(2 623 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 4. prosince provedlo Rusko kombinovaný útok pomocí dvou balistických raket Iskander-M ze směru Rostovské oblasti a okupovaného Krymu a nasadilo 138 útočných dronů typů Šáhed, Geran, Gerbera a dalších UAV, zejména ze směrů Orjol, Kursk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk, Brjansk a Čauda. Přibližně 85 z nich tvořily drony typu Šáhed. Do 9:00 bylo podle předběžných údajů zneškodněno nebo potlačeno 114 dronů na severu, jihu a východě země. Zaznamenáno bylo celkem 14 zásahů – jak balistickými raketami, tak 24 útočnými drony.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu, která byla v posledních dnech opakovaně terčem útoků pomocí dělostřelectva, dronů a dalších prostředků. Jedná se o civilní infrastrukturu zásobující teplem velkou část města. Útok vedl k úplnému zastavení provozu elektrárny, následkem čehož zůstalo bez tepla více než 40 000 obyvatel.
Ukrajinské Hlavní zpravodajské ředitelství oznámilo, že příslušníci jeho speciální jednotky „Prymary“ 4. prosince zničili ruský letoun MiG-29 na vojenském letišti Kacha na okupovaném Krymu, přičemž úder zároveň vyřadil i radiolokační komplex „Irtyš“ u Simferopolu.
Francouzský analytik Clément Molin zveřejnil mapu zobrazující síť ukrajinských opevněných obranných pozic na Donbasu a podle něj i dalších francouzských analytiků by bylo opuštění dosud neokupovaných částí Doněcké oblasti bez boje z vojenského hlediska iracionální, protože právě na tomto území se nachází většina připravených obranných linií a pět klíčových ukrajinských měst. Molin zároveň představil samostatnou mapu ilustrující, jak by vypadala obrana Ukrajiny, pokud by tato území byla Rusku předána bez odporu, západní operační zóny by v takovém případě zůstaly prakticky „odkryté“ a v hloubce území by téměř neexistovaly připravené obranné pozice. Podle těchto analýz by tak ruské síly mohly po případném vynuceném příměří a kapitulaci rychle postoupit do operační hloubky, pokud by později porušily dohodu o zastavení palby a zahájily novou ofenzivu z již obsazeného Donbasu. Právě proto podle Molina usiluje Moskva o získání Donbasu bez rozsáhlejších bojů, aby mohla v horizontu několika měsíců nebo jednoho roku znovu otevřít frontu z výrazně výhodnější výchozí linie. Tato varianta však v současné chvíli nepůsobí pravděpodobně, ukrajinské politické i vojenské vedení i většina evropských lídrů jednoznačně odmítli splnění Putinových požadavků a podle uvedených odhadů současným tempem Rusko nedokáže dobýt administrativní hranice Donbasu před srpnem 2027.

Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.

Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Starycje, Prilipky, Synělnikového, ve Vovčansku, u Ambarného a ve směru na Koloďjazné a Kutkivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo u Petropavlivky, Piščaného a ruské průzkumné skupině se podařilo dostat do Bohuslavky, kde se je snaží neutralizovat ukrajinské drony.
V lymanském směru okupanti útočili u Nadiji, Novojehorivky, Hrekivky, Děrylového, u Stavek, Mirného, Zařičného a Torského.
Ve slovjanském směru pokračovaly střety u Jampilu, Dronivky, Serebrjanky a východně od Siversku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Časiv Jaru.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku pokračovaly boje u Oleksandro-Šultyného, v Pleščijivce a u Kosťantynivky. Dále se bojovalo u Ščerbinivky, Kleban-Byku, směrem na Stepanivku, u Rusyn Jaru a ve směru na Torecké a Novopavlivku.
Ve směru na Pokrovsk okupanti tlačili u Nového Šachového, Zapovidného, v Rodynském a Krasném Lymanu. Situace v Myrnohradu a Novoekonomičném se pro obránce značně zkomplikovala a ukrajinské síly se zde nacházejí v taktickém obklíčení. Zásobování navíc komplikují skupinky Rusů bloudící v ukrajinském týlu. Další boje se odehrávaly severně od Kotlyného, Udačného a v Molodeckém. Boje pokračují v Pokrovsku, ale žádné výrazné změny se podle všeho neudály.
