(3 324 slov, doba čtení 18 minut)
V noci na 12. prosince podniklo Rusko další dronový útok proti Ukrajině, při kterém nasadilo zhruba 80 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů, vypuštěných z několika směrů z území Ruska i z okupovaného Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana podle dostupných údajů zničila nebo elektronicky potlačila 64 dronů nad severními, jižními a východními oblastmi země. Přesto se 12 dronům podařilo zasáhnout cíle na osmi místech a na dalších třech lokalitách dopadly trosky sestřelených strojů.
Při ruském raketovém útoku na ukrajinský přístav Čornomorsk, ležící přibližně 20 kilometrů od Oděsy, byla 10. prosince zasažena turecká loď Cenk T, která krátce předtím zakotvila. Plavidlo, provozované společností Cenk Denizcilik a přepravující náklad potravin mezi tureckým přístavem Karasu a Ukrajinou, utrpělo zásah vedoucí k požáru, jenž musely hasit remorkéry a zásahové jednotky. Incident vyvolal ostrou reakci Ankary, která označila útok za ohrožení bezpečnosti námořní dopravy v Černém moři a vyzvala k okamžitému zastavení bojů. Zasažení civilního plavidla potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle nějž útok neměl žádný vojenský význam a opět dokazuje záměr Moskvy ničit civilní infrastrukturu. Incident se odehrál na pozadí ukrajinských útoků námořními drony na ruské tankery ze „stínové flotily“, které obcházejí sankce při vývozu ruské ropy, přičemž Moskva tyto akce označuje za pirátství a hrozí odvetou vůči ukrajinským přístavům a plavidlům. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan při následném setkání s Vladimirem Putinem v Turkmenistánu navrhl omezené příměří zaměřené na ochranu energetické infrastruktury a přístavů, zároveň znovu odsoudil útoky na civilní lodě jako nepřijatelné.
Na kupjanském úseku fronty panuje i nadále složitá, ale pro Ukrajinu zvládnutelná situace, která dobře ilustruje aktuální podobu pružné, elastická obrany, tedy snahu nemanévrovat na rigidní linii, ale pružně pracovat se šedou zónou a nechat útočníka vykrvácet na dílčích postupech. Ukrajinci zde nebrání každý metr, ale operují v síti stabilních opěrných bodů a předem připravených pozic, které jim umožňují udržet rozhodující uzly s relativně nízkými náklady. Kupjansk je jedním z nich a jeho držení je zásadní pro celou obranu levobřežní charkovské oblasti. I když se ruským silám daří pravidelně pronikat do šedé zóny v okolí města, nepodařilo se jim ohrozit samotný Kupjansk natolik, aby ztratil svou funkci stabilní pozice. Naopak, Kyjev se rozhodl vyslat jasný signál: prezident Zelenskyj se osobně objevil na vstupu do města a pořídil tam selfie – gesto, které má tedy nejen posílit morálku, ale i ukázat Moskvě a jejímu GRU, že jejich tvrzení o pádu Kupjansku neodpovídají realitě, což ruské zpravodajce nejspíš nepotěšilo. Současné boje v okolí města ale také ukazují limity adaptované ukrajinské taktiky. Elastická obrana obrana někdy funguje, když útočník naráží na síť překážek a palebných bodů a postup ztrácí dynamiku, jindy však vede ke krátkodobým ruským průnikům, které vyžadují náročné protiútoky. Kupjansk ale zůstává v ukrajinských rukou a nadále plní roli klíčového obranného uzlu.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo směrem na Izbycky, u Prilipky a Ochrimivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru okupanti útočili u Stepové Novoselivky. Podle ukrajinských zdrojů se obráncům podařilo vytlačit okupanty z velké části Kupjansku a jeho okolí.
V lymanském směru pokračovaly střety u Novojehorivky, Hrekivky, u Děrylového, Koloďaze a Zařičného.
V slavjanském směru se bojovalo u Dronivky a Serebrjanky. V Siversku probíhají boje a okupanti rozvěsili na území města několik vlajek. Podle některých zdrojů okupanti město dobyli, podle jiných se jedná o středně velkou skupinu, které se do města podařilo postupně infiltrovat. Dále se bojovalo u Perejzného.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly za uplynulý den zaznamenány žádné střety.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku se Rusové snažili postupovat u Oleksandro-Šultyného, v Pleščijivce, Ivanopilji, u Kosťantynivky, v Ščerbynivce, severně od Jablunivky, u Rusyn Jaru a směrem na Sofijivku.
