(2 105 slov, doba čtení 11 minut)
Dnešní audio bude vydáno následující dny. Děkujeme za trpělivost.
Rusko v noci provedlo masivní kombinovaný útok na Ukrajinu, při kterém použilo 71 raket různých typů a 450 útočných dronů. Podle ukrajinského letectva bylo celkem zaznamenáno 521 vzdušných cílů, včetně raket Zircon/Onyx, balistických Iskander-M a S-300, střel Ch-22/Ch-32, Ch-101 a Iskander-K a dronů Šahed, Gerbera a Italmas. Hlavními cíli útoku byly Kyjevská, Charkovská, Dněpropetrovská, Vinnycká a Oděská oblast. Ukrajinská protivzdušná obrana do 9:30 hlásila zneškodnění 450 cílů – 38 raket a 412 dronů. Zásahy raket a dronů byly zaznamenány na 27 místech, trosky dopadly na dalších 17 lokalitách. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko použilo neobvykle vysoký podíl balistických raket v kombinaci s dalšími typy zbraní.
V Kyjevě bylo po nočním útoku zasaženo několik obytných domů a dalších budov, zraněno bylo šest lidí. Údery hlásil také Charkov, kde byly cílem zejména energetické objekty, a další regiony včetně Dněpropetrovské, Sumské a Vinnycké oblasti. Energetická společnost DTEK označila tento úder za nejsilnější zásah do ukrajinské energetiky od začátku roku 2026.
Prezident Zelensky zároveň uvedl, že Rusko již čtvrtý den porušuje slib daný Spojeným státům o dočasném zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podle něj Moskva buď záměrně vyčkala na období extrémních mrazů, nebo vůbec nemá zájem o deeskalaci. Ukrajina se kvůli tomu obrátí na americkou stranu a očekává, že partneři budou na porušení dohod reagovat a posílí podporu obrany země.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje směrem k Prilipkám, ve Vovčansku, směrem na Dvoričanské, Fiholivku a Kutkivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo u Petropavlivky, Piščaného, směrem na Kurylivku, Novoosynové a Zahryzové.
V lymanském sektoru probíhaly boje u Seredného, Novoselivky, směrem na Drobyševé, u Stavek, Zaričného a směrem na Dibrové.
Ve slovjanském sektoru okupanti tlačili směrem na Dronivku, Platonivku, Kalenyvku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Červeného.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru pokračovaly střety u Pleščijivky, Ščerbynivky, Kosťantynivky, směrem na Sofijivku, u Rusin Jaru a směrem na Stepanivku a Novopalivku.
V pokrovském sektoru Rusové tlačili směrem na Bilické, u Rodynského, v Mirnohradu, směrem k Hryščinému, severně od Kotlyného, Udačného, u Molodeckého, Novopidhorodného, Horichového a u Filije.
V oleksandrivském sektoru fronty provedli okupanti útoky u Ivanivky, Jehorivky, směrem na Ostapivské a u Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru se bojovalo směrem na Dobropiliji a zdá se, že se obráncům ještě nepodařilo vytlačit všechny okupanty z Ternuvatého. Dále se bojovalo u Zeleného, směrem na Svjatopetrivku, u Huljajpole, Zaliznyčného a Dorožňanky.
V orichivském směru pokračovaly boje u Primorského.