Směrem na Novopavlivku se okupanti snažili postoupit západně od Horikového, a u Filije.
V směru na Oleksandrivku se bojovalo u Jalty, směrem na Oleksandrohrad, u Sosnivky, Verbového, Vyšněvého, Krasnohirského, Rybného a Pryvilného.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru, se okupanti snažili postupovat ve směru na Pryluky, Dobropillji, Varvarivku, u Zatyššji a východně od Huljajpole.
Chersonská fronta je nadále beze změn.

Británie oznámila nové sankce proti Rusku, které poprvé zahrnují celé vojenské zpravodajství GRU – krok přímo navazující na závěry veřejného šetření k případu otravy nervovým jedem Novičok v Salisbury v roce 2018, jež podle vyšetřovatelů mohl nařídit pouze prezident Vladimir Putin. Londýn si zároveň předvolal ruského velvyslance kvůli reakci na závěry šetření a dlouhodobé „nepřátelské aktivitě“ Moskvy proti Spojenému království. Nové sankce dopadají také na osm důstojníků kybernetické rozvědky GRU a tři další operativce obviňované z plánování sabotáží na Ukrajině i v Evropě, včetně údajného útoku na ukrajinské supermarkety. Moskva sankce označila za nelegitimní a avizovala možnost odvetných kroků. Rozhodnutí britské vlády, která patří k nejpevnějším podporovatelům Kyjeva, tak dále zpřísňuje již rozsáhlý sankční rámec a podtrhuje, že Londýn vnímá ruské operace na evropském území jako přímou bezpečnostní hrozbu.
Ruský diktátor Vladimir Putin schválil strategii násilné asimilace okupovaných ukrajinských území, která zahrnuje Doněckou, Luhanskou, Záporožskou, Chersonskou oblast a Krym, přičemž cílem dokumentu je jejich úplná integrace do ruského státního systému a přijetí „všeruské občanské identity“ tamním obyvatelstvem. Strategie klade důraz na ruský jazyk jako hlavní nástroj kulturní homogenizace a stanovuje konkrétní cíle do roku 2036: minimálně 95 % obyvatel má přijmout deklarovanou identitu, 85 % má pozitivně hodnotit mezietnické vztahy a 90 % nemá uvádět zkušenost s diskriminací; zároveň má alespoň polovina etnokulturních akcí propagovat ruskou kulturu a přes 70 % „cizinců“ má projít adaptačními programy. Tato opatření představují systematický pokus o sociální inženýrství a kulturní přetvoření okupovaných oblastí v rozporu s mezinárodním právem, zejména s článkem 2 Charty OSN a ustanoveními čtvrté Ženevské úmluvy, které zakazují nucenou asimilaci obyvatel na okupovaných územích.
Německo oznámilo, že první baterie systému protiraketové obrany Arrow 3 dosáhne v prosinci počáteční bojové způsobilosti, čímž se Berlín přiblíží plné integraci této kapacity do plánovaného evropského vrstveného systému PVO. Izraelský Arrow 3 je určen k zachytávání balistických střel středního a dlouhého doletu v exoatmosférických výškách přesahujících 100 km, což mu poskytuje zásadní výhodu oproti systémům nižší vrstvy, jako je Patriot, které mohou zasahovat cíle až v závěrečné fázi letu a s vyšším rizikem dopadu trosk na přátelské území. Podle výrobce je systém schopen ničit rakety odpálené ze vzdálenosti až 2 400 km, a tedy potenciálně i střely Iskander ještě nad ruským teritoriem; přesné parametry střely zůstávají utajeny, je však známo, že oproti verzi Arrow 2 má větší dolet i výšku záchytu. Německo pořídilo první komplet v roce 2023 za zhruba tři miliardy eur.
