(3 259 slov, doba čtení 17 minut)
V noci na 19. prosince provedlo Rusko další rozsáhlý vzdušný útok za použití 160 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších UAV, z nichž přibližně 90 tvořily drony Šáhed. Starty byly zaznamenány ze směrů Orel, Kursk, Brjansk, Primorsko-Achtarsk, Millerovo na území Ruské federace a z Gvardijske na dočasně okupovaném Krymu. Vzdušný útok odrážely jednotky letectva, protivzdušné raketové síly, prostředky REB, bezpilotní systémy a mobilní palebné skupiny Obranných sil Ukrajiny. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 108 nepřátelských UAV na jihu a východě země. Zároveň bylo potvrzeno 47 zásahů útočných dronů na 23 lokalitách. Útok pokračoval i v ranních hodinách, přičemž ve vzdušném prostoru zůstávalo několik nepřátelských bezpilotních prostředků.
Oděsa dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku, při němž byl zasažen blíže neurčený objekt energetické infrastruktury. V důsledku úderu zůstali obyvatelé jednoho sídliště bez dodávek elektřiny, vody i tepla a tlaková vlna poškodila okna pětipodlažního obytného domu. Podle ukrajinského ministerstva energetiky je v Oděské oblasti bez elektřiny přibližně 73 tisíc odběrných míst, dalších 26 tisíc výpadků bylo zaznamenáno v Dněpropetrovské oblasti. Útoky v regionu navazují na předchozí dny, kdy zůstávaly desítky tisíc obyvatel Oděsy bez proudu i několik dní. Ruské síly zároveň zasáhly železniční infrastrukturu v oblasti.
V noci na dnešek zasáhly ukrajinské bezpilotní prostředky několik strategických cílů na území Ruské federace, zejména v Samarské, Orlovské a Rostovské oblasti. V Toljatti byl zasažen chemický závod Toljatti Azot, jeden z největších producentů amoniaku v Rusku, kde po úderu vypukl rozsáhlý požár viditelný na velkou vzdálenost. Podnik s roční kapacitou kolem tří milionů tun amoniaku patří mezi klíčové průmyslové objekty. V Orlovské oblasti byla podle dostupných informací zasažena místní tepelná elektrárna, což vedlo k výpadku dodávek elektrické energie. Další problémy s elektřinou byly hlášeny také v částech Rostova na Donu, kde obyvatelé uváděli úplný výpadek osvětlení.Tankery přepravující ruskou ropu v Černém moři začaly v reakci na rostoucí hrozbu útoků ukrajinských námořních dronů měnit své trasy a držet se blíže pobřeží Gruzie a Turecka, vyplývá z dat o sledování lodí citovaných agenturou Bloomberg. Nejmenší dva tankery, které se nedávno naložily v ruském Novorossijsku, směřují k Bosporské úžině nikoli přímou trasou přes otevřené moře, ale po delší pobřežní trase, která prodlužuje plavbu přibližně o 350 námořních mil, tedy téměř o 70 %.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se okupanti pokoušeli postupovat u Starycje, Prilipek, ve Vovčansku a směrem na Ochrimivku a Dovhenky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje v Kupjansku, u Petropavlivky, Piščaného a u Novoplatonivky.
V lymanském sektoru se bojovalo u Novojehorivky, směrem na Červený Stav, u Drobyševého, Stavek a u Zařičného.
Ve slovjanském směru pokračovaly boje u Serebrjanky a Zvanivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru došlo pouze k pozičním bojům.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku provedli okupanti útoky u Oleksandro-Šultyného, v Pleščijivce, Ivanopiliji, Kosťantynivce, Ščerbinivce, u Kleban-Byku, směrem na Stepanivku, u Rusyn Jaru a směrem Sofijivku. Okupantům se daří pomalu postupovat mezi Pankivkou a Zapovidným.
V pokrovském směru se bojovalo u Nového Šachového, v Rodynském, Krasném Lymanu, Myrnohradu, severně od Kotlyného, Udačného a u Molodeckého. V Pokrovsku pokračují těžké boje, okupanti se nadále zaměřují na logistické trasy vedoucí z města
Ve směru na Novopavlivku pokračovaly boje u Dačného a Filije.
