(3 438 slov, doba čtení 18 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 19. ledna provedly ruské síly další vzdušný útok proti Ukrajině, při němž nasadily celkem 145 útočných bezpilotních letounů typu Šáhed, Gerbera a dalších konstrukcí, vypuštěných z oblastí Kursk, Orel, Millerovo a Primorsko Achtarsk na území Ruské federace, dále z okupovaného Krymu a z okupované části Doněcké oblasti; ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin zneškodnila 126 nepřátelských bezpilotních letounů, přičmž zásahy byly zaznamenány na dvanácti lokalitách a dopad trosek sestřelených cílů na dalších pěti místech, zatímco v době zveřejnění informací se v ukrajinském vzdušném prostoru stále nacházelo několik dalších nepřátelských bezpilotních prostředků.
Ukrajinské síly nadále systematicky budují překážkové obranné linie prakticky po celé délce fronty a jejich rozsah se dál zvětšuje i v zimních podmínkách. Na Donbasu dnes existuje několik nových donbaských linií doplněných desítkami pásů ostnatého drátu, zatímco v Záporožské oblasti jejich hustota viditelně roste a obrana se postupně prohlubuje. Východně a jižně od Kramatorsku lze pozorovat množství menších, navazujících překážkových úseků, které mají zpomalit a rozbít případný postup útočníka, zatímco západně od města jsou vybudovány tři výrazné obranné linie, z nichž třetí se nyní rozšiřuje směrem na sever. Tyto linie jsou v pravidelných rozestupech propojeny rovnoběžnými úseky, čímž vzniká síť menších obranných sektorů, které mají omezit manévrovací prostor útočících jednotek a nutit je k čelním, nákladným útokům. Navzdory sněhu a nepříznivému počasí pokračují stavební práce napříč Ukrajinou a každý další týden bez ruského průlomu znamená nejen další posílení těchto linií, ale také vyšší budoucí cenu v lidech i technice pro každého, kdo se je pokusí překonat.
Podle hlášení jednotek „Maďara“ i dalších ukrajinských dronových týmů je patrná změna chování ruských sil v první polovině ledna. Rusům se do útočných vln zjevně nechce tak jako dříve a masové pěchotní útoky, typické pro prosinec, byly výrazně omezeny. Za prvních čtrnáct dní ledna si ukrajinské dronové jednotky nárokují přibližně 4 200 zlikvidovaných ruských vojáků, což odpovídá zhruba plným stavům deseti praporů, nicméně jde přibližně o třetinu méně než ve stejném období v prosinci, kdy bylo zasaženo přes 6 000 Rusů. Tento pokles nelze vysvětlit sníženou efektivitou dronů, naopak jejich schopnosti se dále zvyšují. Hlavním faktorem je zřejmě změna ruské taktiky, kdy Moskva dočasně utlumila režim masových pěchotních útoků a snaží se zalepit díry vzniklé po prosincovém kolapsu systému doplňování. Tempo ruského postupu se přitom citelně zpomalilo, což je na frontě znatelné. Právě v prosinci se navíc poprvé prokazatelně vyrovnal poměr mezi přísunem a ztrátami živé síly, kdy samotné ukrajinské drony vyřadily z boje přibližně 33 000 ruských vojáků, tedy zhruba tolik, kolik je Kreml schopen měsíčně nahnat do armády.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve směru na Staryci a Grafské, ve Vovčansku a směrem k Nesternému a Kruhly.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru došlo k útokům směrem na Petropavlivku, u Piščaného a směrem ke Kurylivce a Borivské Andrijivce.
V lymanském sektoru se bojovalo u Oleksandrivky, u Stavek a u Jampilu.
V slavjanském sektoru okupanti tlačili u Zvanivky a u Pazena.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru nebyly hlášeny útočné akce.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku se bojovalo u Oleksandro-Šultyného, Ivanopilije, Kosťantynivky, Ščerbynivky, Kleban-Byku, směrem na Berestok, Stepanivku, u Rusyn Jaru, Sofijivky a Toreckého.
V pokrovském sektoru probíhaly střety směrem na Kučeriv Jar, u Zapovidného, Zatyšku, Rodynského a Krasného Lymanu, dále v Myrnohradu a Pokrovsku, severně od Kotlyného, u Udačného a Molodeckého a směrem k Serhijivce, Novopavlivce a Filiji.