Francouzská společnost Daher oznámila úspěšný první let svého dronu EyePulse MALE, vyvinutého v rámci programu DGA zaměřeného na rychlou demonstraci bezpilotních prostředků střední třídy pro operace v „nízkém spektru“, který podporuje soutěž několika výrobců za účelem nalezení časově i finančně nejefektivnějšího řešení. EyePulse vznikl ve spolupráci s firmou Thales využitím certifikované platformy CS-23, konkrétně letounu TBM 910/960, do něhož byl integrován autopilotní systém ScaleFlyt, což umožnilo plně autonomní letovou sekvenci včetně autonomního přistání během jeho prvního vzletu z Tarbes 2. prosince. Dron s užitečným zatížením 500 kg a vytrvalostí 12 až 24 hodin ve výšce kolem 30 000 stop představuje rychle dostupnou platformu „plug & fly“, kterou chce Daher vyrábět ve významných sériích v rozsahu 10–40 kusů ročně.
Nizozemské ministerstvo obrany pořídí stovku specializovaných radarů určených k detekci malých dronů, čímž významně posílí své schopnosti v oblasti ochrany jednotek i kritické infrastruktury před nízkoletícími bezpilotními hrozbami. Nasazení radarů IRIS na Ukrajině poskytlo výrobci Robin Radar cenná provozní data, která umožnila vyvinout softwarovou aktualizaci více než zdvojnásobující detekční dosah proti malým cílům, což výrazně zvyšuje efektivitu systému v reálných bojových podmínkách.
Polský Ústavní tribunál rozhodl o zrušení Komunistické strany Polska (KPP) poté, co prezident Karol Nawrocki podal návrh na její delegalizaci s odkazem na ústavní zákaz politických subjektů prosazujících totalitní ideologie, včetně komunismu. Soudci v plénu dospěli k závěru, že cíle a činnost KPP jsou v rozporu s ústavním pořádkem, přičemž v odůvodnění zaznělo, že v právním prostředí Polska „není místo pro stranu glorifikující komunistické režimy odpovědné za smrt milionů lidí“. KPP, založená roku 2002 a hlásící se k marxisticko-leninskému odkazu i k mezinárodní komunistické internacionále, označila krok za vyvrcholení „protikomunistických snah polské buržoazie“ a získala podporu několika desítek zahraničních komunistických stran. O delegalizaci se usilovalo již dříve – neúspěšně v roce 2020 – avšak aktuální rozhodnutí reflektuje tvrdší postoj nové polské administrativy vůči formacím, které podle ní představují ideologické riziko pro demokratický řád; verdikt povede k vymazání KPP z registru politických stran a ukončení její legální činnosti.

Dnes se zaměříme na další případ zpronevěry veřejných prostředků v Rusku. Společnost RosTransModernizacja, která spadá pod ruské ministerstvo dopravy, je podezřelá z toho, že u projektů, které realizovala, došlo k vyvedení finančních prostředků ve výši přes 25 miliard rublů. Tyto projekty byly zaměřeny na obnovu letišť, přístavů, železničních tratí a další dopravní infrastruktury.
To odhalila ruská účetní komora, která ve společnosti provedla audit všech projektů, realizovaných mezi lety 2021 a 2025. Celková hodnota zakázek společnosti v tomto období dosahovala výše přibližně 311 miliard rublů, podezřelých je tedy téměř 10% tohoto objemu. Účetní komora například zjistila, že celkem 2,4 miliardy rublů byly převedeny organizacím, které již byly zlikvidovány, a také eviduje mnoho nákupů prací i materiálu za zvýšené ceny.
Kromě nehospodárnosti při hospodaření s finančními prostředky byly zjištěny i opoždění při realizaci projektů. Přes 85% projektů bylo zahájeno se zpožděním, které činilo od pěti měsíců (například letiště Orenburg) až do šesti let (to se týká letiště Domodědovo). Největší zpoždění vzniklo u projektu modernizace transportního uzlu v Murmansku, termín dokončení tohoto projektu byl přesunut z roku 2015 na rok 2026.
