(2 885 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 20. ledna podnikly ruské síly rozsáhlý kombinovaný vzdušný útok, při němž použily jednu protilodní hypersonickou střelu Zirkon odpálenou z okupovaného Krymu, osmnáct balistických střel Iskander-M a střel systému S-300 z Brjanské a Rostovské oblasti, patnáct střel s plochou dráhou letu Ch-101 z Vologdské oblasti a zároveň 339 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás (Upolín) a dalších typů, vypuštěných z území Ruska, okupovaného Krymu a okupované části Doněcké oblasti, přičemž hlavním směrem útoku byla Kyjevská oblast. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, jednotek protivzdušné obrany, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin zneškodnila celkem 342 vzdušných cílů, konkrétně čtrnáct balistických střel Iskander-M a S-300, třináct střel s plochou dráhou letu Ch-101 a 315 nepřátelských bezpilotních letounů. Zásahy pěti raket a čtyřiadvaceti útočných dronů byly zaznamenány na jedenácti místech, na dalších dvanácti lokalitách dopadly trosky sestřelených bezpilotních prostředků, přičemž informace o dvou raketách se stále upřesňují a v době zveřejnění hlášení se v ukrajinském vzdušném prostoru nadále nacházelo několik dalších nepřátelských dronů.
Ruský vzdušný úder ze stejné vlny útoků nezasáhl pouze Kyjev, ale také Vinnyckou, Dněpropetrovskou, Oděskou, Záporožskou, Poltavskou a Sumskou oblast, kde jsou hlášeny civilní oběti i další poškození energetické infrastruktury. Jednalo se o další masivní útok zhruba deset dní po předchozím rozsáhlém úderu, po němž zůstala přibližně polovina Kyjeva bez vytápění a část obyvatel se v mrazivém počasí potýkala rovněž s výpadky dodávek elektřiny. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička tvoří přibližně 80 procent domů, které jsou po posledním útoku bez tepla, stejné objekty, jež byly postiženy už po ruském útoku z 9. ledna, přičemž k pondělnímu večeru (před posledním útokem) zůstávalo bez vytápění 16 budov z původních zhruba šesti tisíc domů, které přišly o dodávky tepla v důsledku poškození kritické infrastruktury. Opravárenské týmy podle něj nadále pokračují v pracích na obnově dodávek tepla, vody a elektřiny v postižených oblastech.
Ruské ministerstvo obrany na Telegramu uvedlo, že v noci provedlo rozsáhlý úder vysoce přesnými zbraněmi dlouhého doletu a útočnými bezpilotními prostředky proti objektům ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu, energetické a dopravní infrastruktury, muničním skladům a výrobním kapacitám dronů, přičemž tvrdí, že šlo o reakci na ukrajinské útoky proti civilním cílům na území Ruska a že všechny určené cíle byly zasaženy, což však není pravda, ačkoliv to nelze nezávisle ověřit. Ve dvou samostatných hlášeních ruský resort obrany zároveň informoval o sestřelení celkem 79 ukrajinských bezpilotních letounů nad ruskými regiony a anektovaným Krymem, z toho 47 dronů v době od 20:00 do 23:00 moskevského času a dalších 32 mezi 23:00 a 7:00, přičemž většina z nich měla být zničena nad Brjanskou, Rostovskou a Kalugskou oblastí, další pak nad Krymem, Voroněžskou, Belgorodskou, Kurskou, Volgogradskou, Astrachaňskou, Samarskou a Smolenskou oblastí; tato tvrzení rovněž není možné nezávisle potvrdit a je nutné je vnímat s rezervou vzhledem k dlouhodobé praxi ruské státní propagandy.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Staryce, Prilipek, Vovčanských čutor, Kruhlého, Nesterného, Děhtjarného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo v Holubivce a u Stepové Novoselivky. Údery ukrajinských dronů naznačují, že se okupanti mohli dostat do Piščaného.
V lymanském sektoru probíhaly boje u Novojehorivky, Novoselivky, Šandryholového, Koloďaz a Zařičného.
Ve slavjanském směru okupanti tlačili u Dronivky a směrem na Platonovku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo směrem na Bondarné a Priviliju.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se Rusové snažili postupovat u Kosťantynivky, Kleban-Byku, Jablunivky, Rusyn Jaru a směrem na Novopavlivku.