Ve směru na Oleksandrivku se ruské síly snažily postupovat k Ivanivce, Novému Záporoží a Radišnému.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru pokračovaly boje směrem na Dobropiliji, u Varvarivky a Zeleného, dále u Haljajpilu a Dorožanky. V orichivském směru se bojovalo u Plavného.
V obci Prymorske se podle dostupných informací nachází zhruba stovka ruských vojáků, přibližně do poloviny zástavby, přičemž mezi nimi je i nezanedbatelný počet operátorů bezpilotních prostředků. Rusové zde mají dlouhodobé problémy s konsolidací, a samotná přítomnost dronových týmů v prostoru, který nemají plně pod kontrolou, napovídá jejich skutečné priority. Cílem není ani tak okamžité obsazení terénu, jako spíše narušení zásobování ukrajinské posádky ve Stepnohirsku a postupné rozšiřování dosahu dronových operací severním směrem k Hryhorivce a v delším horizontu až k Záporoží. Právě kvůli vysoké aktivitě ruských dronů se ukrajinské síly rozhodly z Prymorske stáhnout a zaujmout výhodnější pozice v Malokaterynivce, Hryhorivce a na polích východně od ní, protože setrvání pěchoty v obci nepřinášelo žádný reálný obranný efekt a znamenalo pouze permanentní vystavení dronovým útokům. Prymorske je tak nyní kontrolováno především ukrajinskými drony, jejichž úkolem je maximálně zpomalit ruskou konsolidaci. Ukrajinské velení zároveň zjevně není ochotno riskovat pěchotu při pokusech o znovudobytí jednotlivých pozic v tomto sektoru, zatímco ruské síly pokračují v opakovaných útocích, které je, podobně jako v případě Stepnohirsku, stojí mimořádně vysoké ztráty na živé síle.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Z eskalujících napětí kolem snah prezidenta Donalda Trumpa získat kontrolu nad Grónskem přichází několik nových a vysoce citovaných událostí. Trump v telefonickém rozhovoru s NBC News odmítl komentovat, zda by byl ochoten použít sílu k obsazení grónského území, když na tuto možnost odpověděl krátce „bez komentáře“, a současně zdůraznil, že bude „100 %“ pokračovat v hrozbě zavedení 10 % cel na dovozy z osmi evropských zemí (včetně Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Velké Británie, Nizozemska a Finska) pokud nedojde k dohodě ohledně amerického převzetí Grónska. Trump otevřeně propojil svůj tlak na Grónsko s nespokojeností z toho, že mu v předchozím roce nebyla udělena Nobelova cena míru, napsal norskému premiérovi, že se již necítí „povinen myslet čistě na mír“ a může se zaměřit na to, co je podle něj „správné pro USA“. Evropské vlády a NATO však opakovaně potvrdily, že Grónsko je součástí Dánska a žádné diskuse o jeho převodu nepřipouštějí, a varovaly, že hrozby cel a jakékoliv zmínky o použití síly podkopávají transatlantickou soudržnost. Trump také uvedl, že Evropa by se měla více soustředit na válku mezi Ruskem a Ukrajinou, než na otázku Grónska, čímž kritizoval evropské spojence za jejich priority.
Česká republika vyhlásila výběrové řízení na nákup bezpilotních prostředků v celkové hodnotě přesahující 20 milionů eur, přičemž dodávky různých typů dronů jsou plánovány do konce roku 2026 a mají být určeny především pro průzkum, monitorování a dokumentaci konkrétních vojenských aktivit, včetně cvičení. Součástí zadávacích podmínek je klíčová klauzule týkající se země původu nabízených systémů, která výslovně vylučuje pořízení dronů pocházejících z Ruska, Íránu, Severní Koreje nebo Číny, jež byly z hlediska české národní bezpečnosti označeny za rizikové či nepřátelské.
Finsko po odstoupení od Ottawské úmluvy dne 10. ledna 2026 plánuje od roku 2026 zahájit nákup protipěchotních min a současně rozběhnout jejich domácí výrobu, přičemž aktivní vojáci, záložníci i branci projdou výcvikem zaměřeným na správné používání těchto zbraní, včetně jejich označování, dokumentace, monitorování nasazení a volby vhodných oblastí použití tak, aby se minimalizovalo riziko pro civilní obyvatelstvo a vlastní jednotky. V počáteční fázi má finská armáda využívat řízené tříštivé nálože, které jsou již součástí výzbroje a lze je použít i v roli min, zatímco paralelně má probíhat vývoj nových protipěchotních min ve spolupráci s domácím obranným průmyslem s následnou výrobou přímo ve Finsku, přičemž jednání s finskými zbrojními firmami o zahájení výroby by měla začít na počátku roku 2026.