Dodejme, že společnost RosTransModernizacja je v současné době hlavní společností, která v Rusku realizuje projekty modernizace dopravní infrastruktury, a od počátku ruské invaze na Ukrajinu konsolidace zakázek do jejích rukou dále postoupila – společnost v roce 2025 převzala kontrolu nad projekty, které dříve vedly společnosti Rosaviacia a Rosmorrečflot, které byly tohoto vedení zbaveny pro podezření z nehospodárnosti.
Dodejme, že kreativní účetnictví (pokud to tak můžeme nazvat) je v Rusku natolik rozšířené, že Evropská Unie přidala Rusko na černou listinu států, které nedostatečně brání praní špinavých peněz. To výrazně zkomplikuje jakékoliv finanční transakce, a tedy i obchodování, mezi EU a Ruskem. Připomeňme, že od tohoto roku je aktivní evropská agentura pro boj s praním špinavých peněz (AMLA), a tato agentura svou politiku provádí nezávisle na celosvětových organizacích, například FATF, která se hlasy států BRICS brání zavedení podobných opatření vůči Rusku.

Izrael: V izraelských médiích se objevily zprávy o likvidaci Jassira Abú Šabába, vůdce antihamasovské skupiny v Pásmu Gazy. Podle jedné verze byl zastřelen vlastními lidmi během interních sporů. Jiné informace uvádějí, že padl při střetu s Hamasem. Zraněného Šabába sice převezli do izraelského zdravotního centra Šamir v Beer Ja’akovu, ale lékaři mu nedokázali pomoci. Abú Šabáb byl známým kriminálním vůdcem a v minulosti byl v Gaze opakovaně odsouzen za různé trestné činy. Jeho skupina měla několik set bojovníků. Od začátku roku 2025 ji Izrael využíval jako nástroj proti Hamasu – na oplátku za zbraně, vybavení a finance poskytovali její členové informace o palestinských frakcích a podíleli se na operacích proti nim.
Vojáci 7. obrněné brigády rozmístění na jihu Pásma Gazy dnes zahájili palbu na palestinského ozbrojence, který překročil tzv. žlutou linii. Podle armády představoval „bezprostřední hrozbu“.
Náčelník generálního štábu IDF generál Ejal Zamir se dnes setkal s generálem Romanem Gofmanem, aby mu pogratuloval k výběru na pozici nového šéfa Mossadu. Zamir při jednání zdůraznil, že spolupráce mezi oběma institucemi je klíčová pro bezpečnost státu a že IDF bude Gofmana podporovat, aby ve své funkci uspěl. „Vítám rozhodnutí jmenovat generála Romana Gofmana ředitelem Mossadu. Známe se mnoho let – od jeho působení v obrněných jednotkách až po jeho poslední role,“ uvedl Zamir. Gofman v současnosti působí jako vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. To může mimo jiné i svědčit a rostoucí snaze Benjamina Netanjahua o posílení vlastní kontroly nad klíčovými institucemi, včetně zpravodajských služeb.
Libanon: IDF oznámilo, že dnes dokončilo sérii náletů na sklady zbraní Hizballáhu v jižním Libanonu. Údery následovaly poté, co armáda vyzvala obyvatele vesnic Jbaa, Mahrouna, Mjadel a Baraachit k evakuaci. Podle IDF byly sklady umístěny „přímo uprostřed civilní zástavby“ a „porušovaly dohody mezi Izraelem a Libanonem.“
Sýrie:Vnitřní bezpečnost zadržela Nawáfa al-Bašíra, velitele provládní milice Brigáda al-Baqir působící v Damašku. Mezitím do Paláce lidu dorazili syrští ministři na plánované jednání s delegací Rady bezpečnosti OSN, která je na oficiální návštěvě země. Setkání má otevřít prostor pro širší diskusi o politických, humanitárních a obnovovacích otázkách. Prezident Ahmad aš-Šara‘ delegaci přijal za účasti vysokých představitelů státu.
