(2 267 slov, doba čtení 12 minut)
Dnešní audio bude vydáno následující den. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 14. prosince Rusko provedlo další kombinovaný vzdušný útok, při němž kromě jedné balistické rakety Iskander M nasadilo 138 útočných dronů různých typů, především Šáhedů, vypouštěných z několika směrů z ruského území i z okupovaného Krymu. Ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo zničit nebo potlačit 110 bezpilotních prostředků nad severními jižními a východními oblastmi, což potvrzuje vysokou účinnost obrany proti masovým dronovým náletům, zároveň ale opět ukazuje její omezené schopnosti vůči balistickým zbraním. Přes relativně vysokou míru sestřelů došlo k zásahům rakety a deseti dronů na šesti lokalitách a útok nebyl v době zveřejnění údajů zcela ukončen, protože ve vzdušném prostoru se stále nacházely další ruské bezpilotní prostředky.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Prilipky, směrem na Synelnikové, ve Vovčansku a u Vilči.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo v Kupjansku a okupanti pokoušeli postoupit u Monačinivky a Piščaného.
V lymanském sektoru se bojovalo směrem k Novému Miru, u Karpivky, Seredného, Novoselivky, Drobyševého a Zařičného.
Ve slovjanském směru Rusové tlačili u Jampilu, kde se jim nadále daří rozšiřovat svou sféru vlivu a bojovaly se i u Serebrjanky, v Siversku a směrem k Platonovce.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru došlo jen k vzájemnému ostřelování a pozičním bojům.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku se bojovalo u Předtečiného, Oleksandro-Šultyného, v Pleščijivce, u Kosťantynivky, Kleban-Byku, Rusyn Jaru a u Sofijivky.
V pokrovském směru probíhaly boje u Nového Šachového, Sucheckého, v Rodinském, Mirnohradu, severně od Kotlyného, Udačného a u Moloděckého. Boje pokračují v severní části Pokrovsku, nejtěžší boje však probíhají v severovýchodní části v okolí Rivného a severně od něj.
Ve směru na Novopavlivku se bojovalo u Novomykolajivky, Hriščiného, Dačného a jižně od Novopavlovky.
Ve směru na Oleksandrivku okupanti útočili k Oleksandrohradu, u Verbového, Krasnohirského, Rybného a Pryvilného.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru se bojovalo směrem k Dobropiiji a ve východním předměstí Huljajpole.
V orichivském směru se okupanti snažili postupovat u Stepnohirsku a Plavného.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Německý kancléř Friedrich Merz varoval, že ruský diktátor Vladimir Putin se nezastaví na Ukrajině, a vyzval Evropany, aby aktivně hájili své vlastní zájmy podobně jako Spojené státy. Uvedl to na sjezdu Křesťanskosociální unie v Mnichově. Podle Merze je cílem Moskvy zásadně změnit hranice Evropy a obnovit Sovětský svaz v jeho někdejším rozsahu, což představuje rozsáhlou, včetně vojenské, hrozbu pro státy, které kdysi patřily k této říši. V této souvislosti zdůraznil, že pokračující podpora Ukrajiny a evropská jednota patří k hlavním prioritám německé zahraniční a bezpečnostní politiky, stejně jako zachování NATO „co nejdéle“. Kancléř odmítl přirovnání současné situace k roku 1914 a uvedl, že výstižnější historickou paralelou je rok 1938, kdy politika ústupků povzbudila Hitlerovy expanzivní ambice a vedla k vypuknutí druhé světové války. Merz zároveň prohlásil, že Evropa se musí připravit na zásadní změny v transatlantických vztazích, protože éra Pax Americana je podle něj do značné míry minulostí, což by mělo Evropany vést k posílení vlastních obranných schopností a k prosazování vlastních zájmů.