V pokrovském směru pokračovaly střety u Zapovidného, Rodynského, v Myrnohradu a Pokrovsku. Severně od Pokrovsku se ruské síly dostávají stále blíže Hryšinému, což může komplikovat situaci obráncům Myrnohradu. Bojovalo se rovněž severně od Kotlyného a Udačného, u Molodeckého, Horichového a směrem na Filiji.
V oleksandrivském sektoru se bojovalo u Verbového, Jehorivky a Krasnohirského.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru pokračovaly boje u Solodkého, Varvarivky, Zeleného a Huljajpilu. V orichivském směru nebyly za uplynulý den zaznamenány žádné střety.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Agresivní postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Grónsku vyvolává rostoucí znepokojení nejen mezi evropskými vládami, ale i v řadách krajní pravice v EU, která se od jeho plánů začíná veřejně distancovat v obavě z negativní reakce voličů, jelikož evropská veřejnost drtivě odmítá jakékoli zpochybňování grónské příslušnosti k Dánsku. Podle Bloombergu se část krajně pravicových aktérů obává opakování scénáře podobného porážce kanadského konzervativce Pierra Poilievra v roce 2024, kdy byla jeho dřívější blízkost k Trumpovi vnímána jako politická zátěž. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová dokonce uvedla, že se Trump ve svém jednání neliší od Vladimira Putina, a to navzdory skutečnosti, že od Trumpova nástupu do úřadu navštívily USA desítky představitelů AfD kvůli kontaktům s jeho administrativou. Kriticky se vymezila i francouzská krajní pravice, když předseda Národního shromáždění Jordan Bardella označil americké kroky, včetně postupu vůči Venezuele a hrozeb spojených s Grónskem, za návrat k imperiálním ambicím a svět, v němž právo silnějšího převládá nad mezinárodními pravidly, přičemž Trumpovy výroky označil za přímou výzvu suverenitě evropské země. Ačkoli Národní shromáždění s Trumpem sdílí shodné postoje v některých otázkách, rostou obavy, že přílišná vazba na amerického prezidenta by mohla být politicky toxická, což potvrzují i průzkumy veřejného mínění ukazující převážně negativní vnímání Trumpa mezi francouzskými voliči.
Rozhodnutí Varšavy nevyslat polské vojáky do Grónska vyvolalo ostrou kritiku části polského bezpečnostního establishmentu, přičemž bývalý velitel jednotky GROM generál Roman Polko jej označil za projev zbabělosti a strategickou chybu, která podle něj oslabuje postavení Polska mezi evropskými spojenci a přispívá k jeho vylučování ze společných iniciativ s klíčovými státy, jako jsou Francie a Německo. Polko zdůraznil, že v situaci eskalujícího tlaku USA na Grónsko je evropská solidarita zásadní a že symbolická přítomnost aliančních vojáků by výrazně snížila pravděpodobnost jakéhokoli jednostranného kroku Washingtonu, přičemž riziko pro nasazené síly by bylo minimální. Kritické hlasy zaznívají i z širší strategické roviny, když generál Stanisław Koziej upozorňuje, že NATO v současné podobě, založené na dominantní roli USA, může být dlouhodobě neudržitelné, pokud se americká politika nadále odklání od aliančních závazků směrem k úzce vymezeným národním zájmům. Podle Kozieje je proto nezbytné paralelně usilovat o „evropeizaci“ NATO a zároveň připravovat scénáře, v nichž by Evropská unie byla schopna převzít klíčové obranné funkce v případě faktického oslabení či rozpadu aliance, což podtrhuje rostoucí nejistotu ohledně budoucí podoby transatlantické bezpečnostní architektury.