Litva oznámila posílení obrany v oblasti Suvalského koridoru prostřednictvím zřízení nového vojenského výcvikového prostoru a modernizace stávající infrastruktury s cílem urychlit schopnosti rychlé reakce a zajistit bezpečnost strategicky klíčového území, přičemž v městě Kapčiamiestis v blízkosti polských hranic má vzniknout nová vojenská základna a současně dojde k rozšíření výcvikového prostoru v oblasti Tauragė. Nové cvičiště má být schopno pojmout až 4 000 vojáků během pravidelně pořádaných cvičení, což výrazně zvýší možnosti soustředění sil a výcviku jednotek v bezprostřední blízkosti koridoru. Suvalský koridor je považován za jednu z nejstrategičtějších oblastí v Evropě, jelikož představuje jedinou pozemní spojnici mezi Litvou, Lotyšskem a Estonskem a zbytkem aliančního území, a jeho případné přerušení by mělo zásadní dopady na obranyschopnost Pobaltí.
Lotyšsko zveřejnilo důkazy o přímém zapojení orgánů Běloruské republiky do organizování nelegální migrace přes lotyšské státní hranice, když pohraniční stráž u zadržených migrantů nalezla rádiové stanice a dokumenty patřící běloruským vojenským jednotkám. Analýza mobilních zařízení migrantů navíc odhalila fotografie a videa běloruských pohraničníků a samotných migrantů, včetně záběrů jejich přepravy ve vojenských vozidlech, přičemž lotyšská strana zaznamenala i případy přímé účasti běloruských pohraničníků na přesunu migrantů k místům určeným k nelegálnímu překročení hranice. Současně Lotyšsko dlouhodobě registruje projevy elektronického boje vycházející z běloruského území, které narušují provoz komunikačních a navigačních systémů v pohraničním pásmu.
Estonsko oficiálně uvedlo do provozu svůj první závod na výrobu výbušnin a munice, když společnost Nitrotol dne 13. ledna zahájila činnost v průmyslovém parku Ämari Defense, čímž země učinila významný krok směrem k omezení závislosti na dovozu a k budování domácí výroby klíčových komponentů pro obranný průmysl. Produkce závodu je zaměřena na výbušniny určené zejména pro plnění dělostřelecké munice a dalších typů zbraní, což má posílit odolnost estonských ozbrojených sil i schopnost reagovat na zvýšenou poptávku v regionálním bezpečnostním kontextu. Společnost zároveň plánuje další rozšíření kapacit, když v roce 2027 hodlá otevřít novou výrobní linku v připravovaném obranně-průmyslovém parku v Ermisu.
Chorvatsko na začátku roku 2026 obnovilo povinnou brannou službu, když přibližně 1 200 mladých mužů obdrželo povolávací rozkazy, což z nich činí první generaci od zrušení povinné vojenské služby v roce 2008, k němuž došlo v rámci přechodu na plně profesionální ozbrojené síly krátce před vstupem země do NATO. Nový systém počítá s každoročním náborem až 4 000 branců rozdělených do pěti výcvikových turnusů, přičemž délka služby byla stanovena na dva měsíce a po jejím absolvování budou všichni automaticky zařazeni do záloh chorvatských ozbrojených sil. Ministr obrany Ivan Anušić krok zdůvodnil potřebou posílit obrannou připravenost státu a zároveň zdůraznil výchovný rozměr služby, která má mladé lidi připravit na zvládání krizových situací a bezpečnostních hrozeb. Rozhodnutí má zároveň výraznou podporu veřejnosti, neboť podle průzkumů se pro obnovení branné povinnosti vyslovilo přibližně 70 % obyvatel.