Estonsko zahájilo instalaci prvních betonových bunkrů podél své jihovýchodní hranice s Ruskem v rámci projektu „Baltská obranná linie“. Podle serveru Defense News má být v nejbližších dnech dokončena výstavba prvních sedmi objektů a do konce roku plánují estonské úřady postavit celkem 28 opevnění. V první fázi má vzniknout až 600 bunkrů, jejichž cílem je posílit východní křídlo Evropské unie a NATO. Projekt byl zpožděn o rok kvůli problémům s veřejnými zakázkami, protože původní nabídky překročily zákonné limity a stavební firmy neměly k dispozici přesné informace o umístění bunkrů, které armáda z bezpečnostních důvodů utajuje. Každý bunker má plochu zhruba 35 metrů čtverečních a je konstruován tak, aby odolal zásahu dělostřeleckých granátů ráže 152 mm. Jde o součást vícevrstvého obranného systému určeného k zastavení případné ruské invaze; ostatní prvky této obranné linie už byly dodány a jsou uskladněny na předem určených místech.
Lotyšský parlament mezitím schválil přesun pěti milionů eur na nákup dronů pro Ukrajinu v roce 2025. Server Delfi uvedl, že prostředky budou převedeny z rozpočtu lotyšského ministerstva zahraničí na ministerstvo obrany a využity jak na pořízení bezpilotních prostředků pro Ukrajinu, tak na rozvoj domácího průmyslu v oblasti technologií dvojího užití. Původně měly tyto peníze směřovat do Evropského mírového nástroje, avšak Lotyšsko se rozhodlo finance přesměrovat poté, co Maďarsko zablokovalo rozhodnutí o poskytování vojenské pomoci Ukrajině prostřednictvím tohoto mechanismu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že evropské a americké bezpečnostní záruky by za určitých podmínek mohly představovat alternativu ke členství Ukrajiny v NATO, pokud by šlo o právně závazné ujednání. Uvedl to během chatu s novináři před očekávanými jednáními v Berlíně s americkými a evropskými partnery, kde se má mimo jiné setkat s německým kancléřem Friedrichem Merzem a zástupci administrativy Donalda Trumpa, včetně jeho zmocněnce Steva Witkoffa a zetě Jareda Kushnera. Zelenskyj uvedl, že návrh představuje ze strany Ukrajiny kompromis, přičemž konečná podoba mírového plánu bude vyžadovat další vyjednávání. Zároveň poznamenal, že doposud neobdržel odpověď z Washingtonu na nejnovější návrhy Kyjeva týkající se amerického plánu. Možnost nahrazení členství v NATO bezpečnostními zárukami by mohla mít zásadní dopad na budoucí strategické ukotvení Ukrajiny a zároveň odráží snahu o nalezení realistického rámce pro ukončení války s Ruskem za současné geopolitické konstelace.
Na sociální síti X se rozhořel spor mezi polským ministrem zahraničí Radosławem Sikorským a jeho maďarským protějškem Péterem Szijjártóem poté, co maďarský premiér Viktor Orbán kritizoval plány EU na konfiskaci zmrazených ruských aktiv. Orbán v příspěvku zveřejněném 13. prosince označil tyto kroky za „vyhlášení války“ a uvedl, že Brusel zároveň požaduje od členských států dalších 135 miliard eur na další přiživování konfliktu, přičemž Maďarsko se podle něj tohoto „bizarního bruselského schématu“ účastnit nebude a místo eskalace chce mír. Sikorski na to reagoval ironickou poznámkou, že Orbán si „zasloužil Řád Lenina“. Szijjártó následně obvinil Sikorského z toho, že chce válku mezi EU a Ruskem, a zdůraznil, že Maďarsko se do takového konfliktu nenechá zatáhnout. Sikorski mu v reakci odpověděl, že pokud Rusko znovu nezaútočí, žádná taková válka nebude, a dodal, že je zřejmé, na čí straně by Maďarsko v takovém případě stálo.
Dnes se zaměříme na vývoj objemu investic v ruské ekonomice, který je jedním ze základních ukazatelů toho, do jaké míry je ruská ekonomika v současném objemu udržitelná i do budoucna. Pro ty, kdo se v této problematice příliš neorientují, ukážeme význam investic na příkladu přepravní společnosti. Pro tu je investicí například nákup nového nákladního automobilu, který jí umožní realizovat více zakázek, případně vyřadit z vozového parku již nevyhovující stroje. Bez této investice bude společnost nucena spoléhat se na stávající vozový park, který je u mnoha těchto společností již značného stáří, což znamená nejen větší náklady na opravy, ale i prostoje techniky z důvodu těchto oprav, což znamená méně realizovaných kontraktů – výpadek investice tedy přímo vede k poklesu obratu, a tedy i zisku společnosti, ze kterého svůj díl ukrojí ještě i náklady na opravy.