Senát plánuje na symbolické datum 24. února, tedy čtvrté výročí ruského vpádu na Ukrajinu, uspořádat veřejné slyšení k bezpečnosti Evropy a obranyschopnosti České republiky, přičemž předseda horní komory Miloš Vystrčil oznámil záměr pozvat prezidenta Petra Pavla, premiéra Andreje Babiše, ministra zahraničí a další klíčové politické aktéry včetně zástupců stran ANO, SPD a Motoristé, jejichž postoj k podpoře Ukrajiny je výrazně zdrženlivější než u předchozí vlády Petra Fialy. Senátní bezpečnostní výbor zároveň doporučil účast dalších současných i bývalých členů vlády, aby byla konfrontována rozdílná stanoviska k bezpečnostní politice, zejména v kontextu rozhodnutí současného kabinetu nefinancovat dodávky zbraní a munice Ukrajině, včetně nedávného odmítnutí prodeje čtyř letounů L-159, které vláda označila za riziko pro obranyschopnost státu, zatímco prezident Pavel jej považuje za přijatelné. Senát se má současně zabývat návrhem stanoviska k dalšímu působení Česka v koalici ochotných zajišťující dodávky munice pro Ukrajinu, přičemž senátní výbor prosazuje jasné konstatování, že Rusko představuje nejvýznamnější hrozbu pro českou i evropskou bezpečnost a že vláda by měla pokračovat v posilování obranyschopnosti ČR i podpory Ukrajiny. Diskuse má zasáhnout také do evropského kontextu, neboť senátoři chtějí znát postoj premiéra Babiše k mimořádnému summitu EU svolanému v reakci na záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska, kde česká vláda dosud odmítla jednoznačně vyjádřit podporu Dánsku a dává přednost řešení v rámci NATO.
Černobylská jaderná elektrárna se dočasně ocitla bez veškerého vnějšího napájení v důsledku rozsáhlé vojenské aktivity na Ukrajině, která zasáhla několik klíčových elektrických rozvoden nezbytných pro jadernou bezpečnost, uvedl ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi s tím, že výpadky postihly i přívody k dalším ukrajinským jaderným zařízením. Ukrajinské ministerstvo energetiky následně oznámilo, že po nočním ruském útoku na energetickou infrastrukturu byla elektrárna znovu připojena k rozvodné soustavě, radiační situace zůstává normální a areál disponuje záložními zdroji elektrické energie pro zajištění chlazení vyhořelého jaderného paliva. Incident zapadá do širšího kontextu systematických ruských úderů na ukrajinskou energetiku, které od podzimu zesílily a vedly k vyhlášení stavu nouze v energetickém sektoru, přičemž Ukrajina nyní čelí vážnému omezení výrobních kapacit.
Německý zbrojní koncern Rheinmetall dodal Itálii první systém protivzdušné obrany Skynex s výrazným předstihem oproti původnímu plánu, když předání proběhlo již 18. prosince, ačkoli dodání bylo původně očekáváno až ve druhém čtvrtletí roku 2026, čímž se Itálie stala první zemí NATO, která tento systém zařadila do výzbroje. O akvizici Skynexu Řím jednal již v létě 2024 a krátce poté byla uzavřena smlouva na dodávku jednoho systému v hodnotě 73 milionů eur s opcí na pořízení dalších tří systémů za celkových 204 milionů eur, přičemž rozhodnutí o jejich objednání může padnout do konce roku 2027. Jedna baterie Skynexu se skládá ze čtyř palebných jednotek, velitelského a řídicího stanoviště, radaru X-TAR3D a dalších senzorů, zatímco kontrakt zahrnuje také výcvik obsluh, logistickou podporu, servis, náhradní díly a munici.
Polsko podle Programu rozvoje ozbrojených sil na příštích 15 let deklaruje záměr navýšit počet vojáků až na 300 000 v aktivní službě a dalších 200 000 v záloze, což by teoreticky znamenalo armádu o síle půl milionu osob, avšak tyto ambice narážejí na dlouhodobě nepříznivý demografický vývoj země, charakterizovaný klesající porodností a stárnutím populace, což zásadně zpochybňuje reálnou splnitelnost plánu. Paradoxně má podle oficiálního plánu na rok 2026 polská armáda dokonce projít dočasným zmenšením, když se počítá s 163 641 profesionálními vojáky včetně osob ve výcviku, 24 000 příslušníky dobrovolné vojenské služby a 40 000 vojáky územní obrany, doplněnými o relativně omezené počty aktivních a pasivních záložníků, což dohromady představuje přibližně 227 641 aktivních vojáků, tedy o více než 14 000 méně než v roce 2025. Plány na 300tisícovou armádu přitom nejsou nové a objevují se již od roku 2021, kdy tehdejší politické vedení hovořilo o relativně rychlé realizaci tohoto cíle, nicméně dosavadní vývoj ukazuje, že kromě personálních limitů Polsko naráží i na nedostatek výzbroje a techniky pro již existující jednotky. Bez zásadních strukturálních změn, jako je zavedení povinné vojenské služby, výrazné rozšíření domácího zbrojního průmyslu nebo dlouhodobé a výrazné navýšení obranného rozpočtu, se tak dosažení deklarovaných stavů jeví jako málo realistické, a to i v relativně vzdáleném horizontu do roku 2039.