Německý Bundeswehr plánuje rozsáhlé rozšíření svých aktivních i neaktivních struktur s cílem zdvojnásobit aktivní a ztrojnásobit neaktivní složky v organizační, personální i materiální oblasti, přičemž polní armáda bez započtení divize domobrany má vzrůst ze současných tří na pět divizí, konkrétně na čtyři mechanizované divize a jednu divizi rychlých sil, což si vyžádá zřízení dvou nových mechanizovaných divizí a zvýšení počtu bojových brigád z devíti na patnáct při zachování typické „trojkové“ struktury. Přesné složení nových brigád zatím není stanoveno, nicméně se předpokládá kombinace středních a těžkých jednotek, zatímco pozemní vojsko má do roku 2029 narůst z přibližně 65 na 107 praporů a do roku 2035 až na 150 praporů. Německo se zároveň zavázalo poskytnout sborové síly pro dva mnohonárodní sbory NATO, což vyžaduje vybudování rozsáhlých podpůrných schopností na úrovni brigád, zahrnujících spojovací, dělostřelecké, protivzdušné, průzkumné, ženijní, letecké a logistické jednotky, doplněné o dvě bojové průzkumné brigády určené nejen k průzkumu, ale i k ochraně boků a plnění role sborové zálohy, vybavené bezpilotními prostředky dlouhého dosahu a těžkou technikou včetně tanků. Výsledná struktura má v budoucnu zahrnovat dva sbory s pěti armádními divizemi a jednu divizi domobrany o celkové síle přibližně 150 praporů nebo jejich ekvivalentů, 161 000 vojáků v aktivní službě a 236 000 záložníků, vyzbrojených zhruba 3 000 bojovými vozidly, 1 350 dělostřeleckými systémy a 60 000 logistickými vozidly, přičemž zůstává otevřenou otázkou, zda je tento ambiciózní plán při současných personálních, průmyslových a rozpočtových omezeních realisticky dosažitelný v deklarovaných termínech.
Vzhledem k tomu, že jsme během minulého týdne nezaznamenali žádný významný útok na ruskou ropnou infrastrukuru, odložíme naše pravidelné pondělní svodky stranou a budeme se věnovat jinému tématu – který tentokrát nebude palčivé, ale notně mrazivé.
V Čeljabinském kraji, kde o víkendu poklesly teploty k -35°C, ve vesnicích Ključi a Malinovka došlo vzhledem k velkým mrazům k přerušení dodávek elektrické energie. Místní administrativa není příliš aktivní při opravě této havárie, a tak jsou obyvatelé zmíněných vesnic bez dodávek elektrické energie, vody i tepla již třetí den. Obyvatelé zveřejnili petici adresovanou ruskému generálnímu prokurátorovi, Alexandru Bastrykinovi, ve které si stěžují na svou situaci a žádají nápravu. Obyvatelé uvedli, že se kvůli přetíženému vedení tato situace opakuje pravidelně, vždy když teploty poklesnou pod -20°C.Společnost, která má v tomto regionu na starost rozvody elektrické energie, uvedla, že kolaps rozvodné sítě způsobil příliš rychlý rozvoj regionu, a tedy větší než plánované odběry elektrické energie.
K výpadku zásobování elektrickou energií, teplem i zemním plynem došlo dále v několika vesnicích Rjazaňské oblasti. Energetici informovali, že výpadky byly způsobeny haváriemi v elektrárnách a námrazou na venkovním vedení. K obnovení zásobování energiemi nedošlo v těchto vesnicích ani po týdnu od jejich přerušení. Potíže v zásobováním energiemi se vyskytly také v Krasnodarském kraji, kde došlo 17.1. k výpadku v celém Jejském okrese, včetně města Jejsk, neboť došlo k havárii na vedení vysokého napětí, které tento okres zásobuje.
Výpadky se nevyhýbají ani centrálnímu Rusku, tedy Moskevvské oblasti a konkrétně městu Čechov, kde došlo před dvěma dny k havárii místní teplárny a část místních obyvatel stále žije v domech bez dodávek tepla – což znamená teplotu v bytech okolo nuly nebo i pod bodem mrazu. Místní administrativa sice ujistila obyvatele, že opravy byly již ukončeny a k úplné obnově dodávek dojde již zanedlouho, místní si ale na internetových fórech stěžují na nízký tlak v otopném systému, kvůli kterým jsou stabilní dodávky tepla běžné pouze do úrovně druhého, nejvýše třetího patra.
Přičemž výše zmíněné případy zahrnují pouze havárie, kterém se za minulý týden staly ve větších sídlech, zasaženo bylo ale i mnoho malých vesnic. Také nebyly zmíněny výpadky, ke kterým dochází v Belgorodské oblasti a dalších regionech v důsledku ukrajinských útoků na ruskou rozvodnou síť.