Generální tajemník NATO Mark Rutte přijel do Kyjeva a vystoupil ve Verchovné radě při zahájení 15. schůze 9. volebního období. Ve svém projevu uvedl, že za poslední rok poskytly státy NATO prostřednictvím programu PURL Ukrajině 75 % všech raket používaných Obrannými silami a 90 % raket protivzdušné obrany, které chrání zemi před leteckými útoky. Rutte zdůraznil, že aliance s Ukrajinou úzce spolupracuje také na výrobě vojenských technologií. Podle něj se NATO od Ukrajiny učí, zejména v oblasti inovací, a řada aliančních zemí dnes společně s Ukrajinou vyrábí určité druhy techniky, které jsou následně dodávány zpět na ukrajinské bojiště. Podle šéfa NATO je pro trvalý mír nezbytné, aby Ukrajina získala bezpečnostní záruky od Spojených států, Evropy i Kanady. Na jejich podobě pracuje takzvaná „koalice ochotných“. Po dosažení míru by podle Ruttea měly být na Ukrajině nasazeny jednotky, letectvo i námořní podpora států, které se na zárukách dohodnou, zatímco další členové NATO přispějí jinými formami pomoci. Rutte zároveň varoval, že mír musí být skutečně dlouhodobý. Zdůraznil, že aliance nechce opakování situací typu Budapešťského memoranda nebo minských dohod, které Ukrajině v minulosti nezajistily reálnou ochranu.
Americký prezident Donald Trump oznámil snížení obchodních cel na Indii v rámci nové dohody mezi oběma zeměmi. Podle něj mají indická cla klesnout z 25 % na 18 % a součástí ujednání má být i to, že Indie postupně omezí nákupy ruské ropy a nahradí je dovozem z USA a Venezuely. Indický premiér Narendra Modi Trumpovi veřejně poděkoval a vyzdvihl význam spolupráce dvou největších demokracií světa, ale jeho vyjádření se nijak nezmiňuje o omezení dovozu ruské ropy ani o Trumpově tvrzení, že by Indie měla v USA utratit až 500 miliard dolarů za zboží a suroviny. Tyto body Modi ani nepotvrdil, ani výslovně nepopřel. Podle New York Times může ke zlepšení vztahů mezi USA a Indií přispět i plánované jmenování Trumpova blízkého spojence Sergia Gora americkým velvyslancem v Dillí. Roli hraje také nedávno uzavřená dohoda o volném obchodu mezi EU a Indií. Analytická společnost Kpler uvádí, že dovoz ruské ropy do Indie v lednu klesl na 1,1 milionu barelů denně, což je nejnižší úroveň od listopadu 2022. Dovoz americké ropy sice roste, stále je však zhruba o čtvrtinu nižší než objem ruských dodávek.
Dnes si přiblížíme hledání ztraceného času, totiž způsobů, jak vyřešit nedostatečnou výši příjmů do ruského státního rozpočtu. Ruská vláda v souvislosti s tím, že příjmy z exportu ropy a zemního plynu jsou v roce 2026 výrazně nižší, než jak předpokládal návrh rozpočtu – připomeňme, že ten byl sestaven s předpokládanou exportní cenou ropy URALS ve výši 59 USD za barel, reálné exportní ceny se v průměru pohybují mezi 35 a 40 USD za barel.
Ruská vláda v souvislosti se snahou o nalezení dodatečných příjmů navrhuje následující opatření:
1. Povolení online kasín se 30% zdaněním jejich zisků – zde může být úskalí v tom, že online kasina již nyní v Rusku fungují, jen na čistě nelegálním základě (což kromě jiného znamená, že neplatí daně), a ztráta 30% zisků není pro jejich provozovatele příliš motivující k tomu, aby jejich činnost legalizovali.
2. Zavedení exportních cel na surové diamanty – zde je záměrem podpořit lokální zpracování (broušení) diamantů, na kterém aktuálně vydělává zejména Indie. Pravděpodobnější ale je, že tato snaha způsobí hospodářskou ztrátu společnosti Alrosa. Ano, chápete to správně, Rusko je země netušených možností, a to až do takového stupně, že je zde možná ztrátová těžba diamantů.
3. Radikální zvýšení poplatků spojených s ekologickými důsledky činnosti společností – například pro hutnictví mohou být tyto poplatky zvýšeny devíti až dvacetinásobně. Již dříve jsme zmiňovali to, že velké hutní společnosti, například Severstal, se již nyní nenacházejí v nejlepší finanční kondici, a dodatečné poplatky ji ještě přitíží. Poplatky mají být ale zvýšeny také pro těžaře zlata a ropný průmysl.