V pokrovském směru se bojovalo u Šachového a okupanti zde pomalu postupují na sever. Dále se bojovalo v Rodynském, Myrnohradu, severně od Kotlyného, Udačného a u Molodeckého.
V Pokrovsku se situace výrazně nezměnila.
Směrem na Novopavlivku se okupanti snažili postupovat u Dačného.
V oleksandrivském směru pokračovaly boje u Zeleného Haje, Sičněvého, v Orestopilu, u Sosnivky, Verbového, Vyšnevého, Krasnohirského, Rybného a Privilného.
Jižní fronta: V huljajpilském směru se Rusové snažili postupovat na Dobropilji, u Varvarivky a východně od Huljajpilu.
V orichivském sektoru se bojovalo směrem na Malou Tokmačku, Novoandrijivku, u Stepového, ve Stepnohirsku a v Prymorském.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Členské státy Evropské unie schválily dlouhodobé zmrazení ruských státních aktiv na území EU bez nutnosti každého půl roku prodlužovat sankční režim jednomyslným hlasováním. Rozhodnutí padlo na základě kvalifikované většiny prostřednictvím písemného hlasování a opírá se o článek 122 Smlouvy o EU, který umožňuje přijetí mimořádných ekonomických opatření v duchu solidarity. Krok, který podpořilo i Česko, odstranil dosavadní právní nejistotu ohledně možnosti uvolnění ruských aktiv v případě zablokování prodloužení sankcí, čehož se obávala zejména Belgie, kde je v systému Euroclear zadržována většina z přibližně 210 miliard eur ruských aktiv. Proti hlasovaly Maďarsko a Slovensko, přičemž Budapešť označila rozhodnutí za protiprávní. Belgie, Itálie, Malta a Bulharsko sice hlasovaly pro, ale doplnily prohlášení, že hlasování nepředjímá budoucí využití aktiv. Rozhodnutí je prvním krokem k možné reparační půjčce Ukrajině, o jejímž schválení budou jednat lídři EU na summitu v prosinci. Evropská komise navrhla dva modely financování – buď standardní půjčku krytou rozpočtem EU, která vyžaduje jednomyslný souhlas, nebo půjčku zajištěnou zisky ze zmrazených ruských aktiv, kterou lze schválit kvalifikovanou většinou. Ukrajina podle expertů potřebuje prostředky nejpozději do dubna 2026 k zajištění základních rozpočtových a obranných výdajů. V případě reparační půjčky by prostředky byly vráceny až po přijetí reparací od Ruska. Belgický premiér požaduje, aby se členské státy podílely na případných právních důsledcích solidárně, přičemž pro Českou republiku by to mohlo představovat závazek v řádu desítek miliard korun. Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš zatím odmítl slíbit poskytnutí záruk bez podrobnějších informací.
Chorvatský premiér Andrej Plenković 10. prosince 2025 potvrdil, že Chorvatsko předalo Německu tanky M-84 a bojová vozidla pěchoty M-80 určené k následnému převozu na Ukrajinu, čímž oficiálně stvrdil dřívější informace o této formě nepřímé vojenské pomoci. Transfer zahrnuje 30 tanků M-84 a 30 obrněných vozidel M-80 doplněných o náhradní díly a munici v celkové hodnotě přibližně 145 milionů eur. Technika pochází z postjugoslávských zásob, přičemž tank M-84 je modernizovanou verzí sovětského T-72M1 vyvíjenou v rámci jugoslávského obranného průmyslu. Oznámení zaznělo při příležitosti podpisu dohody mezi Chorvatskem a Německem o nákupu 50 moderních tanků Leopard 2A8 za zhruba 1,5 miliardy eur, která představuje zásadní krok v modernizaci chorvatských obrněných sil.
