrh skládá z 28 bodů, rozdělených do čtyř hlavních oblastí:
- Mír na Ukrajině
- Bezpečnostní záruky
- Bezpečnost v Evropě
- Budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou
Axios uvádí, že zatím není zřejmé, jak by navrhované body řešily teritoriální otázky – tedy klíčový aspekt války. Vývoj plánu přímo řídí Steve Witkoff, Trumpův zvláštní vyslanec a Kirill Dmitrijev, ruský podnikatel a finančník, blízký Kremlu, který zastupuje ruskou stranu. Axios tvrdí, že Witkoff osobně diskutoval o přípravách plánu s tajemníkem ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustemem Umerovem, který nedávno navštívil USA. Jiný nejmenovaný ukrajinský představitel potvrdil, že „Ukrajinci vědí, že Američané na něčem pracují“. Jeden z vysokých ruských činitelů, s nímž Axios hovořil, uvedl, že je ohledně plánu optimistický. Není však jasné, jak na iniciativu zareaguje ukrajinské vedení, které trvá na úplném odchodu ruských vojsk či evropští spojenci, kteří dlouhodobě odmítají řešení odporující územní celistvosti Ukrajiny.
Ukrzaliznytsia nabídla polským železničářům sdílení zkušeností, které ukrajinská železnice získala během plnohodnotné války při ochraně kritické infrastruktury a boji proti sabotáži. Společnost uvedla, že za více než dva roky ruské agrese nashromáždila rozsáhlé praktické know-how v oblasti ochrany tratí, reakce na útoky a rychlé obnovy po ostřelování. Podle vyjádření firmy jde o ověřené postupy a protokoly, jejichž účinnost byla mnohokrát potvrzena v praxi. Ukrajinská strana proto navrhla otevřenou výměnu zkušeností s polskými a dalšími evropskými železničními správami, aby jim pomohla lépe se připravit na sabotáže a zefektivnit kontrolní procesy. Ukrzaliznytsia se tak připojuje ke společné ukrajinsko-polské pracovní skupině pro bezpečnost železniční infrastruktury a zároveň se obrátila na Společenství evropských železnic a infrastrukturních společností (CER) s iniciativou hlubšího bezpečnostního partnerství. Podle společnosti je pouze společný postup civilizovaného světa schopen spolehlivě chránit obyvatele a zabránit pokusům Ruska narušovat provoz železniční dopravy.
Polsko zároveň oznámilo, že 21. listopadu zahájí rozsáhlou operaci Horizon, jejímž cílem bude potlačování sabotáží a ochrana kritické infrastruktury v celé zemi. Podle informací RMF24 se do operace zapojí až 10 tisíc vojáků ze všech složek polských ozbrojených sil. Opatření se dotknou řady klíčových objektů, včetně letišť, železničních tratí či mostů. Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz uvedl, že jde o jednu z největších operací tohoto typu. Společně s ministrem vnitra Marcinem Kierwińským o ní informovali premiéra a následně ji mají prezentovat prezidentovi. Podle Kierwińského žije Evropa v době, kterou nelze označit ani jako mír, ani jako válku, ale která je charakterizována hybridními hrozbami a snahou nepřítele podkopat společenský pořádek. V takové situaci je podle něj nezbytné spojit síly všech státních služeb. Součástí operace bude také zpřístupnění mobilní aplikace, prostřednictvím níž budou moci občané hlásit podezřelé incidenty. Náčelník generálního štábu Wiesław Kukuła oznámil, že by měla být spuštěna v polovině prosince. Aplikace umožní určit přesné místo události a odeslat fotografie. Na otázku, kde přesně se bude operace provádět, Kukuła uvedl, že půjde o celé území Polska, přičemž bezpečnostní složky se zaměří na místa a objekty považované za nejrizikovější.
Evropská komise navrhla vytvořit balík pro vojenskou mobilitu, který má výrazně urychlit přesuny vojáků a techniky napříč EU. Cílem je přiblížit EU k systému připomínajícímu „vojenský Schengen“, kde by přesuny probíhaly téměř bez překážek. Podle návrhu by členské státy musely umožnit tranzit vojáků a techniky do tří dnů, zatímco dnes mohou administrativní postupy trvat až 45 dní. Komise zdůrazňuje, že jde o historickou novinku – poprvé mají vzniknout jednotná pravidla a zjednodušené celní postupy pro vojenské přesuny napříč EU. Součástí balíčku by bylo i vytvoření systému EMERS (European Enhanced Military Mobility Response System). Ten by:
- určil prioritní přístup armád ke klíčové infrastruktuře,
- koordinoval rychlé rozhodování mezi státy,
- pomáhal zrychlit přesuny v době míru i krize.