Španělsko převzalo prvních 40 kolových bojových vozidel pěchoty Dragon 8×8, tedy kompletní výzbroj pro jeden mechanizovaný prapor, v rámci přezbrojovacího projektu Fuerza 35, přičemž slavnostního předání se zúčastnila i ministryně obrany Margarita Roblesová, která program dlouhodobě kritizuje kvůli výrazným zpožděním. Vozidlo Dragon představuje španělskou lokalizovanou variantu typu Piranha V a je součástí kontraktu uzavřeného v srpnu 2020 v hodnotě přesahující dvě miliardy eur na dodávku celkem 348 vozidel během pěti let, avšak projekt se potýkal s řadou technických i organizačních problémů, přičemž snaha o lokalizaci až 70 % komponentů byla označována za hlavní příčinu skluzu. Paralelně španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že Madrid je po ukončení války na Ukrajině připraven zapojit se do evropské mírové mise, avšak realizace takového kroku je podmíněna souhlasem parlamentu, kde panují výrazné názorové rozdíly: levicové strany požadují výhradně mandát OSN, zatímco opoziční Lidová strana je ochotna misi podpořit výměnou za širší koordinaci bezpečnostní a zahraniční politiky, což podtrhuje, že jak modernizace ozbrojených sil, tak zahraniční vojenské angažmá zůstávají ve Španělsku politicky citlivými tématy.
Dnes se zaměříme na aktuální vývoj cen, za které je prodávána ruská ropa. I po třech lednových týdnech ceny setrvávají na úrovni, na kterou poklesly v prosinci minulého roku, a agentura Argus uvádí následující rozdíly oproti ropě BRENT:
- Terminál Primorsk: rozdíl 26,5 USD za barel, odhadovaná průměrná cena ropy URALS z tohoto terminálu se v současné době nachází na úrovni 36,5 USD za barel.
- Terminál Novorossijsk: rozdíl pro ropu URALS zde činí 26,75 USD za barel, průměrná cena barelu ropy URALS z tohoto terminálu se nachází na úrovni 34 USD.
- Dálněvýchodní terminál Kozmino, ze kterého je exportována kvalitnější ropa ESPO, nabízí v současné době slevy (oproti terminálu v Dubaji) na úrovni 14 USD za barel. Odhadovaná cena je tak na úrovni 47 USD za barel, přičemž připomeňme, že dříve se cena tohoto druhu ropy lišila například od ropy BRENT jen minimálně.
Příčinou takto vysokých slev jsou zejména sekundární sankce (a to jak sankce EU, tak i americké sankce na společnosti Rosněft a Lukoil), a také útoky ukrajinských dronů na tankery v Černém moři, což způsobuje, že ruští exportéři musejí nabídnout velmi výhodné ceny, aby pro svou ropu nalezli kupce.
Připomeňme, že ruský státní rozpočet pro rok 2026 předpokládá průměrnou prodejní cenu ropy URALS na úrovni 59 USD za barel. Pokud se stávající ceny ropy udrží, vygeneruje to tak dodatečný deficit rozpočtu na úrovni několika bilionů rublů.
Izrael: Izrael zboural sídlo agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) ve východním Jeruzalémě. Postupuje tak podle zákona schváleného v říjnu 2024, který UNRWA zakazuje působení na izraelském území. Izrael agenturu dlouhodobě obviňuje ze spolupráce s Hamásem. Izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že UNRWA už na místě nepůsobila a objekt neměl žádnou imunitu. Zabavení areálu podle úřadů proběhlo v souladu s izraelským i mezinárodním právem.