Nizozemsko si objednalo 22 kusů protiletadlových systémů Skyranger 30, přičemž první tři prototypy dodá přímo společnost Rheinmetall, zatímco většina zbývajících systémů bude vyrobena a smontována v Nizozemsku za účasti místní pobočky koncernu. Dodávky mají začít koncem roku 2028 a budou dokončeny do konce roku 2029. Skyranger 30 je moderní mobilní systém krátkého dosahu určený k ochraně pozemních jednotek proti bezpilotním prostředkům, vrtulníkům a nízko letícím letounům, přičemž využívá 30mm kanon s pokročilými senzory a možností integrace řízených střel.
Švédsko objednalo další systémy protivzdušné obrany IRIS-T SLS krátkého dosahu, čímž navazuje na dlouhodobou spolupráci se společností Diehl Defence a rozšiřuje své schopnosti v oblasti vícevrstvé PVO. Švédsko bylo první zemí, která zavedla pozemní variantu systému IRIS-T SLS, jež využívá standardní střelu vzduch-vzduch IRIS-T v původní konfiguraci, nasazovanou také na švédských stíhačkách JAS-39 Gripen. Po červnovém schválení nákupu sedmi systémů středního dosahu IRIS-T SLM se tímto krokem dále konsoliduje švédská obranná architektura pro ochranu vzdušného prostoru, přičemž IRIS-T SLS pokrývá segment krátkého a velmi krátkého dosahu (SHORAD) a poskytuje 360° ochranu proti širokému spektru hrozeb, včetně řízených střel, letounů a vrtulníků.
Švýcarská armáda se rozhodla ukončit spolupráci se společností Palantir Technologies kvůli závažným bezpečnostním obavám, které podle interní zprávy představují nepřijatelné riziko pro ochranu dat a národní suverenitu. Analýza varuje, že software Palantiru zvyšuje závislost na americkém dodavateli, přičemž není dostatečně zaručeno, kdo bude mít přístup k citlivým informacím, což vytváří potenciální prostor pro přístup amerických zpravodajských služeb k důvěrným datům švýcarské armády. Společnost obdržela celkem devět negativních hodnocení v rámci posuzování, a expertní zpráva jednoznačně doporučuje hledat alternativní řešení.
Litva 10. prosince 2025 podepsala smlouvu na dodávku dalších 30 samohybných houfnic CAESAR 6×6 MkII od francouzské společnosti KNDS, čímž navýšila svůj celkový objednaný počet na 48 kusů a stala se tak druhým největším provozovatelem tohoto typu po Francii. Hodnota nové zakázky činí 250 milionů eur a bude financována z evropského obranného fondu SAFE. Prvních 18 houfnic Litva objednala již v prosinci 2022 za 150 milionů eur. Nákup je součástí širšího plánu vybudovat plně vyzbrojenou divizi litevských ozbrojených sil do roku 2030, přičemž dodávky z aktuální objednávky mají začít v roce 2027.
V litevském Kaunasu vznikne nový montážní závod pro tanky Leopard 2A8 na základě dohody mezi litevským ministerstvem obrany a společností KNDS Germany, která zároveň zahrnuje zajištění oprav, logistické podpory a výcviku personálu pro výrobu a údržbu. Projekt navazuje na rozhodnutí z prosince 2024 o pořízení 44 tanků Leopard 2A8, přičemž až 41 z nich má být finálně smontováno na litevském území. Klíčové komponenty a pancéřové skořepiny budou vyráběny v Německu a následně přepraveny do Litvy k dokončení. Montážní linka má být připravena do začátku dodávek, které jsou plánovány na období 2028–2030.
Společnost Rheinmetall plánuje v letošním roce podepsat smlouvu na výrobu radarových satelitů pro Bundeswehr ve spolupráci s polsko-finskou firmou ICEYE, přičemž prvotní hodnota zakázky činí 1,76 miliardy eur a s využitím opčních klauzulí může do roku 2033 přesáhnout 2,7 miliardy eur. Satelitní systém má sloužit především k podpoře německé brigády dislokované v Litvě a zajistit rychlé získávání informací o nepřátelských přesunech prostřednictvím radarového snímkování nezávislého na počasí nebo denní době. Nové zařízení doplní stávající satelitní kapacity Bundeswehru a zvýší schopnost strategického průzkumu a časné detekce. Rheinmetall a ICEYE založily za tímto účelem společný podnik Rheinmetall ICEYE Space Solutions se sídlem v Neussu, kde má od roku 2026 začít výroba prvních satelitů v bývalé továrně na automobilové komponenty. Podle generálního ředitele Rheinmetallu Armina Pappergera je cílem dodat armádě až 40 satelitů.