Izrael: Izraelská policie zadržela deset podezřelých, kteří měli nakoupit stovky dronů využívaných k pašování drog a zbraní přes jižní hranice Izraele. Podle policie skupina prala špinavé peníze, zatajovala příjmy a používala fiktivní faktury. Policie a armáda dnes ráno při koordinovaných raziích prohledaly domovy podezřelých a zajistily dokumenty i majetek k možné konfiskaci. Zadržení byli převezeni k výslechům a ještě dnes by měli stanout před soudem v Beerševě, který rozhodne o prodloužení jejich vazby. Podezřelí údajně drony pořizovali prostřednictvím krycích firem a předávali je kriminálním skupinám. Ty je následně používaly k nelegálnímu pašování, přičemž výnosy byly maskovány falešnými účetními záznamy. Zatýkání je výsledkem několikaměsíčního tajného vyšetřování jednotky Lahav 433 ve spolupráci s jižní policií a jednotkou Yahalom izraelského daňového úřadu.
Náčelník generálního štábu izraelské armády a šéf kontrarozvědky Šin Bet budou pozváni před parlamentní Výbor pro národní bezpečnost. Poslanci pokračují v projednávání kontroverzního návrhu zákona, který by umožnil trest smrti pro odsouzené teroristy. Předseda výboru Zvika Fogel z krajně pravicové strany Ocma Jehudit uvedl, že opakované žádosti o stanovisko bezpečnostních složek zůstaly bez odpovědi. Kvůli jejich neúčasti zvažoval zrušení jednání, nakonec však oznámil, že náčelník generálního štábu Ejal Zamir a ředitel Šin Bet David Zini vystoupí před výborem ve středu, ještě před druhým a třetím čtením zákona. Trest smrti sice izraelské právo formálně umožňuje, v praxi byl ale vykonán pouze jednou – v roce 1962 v případě nacistického zločince Adolfa Eichmanna, jednoho z hlavních organizátorů holokaustu. Zákon jej připouští také v případech velezrady nebo za výjimečných okolností podle vojenského práva, avšak vyžaduje jednomyslné rozhodnutí tříčlenného senátu a dosud nebyl uplatněn. Vojenské soudy sice v minulosti uložily několik trestů smrti teroristům, ty však byly po odvolání vždy změněny na doživotí.
Libanon: Izraelská armáda během dnešního dne zasáhla několik cílů na jihu Libanonu, které patřily hnutí Hizballáh. Údery mířily na vojenskou infrastrukturu, včetně raketových odpalovacích stanovišť. Podle armády byly zasaženy také výcvikové tábory, kde Hizballáh plánoval a připravoval útoky proti Izraeli, a vstupy do tunelů sloužících k ukrývání zbraní. Ty se nacházely v oblastech, kde byla v posledních měsících zaznamenána neobvyklá vojenská aktivita. Terčem se staly rovněž budovy a další odpalovací pozice využívané k přípravě útoků na izraelské území.
Sýrie: Krátce po podepsání příměří mezi kurdskými silami a přechodnou vládou v Damašku došlo k prudké eskalaci násilí na severovýchodě Sýrie. Syrské demokratické síly (SDF) jsou obviňovány z masových vražd civilistů v provincii Hasaka, kde měly při nočních raziích v arabských čtvrtích zahynout desítky až stovky lidí. Nezávislé organizace zatím potvrzují nižší, ověřené počty obětí. Arabské kmeny vyhlásily mobilizaci a zahájily protiútoky proti pozicím SDF, přičemž údajně obsadily několik opěrných bodů na jihu provincie. Před svým ústupem SDF zničily most mezi Tabkou a Rakkou, což výrazně zkomplikovalo život místním obyvatelům.
Syrská armáda mezitím postupuje v provincii Rakka, vstoupila do města Džarníja a převzala kontrolu nad Ajn Ísou. Vládní jednotky se také přiblížily k věznici al-Aktan a hlášeny jsou střety u přehrady Tišrín v provincii Aleppo. Operační velení syrské armády uvedlo, že útoky proti jejím jednotkám provádějí skupiny napojené na PKK a další ozbrojené frakce. Při dvou útocích zahynuli tři vojáci. Armáda rovněž oznámila, že vstoupila do města Šaddádí poté, co SDF údajně propustily z místní věznice bojovníky Islámského státu. Syrské síly plánují převzít kontrolu nad věznicí, zajistit oblast a následně objekt předat ministerstvu vnitra. Odpovědnost za propuštění vězňů armáda připisuje SDF.