Komise navrhuje také modernizaci důležitých vojenských koridorů tak, aby byly použitelné pro dvojí účel – civilní i vojenský. To znamená posílení železničních tratí, mostů, silnic či přístavů tak, aby unesly těžkou techniku, například tanky či obrněná vozidla. Další část projektu se týká ochrany strategické infrastruktury – zejména energetiky, kyberbezpečnosti a logistických uzlů. To má pomoci EU reagovat na hybridní hrozby a případné krizové situace. Návrh nyní míří k projednání do Rady EU a Evropského parlamentu. Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas mezitím upozornil, že k plnému upgradu evropské logistické sítě bude potřeba kolem 100 miliard eur. Současný rozpočet EU do roku 2027 však obsahuje na tyto účely pouze 1,7 miliardy eur, což znamená, že bude nutné najít další zdroje financování.
Belgické ministerstvo obrany oznámilo rekordní náborový plán pro rok 2026, jehož cílem je přijmout celkem 4 800 osob, včetně 2 800 vojáků v aktivní službě, 1 050 záložníků a 960 civilních zaměstnanců, přičemž dlouhodobým cílem je navýšení celkového personálního stavu armády na 34 500 profesionálních vojáků, 12 800 záložníků a 8 500 civilistů. Zároveň bude spuštěn nový program dobrovolné vojenské služby pro 500 mladých lidí ve věku 18–25 let, kteří budou od roku 2026 sloužit jako záložníci s měsíčním platem 2 000 eur; v dalších letech se počítá s rozšířením tohoto programu až na 7 000 účastníků. Z plánovaného náboru připadne 1 338 míst na pozemní síly, 410 na letectvo, 178 na námořnictvo a 164 na zdravotnickou službu. Podle ministra obrany Thea Franckena činí zájem průměrně čtyři uchazeče na jedno místo, což svědčí o rostoucí atraktivitě vojenské služby v kontextu posilování obranných kapacit Belgie.
Německý Bundestag schválil finanční rámec ve výši 7,8 miliardy eur pro případnou alternativu k fregatám třídy F126, jejichž vývoj provázejí výrazná zpoždění a problémy na straně hlavního dodavatele, nizozemské loděnice Damen. Původně plánovaná akvizice šesti fregat byla pozastavena a současně zastaveny i související finanční toky, což umožnilo uvolnit prostředky na paralelní plánování náhradního řešení. Klíčovým krokem v aktuální fázi je převod kompletní projektové dokumentace z Damen do německé loděnice NVL, na což Bundestag vyčlenil 33 milionů eur; tento proces by měl být dokončen do prosince. Na základě obdržené dokumentace se posoudí, zda je NVL schopna pokračovat v původním programu, přičemž v opačném případě se jako hlavní alternativa jeví projekt fregat MEKO A-200 od společnosti TKMS, který nabízí rychlejší harmonogram dodávek s možností nasazení již od roku 2029. Konečné rozhodnutí bude záviset na výsledku nadcházejících jednání mezi Damenem, spolkovým ministerstvem obrany a NVL, přičemž časový tlak a potřeba posílit schopnosti německého námořnictva mohou hrát ve prospěch přechodu na zavedenější platformu MEKO.
Francie si podle dostupných informací zvolila konsorcium společností Arquus a Daimler Truck jako preferovaného uchazeče pro svůj strategický program obnovy logistických a taktických nákladních vozidel FTLT (Force Terrestre Logistique Tactique) v hodnotě přibližně 5 miliard eur. Program, který zahrnuje pořízení až 7 000 terénních vozidel s nosností 6 tun včetně misijního vybavení a zajištění technické podpory po dobu přesahující 12 let, je klíčovou součástí modernizace francouzských pozemních sil, jejichž logistický park čítá kolem 27 000 vozidel, často starších více než 30 let. Nová vozidla mají splňovat požadavky na vysokou mobilitu v náročném terénu, vzdušnou přepravitelnost a v části flotily i balistickou a protiminovou ochranu přizpůsobenou současným operačním podmínkám.