Ve směru na Oleksandrivku Rusové tlačili u Zeleného Haje, Tolstého, směrem na Andrjiivku-Klevcové, Oleksandrohrad, u Stepového, Verbového, Zlahody, Krasnohirského, Rybného, Pryvilného a směrem na Novou Zaporožiji.
Jižní fronta: V huljajpolském směru probíhaly střety u Solodkého, směrem na Dobropiliji a Varvarivku, do které se podařilo dostat skupině okupantů. Dále se zde bojovalo u Zeleného a v jižní části Huljajpole.
V orichivském směru se okupanti pokoušeli prorazit obranu směrem na Novoandrijivku, u Prymorského a Plavného.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Společnosti KNDS Germany a TATRA DEFENCE uzavřely smlouvu na výrobu 150 trupů tanků Leopard 2 A8 s opcí na dalších až 300 kusů, což představuje zásadní krok v zapojení českého obranného průmyslu do klíčového evropského zbrojního programu. TATRA DEFENCE bude odpovědná za svařování trupů tanků včetně řízení technologických postupů a kontroly kvality, přičemž kontrakt je součástí širšího závazku České republiky k programu Leopard 2 A8, do něhož se zapojila společně s dalšími evropskými státy. ČR v září 2025 podepsala smlouvu na dodávku prvních 44 tanků Leopard 2 A8 s opcí na dalších 14 v celkové hodnotě přibližně 1,34 miliardy eur a na výrobě komponentů se má podílet nejméně jedenáct českých firem. Podle generálního ředitele KNDS Germany Ralfa Ketzela není cílem pouze pokrýt potřeby Německa a České republiky, ale vytvořit dlouhodobé výrobní kapacity v ČR, které by přispěly k posílení evropských obranných schopností, přičemž projekt otevírá prostor jak pro další navyšování objemu výroby, tak pro případné rozšíření spolupráce na další platformy koncernu KNDS.
Austrálie oznámila dokončení převodu všech 49 tanků M1A1 Abrams na Ukrajinu, čímž uzavřela jednu z nejvýznamnějších položek své vojenské pomoci Kyjevu, přičemž většina vozidel dorazila na Ukrajinu již v červenci 2025 a podle Canberry byla řada z nich následně nasazena do bojových operací. Poslední tranše byla předána jen několik dní před oficiálním oznámením po dokončení technické přípravy, která měla zajistit okamžitou operační použitelnost tanků.
Polsko plánuje od února 2026 obnovit masovou výrobu protipěchotních min poté, co vyprší šestiměsíční lhůta pro odstoupení od Ottawské úmluvy. Podle státního tajemníka ministerstva obrany Pawła Zalewského má jít o co nejrychlejší produkci velkého množství min pro rozmístění na východní hranici s Ruskem a Běloruskem v rámci projektu Východního štítu. Hlavním výrobcem by mohla být společnost Belma, která plánuje kapacitu až 1,2 milionu min ročně. Případné přebytky by mohly být exportovány spojencům, včetně Ukrajiny.
Polsko 18. prosince 2025 oficiálně oznámilo dosažení plné operační schopnosti (FOC) systému protivzdušné obrany Patriot u 3. varšavské raketové protiletadlové brigády, čímž završilo první fázi programu Wisła. V současnosti jsou nasazeny dvě baterie systému Patriot, přičemž jedna zajišťuje plnohodnotné 360stupňové pokrytí a druhá pouze sektorovou ochranu v rozsahu 120 stupňů kvůli použití starších radarů AN/MPQ-65. Tyto radary neposkytují plný kruhový dohled, jaký byl původně požadován v rámci programu. Změna nastane až s příchodem druhé fáze programu Wisła v letech 2027–2029, kdy má být dodáno dalších šest baterií vybavených novou generací radarů LTAMDS s pevnými anténami AESA poskytujícími 360stupňové pokrytí. Celkem tak Polsko v rámci programu Wisła získá osm baterií systému Patriot, které výrazně posílí schopnosti protivzdušné a protiraketové obrany.