Velká Británie připravuje komplexní plány na případnou mobilizaci celé země pro případ rozsáhlého konfliktu, jak oznámil náměstek ministra obrany a ministr pro záležitosti veteránů Alistair Carnes. Podle něj se Spojené království musí připravit na možnost velké války, v níž klíčovou roli sehrají nejen ozbrojené síly, ale i civilní společnost, průmysl a ekonomika. Carnes uvedl, že aktivita nepřátelských zpravodajských služeb vůči britským silám a ministerstvu obrany vzrostla za poslední rok o více než 50 %, přičemž mezi hlavní aktéry patří Rusko, Čína, Írán a KLDR. V reakci na to vláda buduje novou kontrarozvědnou strukturu a posiluje zpravodajské kapacity ministerstva obrany sloučením všech vojenských zpravodajských složek do nově vytvořené Vojenské zpravodajské služby. Británie dříve disponovala podrobným plánem přechodu ze stavu míru do válečného režimu, který zahrnoval opatření napříč celou společností, ale po konci studené války byl tento systém zrušen kvůli vysokým nákladům.
Pravidelně zde informujeme o tom, jak nová nařízení ruské vlády komplikují život tamních obyvatel, ať již se jedná o zavádění nových daní, rušení daňových výjimek nebo jiné regulace. Dnes však poukážeme na iniciativu, která má život ruských obyvatel zjednodušit – tedy ne všech, jistě chápete že Rusko je velké a tak je třeba zvolit si při těchto snahách priority.
Konkrétně bude řeč o ruských úřednících, kteří již nově nemají být nuceni podávat deklarace svého majetku. Iniciativu, která je součástí většího balíku úprav, předložila v ruském parlamentu skupina poslanců, na jejímž čele stojí Vasilij Piskarjov, který předsedá parlamentnímu výboru pro bezpečnost a boj s korupcí.
Úředníci podle Psikarjova měli podávat přiznání majetku, pouze pokud budou splněny specifické podmínky, například nákup nemovitosti nad určitou hodnotu. Jedná se však pouze o kodifikaci stávajícího stavu, neboť Vladimír Putin podepsal po zahájení ruské invaze na Ukrajinu dekret, který osvobozuje ruské úředníky od povinnosti podávat přiznání svého majetku, příjmů a výdajů, a to po dobu trvání Zvláštní vojenské operace.
Vidíme tak, že Rusko sice v současné době vítězí na všech frontách, ovšem s výjimkou těch, kde nad Ruskem zvítězily osobní zájmy jeho vrcholných představitelů.
Izrael: Izraelská policie oznámila, že zabránila pokusu o pašování velkého množství tabletek Captagonu z Izraele do Jordánska. V Ejlatu zadrželi dvacetiletého muže, kterého celníci na přechodu Rabin v listopadu zastavili a objevili u něj stovky tablet Captagonu a více než 15 kg marihuany. Podezřelý pochází z beduínského města Bir Hadaj v Negevu a dnes byl oficiálně obviněn. Captagon, silný psychostimulant rozšířený na Blízkém východě, je známý i tím, že jej užívali džihádisté a podle policie také členové Hamásu při útoku 7. října 2023. Vyšetřování bylo uzavřeno a státní zastupitelství na jihu země požádalo, aby byl podezřelý ponechán ve vazbě až do konce soudního řízení.
Mezinárodní jednotky by mohly být nasazeny v Pásmu Gazy již příští měsíc jako součást stabilizační síly OSN, uvedli anonymně dva američtí úředníci pro agenturu Reuters. Zůstává však nejasné, jak bude Hamás odzbrojen. Podle úředníků by Mezinárodní stabilizační síla (ISF) neútočila na Hamás. Mnoho států projevilo zájem o účast, USA nyní řeší velikost jednotky, složení, ubytování, výcvik a pravidla nasazení. Do čela ISF by mohl být jmenován americký generál, rozhodnutí však zatím nepadla. Cíl nasazení jednotky v lednu není nový – o plánu se mluví už téměř dva měsíce. Reálnost termínu však klesá, protože ani státy, které projevily zájem, například Ázerbájdžán a Indonésie, zatím formálně nepotvrdily účast. Nasazení ISF je součástí další fáze mírového plánu USA pro Gazu.