Celkový objem investic v ruské ekonomice ve třetím čtvrtletí roku 2025 meziročně poklesl o 3,1%, což je samo o sobě ukazatelem budoucí ekonomické recese, nicméně tento pokles není příliš výrazný. Je však potřeba si uvědomit, že se jedná o průměr napříč celou ekonomikou, a některé její oblasti jsou na tom výrazně hůře. Největší propad byl zaznamenán ve stavitelství, kde investice ve třetím čtvrtletí tohoto roku meziročně poklesly o 39,5%.
Následuje sektor produkující výrobky z překližky (s výjimkou nábytku), kde objem investic poklesl o téměř 38%, sektor dopravy a skladování (pokles 24,1%), výroba počítačů, elektroniky a optiky zaznamenala pokles investic o 17,5% a výčet pětice sektorů s největším propadem uzavírají telekomunikace a IT (pokles o 16%).
Propad ve stavitelství bylo možno předvídat, neboť ruští developeři disponují v současné době velkou výměrou neprodané obytné plochy, a tak není zájem o novou výstavbu, což se projevuje na propadu ekonomické aktivity stavebních společností. Velmi zajímavý je ale pokles investic u dopravy a výroby elektroniky, což jsou sektory, jejichž dominantním zákazníkem byl v minulých letech státní, a zejména zbrojní sektor. Pokles u těchto sektorů tak potvrzuje nedávný výrok ruského ministra financí Antona Siluanova, který zdůraznil, že Rusové nemají počítat s tím, že bude státní rozpočet (tedy zakázky realizované za prostředky z rozpočtu) i do budoucna tahounem ruské ekonomiky.
Vzhledem k vyčerpání kapitálových rezerv u ruského soukromého sektoru, a také nechuti zahraničních (nejen západních, ale i čínských) investorů k vkládání prostředků do ruské ekonomiky, je tak otázkou, kde a zda vůbec najde Rusko prostředky, které by zabránily prudkému propadu ruské ekonomiky, a to již v nejbližších letech.
Izrael: Představitel Hamásu Chalíl al-Hajja potvrdil, že při sobotním izraelském úderu byl zabit Raad Saad, druhý nejvýše postavený velitel Hamásu v Gaze. Ve vystoupení u příležitosti 38. výročí založení Hamásu uvedl, že Saad „zemřel jako mučedník spolu s dalšími spolubojovníky“, bez bližších podrobností. Podle palestinských médií zahynulo při zásahu auta na pobřežní silnici Rašíd ve městě Gaza celkem pět lidí. Hamás rovněž oznámil, že dnes ráno byl zabit důstojník vnitřní bezpečnosti Ahmad Zamzam. Podle hnutí šlo o atentát provedený skupinou jednající na příkaz Izraele. Vyšetřování pokračuje a pachatelé jsou podle Hamásu pronásledováni.Zamzam byl zastřelen v uprchlickém táboře Maghází ve střední Gaze; jeden podezřelý byl zadržen.
Velení IDF oznámilo, že dnes na severu Pásma Gazy zlikvidovalo palestinského ozbrojence, který překročil příměří. Podle armády muž překročil tzv. Žlutou linii a přiblížil se k jednotkám Severní brigády divize Gaza způsobem, který představoval bezprostřední hrozbu. Vojáci ho proto zlikvidovali, aby hrozbu odstranili.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) potvrdila, že dnes provedla tři dronové útoky na různých místech na jihu Libanonu. Cílem byli tři operativci Hizballáhu. Podle armády se podíleli na obnově infrastruktury Hizballáhu, čímž porušili dohody mezi Izraelem a Libanonem. Libanonská média uvedla, že útoky zasáhly vozidla v oblastech Yater, Safad al-Battikh a Jouaiya. Nejméně dva lidé při nich zahynuli.