Řecko se rozhodlo pořídit 36 raketových dělostřeleckých systémů PULS (Precise & Universal Launching System) od izraelské společnosti Elbit Systems, přičemž schválení příslušných rozpočtových prostředků potvrdil jak řecký parlament, tak Rada národní bezpečnosti. Hodnota kontraktu se podle dostupných informací pohybuje mezi 650 a 700 miliony eur. Systém PULS je modulární raketomet schopný odpalovat různé typy munice s různým dosahem, včetně raket s doletem až 300 km, a představuje flexibilní řešení pro přesnou palebnou podporu na dlouhé vzdálenosti. Pořízení těchto systémů výrazně posílí schopnosti řecké armády v oblasti dálkové dělostřelecké podpory a zároveň zvyšuje interoperabilitu s dalšími uživateli systému v rámci NATO, včetně Nizozemska, Dánska a Španělska.
Španělsko uzavřelo s firmou Airbus Helicopters čtyři smlouvy v celkové hodnotě přibližně 4 miliardy eur na dodávku dalších 100 vojenských vrtulníků čtyř různých typů, čímž pokračuje v dlouhodobé modernizaci svých ozbrojených sil a posilování domácího obranného průmyslu. Zakázka zahrnuje 13 lehkých vrtulníků H135 určených pro pokročilý výcvik pilotů, lehké logistické úkoly a průzkum, 50 víceúčelových H145M pro lehké útočné a zásobovací mise i podporu při katastrofách, šest středních transportních H175M a 31 vrtulníků NH90 pro taktické přepravní úkoly, manévry, speciální operace a potřeby námořnictva. Program má kromě posílení operačních schopností armády také významný průmyslový a ekonomický rozměr, neboť se očekává vytvoření více než 300 vysoce kvalifikovaných pracovních míst během následujících tří let, rozšíření závodu Airbusu v Albacete o adaptační centrum pro vojenské vrtulníky a vznik mezinárodního výcvikového centra pro piloty a techniky H145M, přičemž tyto investice navazují na probíhající projekty modernizace bitevních vrtulníků Tiger.
Společnost KNDS Deutschland získala zakázku v hodnotě přibližně 1,2 miliardy eur na dodávku prvních 84 kolových samohybných houfnic RCH 155 pro německý Bundeswehr, přičemž smlouva zahrnuje čtyři prototypy (jeden z nich určený pro Velkou Británii) a 80 sériových systémů s dodávkami plánovanými mezi lety 2028 a 2030. Současně byla uzavřena rámcová dohoda umožňující nákup až 500 kusů RCH 155, kterou mohou využít i další státy, s výjimkou Velké Británie, jež plánuje pořídit přes 70 kusů prostřednictvím samostatné smlouvy. Systém RCH 155, založený na podvozku Boxer a vybavený plně automatizovanou věží s 155mm kanonem, má zvýšit mobilitu a palebnou sílu německého dělostřelectva. V roce 2026 se očekává další objednávka až 149 systémů v hodnotě přes 2 miliardy eur.
Spolkový sněm schválil financování nákupu dalších 200 bojových vozidel pěchoty Puma v hodnotě přibližně 4,2 miliardy eur, čímž by se flotila Bundeswehru měla rozšířit na celkem 600 vozidel tohoto typu. Schválení je však podmíněno doložením, že modernizace stávajících vozidel první série na standard S1 úspěšně odstranila dřívější technické nedostatky a že plánované úpravy verze S2 byly plně technicky ověřeny a koordinovány s armádou. Bundeswehr dosud získal 350 vozidel Puma první série, z nichž 297 má být modernizováno do roku 2029. V roce 2023 byla zároveň objednána první dávka 50 vozidel druhé série, jejichž dodávky mají začít koncem roku 2025. Nově schválená dodávka 200 kusů má být zahájena od poloviny roku 2028. Plán zahrnuje také pořízení ochranných modulů, kontejnerů, 30mm víceúčelové munice a devíti simulátorů. Dlouhodobým cílem Bundeswehru je rozšíření flotily na více než 1 000 vozidel Puma, která mají být páteří mechanizovaných sil.