V první fázi začalo 10. října křehké příměří, během něhož Hamás propustil rukojmí a Izrael osvobodil zadržené Palestince. Indonésie uvedla, že je připravena nasadit až 20 000 vojáků pro zdravotní a stavební úkoly. „Jde stále o plánovací a přípravnou fázi,“ uvedl mluvčí indonéského ministerstva obrany Rico Sirait. „Připravujeme organizační strukturu nasazovaných sil.“
Libanon: Libanonský ministr zahraničí Youssef Radží v rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že role Íránu v Libanonu i na Blízkém východě je „velmi negativní“ a jeho politika je podle něj zdrojem nestability v regionu. Radží uvedl, že libanonská prozápadní vláda je připravena jednat s Íránem, pokud Teherán ukončí financování „nelegální organizace“ v Libanonu, tedy Hizballáhu, a přestane zasahovat do libanonských vnitřních záležitostí. Podle ministra arabské státy varovaly Libanon, že Izrael připravuje rozsáhlou vojenskou operaci na libanonském území. Bejrút se proto snaží diplomaticky zajistit, aby státní infrastruktura nebyla terčem útoků. Dodal, že zbraně Hizballáhu nepomohly ani Gaze, ani Libanonu, ale hnutí je odmítá odevzdat. K jednáním s Izraelem Radží zdůraznil, že Libanon nevede klasická jednání, ale usiluje pouze o návrat k příměří.
Izraelské síly (IDF) oznámily, že provedly letecký úder na výcvikové středisko Hizballáhu v jižním Libanonu. Podle armády jej využívala elitní jednotka Radwán k přípravě útoků proti Izraeli. IDF připomněla, že začátkem týdne zasáhla i další výcvikový tábor stejné jednotky. Armáda také uvedla, že podnikla údery na další cíle Hizballáhu v několika oblastech na jihu Libanonu.
Sýrie: Syrské demokratické síly (SDF) oznámily, že zabránily útěku z tábora určeného pro rodiny bojovníků Islámského státu. Jednotky Asajiš podle jejich tvrzení zadržely šestnáct žen a dětí z tábora al-Hol, které se pokusily uprchnout během husté mlhy. Všechny pocházely ze sektoru určeného pro cizince. Arabsko-kurdské síly nyní hledají jejich možné komplice, kteří měli útěk organizovat. Na severovýchodě Sýrie je v 27 věznicích a detenčních centrech drženo zhruba 50 000 členů IS a jejich příbuzných. Největšími zařízeními jsou tábory al-Hol a Roj v provincii Hasaka. Tábory dlouhodobě fungují jako ohniska radikalizace — více než 60 % internovaných jsou děti mladší 16 let vychovávané v ideologii IS. Právě proto se tyto objekty opakovaně stávají cílem pokusů o útěk, z nichž některé byly úspěšné.
V provincii Dará zadržely jednotky podřízené Damašku nákladní vůz převážející více než čtyřicet protitankových raketometů Metis a Maljutka. Podle úřadů byly zbraně určeny pro drúzské milice v provincii As-Suvajda.
Velitelka ženských jednotek (YPJ) uvedla, že jejich síly nejsou plně integrovány do Syrských demokratických sil (SDF). Ženské velení si zachovává vlastní rozhodovací pravomoci, institucionální změny si určují samy a centrální velení SDF do nich nemůže zasahovat. Podle velitelky Mazlúm Abdi nemá pravomoc nařídit jí úkoly, převést ji na jinou pozici ani měnit struktury ženských jednotek. YPJ má vlastní velení, výcviková centra i organizační struktury, což jí umožňuje zachovat si autonomii.
Turecké ministerstvo obrany tvrdí, že některé státy tlačí na SDF, aby se neintegrovaly a neodevzdaly zbraně, čímž podle Ankary prodlužují nestabilitu v Sýrii. Upozorňuje také, že odmítání SDF vstoupit do syrské armády brzdí snahy o obnovu bezpečnosti. Dne 11. prosince vedl turecký velitel pozemních sil v Damašku jednání se syrským ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu. Ministerstvo dále popřelo informace o přípravě nových operací v Sýrii a prohlásilo, že snaha SDF získat čas je zbytečná. Integrace podle něj musí probíhat po jednotlivcích, nikoli začleněním celých autonomních jednotek.