Analytik Dmitrij Polevoj odhaduje, že pro rok 2026 bude potřeba nalézt dodatečné prostředky ve výši přibližně 8 bilionů rublů, k čemuž výše uvedená opatření nebudou ani zdaleka postačovat. Část (přibližně 1,5 bilionu rublů) bude podle něj možné pokrýt z Fondu národního blahobytu, ale bude potřeba ještě další zvýšení daní, případně bude deficit pokryt “tiskem” nekrytých peněz, což ale při takto vysokém objemu způsobí značný tlak na růst inflace.t.
Izrael: Bezalel Zini, bratr šéfa izraelské kontrarozvědky Šin Bet Davida Ziniho, patří mezi podezřelé v rozsáhlé pašerácké síti, která měla nelegálně dovážet zboží do Pásma Gazy. Podle izraelských médií se měl podílet zejména na pašování cigaret a v nejbližších dnech proti němu má být vznesena obžaloba. Státní zástupce už podal tzv. prokurátorské prohlášení, které obžalobě předchází. Zini je jedním z více než deseti zadržených, kteří jsou podezřelí ze zneužití své služby v armádě k pašování zakázaného zboží v hodnotě stovek tisíc šekelů z Izraele do Gazy. Magistrátní soud v Aškelonu mu včera prodloužil vazbu o jeden den. Soud už dříve potvrdil, že mezi podezřelými je příbuzný šéfa Šin Bet, zároveň ale zdůraznil, že David Zini s případem nemá žádnou souvislost.
Zatímco vláda prosazuje zákony, které mají ultraortodoxním mužům znovu zajistit výjimky z vojenské služby, izraelská armáda (IDF) schválila nové závazné směrnice upravující podmínky služby pro charedské vojáky. Rozkaz generálního štábu, připravovaný více než rok, nedávno schválil náčelník generálního štábu Ejal Zamir ve spolupráci s ministerstvem obrany. Jeho cílem je řešit nedostatek personálu a umožnit většímu počtu ultraortodoxních mužů nastoupit do armády, aniž by museli slevit ze svého náboženského způsobu života. Zamir označil rozšíření jejich náboru za „nezbytnou operační potřebu“.
Na rozdíl od dosavadní praxe, která se opírala jen o interní pravidla, má nový rozkaz závaznou platnost a zavádí dohled nad podmínkami služby charedských vojáků. Týká se ale pouze těch, kteří nastoupí do jedné ze tří nově vytvořených služebních tras. První z nich, Magen (Štít), počítá s oddělenými mužskými týmy v jednotkách, kde slouží i ženy, převážně v nebojových rolích, například ve zpravodajství. Druhá trasa, Herev (Meč), je plně genderově oddělená a zahrnuje například prapor Netzah Jehuda nebo technické jednotky letectva; velitelé zde zpravidla sami žijí náboženským životem. Třetí, David, je určena výhradně pro mužské jednotky s náboženským režimem – zatím sem patří pouze Hasmonejská brigáda. Rozkaz dále stanovuje zvláštní práva charedských vojáků, jako jsou vyhrazené časy na modlitbu, přísné košer standardy nebo možnost složit prohlášení věrnosti armádě místo přísahy. IDF zároveň ujišťuje, že začlenění ultraortodoxních vojáků neomezí službu ostatních skupin, zejména žen, s výjimkou případů výslovně uvedených v nových pravidlech.
Libanon: Libanonský vicepremiér Tárik Mitrí oznámil, že v nejbližší době začne proces vymezení pozemní hranice se Sýrií, která měří přibližně 378 kilometrů.
Sýrie: Syrské ministerstvo zahraničí uvedlo, že dohoda o Hasace počítala se stažením vojenské techniky, což však, dle jejich slov kurdské jednotky SDF nedodržely. Těžké ani střední zbraně dosud nebyly předány, a to podle Damašku zdržuje zahájení procesu integrace a vyvolává obavy ze zneužívání bezpečnostních struktur ve vlastní prospěch. Vyjádření SDF v této věci chybí.