Dnes si odskočíme na Ukrajinu, neboť je podle nás nezbytné objasnit některé aspekty půjčky, kterou Ukrajině poskytla Evropská Unie. Je pravdou, že nesouhlas několika států (Maďarsko, Slovensko a také ČR) zabránil tomu, aby byla jako záruka této půjčky přímo použita zmražená ruská aktiva. Jako vítězství to již ohlásil maďarský premiér Viktor Orgán, a velmi pravděpodobně to bude za vítězství považovat i Donald Trump, který nemá ve zvyku číst více než několik úvodních odstavců každé smlouvy.
Evropská Unie ale půjčku v hodnotě 90 miliard eur nakonec Ukrajině udělila, i když za jiných podmínek a ručí se za ni nyní rozpočty členských států EU. Přičemž pokud se blíže podíváme na to, jak přesně tato smlouva na půjčku Ukrajině zní, uvidíme, že z ní nebudou na Kremlu příliš nadšení. Půjčka je totiž bezúročná, a Ukrajina má povinnost začít ji splácet až v okamžiku, kdy po uzavření mírové smlouvy s Ruskem začne dostávat reparace, které budou následně určeny na pokrytí této půjčky. Je ale myšleno i na eventualitu, kdy Rusko odmítne Ukrajině reparace vyplácet, pak mají být pro pokrytí půjčky použita zmrazená ruská aktiva. V takovém znění byla již dohoda schválena všemi členskými státy EU, a bude tak v budoucnu daleko složitější ji změnit.
V souvislosti s ruskými aktivy byla na půdě EU nezávisle uzavřena samostatná dohoda, která deklaruje, že tato aktiva byla zmrazena navždy, a o jejich případném uvolnění bude potřeba rozhodnout novou dohodou, kterou budou muset opět schválit všechny státy EU. A lze předpokládat, že Pobaltské státy, ale také například Francie, nebudou příliš svolné tomu pomoci ať již Rusku, ať již přímo nebo zprostředkovaně skrze USA, a tyto prostředky uvolní.
Je tedy potřeba konstatovat, že ruský záměr odstřihnout Ukrajinu od finanční pomoci se nezdařil, a i když je výsledná dohoda komplikovaná tak, jak jen to byrokratizovaná EU dle svých nejlepších tradic dokáže, je pro Ukrajinu ve výsledku velmi přínosná, neboť umožňuje pokrýt schodek ukrajinského rozpočtu na následující dva roky – a Ukrajina tak nebude nucena uzavřít pro ni nevýhodnou mírovou smlouvu, neboť již nebude dále schopna dále financovat svou armádu.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) uvedla, že dnes zabila palestinského ozbrojence, který překročil příměrovou linii v centrální části Pásma Gazy. Podle armády se podobné incidenty opakují téměř denně. Muž podle IDF překročil tzv. Žlutou linii a přiblížil se k jednotkám jižní brigády divize Gazy způsobem, který představoval bezprostřední hrozbu. Izraelské letectvo jej následně zasáhlo, aby hrozbu odstranilo.
Izraelská armáda (IDF) uvedla, že zadržela izraelské občany, kteří v noci autem srazili Palestince v severozápadním městě Nábulus a z místa utekli. Zraněný muž byl převezen do nemocnice. Podle armády Izraelci do Nábulusu vjeli úmyslně a nelegálně. Jejich vozidlo má izraelským úřadům předat palestinská bezpečnostní služba. Náboženský server Arutz Sheva píše, že šlo o chasidy z extremistické berlandské sekty, kteří mířili na poutní místo tradičně označované jako Josefův hrob. Palestinská média uvádějí, že zraněným je mladý muž, kterého srazilo auto ve východní části města. Záběry z bezpečnostních kamer zachycují incident i následný útěk mužů v chasidském oděvu. Podle palestinské agentury WAFA utrpěl zraněný muž zlomeniny nohou.
Libanon: Libanonský premiér Nawáf Salám dnes představil návrh zákona, který má rozdělit ztráty z finanční krize z roku 2019 mezi stát, centrální banku, komerční banky a vkladatele. Jde o klíčovou podmínku mezinárodní pomoci Libanonu. Kabinet se návrhem začne zabývat v pondělí. Podle vlády dosahují ztráty z krize nejméně 70 miliard dolarů a po letech neřešení pravděpodobně dále vzrostly. Mezinárodní měnový fond požaduje reformu bankovního sektoru a ochranu drobných střadatelů, zatímco libanonské banky návrh kritizují jako poškozující jejich zájmy.