Mluvčí UNRWA Jonathan Fowler naopak tvrdí, že izraelské síly areál násilně obsadily, což označil za bezprecedentní útok na OSN a vážné porušení mezinárodního práva. Demolici osobně sledoval krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který ji označil za krok k posílení izraelské suverenity v Jeruzalémě a slíbil podobný postup vůči všem „podporovatelům teroru“. Izrael se dlouhodobě snaží činnost UNRWA ukončit s argumentem, že agentura prodlužuje konflikt tím, že zachovává status palestinských uprchlíků i jejich potomkům. Kampaň proti UNRWA zesílila po říjnu 2023, kdy se objevily důkazy o účasti jejích zaměstnanců na útoku Hamásu ze 7. října. Izrael rovněž tvrdí, že část personálu UNRWA v Gaze má vazby na teroristické skupiny a že školy pod její správou podněcují nenávist vůči Izraeli a oslavují násilí.
Sýrie: Syrské ministerstvo vnitra oznámilo, že armádní jednotky vstoupily do města Aš-Šaddádí v provincii Hasaka poté, co z místní věznice uprchlo zhruba 120 bojovníků Islámského státu. Dosud bylo zadrženo 81 uprchlých vězňů a bezpečnostní složky pokračují v pátrání ve spolupráci s armádou a zpravodajskými službami. Syrské úřady později uvedly, že zadržely celkem 90 členů IS, kteří byli podle jejich tvrzení dříve propuštěni Syrskými demokratickými silami (SDF).
Současně probíhalo přibližně pětihodinové jednání mezi syrským prezidentem Ahmadem aš-Šarou a velitelem SDF Mazlúmem Abdím. Prezident nabídl Abdímu post náměstka ministra obrany a možnost navrhnout kandidáta na guvernéra Hasaky výměnou za přerušení vazeb SDF na PKK. Sporným bodem zůstala kontrola nad městem Hasaka, kde SDF požadovaly zachování plné správy. Aš-Šara odmítl odklad rozhodnutí a varoval před silovým řešením.
Navzdory napětí bylo následně dosaženo dohody o budoucnosti provincie Hasaka. SDF mají čtyři dny na přípravu integračního plánu. Syrská armáda zůstane na okrajích měst Hasaka a Kámišlí, zatímco v kurdských obcích budou působit místní bezpečnostní síly. Všechny vojenské a bezpečnostní složky SDF budou integrovány do ministerstev obrany a vnitra, civilní instituce do státní správy. Dohoda rovněž počítá s realizací dekretu č. 13, který zaručuje jazyková, kulturní a občanská práva Kurdů. Platnost dohody začíná dnes ve 20:00.Syrská armáda mezitím převzala kontrolu nad několika vesnicemi v oblasti Sarín na severu provincie Aleppo a zahájila zajišťování bezpečnosti v uprchlickém táboře Al-Hol po stažení jednotek SDF.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že převzala kontrolu nad vojenským stanovištěm domobrany VDP ve městě Niouma v provincii Ouahigouya. Vláda útok prozatím nekomentovala, podrobnější informace týkající se útoku chybí.
Mali: Bojovníci Islámského státu podle zpráv dnes zaútočili na několik pozic džihádistické skupiny Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) v oblasti Doro, západně od města Gao na severu Mali, a dočasně je ovládli. Kontrola nad územím má být pouze krátkodobá.
Dnešní Třešnička™ je o přátelství bez hranic, které ve skutečnosti vypadá jako soužití dvou agresivních alkoholiků zavřených v jedné kuchyni bez oken. Oba mlátí do stolu, oba křičí o respektu a suverenitě, ale jen jeden z nich má v ruce klíče, peněženku a seznam věcí, které si zítra odnese. Rusko se opilo vlastní propagandou o velmocenské výjimečnosti, zatímco Čína zůstala střízlivá, sundala si sako a začala měřit byt. Plyn, ropa a uhlí tečou do Pekingu za ceny, které připomínají výkup mědi od feťáků, rubl se vyměňuje za juan rychleji než vodka za sliby a Dálný východ se pomalu přepisuje na čínských mapách, protože kdo kreslí mapu, ten vlastní realitu. Putin si myslí, že má po boku bratra ve zbrani, ale ve skutečnosti je to ten typ kamaráda, který tě při pitce objímá a u toho ti pomalu sundává hodinky. Čína mezitím listuje starými mapami, mluví o historických křivdách a s ledovým klidem připravuje scénář, ve kterém se nebude ptát. Přátelství bez hranic tak neskončí hádkou, ale převzetím. A Rusko se probudí bez peněz, bez území a s kocovinou, kterou tentokrát nepřepije žádná propaganda. Bylo by to úsměvnější, kdyby Čína nebyla dalším opilcem moci.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