Sýrie: Turecké ministerstvo zahraničí odsoudilo teroristický útok z 13. prosince, který byl namířen proti syrským a americkým silám během patrolování v oblasti Palmýry. Zároveň vyjádřilo soustrast rodinám obětí i vládám Sýrie a Spojených států a potvrdilo pokračující podporu snahám o posílení bezpečnosti, stability a boje proti terorismu v Sýrii. Ministr zahraničí Hakan Fidan upozornil na klíčové bezpečnostní hrozby spojené se situací v zemi. Zdůraznil, že řešení situace na severovýchodě Sýrie musí probíhat v souladu s dohodou z 10. března, prostřednictvím dialogu, nikoli silou. Současný stav podle něj ohrožuje bezpečnost Sýrie, Turecka i sousedních zemí.
Fidan dále znovu vyzval Syrské demokratické síly (SDF), aby přestaly proces oddalovat a zahájily integraci a plnění dohody z 10. března. Uvedl také, že SDF mají údajně přímou podporu Izraele a že argument boje proti IS už neospravedlňuje jejich další setrvání u moci. Za nebezpečnou označil i situaci na jihu Sýrie kvůli izraelským zásahům a snahám rozšířit tam svůj vliv.
Současně bylo oznámeno personální posílení velení syrské armády: Muhammad Sálih Tahan byl jmenován náměstkem ministra obrany pro západní region a Ahmad Ísá aš-Šajch pro jižní region Sýrie.
Bezpečnostní složky mezitím zahájily protiteroristickou operaci v oblastech al-Karjatain, al-Fargalas a syrská Bádija na předměstí Homsu, zaměřenou na buňky Islámského státu. Operace následovala po útoku v blízkosti Palmýry.
Somálsko: Síly Džubbalandu spolu s jednotkami Danab Somálské národní armády obklíčily Kamsumu, strategické město spojující oblasti Džilib a Džamame. Vládní vojska se nacházejí zhruba 28 kilometrů od Džiliby, hlavní bašty hnutí al-Šabáb. Podle analytiků se s postupem směrem k Džamame rýsuje rozsáhlá bitva. Ofenziva však postupuje pomalu – za poslední měsíc armáda postoupila jen o několik kilometrů kvůli tvrdému odporu islamistů.
Na postup vládních sil reagoval Al-Šabáb sérií útoků. Militanti ostřelovali vojenský tábor na silnici mezi Mogadišem a městem Balad v době, kdy se zde nacházel náčelník generálního štábu somálské armády generálmajor Adav Jusúf Ragi, který zde jednal s důstojníky. Další útoky zasáhly shromážděné vládní jednotky u oblasti Barsengoni na okraji Kismája v provincii Dolní Džuba, kde utrpěly ztráty na lidech i technice. V jihozápadní provincii Baj pak při přepadu vojenských kasáren zahynuli a byli zraněni další vojáci.
Kongo (DRC): Rebelové Twirwaneho, spojenci M23, obsadili Kipupu, správní centrum oblasti v Jižním Kivu.
Thajsko zvažuje zesílení tlaku na Kambodžu. Po zahájení námořní operace v Thajském zálivu se v Bangkoku diskutuje o omezení přístupu lodí do kambodžských přístavů. Návrh zatím čeká na schválení Radou národní bezpečnosti. Oficiálním cílem je přerušit dodávky ropy a vojenské techniky a oslabit kambodžské ozbrojené síly. Přestože nejde o úplnou blokádu, dopady by byly značné. Kambodža má zanedbatelnou vlastní těžbu ropy a je závislá na námořních dodávkách. Vzhledem k zákazu thajského vývozu energie část zásob proudí nelegálně, což chce Thajsko zřejmě omezit. Nejzranitelnějším bodem je přístav Sihanoukville, kterým prochází asi 70 % zahraničního obchodu včetně ropy. Menší roli hrají přístavy Koh Kong a Kampot, jejichž blokace je technicky složitější kvůli blízkosti vietnamských vod. Přístav v Phnompenhu je napojen na řeku Mekong a vietnamskou infrastrukturu, a proto by jej Thajsko blokovalo jen obtížnější. Zásadní otázkou zůstává rozsah kontrol. Plošné prohlídky lodí by mohly vyvolat nevoli zahraničních přepravců, zatímco selektivní přístup by nemusel zastavit klíčové dodávky. Zatím jde spíše o politický nátlak než o konkrétní kroky. Pokud by však Thajsko plán uskutečnilo, získalo by významnou páku na kambodžské vedení – její účinnost bude záviset na odhodlání Bangkoku jít až na hranu.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