Izrael vyslal šéfa Národní bezpečnostní rady Josefa (Yossiho) Draznina na jednání s dozorci příměří v Libanonu. Schůzka přichází s blížícím se termínem, do kdy má libanonská vláda odzbrojit hnutí Hizballáh. Jednání se konalo v Nakúře na jihu Libanonu a šlo teprve o druhé přímé setkání izraelských a libanonských představitelů po desetiletích. Prvního jednání se za Izrael účastnil Drazninův zástupce Eli Resnick v rámci tzv. pentalaterálního fóra zaměřeného na udržení příměří. Mezitím se v Paříži setkali zástupci Francie, Saúdské Arábie a USA s velitelem libanonské armády, aby projednali plán mechanismu odzbrojení Hizballáhu.
Sýrie: Izraelská armáda (IDF) pokračuje v postupu na jihu Sýrie. Její jednotky se přiblížily k okrajům obce al-Ráfid a směřovaly k městu al-Aša v provincii Kunajtra. Další izraelské kolony vyrazily z Bir Adžam směrem na Baríku a obsadily několik vesnic, včetně Umm al-Azam a Ruwajhíny, kde zřídily kontrolní stanoviště.
Zároveň sílí mezinárodní reakce na zrušení amerických sankcí známých jako Caesarův zákon. Saúdská Arábie, Jordánsko i syrské ministerstvo zahraničí tento krok uvítaly jako důležitý impuls pro stabilitu, hospodářské oživení a obnovu země. Damašek poděkoval USA a dalším státům za diplomatické úsilí a vyjádřil naději na další spolupráci. Pozitivní vývoj zaznamenává i otázka návratu uprchlíků. Do provincie Dejr ez-Zour se vrátila první skupina 155 rodin (asi 860 lidí) z tábora Abú Hašab. Návrat proběhl za koordinace s UNHCR a bez komplikací. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi vyzval k pokračování mezinárodní podpory tohoto procesu.
Naopak Velká Británie oznámila nové sankce vůči čtyřem osobám a třem organizacím spojeným s násilím proti civilistům v Sýrii a také vůči dvěma osobám obviněným z financování bývalého režimu Bašára Asada. Na jihu země byl mezitím v provincii Dará zadržen známý obchodník s captagonem Imád Abú Zurajk, na něhož se vztahují mezinárodní sankce. Bývalý povstalecký velitel se po roce 2019 napojil na vojenskou rozvědku a podle informací kontroloval pašování drog přes hranici s Jordánskem.
Burkina Faso: Do města Arbinda dorazil armádní konvoj, který má prolomit dlouhodobou blokádu oblasti ze strany džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM). Město je už delší dobu v obklíčení a jeho obyvatelé opakovaně protestovali proti nečinnosti vlády. Podobná situace nastala dříve ve městě Solhan, kde se civilisté po měsících izolace obrátili přímo na JNIM se žádostí o potraviny.
Skupina JNIM zároveň hlásí sérii útoků na bezpečnostní síly. Při přepadech vojenských stanovišť v Pissile a Pensa měl být zabit jeden voják a zabaveny zbraně i munice. Při dalším útoku na post domobrany VDP ve městě Ouahigouya bylo podle džihádistů zabito deset členů milice a ukořistěna technika.
Další incidenty byly hlášeny v Kaye, kde JNIM použila proti armádní hlídce dvě improvizované výbušné nálože. V Naokui a Lanfieře pak při útocích na stanoviště VDP zahynulo celkem šest domobranců a útočníci se zmocnili zbraní a munice.
Sudán: V západosúdánském Kordofánu obsadily jednotky Sil rychlé reakce (RSF) spolu se spojenci z hnutí SPLM-N (frakce Al Hilu) vesnici Brno. Tím přerušily silnici mezi městy Kadugli a Dilling, dvěma posledními oblastmi regionu pod kontrolou vlády. RSF nyní v této oblasti soustřeďují síly s cílem zlikvidovat další izolovanou vládní enklávu na území převážně ovládaném milicemi.