V Kámišlí, na předměstí Hasaky, byl vyhlášen zákaz vycházení od 6:00 do 18:00 v očekávání vstupu sil syrské vlády do města ještě dnes. Podle zdrojů mají síly vnitřní bezpečnosti vstoupit do Kámišlí západním vjezdem. Přesný čas operace zatím není stanoven. Nasazeno má být zhruba 100 příslušníků s podporou 15 vozidel, kteří se rozmístí v zabezpečené zóně a v budovách dříve patřících svrženému režimu. Konvoj s velitelem sil vnitřní bezpečnosti v Hasace směřuje přes Tel Brak do Kámišlí.
Syrské protidrogové jednotky na jihu země zadržely čtyři podezřelé a zabavily více než 2 miliony tablet kaptagonu, asi 151 kg hašiše a další pašované vybavení, včetně dronu a komunikačních prostředků. Ministerstvo vnitra zároveň jmenovalo plukovníka Rámího at-Táhu velitelem sil vnitřní bezpečnosti v provincii Rakka.
Podle dostupných informací se izraelská hlídka během dneška přesunula do oblasti Tal Krum na venkově provincie Kunejtra, přičemž izraelské síly postupují do několika tamních oblastí ve kterých následně zřizují dočasné kontrolní body.
Somálsko: Nad Mogadišem byly spatřeny turecké stíhačky F-16, které po přesunu do země létaly v nízké výšce. Stíhačky zde byli přesunuty v rámci posílení turecké přítomnosti v regionu.
Burkina Faso: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámili, že v Dedugu zaútočili pomocí improvizovaného výbušného zařízení na armádní hlídku (LAT), přičemž si útok vyžádal oběti mezi vojáky.
JNIM dále tvrdí, že při útoku na stanoviště domobrany VDP v Lekoru byli zabiti dva členové milice a zabaveny jejich zbraně. Další útok na velitelství VDP v Tenkodogu si podle skupiny vyžádal čtyři mrtvé domobrance a ztrátu další výzbroje a munice.
Mali: Milice Dozo uvedly, že jejich pozice obklíčili džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM). Obracejí se proto o pomoc na malíjskou armádu (FAMa) a spojenecké síly a zároveň zpochybňují, zda společné síly aliance AES skutečně fungují, nebo jde jen o propagandu.
Malijská armáda mezitím oznámila, že mezi 27. a 29. lednem vyrazilo z Labézangy na hranici s Nigerem více než 100 palivových cisteren, které pod vojenským doprovodem dorazily do měst Gao, Menaka a Kidal.
Ministr zahraničí Mali se také setkal s Nickem Checkerem, vysokým představitelem amerického ministerstva zahraničí pro africké záležitosti. Jednali o obnovení spolupráce v boji proti terorismu, regionální bezpečnosti, rozvoji vzájemně výhodných ekonomických vztahů, respektu k suverenitě Mali a uznání rámce aliance AES.
Podle údajů WAMAPS bylo v lednu 2026 ve čtyřech zemích západní Afriky zaznamenáno celkem 77 teroristických útoků. Nejvíce jich proběhlo v Burkině Faso (32), ke kterým se přihlásili džihádisté ze skupiny JNIM. Následuje Mali s 28 útoky, z nichž 26 má na svědomí JNIM a dva Islámský stát (IS). V Nigeru bylo zaznamenáno 10 útoků, rozdělených mezi JNIM a IS, a v Nigérii došlo k sedmi útokům, přičemž většinu z nich spáchali bojovníci IS.
Dnešní Třešnička™ se bohužel nebo možná bohudík neurodila. Víte, už nám celkem chybí psát o těch pitomcích v Kremlu. Nějak moc se musíme poslední dobou věnovat a vyhýbat Americe…
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