Libye: Na ministerstvu ropy a plynu vlády národní jednoty se uskutečnilo jednání ruského velvyslance v Libyi Ajdara Aganina s ministrem ropy a plynu Chalífou Abdussádikem. Strany si vyměnily názory na aktuální otázky spolupráce v ropném a plynárenském sektoru. Zvláštní pozornost věnovaly možnostem posílení vzájemných vztahů a rozšíření účasti ruských společností na nových projektech v oblasti průzkumu, těžby a zpracování uhlovodíků.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že při střetech s provládními milicemi VDP byl na okraji provincie Loroum zabit jeden jejich bojovník a ukořistěny zbraně i motocykl. Další člen VDP měl být zabit při odražení jejich ofenzivy západně od města Séguénéga, kde džihádisté údajně získali další zbraně a munici. Vláda se k útokům prozatím nevyjádřila.
Džibuti: V Džibuti měla milice Fronta pro obnovu jednoty a demokracie (FRUD), složená převážně z příslušníků etnika Afar, zablokovat hlavní dopravní trasy mezi Džibutskem a Etiopií, konkrétně směrem do afarského regionu. FRUD je etnická afarská milice působící jak v Etiopii, tak v Džibutsku, kde Afarové tvoří většinu obyvatelstva, zatímco politickou moc drží menšinové etnikum Issa. Při včerejším útoku této skupiny mělo podle dostupných informací zahynout 12 vojáků džibutské armády.
Somálsko: Série útoků džihádistického hnutí aš-Šabáb na vojenské základny v okolí města Warshikh souvisí s jeho strategickou polohou. Warshikh je pobřežní město v regionu Střední Shabelle v Somálsku, ležící u Indického oceánu přibližně 60–65 km severovýchodně od Mogadiša. Díky této blízkosti spadá do bezpečnostního perimetru hlavního města a leží na klíčových trasách využívaných pro vojenskou logistiku, zásobování i přesuny vládních jednotek a povstaleckých skupin. Kontrola nad Warshikhem má přímý dopad na bezpečnost Mogadiša. Ovládnutí města by mohlo narušit obranný pás kolem metropole a výrazně posílit operační schopnosti islamistického hnutí aš-Šabáb. To by usnadnilo tlak na hlavní město a zkomplikovalo jak domácí, tak mezinárodní snahy o stabilizaci země.
V této souvislosti somálská národní armáda zveřejnila záběry útoku, který měl být veden proti pozicím aš-Šabábu v oblasti Jabad-Godane v regionu Střední Shabelle.
Dnešní Třešnička™ by se dala nazvat drobnou úvahou o lidské rozumnosti, kdyby ovšem nebyla o Donaldu Trumpovi. My víme, zase on. Tento pán, jenž se stal prezidentem velké, opravdu velké republiky, a nyní se domnívá, že by bylo záhodno pořídit si Grónsko (patrně podobně jako si člověk pořizuje chalupu, akcie nebo třetí manželství), byl tázán, zda by k tomuto účelu použil sílu, a tak odpověděl zdrženlivým „no comment“, což je výraz, který v překladu znamená, že odpověď by byla horší než ticho. Evropu mezitím trestá cly, neboť mu nechce jeho ledový ostrov vydat, a jeho šéf financí vysvětluje, že vyhlašujeme nouzi, abychom se vyhnuli nouzi, což je myšlenka kruhová a poněkud připomínající snahu léčit nespavost kladivem. Aby bylo lidstvo poučeno i mravně, zakládá pan prezident Radu míru, do níž zve Putina, Lukašenka a jiné muže zkušené v zacházení s mírem tak, že po něm obvykle nezůstane nic než trosky. Vstupné činí jednu miliardu dolarů, což je suma, která by kdysi stačila na několik států a dnes představuje odpustek vskutku dobropocitový. Orbán se hlásí ochotně, Fico rovněž, neboť anály dějin mají rády, když se jim někdo nabízí. K soukromé poznámce Kaji Kallasové, že v časech, kdy se svět řídí tímto způsobem, je možná opravdu načase začít pít, dodáváme, že nikoli z radosti, nýbrž z prosté potřeby přežít. Nutno podotknout, že my už máme náskok.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