Izraelská armáda (IDF) vstoupila do vesnice Al-Adžráf, kde zřídila kontrolní stanoviště. Na přechodu mezi Umm Batnou a Al-Adžráfem následně zadržela dva mladé muže.
Jemen: Při útoku neznámých dronů na tábor Aarin v provincii Šabva zahynuli tři vojáci a dalších sedm z třetí brigády „Obrany Šabvy“, která spadá pod Emiráty podporovanou Přechodnou radu, bylo zraněno. Ráno navštívili člen prezidia Přechodné rady Abdelazíz al-Džafrí a plukovník Madžíd Lamrok, náčelník štábu druhé brigády „Obrany Šabvy“, spolu s dalšími představiteli učební nemocnici Muhammada bin Zájida ve městě Atak.
Burkina Faso: Džihádistické hnutí Džamát Nusrát al-Islám wal-Muslimín (JNIM) tvrdí, že jeho bojovníci převzali kontrolu nad milicním stanovištěm VDP v obci Pensa v provincii Kaya.
Sudán/Etiopie: Ozbrojené jednotky z Jižního Súdánu během dnešního dne údajně vstoupily do etiopského města Gambella. Podrobnosti k události ovšem prozatím chybí.
Somálsko: Izraelská náměstkyně ministra zahraničí Sharren Haskel uvedla, že mezi Tel Avivem a vládou Somálska prezidenta Hassana Sheikha Mohamuda existují tajné komunikační kanály, a to i přes neexistenci oficiálních diplomatických vztahů. V rozhovoru pro i24NEWS potvrdila, že Izrael udržuje s Mogadišem „omezené kontakty“ a pečlivě sleduje zhoršující se bezpečnostní situaci v Somálsku. Podle ní si napětí v zemi vyžaduje širší mezinárodní spolupráci. Haskel vyjádřila vážné obavy z rostoucích schopností hnutí Al-Šabáb a varovala, že jeho sílící vliv může ohrozit bezpečnost v oblasti Afrického rohu i izraelské zájmy v regionu. Dodala, že tyto kontakty zapadají do širší politiky Izraele posilovat diplomatické působení v Africe, kde udržuje různorodé vztahy s řadou vlád. Prohlášení je považováno za jeden z nejzřetelnějších signálů možné koordinace mezi Izraelem a Somálskem, i když oficiální proces normalizace jejich vztahů stále neexistuje.
Mali: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al-Islám wal-Muslimín (JNIM) uvedli, že pomocí náloží IED zasáhli obrněný vůz malijské armády a ruského sboru poblíž tábora Amšaš u Tesalitu. Skupina také tvrdí, že podobným způsobem zaútočila na armádní vozidlo a ruské jednotky u města Tonka.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, jak si Kreml zase jednou drze objednává Evropu z tištěného katalogu z roku 1996. Neohrožené Rusko podle čerstvých zpráv opakovaně požaduje, aby se v Evropě vrátila situace před rozšířením NATO. Tedy žádné trvalé alianční základny v „nových“ členských státech, jako je Česko, Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, pobalťáci… prostě všichni ti nevděční, co nechtějí dobrovolně skončit v ruské nárazníkové zóně. Ono to ale není nic nového, už v hlasitém ultimátu z roku 2021 Moskva chtěla vrátit vojenské možnosti NATO do stavu 1997 a de facto vymazat podporu pro státy, které do něj vstoupily později. V překladu ruské diplomatické školy říkají vy zrušíte základny a my si sem jednou pro ty země přijdeme „bez ohrožení naší bezpečnosti“. Zatímco Rusko vede proti Evropě hybridní válku sabotáží, kyberútoky a agenty s falešnými pasy, má tu drzost tvrdit, že skutečným problémem jsou radar v Rumunsku a prapor v Polsku. Požadavek na zrušení základen NATO po roce 1999 je jen starý známý imperialismus v novém obalu, my jim vrátíme jejich sféry vlivu a za odměnu nám možná chvíli nebudou pálit sklady munice a vraždit občany. Pamatujete si ještě na tu drobnou epizodu, kterou jisté vládní (š)pičky chtěly vyměnit za vakcíny Sputnik? Ne? Škoda.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