NATO se rozhodlo upustit od plánovaného nákupu amerických letounů včasné výstrahy E-7 Wedgetail, poté co americké letectvo oznámilo ukončení vlastního akvizičního programu E-7 a přesměrování priorit na alternativní schopnosti. Tento krok překvapivě otevřel možnost pro evropský obranný průmysl, neboť původně se předpokládalo, že z důvodů interoperability NATO pořídí nejméně šest letounů E-7 jako náhradu za stárnoucí flotilu E-3 AWACS operujících ze základny Geilenkirchen. Vzhledem k dlouhodobému cíli uvést nové stroje do provozu do roku 2035 a změně přístupu USA se v rámci aliance nyní zvažují alternativní evropská řešení, přičemž pozornost se soustředí zejména na švédský systém Saab Globaleye, který již zvolila Francie a jehož akvizici analyzuje i Německo.
Pravidelně zde uvádíme to, jak ruský stát stále více komplikuje život svých obyvatel zaváděním nejrůznějších nařízení, dnes máme pro vás ale příklad toho, jak díky odkladu platnosti vyhlášky dojde naopak ke zjednodušení činnosti určitého segmentu společností. Konkrétně máme na mysli společnosti, zabývající se svozem a skládkováním odpadu, kterým byla odložena povinnost podat analýzu o vlivu jejich činnosti na životní prostředí, a to až do března 2027.
Z jedné strany je pravdou, že poplatky za svoz odpadu jsou v Rusku relativně nízké, a FAS (federální antimonopolní služba) pečlivě hlídá, aby nedošlo k jejich zvyšování nad míru oficiálně stanovené inflace. Společnosti provádějící svoz odpadu jsou tak nuceny pracovat s omezeným rozpočtem, což v současné době znamená, že nemají prostředky k investicím do recyklačních technologií, a zavedení vyhlášky o nakládání s odpady v původním termínu by je přinutilo ukončit činnost.
Z druhé strany je ale evidentní, že tyto společnosti budou nyní zbaveny jakéhokoli dohledu ohledně toho, jak s odpadky nakládají, a lze předpokládat, že ještě zesílí praxe zakládání nelegálních skládek, které mají již nyní v Rusku výměru přibližně čtyř milionů hektarů, což odpovídá například 80% rozlohy Slovenska. Případně budou využívat iné jednoduché způsoby, jak se odpadu zbavit, například jeho pálením, a to včetně toho nebezpečného, bez jakýchkoliv ohledů na životní prostředí.
A vzhledem k tomu, že nelze předpokládat, že by se situace společností zabývající se svozem odpadu v příštím roce zásadnějším způsobem zlepšila, lze očekávat, že v roce 2027 dojde u mnoha z nich k ukončení činnosti (a mnoho dalších ruských měst tak začne připomínat Čitu, kde je svoz odpadu organizován již přibližně deset let pouze dvakrát ročně) nebo dojde k dalšímu odkladu vyhlášky a tím k pokračování devastace ruské přírody.
Izrael: IDF potvrdila, že zahájila sérii náletů na cíle Hamásu po dnešním útoku na izraelské vojáky v oblasti Chán Júnis. Nikdo z vojáků nebyl zraněn; incident se odehrál na východní straně tzv. Žluté linie, tedy na území drženém IDF během příměří. Armáda označila útok za porušení příměří a uvedla, že v reakci začalo izraelské letectvo zasahovat cíle Hamásu po celém Pásmu Gazy. Podle palestinských médií si nálety dosud vyžádaly nejméně devět obětí.
Velení IDF uvedlo, že dnes zabilo bojovníka, který překročil tzv. Žlutou linii vyznačující oblast stažení armády a přiblížil se k vojákům na severu Pásma Gazy. Podle armády bylo zaznamenáno několik ozbrojenců, jak linii překračují a míří k rezervistům brigády Carmeli. Tito muži „představovali bezprostřední hrozbu“, proto na ně vojáci zahájili palbu a „odstranili jednoho z útočníků“. Ostatním se zřejmě podařilo uprchnout.