Mediální zdroje uvádějí, že Saúdská Arábie předá syrskému prezidentovi vzácný dar — historický pokrývkový plášť Kaaby z období Umajjovců, který má být vystaven v Umajjovské mešitě v Damašku. Delegace OSN navštívila oblast Bajt Džin na předměstí Damašku, aby posoudila aktivity izraelské armády v regionu.
Z provincie Suvajda přišlo prohlášení zástupce místní Národní gardy, podle něhož smrt šajchů Rá’ida al-Matního a Máhira Falhúta způsobila kombinace léků na tlak a následný infarkt. Podle kritiků však tento mluvčí v minulosti podobná vysvětlení často používal k zakrývání zabíjení civilistů a vězňů bývalým režimem, když sloužil ve 4. divizi pod velením Máhira al-Asada.
Podle Syria TV izraelské síly postoupily v oblasti Bír Adžam až k vesnici Ruvajhína v provincii Kunejtra.

Burkina Faso: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) tvrdí, že převzalo kontrolu nad stanovištěm domobrany VDP mezi Barsalogho a Kayou.
Mali: Nově vydané komuniké Fronty osvobození Azavadu jako reakce na propagandu šířenou podle jeho vyjádření bamackou juntou s cílem vyvolat rozkol mezi obyvateli. Komuniké č. 21/BE/FLA/2025: Fronta za osvobození Azavadu (FLA) upozorňuje, že se v posledních dnech na sociálních sítích šíří dezinformační kampaň podporovaná stoupenci junty v Bamaku. Jejím cílem je zasít zmatek a odvést pozornost Malijců od skutečných problémů země. FLA jasně prohlašuje, že neotevřel žádné zastoupení v Pobřeží slonoviny. Hnutí zároveň vyjadřuje úctu a upřímné poděkování vládě Pobřeží slonoviny i jeho lidu za pohostinnost a solidaritu vůči obyvatelům Azavadu, kteří zde nalezli bezpečí. FLA vyzývá všechny členy diaspory, aby přísně dodržovali zákony zemí, v nichž žijí. Kidal, 3. prosince 2025
Nový konvoj s palivem dorazil do Mopti, které dlouhodobě trpělo nedostatkem elektřiny. Region je stále pod tvrdou blokádou JNIM.
Podle neověřených informací malijská vláda propustila v Bamaku 115 vězňů v rámci dohody, která má zajistit čtyřicetidenní zmírnění blokády. Plukovník Lassiné Diallo, šéf protiteroristického oddělení, se měl setkat s Hamadou Koufou, velitelem katiby Macina (součást sítě JNIM napojené na Al-Káidu), aby vyjednal průchod palivových cisteren výměnou za propuštění zadržených podporovatelů JNIM.

Dnešní Třešnička™ bude Brusel, Brusel über alles. Ale ne ten zlej z EU, ale ten echt belgickej. On se totiž belgický premiér Bart De Wever zřejmě rozhodl vstoupit do dějin, jen si spletl století i stranu barikády. V rozhovoru vyloudil, že zabavovat ruské miliardy zmražené v Euroclearu by byla krádež, a prý se to nedělalo ani nacistům. A dodal, že doufat v ruskou porážku je „mýtus, úplná iluze“. A prý to neni ani žádoucí, prosíme pěkně. Inu, muž, jehož země má na kontě jeden z nejbrutálnějších koloniálních režimů v dějinách lidstva, evidentně ví, že pohádky končí špatně… zejména pro ty, kdo v nich drží bič. Belgie, která kdysi v Kongu sekala ruce dětem za špatný výkon při těžbě kaučuku, teď moralizuje o právu na nedotknutelnost ruského státního majetku. A co víc! Varuje před destabilizací jaderné mocnosti, jako by tím rovnou legitimizovala: borče máš atomovky, můžeš si dělat, co chceš. Jako by nám dějiny světa znovu chtěly připomenout, že když se civilizace bojí rozvratu impéria, obvykle dostane rozvrat vlastní. Ale klid, pane premiére. Hlavně že Moskva bude spokojena a děngy v bezpečí. Ostatně, vždyť kdo by dnes ještě věřil na morálku, když se dá tak pohodlně vyměnit za dividendy.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.