Somálsko: Jednotky Džubalandské fronty pokračují už více než měsíc v bojích proti islamistickému hnutí Al-Šabáb na jihu Somálska. Jejich cílem je postup směrem k městu Džilib, jednomu z hlavních opěrných bodů skupiny. Al-Šabáb zároveň zesiluje útoky v dalších částech země. Na severu Mogadiša byl při atentátu zabit příslušník somálské rozvědky. Další útok směřoval na policejní stanici ve městě Beledweyne v regionu Híran, kde utrpěly bezpečnostní síly ztráty.
Islamisté zaútočili také na keňské jednotky. V oblasti Búri v okrese Garissa zničili vozidlo vojenského konvoje, přičemž několik vojáků zahynulo nebo bylo zraněno. Další útok na keňskou základnu u města Amúmi ve stejném okrese si vyžádal další oběti a vedl ke zničení vojenské pozice.
Nigérie: Nigerijská armáda odrazila útok bojovníků Islámského státu na vojenskou základnu ve státě Borno. Operaci podpořilo letectvo. Podle dostupných informací nebyly hlášeny žádné ztráty na životech vojáků a na místě byly nalezeny zbraně a munice, které útočníci zanechali.
Nejaktivnější boje probíhají na severu v okolí vesnic Čongamma a Anseh, které byly nedávno obsazeny thajskými jednotkami. Bojiště se postupně posouvá na jih, kde probíhají střety západně od sporného chrámu Takrobey – ten je momentálně pod kontrolou Thajců. Kambodžské jednotky se snaží chrám znovu dobýt a zároveň získat kontrolu nad strategickou vyvýšeninou č. 350.
Na severozápadě zůstává situace napjatá, zejména u vesnic Byngtrakuon a Thuoktyea. Thajské letectvo pokračuje v úderech na kambodžskou infrastrukturu; poslední nálet zasáhl sklad munice. Cílem Thajska je udržet dobytá území a zároveň oslabit bojovou kapacitu Kambodže. Kambodžská armáda však zaznamenala dílčí úspěch – podařilo se jí sestřelit thajský průzkumný dron typu DP-20.
Na jihu Thajsko oznámilo, že má plnou kontrolu nad hraniční oblastí v provincii Trat. Boje zde však pokračují. Kambodžské síly se snaží získat zpět ztracené pozice, zatímco thajská armáda jim v postupu brání i za podpory dělostřelectva z námořních lodí operujících v pobřežních vodách.
Na diplomatické úrovni se o deeskalaci snaží Čína a Spojené státy. Čínský ministr zahraničí Wang Yi jednal s Bangkokem i Phnompenhem a naznačil ochotu k čínskému zprostředkování. Americký státní tajemník Marco Rubio vyzval Thajsko k omezení bojových operací, nicméně kambodžská strana zatím žádný přímý kontakt s Washingtonem nepotvrdila. Klíčová jednání se očekávají 22. prosince na setkání ministrů zahraničí ASEAN, kde by mohl být nastíněn rámec pro možné příměří.
Dnešní Třešnička™ patří americkému politickému surrealismu, který by i Salvador Dalí označil za přepálený. Budova Kennedyho centra má nově nést i jméno Donalda Trumpa. Muže, který dokázal sám sobě předat cenu míru FIFA a ještě se u toho tvářit dojatě. Jeho mluvčí Josefína Goebbels-Leavitt změnu ospravedlnila neuvěřitelnou prací prezidenta při záchraně budovy, což je nepochybně fascinující výkon u člověka, který má dlouhodobě problém zachránit i ten poslední ždibíček své nepozlacené lidské důstojnosti. Gratulace prezidentu Donaldu J. Trumpovi a prezidentu Kennedymu (sic!), kteří “jistě v budoucnu vytvoří perfektní tým” pak zní nejen jako nekrolog zdravému rozumu. I když je JFK také pravděpodobně v pekle, věříme, že DJT skončí o několik kruhů níže, takže vytvoření nějaké pracovní skupiny považujeme za ďábelsky nepravděpodobné. A přesto žijeme v čase, kdy je jeden symbol liberální Ameriky, kultury a otevřenosti násilně spojen se jménem muže, který považuje touhu po svobodě a demokracii za duševní poruchu.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