Zpravodajská služba Šin Bet oznámila, že odhalila síť pašeráků zbraní na severu Izraele a zadržela 12 podezřelých — pět vojáků IDF (aktivních i v záloze), čtyři izraelské civilisty a tři Syřany. Podezřelí byli v uplynulém měsíci zatčeni po společném vyšetřování Šin Betu, policie a armády kvůli podezření z pašování zbraní ze Sýrie do Izraele. Podle vyšetřovatelů pět vojáků opakovaně překročilo hranici u drúzského města Hader, přeneslo zbraně do Izraele a předalo je kriminálním skupinám na severu země. Mezi zadrženými vojáky jsou Suheil Maadi (21), záložník z Magharu; Salah Hanfis (23), voják z Šafa-’Amru; Amal Aslim (26), záložník z Yarky; a Yazen Salah (21), poddůstojník z Magharu. Vyšetřování ukázalo, že gang se krátce před zatčením pokusil propašovat mimořádně velký náklad, včetně výbušnin, granátometů RPG, útočných pušek a další munice. Při noční operaci v oblasti Haderu minulý měsíc našli vojáci IDF desítky kusů zbraní a zadrželi tři syrské pašeráky. Zbraně měly být podle Šin Betu doručeny Rami Abu Shaahovi (49) ze Šafa-’Amru, který byl v častém kontaktu s Ruadem Albaserem (25), jedním ze zadržených Syřanů. Zítra mají být na všechny podezřelé podány obžaloby.
Libanon: IDF vydala evakuační varování před nálety na cíle Hizballáhu ve dvou dalších vesnicích na jihu Libanonu.
Obyvatelé Tayr Felsay a Aynaty mají opustit dvě označené budovy a jejich okolí v okruhu alespoň 300 metrů, uvedl mluvčí IDF pro arabská média plk. Avichaj Adraé, který zveřejnil i mapu míst, kde IDF plánuje zahájit sérii úderů na cíle Hizballáhu. IDF mimo jiné dále potvrdilo, že dnes provedlo útok dronem v jižním Libanonu, při němž byl zabit člen Hizballáhu. Cílem byl operativ působící ve městě at-Tiri, který se podle armády snažil „obnovit připravenost Hizballáhu v oblasti“. Jeho činnost „porušovala dohody mezi Izraelem a Libanonem“, uvedlo IDF.
Sýrie: Damašek odsoudil dnešní návštěvu premiéra Benjamina Netanjahua a dalších izraelských představitelů na jihu Sýrie, kde zavítali za vojáky IDF v Izraelem kontrolované nárazníkové zóně. Syrské ministerstvo zahraničí označilo návštěvu za „nezákonnou“ a za vážné porušení syrské suverenity a územní celistvosti. Podle prohlášení jde o „pokusem vnutit nový stav“, který je v rozporu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN.
Indie: Indické bezpečnostní složky zadržely muže podezřelého z přípravy teroristických útoků. Jde o 23letého studenta Jásira Wáního, který byl podle vyšetřovatelů napojen na buňku pachatelů atentátu v Novém Dillí. Wání měl původně vystupovat jako druhý sebevražedný útočník, ale odmítl s tím, že je to hřích a že by jeho rodinu neměl kdo uživit. Místo toho začal plánovat útok s využitím dronů. Vyšetřovatelé uvádějí, že jeho verbování a radikalizaci vedl Umar Mohammad, pachatel předchozího atentátu.
Burkina Faso: Skupina Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že při útoku na postavení provládní milice VDP v Natiaboani ukořistila granátomet RPG a pušku G3. Tvrdí také, že při útoku na velitelství VDP v Kaye zabili dva příslušníky VDP a zmocnili se další zbraní a munice. JNIM rovněž informovala o útoku na armádní stanoviště v Balze (provincie Fada N’Gourma), kde podle jejich vyjádření zahynul jeden voják a útočníci získali RPG, motocykly a munici.
Somálsko: Podle AFP panuje mezi zahraničními i místními jednotkami, které nedávno převzaly kontrolu nad městem Odiigle v oblasti Dolní Šabelle, silná nervozita a dezorganizace. Morálka afrických a vládních sil je křehká a vojáci otevřeně projevují strach z možných náhlých útoků Al-Šabábu. Pilot vrtulníku, který dopravil novináře na místo, uvedl, že mají „jen dvacet minut“ na práci, než bude muset kvůli riziku útoku opět vzlétnout. Reportéři popsali rozsáhlé škody v obytných čtvrtích; někteří místní bojovníci přiznali, že domy ničili záměrně. Turecký dodavatel, jenž měsíc pracoval na frontové linii, hovořil o „silném zklamání“ a zdůraznil, že situace je velmi obtížná a jednotky žijí pod stálou hrozbou. Podle analytiků AFP utrpěly vládní síly od začátku operace těžké ztráty a jejich slabá struktura je přibližuje „téměř k úplnému kolapsu“. Bezpečnostní poradce vlády potvrdil, že spojenecké jednotky čelí v Odiigle i v celé operaci vážným problémům. Novináři uvádějí, že situace ve městě zůstává krajně nestabilní a chybí jakékoli bezpečné nebo spolehlivé opěrné body. Někteří obyvatelé se obávají, že za současných podmínek by Al-Šabáb mohl oblast znovu ovládnout.
Mali: V novém videu se zástupce Džihádistického hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) al-Bambari znovu obrátil na obyvatele Mali, zejména regionu Sikasso. Vyzyvá je, aby nevstupovali do místních milicí typu „dozo“. Pokud chtějí bojovat, mají se podle něj jednoznačně přidat buď k armádě, nebo k JNIM — jinak prý JNIM spálí jejich vesnice jako kolektivní trest.
Současně byly hlášeny dva masakry civilistů, z nichž je obviňována malijská armáda a s ní spřízněné milice dozo. Podle Human Rights Watch bylo při útocích 2. a 13. října 2025 v oblastech Kamuna a Bali v regionu Ségou zabito nejméně 31 civilistů, vypáleny domy a vypleněn majetek. V Kamuně vojáci a dozo podle svědků zabili 21 mužů a zapálili domy rodin etnika Fulani na území pod kontrolou JNIM. O necelé dva týdny později byl v Bali při podobné operaci zastřelen devět mužů a jedna žena a útočníci odvedli kolem 100 kusů dobytka.
Malijská armáda (FAMa) popírá, že by útočila na civilisty, a tvrdí, že šlo o průzkumnou operaci, při níž bylo „zlikvidováno asi 20 bojovníků“. Místní však uvádějí, že Bali je už roky pod kontrolou JNIM a armáda jej považuje za nepřátelskou zónu, což civilisty činí mimořádně zranitelnými. Human Rights Watch vyzývá malijské úřady k důkladnému a transparentnímu vyšetření a potrestání viníků. Připomíná, že násilí probíhá na pozadí dlouhotrvajícího konfliktu mezi vládou a ozbrojenými skupinami od roku 2012, který si vyžádal tisíce civilních obětí a statisíce lidí vyhnal z domovů. Organizace kritizuje také nečinnost Africké unie a žádá, aby její Rada pro mír a bezpečnost situaci v Mali řešila jako prioritu a posílila regionální a diplomatické úsilí o zajištění odpovědnosti všech stran.
Dnešní Třešnička™ bude emérický piece plán. Donald “u Epštajna jsem nebyl a ta částka taky nesouhlasí” Trump zdá se udělá cokoliv, aby odvrátil pozornost od svého… uff… Mno… nicméně podle zdrojů z Bílého domu i Kremlu se peče mírový plán, který defakto akceptuje ruské požadavky. Ano, ty co už USA i za Trumpa smetly ze stolu. Bylo by to snad poprvé v historii lidstva, kdy se přisoudí “cena útěchy” agresorovi, který ve své bídnosti ani za 3 roky posílání vln za vlnou na smrt proti násobně menšímu obránci nedokázal dobýt nic, kromě pár okresních měst, ze kterých zbyly jen ohořelé ruiny. Ukrajina se prý má vzdát “určitého území”, zejména přijmout okupaci Donbasu, také zredukovat armádu na polovinu a vzdát se “určitých zbraní”. Agent Krasnov, jež čelí největšímu skandálu v historii USA – a odvrátili se od něj i ti nejvěrnější MAGAři (fakt to dalo práci vymyslet), se zatím tváří, že o ničem neví. Jestli jen čeká, jak to dopadne a nakonec kvůli nechvalně proslulému “seznamu” vystřelí kouřové atomové clony na všechny světové strany, nebo jde jen o výsledek naprosté impotence a demence současné americké diplomacie, která den po zavedení “nejtvrdších sankcí” nabídne Ukrajině kapitulaci, je už vlastně bezpředmětné. Ukrajině nejspíš bude stačit jen čekat až tenhle piss plán ala “potkali se na půli cesty z Versailles do Mnichova” smete dlouho očekávaný impíčment.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
